Krnovskou nemocnici s krajskou působností čeká v následujících týdnech významná investice v oblasti příjmu pacientů. Půjde o přestavbu urgentního příjmu, který ve stávající podobě funguje 20 let a přestává již provozu nemocnice stačit.
Současný urgentní příjem již nevyhovuje kapacitně ani prostorově.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „My máme urgentní příjem, který má 3 lůžka, což je zcela nedostačující v normálním provozu, nám chybí 2-3 lůžka, kde ti pacienti pak leží na lehátkách nebo musíme tu logistiku dělat rychleji. Takže my nezbytně potřebujeme 6 lůžek, na tomhle urgentu vznikne 8 postelí, což by mělo být už dostačující pro celý okres.“
Nová lůžka urgentního příjmu nebudou jediná. Součástí projektu bude i patrová přístavba.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „V rámci toho urgentu vznikne v patře jednotka, která bude mít 12 lůžek, je to jednotka malá, ale vznikne v kontextu toho, aby to byla samostatná jednotka, například pro infekční pacienty, jako byl covid. Pokud tyto infekce nebudou, tak využijeme tuto jednotku pro pacienty s jednodenní chirurgickou péčí.“
Celá přestavba bude probíhat u vjezdu do nemocnice a vyžádá si proto i náročná organizační opatření, která se dotknou pacientů i zaměstnanců.
Marie Žaloudíková, náměstkyně ředitele nemocnice: „V této chvíli jsme na začátku stavby, chystáme se předat staveniště firmě, která bude stavbu provádět, to znamená, že se musí upravit všechny příjezdové cesty pro rychlou záchrannou službu, pro pacienty, kteří přijíždějí na urgentní příjem upravit všechny komunikace pro příjezd z urgentního příjmu na další oddělení.“
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Tuto stavbu kompletně financuje MS kraj, za což jim velmi děkujeme. My počítáme s tím, že část prostředků se vrátí z dotačního titulu, který je už sice vypisován tři roky, ale poslední zprávy jsou, že by v červnu letošního roku měl být vypsán.“
Na místo primáře urgentního příjmu vypsala nemocnice výběrové řízení, které právě probíhá.
---
V ulicích Frýdku-Místku se pohybuje více asistentů prevence kriminality. Město jejich počet postupně navýšilo na čtyři členy. Dohlížejí na pořádek nejen ve vyloučených lokalitách a spolupracují s městskými strážníky.
Prvního asistenta prevence kriminality vrátil Frýdek-Místek po letech do ulic loni v létě. Později rozšířil jejich počet na dva a jelikož se jejich práce velmi osvědčila, dnes už jsou čtyři.
René Fečo, asistent prevence kriminality: "Tuto práci jsem vzal, protože mě něco v životě musí motivovat. A dělám to pro dobrou věc, tak to cítím já. Tak se cítím a lidé jsou rádi, že tady jsem, ti obchodníci tady kolem, místní." - Co je náplní vaší práce? Co děláte? - "Co dělám? Teď jsme v okrsku A, prohlížíme hotelové domy, jestli je všechno v pořádku. Potom jdeme na náměstí do Místku, tam jsou obchodníci, jdeme do Albertu, projdeme všechny uličky, zastávky, zda je všechno v pořádku, jestli tam nejsou bezdomovci."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Máme mezi nimi i ženu, z čehož mám velkou radost, že ten tým je smíšený. Asistenti prevence kriminality působí ve městě, kdy dohlížejí na pořádek ve vyloučených lokalitách, v okolí ubytoven nebo u nákupního centra Frýda a na problematických místech. Já jsem sama v loňském roce dostala spoustu pochvalných mailů, kde mi lidé děkovali za to, že asistenti prevence jsou v ulicích, že jim pomáhají s vykázáním bezdomovců, například z prodejen nebo z polikliniky. Takže já mám z toho opravdu velkou radost, že se to osvědčilo."
Asistenti prevence kriminality nejsou terénními sociálními pracovníky nebo strážníky, nemají status úřední osoby, ale úzce s nimi spolupracují a dokáží spoustu událostí vyřešit sami na místě.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Asistenti prevence spadají pod městskou policii. V případě nějakých závažných nebo problémových situací volají okamžitě městskou policii, jsou na ně napojeni."
René Fečo, asistent prevence kriminality: "Lidé nás vnímají pozitivně, chodí za námi, dokonce se ptají na určité věci, když si neví rady. Tak jim třeba poradíme. Teď jsme dostali zrovna i pochvalu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Funguje to i v řadě dalších měst. V Ostravě, v Havířově, v Karviné. Letošní asistenci prevence kriminality nebudou hrazeni z financí města, ale požádali jsme si na ministerstvu vnitra o dotaci na asistenty."
Na město se obrátila i Správa železnic s dotazem, zda by mohli asistenti preventivně působit také v okolí nádražní budovy.
---
Bleskové zadržení ukončilo další z mnoha akcí dvojice recidivistů z Ostravy. Tentokrát se vydali vyloupit recepci hotelu v Ostravě-Zábřehu, kde vtrhli zamaskovaní šálami přes obličej. Jeden z mužů měl v ruce pistoli a bundu měl vycpanou polštářem.
Průběh loupeže natočily kamery v recepci, čehož si byli zkušení recidivisté vědomi a proto se maskovali. Přes obličeje si dali šály a jeden z mužů chtěl vypadat tlustší a tak si vycpal břicho. Na recepční namířil pistoli a chtěl všechny peníze. Dokonce vyskočil na pult, protože se mu zdálo, že je v kase málo peněz.
Radim Bena, kriminalista: "Jeden z nich vytáhl krátkou zbraň a po recepční se domáhal peněz. Žena jim nakonec vydala asi šest tisíc korun. Pak pachatelé utekli."
Vyděšená recepční okamžitě zavolala polici, která byla na místě za 4 minuty. Začalo pátrání a kriminalisté i přes maskování rychle poznali jednoho z pachatelů. Po dvou hodinách od loupeže už zvonili na jeho dveře.
Radim Bena, kriminalista: ""Muž vyskočil z okna v přízemí domu, ale padl tak přímo do rukou policistů."
Netrvalo dlouho a zadržen byl i druhý lupič. Ukázalo se, že pistole byla na airsoftové kuličky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař muže obvinil ze zvlášť závažného zločinu loupeže. V případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let. Také byly podány podněty na vzetí do vazby, které byly soudci akceptovány."
Jeden z pachatelů prozradil, že potřeboval peníze, aby mohl dětem koupit Kinder vajíčka. Oba jsou zkušení recidivisté z mnoha odsezenými lety.
---
Městská policie ve Studénce se delší dobu potýká s nedostatkem strážníků. Situaci nyní radnice vyřešila změnou v systému služeb. Strážníci už nebudou v terénu každou noc.
Není výjimkou, že denní službu v terénu vykonává nyní ve Studénce jeden strážník, na služebně je dispečerka a velitel městské policie. S nedostatkem zaměstnanců místní policie se radnice potýká už delší dobu. Přistoupila proto k řešení, které začne platit příští měsíc.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “S ohledem na to, že se nám dlouhodobě nedaří naplnit stav tak, abychom mohli postavit všechny směny v rámci nepřetržitého provozu, tak jsme, bohužel, nuceni od 1. dubna omezit nepřetržitý režim na to, že v podstatě se bude stávat, že v těch nejméně problémových dnech, nebo respektive nocích, nebudou stavěny noční směny.”
Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “V současné chvíli máme stav 8+2, to znamená osm strážníků včetně velitele a dvou dispečerek. To znamená, že momentálně jsme o tři strážníky níž, a to se odráží právě na tom, že nejsme schopni fyzicky zabezpečit nonstop pracovní režim.”
Noční směny tedy nebudou zpravidla slouženy od pondělí do čtvrtka, od pátku do neděle budou v terénu standardně dva strážníci.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Určitě pro nás tento stav nebude konečný. Naší snahou je získat strážníky pokud možno do plného stavu, což bychom potřebovali čtyři strážníky.”
I přes nepříznivý personální stav město na druhou stranu stále do městské policie investuje, třeba do modernizace kamerového systému.
---
V Ostravě-Porubě začali opravovat výtluky po zimě, která byla nejhorší za poslední roky. Díry na silnicích jsou tak téměř všude.
Poruba se stará o více než 60 kilometrů silnic III. třídy. Každý rok na nich opravuje výtluky, které se objeví po zimě. Letos jsou jich stovky. Zima totiž byla bohatá na výkyvy teplot. Často se střídaly mrazy s teplým počasím a do toho mnohdy i pršelo.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Pro výtluky na silnicích jsou nejhorší výkyvy teplot. Začali jsme v minulém týdnu, protože otevřeli obalovny a mohli jsme začít používat asfaltové směsi.”
Nejprve se opravují výtluky na nejfrekventovanějších místech, tedy tam, kde je největší pohyb aut.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Postupně se snažíme opravovat i v těch méně frekventovaných ulicích tak, abychom to stihli v letošním roce opravit.”
Oprava jednoho výtluku zabere zhruba 20 minut, záleží na velikosti a vydrží dva až tři roky.
Rostislav Foldyna, majitel realizační firmy: “Kluci v místech, kde byla poškozená vozovka, odstraňují stávající asfalt, naloží do kontejneru, vyčistí poškozené místo, dají asfaltovou zálivku a nanesou obalované kamenivo. My používáme i nahřívací žehličku. (((Ta je na místa, která jsou víceméně hodně popraskaná.”
Poruba si po každé zimě výtluky mapuje, nahlásit je mohou i obyvatelé, a to přes webovou aplikaci ČistáOVA.
---
Ostrava si letos připomíná jubileum sta let od spojení několika obcí do Velké Ostravy a k oslavám se připojila i řada městských institucí. Mezi nimi je například knihovna, jejíž historie je ještě delší. První veřejná knihovna vznikla v Ostravě v roce 1921.
Oslavy 100 let od vzniku velké Ostravy odstartovaly v lednu a až do poloviny června jsou připraveny různé aktivity. Na mnoha akcích se podílí také knihovna, která oficiálně vznikla v roce v roce 1921 v dnes již neexistující budově na Purkyňově ulici. První zmínky o půjčování knih se ale datují už do roku 1864.
Bohdan Volejníček, knihovník: "„Základem vznikající městské knihovny Moravské Ostravy se stal knižní fond Spolku Beseda, který vznikl v roce 1862 a byl později přejmenován v roce 1877 na Občanskou besedu Moravské Ostravy. Jeho činnost pak definitivně zrušili nacisti v roce 1941. Spolek kromě knihovny a čtení nabízel i koncerty a přednášky a staral se o prosazování české kultury v jinak německé Ostravě. Čtenářských spolků na Ostravsku bylo od konce 19. století vícero, de facto v každé obci – Čtenářský a vzdělávací spolek v Přívoze, Spolek Oráč v Heřmanicích, Čtenářský spolek v Hrabové a Hrabůvce a mnohé další."
Významným milníkem pro ostravské knihovnictví pak byl rok 1930, kdy byla otevřena knihovna a čítárna v dnešní budově úřadu centrálního obvodu. Půjčovné za jednu knihu bylo 20 haléřů.
Bohdan Volejníček, knihovník: „Hospodářská a ekonomická situace v poválečné republice nebyla nejlepší, i přesto se podařilo vybudovat během několika let rozsáhlou síť čítající tisíce knihoven. Byl to jeden z nejpokrokovějších zákonů nově vzniklé republiky, který Československo proslavil po celém světě a dodnes je v očích lidí všeobecně vnímán jako jeden z nejznámějších zákonů tehdejší doby.“
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: „Knihovna města Ostravy připravila také literární komentované vycházky a geolokační hru Sedm klíčů Ostravy, která obsáhla všech pět městských obvodů, zakládajících Velkou Ostravu. A knihovna se podílí také na další hře Po stopách Velké Ostravy, jejíž vítězové se mohou těšit na zajímavé ceny. Soutěžící v této hře sbírají razítka na hrací kartičky, které jim věnuje dvojník starosty prvorepublikové Ostravy Jan Prokeše. Nejbližší možnost, jak další soutěžní razítko získat, budou mít zájemci 28. dubna v průběhu akce Tančírna u altánu v Ostravě-Vítkovicích. Je potěšující, že zájem soutěžících o tuto část naší historie Ostravy je značný."
Detaily k historii knihovnictví se mohou zájemci dozvědět na besedě knihovníka Bohdana Volejníčka 14. března od 17 hodin v Knihovně města Ostravy u Sýkorova mostu.
---
Krnovskou nemocnici s krajskou působností čeká v následujících týdnech významná investice v oblasti příjmu pacientů. Půjde o přestavbu urgentního příjmu, který ve stávající podobě funguje 20 let a přestává již provozu nemocnice stačit.
Současný urgentní příjem již nevyhovuje kapacitně ani prostorově.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „My máme urgentní příjem, který má 3 lůžka, což je zcela nedostačující v normálním provozu, nám chybí 2-3 lůžka, kde ti pacienti pak leží na lehátkách nebo musíme tu logistiku dělat rychleji. Takže my nezbytně potřebujeme 6 lůžek, na tomhle urgentu vznikne 8 postelí, což by mělo být už dostačující pro celý okres.“
Nová lůžka urgentního příjmu nebudou jediná. Součástí projektu bude i patrová přístavba.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „V rámci toho urgentu vznikne v patře jednotka, která bude mít 12 lůžek, je to jednotka malá, ale vznikne v kontextu toho, aby to byla samostatná jednotka, například pro infekční pacienty, jako byl covid. Pokud tyto infekce nebudou, tak využijeme tuto jednotku pro pacienty s jednodenní chirurgickou péčí.“
Celá přestavba bude probíhat u vjezdu do nemocnice a vyžádá si proto i náročná organizační opatření, která se dotknou pacientů i zaměstnanců.
Marie Žaloudíková, náměstkyně ředitele nemocnice: „V této chvíli jsme na začátku stavby, chystáme se předat staveniště firmě, která bude stavbu provádět, to znamená, že se musí upravit všechny příjezdové cesty pro rychlou záchrannou službu, pro pacienty, kteří přijíždějí na urgentní příjem upravit všechny komunikace pro příjezd z urgentního příjmu na další oddělení.“
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Tuto stavbu kompletně financuje MS kraj, za což jim velmi děkujeme. My počítáme s tím, že část prostředků se vrátí z dotačního titulu, který je už sice vypisován tři roky, ale poslední zprávy jsou, že by v červnu letošního roku měl být vypsán.“
Na místo primáře urgentního příjmu vypsala nemocnice výběrové řízení, které právě probíhá.
---
V ulicích Frýdku-Místku se pohybuje více asistentů prevence kriminality. Město jejich počet postupně navýšilo na čtyři členy. Dohlížejí na pořádek nejen ve vyloučených lokalitách a spolupracují s městskými strážníky.
Prvního asistenta prevence kriminality vrátil Frýdek-Místek po letech do ulic loni v létě. Později rozšířil jejich počet na dva a jelikož se jejich práce velmi osvědčila, dnes už jsou čtyři.
René Fečo, asistent prevence kriminality: "Tuto práci jsem vzal, protože mě něco v životě musí motivovat. A dělám to pro dobrou věc, tak to cítím já. Tak se cítím a lidé jsou rádi, že tady jsem, ti obchodníci tady kolem, místní." - Co je náplní vaší práce? Co děláte? - "Co dělám? Teď jsme v okrsku A, prohlížíme hotelové domy, jestli je všechno v pořádku. Potom jdeme na náměstí do Místku, tam jsou obchodníci, jdeme do Albertu, projdeme všechny uličky, zastávky, zda je všechno v pořádku, jestli tam nejsou bezdomovci."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Máme mezi nimi i ženu, z čehož mám velkou radost, že ten tým je smíšený. Asistenti prevence kriminality působí ve městě, kdy dohlížejí na pořádek ve vyloučených lokalitách, v okolí ubytoven nebo u nákupního centra Frýda a na problematických místech. Já jsem sama v loňském roce dostala spoustu pochvalných mailů, kde mi lidé děkovali za to, že asistenti prevence jsou v ulicích, že jim pomáhají s vykázáním bezdomovců, například z prodejen nebo z polikliniky. Takže já mám z toho opravdu velkou radost, že se to osvědčilo."
Asistenti prevence kriminality nejsou terénními sociálními pracovníky nebo strážníky, nemají status úřední osoby, ale úzce s nimi spolupracují a dokáží spoustu událostí vyřešit sami na místě.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Asistenti prevence spadají pod městskou policii. V případě nějakých závažných nebo problémových situací volají okamžitě městskou policii, jsou na ně napojeni."
René Fečo, asistent prevence kriminality: "Lidé nás vnímají pozitivně, chodí za námi, dokonce se ptají na určité věci, když si neví rady. Tak jim třeba poradíme. Teď jsme dostali zrovna i pochvalu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Funguje to i v řadě dalších měst. V Ostravě, v Havířově, v Karviné. Letošní asistenci prevence kriminality nebudou hrazeni z financí města, ale požádali jsme si na ministerstvu vnitra o dotaci na asistenty."
Na město se obrátila i Správa železnic s dotazem, zda by mohli asistenti preventivně působit také v okolí nádražní budovy.
---
Bleskové zadržení ukončilo další z mnoha akcí dvojice recidivistů z Ostravy. Tentokrát se vydali vyloupit recepci hotelu v Ostravě-Zábřehu, kde vtrhli zamaskovaní šálami přes obličej. Jeden z mužů měl v ruce pistoli a bundu měl vycpanou polštářem.
Průběh loupeže natočily kamery v recepci, čehož si byli zkušení recidivisté vědomi a proto se maskovali. Přes obličeje si dali šály a jeden z mužů chtěl vypadat tlustší a tak si vycpal břicho. Na recepční namířil pistoli a chtěl všechny peníze. Dokonce vyskočil na pult, protože se mu zdálo, že je v kase málo peněz.
Radim Bena, kriminalista: "Jeden z nich vytáhl krátkou zbraň a po recepční se domáhal peněz. Žena jim nakonec vydala asi šest tisíc korun. Pak pachatelé utekli."
Vyděšená recepční okamžitě zavolala polici, která byla na místě za 4 minuty. Začalo pátrání a kriminalisté i přes maskování rychle poznali jednoho z pachatelů. Po dvou hodinách od loupeže už zvonili na jeho dveře.
Radim Bena, kriminalista: ""Muž vyskočil z okna v přízemí domu, ale padl tak přímo do rukou policistů."
Netrvalo dlouho a zadržen byl i druhý lupič. Ukázalo se, že pistole byla na airsoftové kuličky.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař muže obvinil ze zvlášť závažného zločinu loupeže. V případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let. Také byly podány podněty na vzetí do vazby, které byly soudci akceptovány."
Jeden z pachatelů prozradil, že potřeboval peníze, aby mohl dětem koupit Kinder vajíčka. Oba jsou zkušení recidivisté z mnoha odsezenými lety.
---
Městská policie ve Studénce se delší dobu potýká s nedostatkem strážníků. Situaci nyní radnice vyřešila změnou v systému služeb. Strážníci už nebudou v terénu každou noc.
Není výjimkou, že denní službu v terénu vykonává nyní ve Studénce jeden strážník, na služebně je dispečerka a velitel městské policie. S nedostatkem zaměstnanců místní policie se radnice potýká už delší dobu. Přistoupila proto k řešení, které začne platit příští měsíc.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “S ohledem na to, že se nám dlouhodobě nedaří naplnit stav tak, abychom mohli postavit všechny směny v rámci nepřetržitého provozu, tak jsme, bohužel, nuceni od 1. dubna omezit nepřetržitý režim na to, že v podstatě se bude stávat, že v těch nejméně problémových dnech, nebo respektive nocích, nebudou stavěny noční směny.”
Jan Pesničák, velitel Městské policie Studénka: “V současné chvíli máme stav 8+2, to znamená osm strážníků včetně velitele a dvou dispečerek. To znamená, že momentálně jsme o tři strážníky níž, a to se odráží právě na tom, že nejsme schopni fyzicky zabezpečit nonstop pracovní režim.”
Noční směny tedy nebudou zpravidla slouženy od pondělí do čtvrtka, od pátku do neděle budou v terénu standardně dva strážníci.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Určitě pro nás tento stav nebude konečný. Naší snahou je získat strážníky pokud možno do plného stavu, což bychom potřebovali čtyři strážníky.”
I přes nepříznivý personální stav město na druhou stranu stále do městské policie investuje, třeba do modernizace kamerového systému.
---
V Ostravě-Porubě začali opravovat výtluky po zimě, která byla nejhorší za poslední roky. Díry na silnicích jsou tak téměř všude.
Poruba se stará o více než 60 kilometrů silnic III. třídy. Každý rok na nich opravuje výtluky, které se objeví po zimě. Letos jsou jich stovky. Zima totiž byla bohatá na výkyvy teplot. Často se střídaly mrazy s teplým počasím a do toho mnohdy i pršelo.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Pro výtluky na silnicích jsou nejhorší výkyvy teplot. Začali jsme v minulém týdnu, protože otevřeli obalovny a mohli jsme začít používat asfaltové směsi.”
Nejprve se opravují výtluky na nejfrekventovanějších místech, tedy tam, kde je největší pohyb aut.
Richard Hanáčik (ANO), místostarosta Ostravy-Poruby: “Postupně se snažíme opravovat i v těch méně frekventovaných ulicích tak, abychom to stihli v letošním roce opravit.”
Oprava jednoho výtluku zabere zhruba 20 minut, záleží na velikosti a vydrží dva až tři roky.
Rostislav Foldyna, majitel realizační firmy: “Kluci v místech, kde byla poškozená vozovka, odstraňují stávající asfalt, naloží do kontejneru, vyčistí poškozené místo, dají asfaltovou zálivku a nanesou obalované kamenivo. My používáme i nahřívací žehličku. (((Ta je na místa, která jsou víceméně hodně popraskaná.”
Poruba si po každé zimě výtluky mapuje, nahlásit je mohou i obyvatelé, a to přes webovou aplikaci ČistáOVA.
---
Ostrava si letos připomíná jubileum sta let od spojení několika obcí do Velké Ostravy a k oslavám se připojila i řada městských institucí. Mezi nimi je například knihovna, jejíž historie je ještě delší. První veřejná knihovna vznikla v Ostravě v roce 1921.
Oslavy 100 let od vzniku velké Ostravy odstartovaly v lednu a až do poloviny června jsou připraveny různé aktivity. Na mnoha akcích se podílí také knihovna, která oficiálně vznikla v roce v roce 1921 v dnes již neexistující budově na Purkyňově ulici. První zmínky o půjčování knih se ale datují už do roku 1864.
Bohdan Volejníček, knihovník: "„Základem vznikající městské knihovny Moravské Ostravy se stal knižní fond Spolku Beseda, který vznikl v roce 1862 a byl později přejmenován v roce 1877 na Občanskou besedu Moravské Ostravy. Jeho činnost pak definitivně zrušili nacisti v roce 1941. Spolek kromě knihovny a čtení nabízel i koncerty a přednášky a staral se o prosazování české kultury v jinak německé Ostravě. Čtenářských spolků na Ostravsku bylo od konce 19. století vícero, de facto v každé obci – Čtenářský a vzdělávací spolek v Přívoze, Spolek Oráč v Heřmanicích, Čtenářský spolek v Hrabové a Hrabůvce a mnohé další."
Významným milníkem pro ostravské knihovnictví pak byl rok 1930, kdy byla otevřena knihovna a čítárna v dnešní budově úřadu centrálního obvodu. Půjčovné za jednu knihu bylo 20 haléřů.
Bohdan Volejníček, knihovník: „Hospodářská a ekonomická situace v poválečné republice nebyla nejlepší, i přesto se podařilo vybudovat během několika let rozsáhlou síť čítající tisíce knihoven. Byl to jeden z nejpokrokovějších zákonů nově vzniklé republiky, který Československo proslavil po celém světě a dodnes je v očích lidí všeobecně vnímán jako jeden z nejznámějších zákonů tehdejší doby.“
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: „Knihovna města Ostravy připravila také literární komentované vycházky a geolokační hru Sedm klíčů Ostravy, která obsáhla všech pět městských obvodů, zakládajících Velkou Ostravu. A knihovna se podílí také na další hře Po stopách Velké Ostravy, jejíž vítězové se mohou těšit na zajímavé ceny. Soutěžící v této hře sbírají razítka na hrací kartičky, které jim věnuje dvojník starosty prvorepublikové Ostravy Jan Prokeše. Nejbližší možnost, jak další soutěžní razítko získat, budou mít zájemci 28. dubna v průběhu akce Tančírna u altánu v Ostravě-Vítkovicích. Je potěšující, že zájem soutěžících o tuto část naší historie Ostravy je značný."
Detaily k historii knihovnictví se mohou zájemci dozvědět na besedě knihovníka Bohdana Volejníčka 14. března od 17 hodin v Knihovně města Ostravy u Sýkorova mostu.
---
