V Mošnově slavnostně zahájili stavbu silničního obchvatu. Jeho realizace významně zlepší kvalitu života v obcích, které doteď trpěly hustým provozem a kamionovou dopravou.
Slavnostním poklepáním na základní kámen byla zahájena stavba obchvatu okolo Mošnova. Příprava cesty dlouhé téměř 3,5 kilometru s připravovanými 61 stavebními objekty trvala poměrně krátkou dobu.
Radek Mátl, ředitel ŘSD: "Od roku 2015, kdy se stabilizovalo technické řešení, si myslím, že to byla poměrně rychlá cesta, abychom se dostali k samotné realizaci. Za nějakých šest, sedm let se nám podařilo stavbu připravit. Žádné úplně zásadní komplikace zde nebyly . Podařilo se poměrně rychle i získat veškeré pozemky pro samotnou stavbu, takže pro mě poměrně kvalitní rychlá příprava stavby silnice 1. třídy."
Pro občany Mošnova a okolní obce to bude znamenat hlavně velkou úlevu od kamionové dopravy, která tudy projíždí.
Radomil Bodszar (Změna pro lidi), starosta Mošnova: "Určitě jsme hodně rádi, protože tady vzniknou tři kruhové křižovatky, občané se mohou dostat do práce, protože převážně dělají v zóně na letišti, takže je to perfektní. No ale hlavně ta doprava. Nám se uleví. Je to výhra pro nás."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Když si vezmeme, že 7000 aut dneska projede, z toho 5000 nepojede po tom přes Mošnov, ale po obchvatu, je to strašně hodně a tomu Mošnovu hodně ulehčí. Z toho je přes 1200 nákladních vozidel. No a protože zóna se rozšiřuje a ten obchvat bude taky využitý, na budoucí logistická centra, která se tady budou stavět."
Obchvat zajistí i hlavní napojení průmyslové zóny Mošnov a letiště Leoše Janáčka. Práce by měly být hotové v létě roku 2024.
---
V Ostravě odstartovala nová očkovací kampaň ministerstva zdravotnictví Očkujeme se pro život beze strachu. Druhou posilovací dávkou proti covidu-19 se při té příležitosti nechal ve stanu před nemocnicí naočkovat i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Přicházející podzim znamená i další vlnu epidemiologických onemocnění. Už třetím rokem se mezi ně řadí i covid-19. Nová kampaň ministerstva zdravotnictví má podpořit zájem lidí o vakcinaci.
Vlastimil Válek (SPOLU), ministr zdravotnictví ČR: "Očkování vám výrazně sníží riziko, že umřete na covid a výrazně vám sníží riziko, že budete ležet na jednotce intenzivní péče. I po očkování můžete covid dostat, ale ten průběh bude podstatně méně závažný, když očkovaní nejste."
Ministr Válek uvedl, že žádné postihy neočkovaným nehrozí. Přesto zdůraznil důležitost vakcinace a sám se nechal na místě naočkovat.
Vlastimil Válek (SPOLU), ministr zdravotnictví ČR: "Pokud jste rizikoví a nenecháte se očkovat, sami sebe ohrožujete. Je to vaše svobodné rozhodnutí, ale není to dobré rozhodnutí. Je to zbytečné riskování, jako když skáčete do neznámé vody, ohrožujete svoje zdraví a svůj život."
Ve FNO, kde kampaň odstartovala, jsou na covid připraveni.
Jiří Havrlant ředitel FNO: Máme nové očkovací látky, které by měly reagovat na ty mutace, které jsou dneska u těch virů. Takže máme očkovací látky, máme antibiotika, máme i ostatní léky, které jsou k tomu důležité. Očkujeme denně, od pondělka do pátku. Když ten zájem bude vyšší, tak samozřejmě rozšíříme ordinační doby pro to očkování.
Lidé se mohou nechat naočkovat i u svého praktického lékaře. Ohroženým skupinám je doporučeno i očkování proti chřipce. Někteří tuto vakcinaci ještě zvažují.
anketa: "No na tím taky přemýšlím, ale nikdy jsem nebyla a nevím, co by to udělalo."
V rámci kampaně je k vidění i panelová výstava před FNO.
---
Velký svět techniky v ostravských Dolních Vítkovicích se stal dějištěm konference o cestě evropské ekonomiky k zelenému hospodaření. Pozvání přijali také zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Česká republika předsedá Evropské unii, proto pozvala zástupce všech členských zemí do Ostravy. Co bylo hlavním cílem?
David Sventek, organizátor konference: „Ukázat jim Ostravu jako příklad takové laboratoře, kde se daří změna, kde postupně měníme těžký průmysl v nové druhy podnikání, a tak jsme si řekli, že je už co ukázat, máme i zajímavé plány.“
Christa Schweng, předsedkyně EHSV: „Ostrava je excelentním příkladem transformace regionu, přesně toto jsme hledali. Mít takový příklad úspěšné transformace od uhelného k zelenému hospodaření je pro celou Evropu velmi důležité.“
Konference byla také příležitostí prezentovat, jak náš kraj naloží s finanční podporou z Fondu spravedlivé transformace.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Ty strategické projekty jsou nachystány tak, jak jsme je plánovali. Ale kromě těch strategických projektů půjdeme i cestou brownfieldů, budeme chtít vrátit pohornickou krajinu zpátky lidem a firmám, protože předpokládáme, že tam se bude rozvíjet ekonomická činnost. Teď probíhají studie proveditelnosti, pak se budeme hlásit do soutěží.“
Hosté si po konferenci prohlédli expozici Velkého světa techniky a také výrobu a muzeum nákladních automobilů Tatra.
---
Šikana na školách nesmí být tabu a s žáky se musí o této problematice mluvit. O tom jsou přesvědčení i ředitelé škol v Havířově. Vztahy mezi spolužáky s dětmi pravidelně řeší odborník.
Vztahy mezi dětmi mohou být pozitivní, ale i negativní, které leckdy vyústí až v různé formy šikany. I proto je nesmírně důležité, aby tato témata s žáky probíral odborník. Jedna z besed se již opakovaně konala na půdě ZŠ K. Světlé.
Michal Malina, vedoucí projektu Zdravá mládež, Spolek ZIP 4: “Čas od času děcka zvednou ruku a mluví o tom, že zažily šikanu. Jsou mezi dalšími spolužáky, tak o tom nechtějí až tak mluvit, i když někdy vyprávějí příběhy, ale potom přijdou o přestávce a vyprávějí mi ten příběh a bavíme se o tom."
Na této škole vážnější problémy s šikanou prozatím nemuseli řešit.
Petr Ptáček, ředitel ZŠ K. Světlé Havířov: "Prevence je daleko důležitější, než pak hašení požáru a právě proto již před tím, než nějaký problém vznikne, tak se ho snažíme řešit."
Děti přiznaly, že se některé s určitou formou negativních vztahů ve škole setkaly.
anketa: "Já bych určitě po té situaci šla za učitelkou, nebo za rodiči a jelikož to zažila moje kámoška, tak jsem u ní byla celou dobu a potom šla za učitelkou a řešilo se to.”
anketa: “Já jsem se s tím nikdy nesetkal a podle mne to je, když třeba rok v kuse někdo někoho mlátí, nebo mu něco krade a tak.”
Vztahy a šikana jsou jen jedním z témat. Škola zve do tříd napříč ročníky odborníky na různou problematiku.
---
Frýdek-Místek se pyšní nejlepší knihovnou v republice. Získala totiž ocenění Městská knihovna roku 2022. Soutěž vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Jejím cílem je ocenit nejlepší české knihovny za veškeré kvality, služby i projekty, které poskytují veřejnosti.
Knihovna Frýdek-Místek získala první místo v celostátní soutěži Městská knihovna roku 2022. Ocenění pro nejlepší knihovny se letos udílelo už potřinácté.
Tomáš Benedikt Zbranek, ředitel Knihovny F-M: "Chtěl bych ze srdce poděkovat svazu knihovníků a informačních pracovníků za udělení tohoto ocenění pro frýdecko-místeckou knihovnu. A to v roce, kdy bude knihovna, v minulosti ve slezském samostatném Frýdku, slavit sté výročí svého založení. Máme z toho velikou radost a je to také nemalý závazek do dalších aktivit a rovněž ujištění, že naše činnost má pozitivní odezvu. A to v celostátním měřítku."
Knihovna v soutěži zvítězila jako celek. Hodnotí se totiž celá řada kritérií. Knihovní fond, prostor pro čtenáře, provozní doba, objem výpůjček, počet kulturních a vzdělávacích akcí a mnoho dalšího.
Tomáš Benedikt Zbranek, ředitel Knihovny F-M: "Velké díky náleží všem zaměstnancům naší knihovny, protože bez sehraného týmu bychom tohoto ocenění nedosáhli. Samozřejmě patří poděkování i našemu zřizovateli, vedení města, pro které je knihovna jednou z významných priorit. O čemž svědčí velmi zdařilá rekonstrukce našeho největšího provozu místecké knihovny, k jejímuž slavnostnímu otevření došlo letos na jaře. A v neposlední řadě také patří poděkovat příznivcům a uživatelům naší knihovny."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem moc rád, že frýdecko-místecká knihovna se stala Knihovnou roku 2022 a jsem rád dvojnásobně, protože je to kombinace dvou faktorů. Jedním je profesionální vedení knihovny, které zajišťuje velmi bohatou činnost a myslím si, že jedním z dalších faktorů byla i skutečnost, že knihovna, její místecká pobočka, prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která je myslím velmi zdařilá. A zvyšuje komfort návštěvníků."
Předávání cen proběhlo v Zrcadlové kapli pražského Klementina a delegace z Frýdku-Místku takový úspěch vůbec nečekala.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro všechny ten výsledek byl překvapením. Měli jsme indicie, že bychom mohli obdržet některou z cen, případně uznání, a tak dále. Nicméně nikdo nepočítal s tím, že opravdu Frýdek-Místek bude vítěznou knihovnou. A myslím si, že i pan ředitel se svým týmem, s paní zástupkyní a dalšími lidmi, byl velmi mile překvapen. A myslím si, že je to dobrý signál, dobrá vzpruha k tomu, že taková investice a dobré vedení knihovny má smysl."
Podle pravidel se může frýdecko-místecká knihovna nyní zúčastnit soutěže nejdříve za 5 let.
---
Letos uplynulo právě 110 let od dokončení stavby bývalé kamenné věže na nejvyšší moravské hoře Pradědu. Přestože neměla příliš dlouhý život, za 47 let vzniklo plno obrazů, pohlednic a fotografií. Ty připomíná venkovní výstava v Bruntále.
Více než 120 fotografií z historie věže je k vidění na výstavních panelech v centru města.
Pavel Rapušák, autor sběratel a autor výstavy: „My vlastně každých 10 let od roku 1992 si připomínáme výročí kolaudace té věže. Byla kolaudovaná v roce 1912, stavěla se dlouho, stavěla se dlouhých 8 let, protože tam dělníci mohli pracovat skutečně jenom nějakých 4 – 5 měsíců do roka v těch podmínkách. Byly asi tužší zimy v té době.“
Věž se zřítila v roce 1959, pouhý den před nástupem dělníků na její opravu. Příčinou byl chybný materiál při stavbě.
Pavel Rapušák, sběratel a autor výstavy: „Už při kolaudaci bylo konstatováno tou kolaudační komisí, že je škoda, že taková krásná stavba dlouho nevydrží. Už tehdy museli ti dělníci a ti lidé, kteří kolem toho chodili, vědět, že ten materiál je nevhodný. On byl hrozně nasáklivý, čili jak začaly podzimní deště, tak se to nasáklo a pak přišly prudké mrazy, takže ho to roztrhalo.“
Přestože věž nakonec nebyla znovu postavena, uchovala se na mnoha upomínkových předmětech a ve vzpomínkách pamětníků.
Anketa, návetšěvníci výstavy: „Já si pamatuji ještě na školním výletě, že jsem byl u té staré věže.“
„Ne, já jsem se sem přistěhovala, takže já znám až tu novou.“
„Já jsem tam byl v první třídě, myslím v 56. roku. Na výletě. "
Vrchol dnešní televizní věže na Pradědu je současně nejvyšším pevným bodem v celé České republice.
---
V Mošnově slavnostně zahájili stavbu silničního obchvatu. Jeho realizace významně zlepší kvalitu života v obcích, které doteď trpěly hustým provozem a kamionovou dopravou.
Slavnostním poklepáním na základní kámen byla zahájena stavba obchvatu okolo Mošnova. Příprava cesty dlouhé téměř 3,5 kilometru s připravovanými 61 stavebními objekty trvala poměrně krátkou dobu.
Radek Mátl, ředitel ŘSD: "Od roku 2015, kdy se stabilizovalo technické řešení, si myslím, že to byla poměrně rychlá cesta, abychom se dostali k samotné realizaci. Za nějakých šest, sedm let se nám podařilo stavbu připravit. Žádné úplně zásadní komplikace zde nebyly . Podařilo se poměrně rychle i získat veškeré pozemky pro samotnou stavbu, takže pro mě poměrně kvalitní rychlá příprava stavby silnice 1. třídy."
Pro občany Mošnova a okolní obce to bude znamenat hlavně velkou úlevu od kamionové dopravy, která tudy projíždí.
Radomil Bodszar (Změna pro lidi), starosta Mošnova: "Určitě jsme hodně rádi, protože tady vzniknou tři kruhové křižovatky, občané se mohou dostat do práce, protože převážně dělají v zóně na letišti, takže je to perfektní. No ale hlavně ta doprava. Nám se uleví. Je to výhra pro nás."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Když si vezmeme, že 7000 aut dneska projede, z toho 5000 nepojede po tom přes Mošnov, ale po obchvatu, je to strašně hodně a tomu Mošnovu hodně ulehčí. Z toho je přes 1200 nákladních vozidel. No a protože zóna se rozšiřuje a ten obchvat bude taky využitý, na budoucí logistická centra, která se tady budou stavět."
Obchvat zajistí i hlavní napojení průmyslové zóny Mošnov a letiště Leoše Janáčka. Práce by měly být hotové v létě roku 2024.
---
V Ostravě odstartovala nová očkovací kampaň ministerstva zdravotnictví Očkujeme se pro život beze strachu. Druhou posilovací dávkou proti covidu-19 se při té příležitosti nechal ve stanu před nemocnicí naočkovat i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Přicházející podzim znamená i další vlnu epidemiologických onemocnění. Už třetím rokem se mezi ně řadí i covid-19. Nová kampaň ministerstva zdravotnictví má podpořit zájem lidí o vakcinaci.
Vlastimil Válek (SPOLU), ministr zdravotnictví ČR: "Očkování vám výrazně sníží riziko, že umřete na covid a výrazně vám sníží riziko, že budete ležet na jednotce intenzivní péče. I po očkování můžete covid dostat, ale ten průběh bude podstatně méně závažný, když očkovaní nejste."
Ministr Válek uvedl, že žádné postihy neočkovaným nehrozí. Přesto zdůraznil důležitost vakcinace a sám se nechal na místě naočkovat.
Vlastimil Válek (SPOLU), ministr zdravotnictví ČR: "Pokud jste rizikoví a nenecháte se očkovat, sami sebe ohrožujete. Je to vaše svobodné rozhodnutí, ale není to dobré rozhodnutí. Je to zbytečné riskování, jako když skáčete do neznámé vody, ohrožujete svoje zdraví a svůj život."
Ve FNO, kde kampaň odstartovala, jsou na covid připraveni.
Jiří Havrlant ředitel FNO: Máme nové očkovací látky, které by měly reagovat na ty mutace, které jsou dneska u těch virů. Takže máme očkovací látky, máme antibiotika, máme i ostatní léky, které jsou k tomu důležité. Očkujeme denně, od pondělka do pátku. Když ten zájem bude vyšší, tak samozřejmě rozšíříme ordinační doby pro to očkování.
Lidé se mohou nechat naočkovat i u svého praktického lékaře. Ohroženým skupinám je doporučeno i očkování proti chřipce. Někteří tuto vakcinaci ještě zvažují.
anketa: "No na tím taky přemýšlím, ale nikdy jsem nebyla a nevím, co by to udělalo."
V rámci kampaně je k vidění i panelová výstava před FNO.
---
Velký svět techniky v ostravských Dolních Vítkovicích se stal dějištěm konference o cestě evropské ekonomiky k zelenému hospodaření. Pozvání přijali také zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Česká republika předsedá Evropské unii, proto pozvala zástupce všech členských zemí do Ostravy. Co bylo hlavním cílem?
David Sventek, organizátor konference: „Ukázat jim Ostravu jako příklad takové laboratoře, kde se daří změna, kde postupně měníme těžký průmysl v nové druhy podnikání, a tak jsme si řekli, že je už co ukázat, máme i zajímavé plány.“
Christa Schweng, předsedkyně EHSV: „Ostrava je excelentním příkladem transformace regionu, přesně toto jsme hledali. Mít takový příklad úspěšné transformace od uhelného k zelenému hospodaření je pro celou Evropu velmi důležité.“
Konference byla také příležitostí prezentovat, jak náš kraj naloží s finanční podporou z Fondu spravedlivé transformace.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Ty strategické projekty jsou nachystány tak, jak jsme je plánovali. Ale kromě těch strategických projektů půjdeme i cestou brownfieldů, budeme chtít vrátit pohornickou krajinu zpátky lidem a firmám, protože předpokládáme, že tam se bude rozvíjet ekonomická činnost. Teď probíhají studie proveditelnosti, pak se budeme hlásit do soutěží.“
Hosté si po konferenci prohlédli expozici Velkého světa techniky a také výrobu a muzeum nákladních automobilů Tatra.
---
Šikana na školách nesmí být tabu a s žáky se musí o této problematice mluvit. O tom jsou přesvědčení i ředitelé škol v Havířově. Vztahy mezi spolužáky s dětmi pravidelně řeší odborník.
Vztahy mezi dětmi mohou být pozitivní, ale i negativní, které leckdy vyústí až v různé formy šikany. I proto je nesmírně důležité, aby tato témata s žáky probíral odborník. Jedna z besed se již opakovaně konala na půdě ZŠ K. Světlé.
Michal Malina, vedoucí projektu Zdravá mládež, Spolek ZIP 4: “Čas od času děcka zvednou ruku a mluví o tom, že zažily šikanu. Jsou mezi dalšími spolužáky, tak o tom nechtějí až tak mluvit, i když někdy vyprávějí příběhy, ale potom přijdou o přestávce a vyprávějí mi ten příběh a bavíme se o tom."
Na této škole vážnější problémy s šikanou prozatím nemuseli řešit.
Petr Ptáček, ředitel ZŠ K. Světlé Havířov: "Prevence je daleko důležitější, než pak hašení požáru a právě proto již před tím, než nějaký problém vznikne, tak se ho snažíme řešit."
Děti přiznaly, že se některé s určitou formou negativních vztahů ve škole setkaly.
anketa: "Já bych určitě po té situaci šla za učitelkou, nebo za rodiči a jelikož to zažila moje kámoška, tak jsem u ní byla celou dobu a potom šla za učitelkou a řešilo se to.”
anketa: “Já jsem se s tím nikdy nesetkal a podle mne to je, když třeba rok v kuse někdo někoho mlátí, nebo mu něco krade a tak.”
Vztahy a šikana jsou jen jedním z témat. Škola zve do tříd napříč ročníky odborníky na různou problematiku.
---
Frýdek-Místek se pyšní nejlepší knihovnou v republice. Získala totiž ocenění Městská knihovna roku 2022. Soutěž vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Jejím cílem je ocenit nejlepší české knihovny za veškeré kvality, služby i projekty, které poskytují veřejnosti.
Knihovna Frýdek-Místek získala první místo v celostátní soutěži Městská knihovna roku 2022. Ocenění pro nejlepší knihovny se letos udílelo už potřinácté.
Tomáš Benedikt Zbranek, ředitel Knihovny F-M: "Chtěl bych ze srdce poděkovat svazu knihovníků a informačních pracovníků za udělení tohoto ocenění pro frýdecko-místeckou knihovnu. A to v roce, kdy bude knihovna, v minulosti ve slezském samostatném Frýdku, slavit sté výročí svého založení. Máme z toho velikou radost a je to také nemalý závazek do dalších aktivit a rovněž ujištění, že naše činnost má pozitivní odezvu. A to v celostátním měřítku."
Knihovna v soutěži zvítězila jako celek. Hodnotí se totiž celá řada kritérií. Knihovní fond, prostor pro čtenáře, provozní doba, objem výpůjček, počet kulturních a vzdělávacích akcí a mnoho dalšího.
Tomáš Benedikt Zbranek, ředitel Knihovny F-M: "Velké díky náleží všem zaměstnancům naší knihovny, protože bez sehraného týmu bychom tohoto ocenění nedosáhli. Samozřejmě patří poděkování i našemu zřizovateli, vedení města, pro které je knihovna jednou z významných priorit. O čemž svědčí velmi zdařilá rekonstrukce našeho největšího provozu místecké knihovny, k jejímuž slavnostnímu otevření došlo letos na jaře. A v neposlední řadě také patří poděkovat příznivcům a uživatelům naší knihovny."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Jsem moc rád, že frýdecko-místecká knihovna se stala Knihovnou roku 2022 a jsem rád dvojnásobně, protože je to kombinace dvou faktorů. Jedním je profesionální vedení knihovny, které zajišťuje velmi bohatou činnost a myslím si, že jedním z dalších faktorů byla i skutečnost, že knihovna, její místecká pobočka, prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která je myslím velmi zdařilá. A zvyšuje komfort návštěvníků."
Předávání cen proběhlo v Zrcadlové kapli pražského Klementina a delegace z Frýdku-Místku takový úspěch vůbec nečekala.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro všechny ten výsledek byl překvapením. Měli jsme indicie, že bychom mohli obdržet některou z cen, případně uznání, a tak dále. Nicméně nikdo nepočítal s tím, že opravdu Frýdek-Místek bude vítěznou knihovnou. A myslím si, že i pan ředitel se svým týmem, s paní zástupkyní a dalšími lidmi, byl velmi mile překvapen. A myslím si, že je to dobrý signál, dobrá vzpruha k tomu, že taková investice a dobré vedení knihovny má smysl."
Podle pravidel se může frýdecko-místecká knihovna nyní zúčastnit soutěže nejdříve za 5 let.
---
Letos uplynulo právě 110 let od dokončení stavby bývalé kamenné věže na nejvyšší moravské hoře Pradědu. Přestože neměla příliš dlouhý život, za 47 let vzniklo plno obrazů, pohlednic a fotografií. Ty připomíná venkovní výstava v Bruntále.
Více než 120 fotografií z historie věže je k vidění na výstavních panelech v centru města.
Pavel Rapušák, autor sběratel a autor výstavy: „My vlastně každých 10 let od roku 1992 si připomínáme výročí kolaudace té věže. Byla kolaudovaná v roce 1912, stavěla se dlouho, stavěla se dlouhých 8 let, protože tam dělníci mohli pracovat skutečně jenom nějakých 4 – 5 měsíců do roka v těch podmínkách. Byly asi tužší zimy v té době.“
Věž se zřítila v roce 1959, pouhý den před nástupem dělníků na její opravu. Příčinou byl chybný materiál při stavbě.
Pavel Rapušák, sběratel a autor výstavy: „Už při kolaudaci bylo konstatováno tou kolaudační komisí, že je škoda, že taková krásná stavba dlouho nevydrží. Už tehdy museli ti dělníci a ti lidé, kteří kolem toho chodili, vědět, že ten materiál je nevhodný. On byl hrozně nasáklivý, čili jak začaly podzimní deště, tak se to nasáklo a pak přišly prudké mrazy, takže ho to roztrhalo.“
Přestože věž nakonec nebyla znovu postavena, uchovala se na mnoha upomínkových předmětech a ve vzpomínkách pamětníků.
Anketa, návetšěvníci výstavy: „Já si pamatuji ještě na školním výletě, že jsem byl u té staré věže.“
„Ne, já jsem se sem přistěhovala, takže já znám až tu novou.“
„Já jsem tam byl v první třídě, myslím v 56. roku. Na výletě. "
Vrchol dnešní televizní věže na Pradědu je současně nejvyšším pevným bodem v celé České republice.
---
