Do posledního místečka zaplněný sál auly Gong v Dolních Vítkovicích vestoje aplaudoval světové premiéře filmu Neporazitelní. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi spojenými s para hokejovým mistrovstvím světa v roce 2019 a z velké části byl natočen v Ostravě.
Hokejové mistrovství světa v roce 2019 v Ostravě odstartovalo lavinu zájmu o tento nepříliš známý sport a po sérii turnajů už dnes asi není nikdo, kdo by ho neznal. Od počátku stál za organizací Jiří Šindler, který nasbíral nakonec tolik příběhů, že se rozhodl vše sepsat a umluvit ty správné lidi, aby vznikl film Neporazitelní.
Jiří Šindler, předseda Českého parahokeje: "Ta emoce, kterou jsme chtěli ještě jednou prožít z mistrovství světa v roce 2019, byla dát to do filmu a snažit se ten film udělat co nejlépe, aby tady zůstal s námi dlouhá léta."
Film měl od začátku velkou podporu i z Ostravy a Moravskoslezského kraje, protože se zde z velké části natáčel a je v něm i spousta autentických záběrů přímo ze zápasů reprezentace.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Nás samozřejmě moc těší jako město, že ten film vznikl v Ostravě a že má tak skvělé obsazení hereckých hvězd."
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "Kraj samozřejmě podporuje tuto tvorbu a není to poprvé a není to naposled. Máme na to alokované prostředky a já jsem moc rád, že v Moravskoslezském kraji vznikají filmy."
Film spojuje osudy tří lidí, které se zajímavě proplétají, a hraje v něm i řada populárních herců.
Ivan Trojan, herec: "Diváci budou po těch emocích odcházet z kina a budou mít chuť žít a žít třeba líp, nebo budou mít potřebu někomu pomoct."
Předpremiéra se divákům moc líbila a nyní film začnou promítat kina. Premiéra je stanovena na 20. listopadu.
---
Na Střední škole techniky a služeb byly otevřeny nově zrekonstruované odborné učebny pro žáky oborů Kuchař-Číšník a Cukrář. Studenti i učitelé mají ze zdařilé rekonstrukce velkou radost a škola má i díky tomu potenciál přilákat další děti.
Nové gastrocentrum v budově Střední školy techniky a služeb v Karviné obsahuje několik nových odborných učeben pro obory, týkajících se gastronomie.
Yvetta Kałužová, ředitelka Střední školy techniky a služeb Karviná: “Zbourali jsme staré odborné učebny pro obor Kuchař-Číšník a pro obor Cukrář. A díky projektantům a odborným firmám jsme vystavěli naprosto nové gastrocentrum. Gastrocentrum 21. století vybavené nejnovější technologií. Zároveň v těchto učebnách určitě budeme vyučovat dospělé, kteří mají zájem si dodělat výuční listy, rekvalifikační kurzy, ale bude to sloužit pro všechny žáky.”
Studenti jsou z nových prostorů odborných učeben nadšení, a to i kvůli dlouhým měsícům, kdy museli na praxi docházet jinam.
anketa: studenti SŠTaS: "Je to pěkné, je to lepší, jak to staré." "Určitě ta kuchyň je lepší, než byla předtím, a jsme rádi, že tu můžeme mít ty praxe a tak, že nemusíme chodit někde dál."
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “Naším úkolem a cílem je právě celkově renovace a investice do vybavení škol, protože přeci jenom trendy, které jsou moderní, tak jdou dál a dál. To znamená, je to pro nás důležitá investice nejenom do gastrocentra, ale celkově do vybavení našich škol a celkově zařízení.”
Nové odborné učebny na Střední škole techniky a služeb splňují veškeré současné kvalitativní standardy, týkající se trendů a gastro techniky.
---
V rámci mezinárodního projektu organizace Člověk v tísni dorazili do Frýdku-Místku dobrovolní hasiči z Bosny a Hercegoviny, aby se seznámili s místním zázemím a režimem. Navštívili mimo jiné hlavní základnu pro dobrovolné hasiče v centru města.
Projekt Člověka v tísni se zabývá ochranou a prevencí lesních požárů v rámci Bosny a Hercegoviny.
Magdalena Hix, specialistka řízení katastrof, Člověk v tísni: "Pracujeme v Hercegovině, kde máme čtyři vesnice, které jsou zapojené, a jsou to především hasiči a civilní ochrana. Takže skutečně ti lidé, kteří odpovídají za ty mimořádné události. A v tomto případě se tedy zaměřujeme na lesní požáry. Člověk v tísni spolupracuje v Bosně s řadou aktérů už řadu let, ale tento konkrétní projekt, ta iniciativa, vznikla v roce 2024, kdy byly velké povodně v Bosně a tady v tom kantonu. Tento projekt se uskutečnil díky Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, na což jsme získali grant od něj jakožto Člověk v tísni. Tak jsme se rozhodli, že chceme mít i část, kde bude nějaké budování kapacit a představení i nějaké jednotné koordinace, kterou Česká republika disponuje jako taková. Takže i proto děláme tuto výměnu mezi českými a bosenskými hasiči, kde doufáme, že budou schopni načerpat nejenom to, jak to funguje tady, ale vzít to potom i do praxe u nich."
Vedení města projekt podpořilo a místní dobrovolní hasiči se rádi o své zkušenosti s kolegy z Bosny a Hercegoviny podělili.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tento projekt je v podstatě ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a Střední a Vyšší odbornou školou požární ochrany a jedná se o to, abychom představili kolegům z Bosny a Hercegoviny dobrovolné hasiče našeho statutárního města ve Frýdku-Místku."
Na jaké úrovni je podle vašeho názoru to zázemí, které jim ukazujete?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tady je základna pro dobrovolné hasiče na profesionální úrovni. Město samozřejmě dbá na bezpečnost občanů, takže jsme chtěli v Bosně a Hercegovině ukázat, jakým způsobem máme dobrovolné hasiče postavené, jaké máme vybavení a jakou techniku."
Naše hosty nejvíce zajímaly ty výjezdy, tak řekněte nám, jaké tam jsou časy.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty časy jsou do pěti minut. Tím, že Frýdek je jednotka typu JPO II, tak musí vyjíždět do pěti minut od vyhlášení poplachu. To znamená, mají zhruba tři minuty na to, aby se dostavili na hasičskou stanici, převlékli se a do pěti minut musí vyjet z garáže ven."
Dobrovolní hasiči z Bosny a Hercegoviny ocenili ochotu svých kolegů a budou nové poznatky využívat ve své práci doma.
Mateo Jurkovič, dobrovolný hasič z Bosny a Hercegoviny: "Ve výbavě je obrovský rozdíl například ve stáří vozidel. Ty vaše jsou mnohem modernější než u nás a obecně máte mnohem bohatší výbavu. U nás padají jednotky dobrovolných hasičů do správy jednotlivých měst a obcí a nemají bohužel tolik finančních prostředků, aby nás lépe vybavili."
Vybavení dobrovolných hasičů ve Frýdku-Místku bude brzy ještě lepší.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "V tomto roce bylo výběrové řízení na nové výjezdové vozidlo, které nahradí v podstatě vozidlo, které před chvílí odjelo k zásahu, a které už má přes dvacet let. A postupně bychom chtěli obměňovat i techniku u JPO pětek, kde je potřeba obměnit dopravní automobily."
---
Dva kilometry nové asfaltové cyklostezky nabízí milovníkům cyklistiky město Odry. Centrum mikroregionu stavbou zvýší bezpečnost cyklistů a zlepší propojení svých městských částí i dálkových tras.
Město Odry otevřelo na začátku listopadu novou cyklostezku, která svede cyklisty z frekventované silnice. Místním umožní bezpečný průjezd městem a přespolním zpříjemní jízdu na dálkových trasách.
Rostislav Kašovský, zástupce Krajské komise značení cyklo KČT: „„503 jako celkem dálková trasa v Moravskoslezském kraji má velký význam. A to, že se ze silničních částí převede na jenom cyklistické části, je naprosto skvělé a jsme rádi, že městu Odry se to podařilo zrealizovat. Je to nejen napojení trasy ze Starého Jičína až do Krnova, ale také navazuje na trasu 6139, která vede na Olomoucký kraj.“
Stavba dvoukilometrového úseku vyšla na 17,4 milionu korun a byla spolufinancována Evropskou unií.
Libor Helis (BEZPP), starosta Oder: „„Tato nová cyklotrasa, která začíná v místě, kde končí původní – jenom se přejde lávka a jste v podstatě u ní – slouží jako bezpečný přesun cyklistů hlavně v letním období z těch různých částí, to znamená z Heřmánek, z Klokočůvků a případně i od Vítkova do Oder, protože tady máme podniky, které zaměstnávají lidi, takže nemusí jezdit autobusem, můžou využít tuto cyklostezku.“
Cyklisté mají k dispozici asfaltový povrch, nové osvětlení a u bývalého kluziště byl instalován taky automatický sčítač. Cyklotrasy, kterých se změna dotkla, byly přeznačeny den po slavnostním přestřižení pásky. Následovat budou ještě změny v mapách.
---
Klub rodáků a přátel města Nového Jičína připravil komentovanou prohlídku hřbitova. Ta jednak vedla kolem hrobů významných osobností, ale také připomněla 20. výročí zřízení lapidária.
Novojičínský hřbitov je osazen množstvím zajímavých uměleckořemeslných děl, různých náhrobků, soch a dalších historických artefaktů. Komentovanou procházku, která na ně upozornila, připravil Klub rodáků a přátel města.
Václav Nezval, Klub rodáků a přátel města NJ: “Hlavním tématem dnešní prohlídky je připomenutí 20 let od založení lapidária, které je v centrální části hřbitova, a potom si taky projdeme čestné a významné hroby, které jsou roztroušeny po celém hřbitově. Takže to bude taková trasa asi na hodinku.”
Lapidárium náhrobků bylo na hřbitově zřízeno na podzim v roce 2005. Podařilo se tak zachránit téměř dvě stovky pomníků, které tu zůstaly po dřívějších obyvatelích, především německé národnosti.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Podařilo se opravdu postavit lapidárium takové, jaké jsme jinde neviděl. Byl to takový náš trochu dluh těm, kteří tady spočinuli a kteří bohužel nemohli být, tak říkajíc, opečovávání a to bylo hodně smutné.”
Vznik lapidária financovalo město Nový Jičín a podpořili jej také krajané žijící v zahraničí a Česko-německý fond budoucnosti.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Ne všem se líbilo, že se staví lapidárium někdejším zdejším obyvatelům. To byli lidi, trošku řekl bych zapšklí, kteří nepochopili, proč to vlastně stavíme. A musím říct, že to nebyly zdaleka jenom německé náhrobky. Dominantně jsou Němci, samozřejmě, protože o ty se neměl kdo tady na tom hřbitově postarat. Ale taky polské jména tam najdeme, čteme tam česká jména, takže to jsem musel poopravit jednoho horlivého občana, který někdy kvůli tomu kdysi napadl.”
V lapidáriu jsou také železné kříže zejména českých, polských a německých vojáků padlých v první světové válce.
---
Ostravské Trojhalí hostilo tradiční šermířský turnaj Čermákův memoriál. O víkendu se tu mezi sebou utkalo přes 200 šermířů nejen z Česka. Akci si mohli návštěvníci i soutěžící užít v Ústředně Trojhalí Karolina úplně poprvé.
Turnaj v moderním sportovním šermu Čermákům memoriál má v Ostravě dlouholetou tradici. Porubský klub šermu jej pořádá už více než půl století. Letos se ale poprvé uskutečnil v prostorách Trojhalí Karolina.
Petr Neshoda, předseda klubu Šerm Ostrava: „Zorganizovat tento turnaj bylo velmi náročné. Nicméně, chtěli jsme to udělat velmi atraktivní, zajímavé. Je tady spoustu hostů z Polska, ze Slovenska. Jsou tady hosté z celé České republiky a říkali, že je to nádherné.“
Vojtěch Fehér, trenér klubu Šerm Šamorín: „Je to tu hezky udělané a organizace je, můžu říct, perfektní.“
Za víkend se na 9 planších vystřídalo přes 200 šermířů a šermířek od nejmladších až po juniory a seniory.
Stanislav Duraj, ředitel turnaje: „Ve skupinách šermují na tři minuty a pět zásahů. Po skupinách se udělá pořadí podle toho, jak v nich zašermovali, a následuje eliminace – pavouk.“
Vyhodnocených bylo 8 nejlepších z každé kategorie, medaile a poháry si odnesla první tři místa.
Alex Choupenitch, šermíř klubu Sokol Brno I: „Včera jsem tady vyhrál první místo. A vyšlo to dokonce tak, že strejda byl teď ve Španělsku na Mallorce a taky tam vyhrál první místo.“
Adéla Adamovská, šermířka klubu Šerm Ostrava: „Šermovala jsem za žačky a skončila jsem první. Ve finále jsem byla se Slovenkou a zápas skončil 15:6.“
Domácí klub Šerm Ostrava z turnaje nakonec vytěžil šest medailí.
---
Do posledního místečka zaplněný sál auly Gong v Dolních Vítkovicích vestoje aplaudoval světové premiéře filmu Neporazitelní. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi spojenými s para hokejovým mistrovstvím světa v roce 2019 a z velké části byl natočen v Ostravě.
Hokejové mistrovství světa v roce 2019 v Ostravě odstartovalo lavinu zájmu o tento nepříliš známý sport a po sérii turnajů už dnes asi není nikdo, kdo by ho neznal. Od počátku stál za organizací Jiří Šindler, který nasbíral nakonec tolik příběhů, že se rozhodl vše sepsat a umluvit ty správné lidi, aby vznikl film Neporazitelní.
Jiří Šindler, předseda Českého parahokeje: "Ta emoce, kterou jsme chtěli ještě jednou prožít z mistrovství světa v roce 2019, byla dát to do filmu a snažit se ten film udělat co nejlépe, aby tady zůstal s námi dlouhá léta."
Film měl od začátku velkou podporu i z Ostravy a Moravskoslezského kraje, protože se zde z velké části natáčel a je v něm i spousta autentických záběrů přímo ze zápasů reprezentace.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Nás samozřejmě moc těší jako město, že ten film vznikl v Ostravě a že má tak skvělé obsazení hereckých hvězd."
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "Kraj samozřejmě podporuje tuto tvorbu a není to poprvé a není to naposled. Máme na to alokované prostředky a já jsem moc rád, že v Moravskoslezském kraji vznikají filmy."
Film spojuje osudy tří lidí, které se zajímavě proplétají, a hraje v něm i řada populárních herců.
Ivan Trojan, herec: "Diváci budou po těch emocích odcházet z kina a budou mít chuť žít a žít třeba líp, nebo budou mít potřebu někomu pomoct."
Předpremiéra se divákům moc líbila a nyní film začnou promítat kina. Premiéra je stanovena na 20. listopadu.
---
Na Střední škole techniky a služeb byly otevřeny nově zrekonstruované odborné učebny pro žáky oborů Kuchař-Číšník a Cukrář. Studenti i učitelé mají ze zdařilé rekonstrukce velkou radost a škola má i díky tomu potenciál přilákat další děti.
Nové gastrocentrum v budově Střední školy techniky a služeb v Karviné obsahuje několik nových odborných učeben pro obory, týkajících se gastronomie.
Yvetta Kałužová, ředitelka Střední školy techniky a služeb Karviná: “Zbourali jsme staré odborné učebny pro obor Kuchař-Číšník a pro obor Cukrář. A díky projektantům a odborným firmám jsme vystavěli naprosto nové gastrocentrum. Gastrocentrum 21. století vybavené nejnovější technologií. Zároveň v těchto učebnách určitě budeme vyučovat dospělé, kteří mají zájem si dodělat výuční listy, rekvalifikační kurzy, ale bude to sloužit pro všechny žáky.”
Studenti jsou z nových prostorů odborných učeben nadšení, a to i kvůli dlouhým měsícům, kdy museli na praxi docházet jinam.
anketa: studenti SŠTaS: "Je to pěkné, je to lepší, jak to staré." "Určitě ta kuchyň je lepší, než byla předtím, a jsme rádi, že tu můžeme mít ty praxe a tak, že nemusíme chodit někde dál."
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “Naším úkolem a cílem je právě celkově renovace a investice do vybavení škol, protože přeci jenom trendy, které jsou moderní, tak jdou dál a dál. To znamená, je to pro nás důležitá investice nejenom do gastrocentra, ale celkově do vybavení našich škol a celkově zařízení.”
Nové odborné učebny na Střední škole techniky a služeb splňují veškeré současné kvalitativní standardy, týkající se trendů a gastro techniky.
---
V rámci mezinárodního projektu organizace Člověk v tísni dorazili do Frýdku-Místku dobrovolní hasiči z Bosny a Hercegoviny, aby se seznámili s místním zázemím a režimem. Navštívili mimo jiné hlavní základnu pro dobrovolné hasiče v centru města.
Projekt Člověka v tísni se zabývá ochranou a prevencí lesních požárů v rámci Bosny a Hercegoviny.
Magdalena Hix, specialistka řízení katastrof, Člověk v tísni: "Pracujeme v Hercegovině, kde máme čtyři vesnice, které jsou zapojené, a jsou to především hasiči a civilní ochrana. Takže skutečně ti lidé, kteří odpovídají za ty mimořádné události. A v tomto případě se tedy zaměřujeme na lesní požáry. Člověk v tísni spolupracuje v Bosně s řadou aktérů už řadu let, ale tento konkrétní projekt, ta iniciativa, vznikla v roce 2024, kdy byly velké povodně v Bosně a tady v tom kantonu. Tento projekt se uskutečnil díky Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, na což jsme získali grant od něj jakožto Člověk v tísni. Tak jsme se rozhodli, že chceme mít i část, kde bude nějaké budování kapacit a představení i nějaké jednotné koordinace, kterou Česká republika disponuje jako taková. Takže i proto děláme tuto výměnu mezi českými a bosenskými hasiči, kde doufáme, že budou schopni načerpat nejenom to, jak to funguje tady, ale vzít to potom i do praxe u nich."
Vedení města projekt podpořilo a místní dobrovolní hasiči se rádi o své zkušenosti s kolegy z Bosny a Hercegoviny podělili.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tento projekt je v podstatě ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a Střední a Vyšší odbornou školou požární ochrany a jedná se o to, abychom představili kolegům z Bosny a Hercegoviny dobrovolné hasiče našeho statutárního města ve Frýdku-Místku."
Na jaké úrovni je podle vašeho názoru to zázemí, které jim ukazujete?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tady je základna pro dobrovolné hasiče na profesionální úrovni. Město samozřejmě dbá na bezpečnost občanů, takže jsme chtěli v Bosně a Hercegovině ukázat, jakým způsobem máme dobrovolné hasiče postavené, jaké máme vybavení a jakou techniku."
Naše hosty nejvíce zajímaly ty výjezdy, tak řekněte nám, jaké tam jsou časy.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty časy jsou do pěti minut. Tím, že Frýdek je jednotka typu JPO II, tak musí vyjíždět do pěti minut od vyhlášení poplachu. To znamená, mají zhruba tři minuty na to, aby se dostavili na hasičskou stanici, převlékli se a do pěti minut musí vyjet z garáže ven."
Dobrovolní hasiči z Bosny a Hercegoviny ocenili ochotu svých kolegů a budou nové poznatky využívat ve své práci doma.
Mateo Jurkovič, dobrovolný hasič z Bosny a Hercegoviny: "Ve výbavě je obrovský rozdíl například ve stáří vozidel. Ty vaše jsou mnohem modernější než u nás a obecně máte mnohem bohatší výbavu. U nás padají jednotky dobrovolných hasičů do správy jednotlivých měst a obcí a nemají bohužel tolik finančních prostředků, aby nás lépe vybavili."
Vybavení dobrovolných hasičů ve Frýdku-Místku bude brzy ještě lepší.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "V tomto roce bylo výběrové řízení na nové výjezdové vozidlo, které nahradí v podstatě vozidlo, které před chvílí odjelo k zásahu, a které už má přes dvacet let. A postupně bychom chtěli obměňovat i techniku u JPO pětek, kde je potřeba obměnit dopravní automobily."
---
Dva kilometry nové asfaltové cyklostezky nabízí milovníkům cyklistiky město Odry. Centrum mikroregionu stavbou zvýší bezpečnost cyklistů a zlepší propojení svých městských částí i dálkových tras.
Město Odry otevřelo na začátku listopadu novou cyklostezku, která svede cyklisty z frekventované silnice. Místním umožní bezpečný průjezd městem a přespolním zpříjemní jízdu na dálkových trasách.
Rostislav Kašovský, zástupce Krajské komise značení cyklo KČT: „„503 jako celkem dálková trasa v Moravskoslezském kraji má velký význam. A to, že se ze silničních částí převede na jenom cyklistické části, je naprosto skvělé a jsme rádi, že městu Odry se to podařilo zrealizovat. Je to nejen napojení trasy ze Starého Jičína až do Krnova, ale také navazuje na trasu 6139, která vede na Olomoucký kraj.“
Stavba dvoukilometrového úseku vyšla na 17,4 milionu korun a byla spolufinancována Evropskou unií.
Libor Helis (BEZPP), starosta Oder: „„Tato nová cyklotrasa, která začíná v místě, kde končí původní – jenom se přejde lávka a jste v podstatě u ní – slouží jako bezpečný přesun cyklistů hlavně v letním období z těch různých částí, to znamená z Heřmánek, z Klokočůvků a případně i od Vítkova do Oder, protože tady máme podniky, které zaměstnávají lidi, takže nemusí jezdit autobusem, můžou využít tuto cyklostezku.“
Cyklisté mají k dispozici asfaltový povrch, nové osvětlení a u bývalého kluziště byl instalován taky automatický sčítač. Cyklotrasy, kterých se změna dotkla, byly přeznačeny den po slavnostním přestřižení pásky. Následovat budou ještě změny v mapách.
---
Klub rodáků a přátel města Nového Jičína připravil komentovanou prohlídku hřbitova. Ta jednak vedla kolem hrobů významných osobností, ale také připomněla 20. výročí zřízení lapidária.
Novojičínský hřbitov je osazen množstvím zajímavých uměleckořemeslných děl, různých náhrobků, soch a dalších historických artefaktů. Komentovanou procházku, která na ně upozornila, připravil Klub rodáků a přátel města.
Václav Nezval, Klub rodáků a přátel města NJ: “Hlavním tématem dnešní prohlídky je připomenutí 20 let od založení lapidária, které je v centrální části hřbitova, a potom si taky projdeme čestné a významné hroby, které jsou roztroušeny po celém hřbitově. Takže to bude taková trasa asi na hodinku.”
Lapidárium náhrobků bylo na hřbitově zřízeno na podzim v roce 2005. Podařilo se tak zachránit téměř dvě stovky pomníků, které tu zůstaly po dřívějších obyvatelích, především německé národnosti.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Podařilo se opravdu postavit lapidárium takové, jaké jsme jinde neviděl. Byl to takový náš trochu dluh těm, kteří tady spočinuli a kteří bohužel nemohli být, tak říkajíc, opečovávání a to bylo hodně smutné.”
Vznik lapidária financovalo město Nový Jičín a podpořili jej také krajané žijící v zahraničí a Česko-německý fond budoucnosti.
Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Ne všem se líbilo, že se staví lapidárium někdejším zdejším obyvatelům. To byli lidi, trošku řekl bych zapšklí, kteří nepochopili, proč to vlastně stavíme. A musím říct, že to nebyly zdaleka jenom německé náhrobky. Dominantně jsou Němci, samozřejmě, protože o ty se neměl kdo tady na tom hřbitově postarat. Ale taky polské jména tam najdeme, čteme tam česká jména, takže to jsem musel poopravit jednoho horlivého občana, který někdy kvůli tomu kdysi napadl.”
V lapidáriu jsou také železné kříže zejména českých, polských a německých vojáků padlých v první světové válce.
---
Ostravské Trojhalí hostilo tradiční šermířský turnaj Čermákův memoriál. O víkendu se tu mezi sebou utkalo přes 200 šermířů nejen z Česka. Akci si mohli návštěvníci i soutěžící užít v Ústředně Trojhalí Karolina úplně poprvé.
Turnaj v moderním sportovním šermu Čermákům memoriál má v Ostravě dlouholetou tradici. Porubský klub šermu jej pořádá už více než půl století. Letos se ale poprvé uskutečnil v prostorách Trojhalí Karolina.
Petr Neshoda, předseda klubu Šerm Ostrava: „Zorganizovat tento turnaj bylo velmi náročné. Nicméně, chtěli jsme to udělat velmi atraktivní, zajímavé. Je tady spoustu hostů z Polska, ze Slovenska. Jsou tady hosté z celé České republiky a říkali, že je to nádherné.“
Vojtěch Fehér, trenér klubu Šerm Šamorín: „Je to tu hezky udělané a organizace je, můžu říct, perfektní.“
Za víkend se na 9 planších vystřídalo přes 200 šermířů a šermířek od nejmladších až po juniory a seniory.
Stanislav Duraj, ředitel turnaje: „Ve skupinách šermují na tři minuty a pět zásahů. Po skupinách se udělá pořadí podle toho, jak v nich zašermovali, a následuje eliminace – pavouk.“
Vyhodnocených bylo 8 nejlepších z každé kategorie, medaile a poháry si odnesla první tři místa.
Alex Choupenitch, šermíř klubu Sokol Brno I: „Včera jsem tady vyhrál první místo. A vyšlo to dokonce tak, že strejda byl teď ve Španělsku na Mallorce a taky tam vyhrál první místo.“
Adéla Adamovská, šermířka klubu Šerm Ostrava: „Šermovala jsem za žačky a skončila jsem první. Ve finále jsem byla se Slovenkou a zápas skončil 15:6.“
Domácí klub Šerm Ostrava z turnaje nakonec vytěžil šest medailí.
---
