Dopravní značky jako by pro některé řidiče neexistovaly. Na silnici poblíž beskydské přehrady Šance musí opět hlídkovat policisté. Ti brání kamionům v jízdě do horského úseku, který se nesmí ošetřovat solí.
Situace se opakuje každý rok. Řidiči kamionů míjejí několik značek, které jim signalizují zákaz vjezdu do úseku, který se kvůli zdroji pitné vody nesolí, oni to však nerespektují.
Silnice přes Staré Hamry je přitom velmi frekventovaná a celý úsek se jen obtížně objíždí. Jakákoli mimořádná událost nebo dopravní nehoda komplikuje život nejen řidičů, ale také místním obyvatelům.
Eva Tořová (ČSSD a nezávislí kandidáti), starostka Starých Hamrů: “Zimní období je pro obyvatel Starých Hamer a Bílé vždy komplikované. Obzvlášť, když tady vjedou kamiony, které mnohdy tu silnici zablokují, protože nemohou vyjet a pak se lidé nemohou dostat do práce, do škol a opačně. A je špatný pocit, když vy jste jako rodič nahoře, čekáte dole a víte, že někde dole máte děti, které se nemohou těmi autobusy dostat domů.”
Situaci se snaží řešit policie, která hlídkuje v posledním místě, kde se mohou kamiony otočit.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “V úseku, kde v současné době platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům s hmotností nad 12 tun, policisté nepřetržitě hlídkují a kontrolují dodržování tohoto zákazu. Řidičům za jeho porušení hrozí až dvoutisícová pokuta."
Policejní hlídky budou kamiony kontrolovat po celou dobu, kdy bude silnice pokryta sněhem. Jen tak se ji podaří udržet průjezdnou.
---
O fungování Fakultní nemocnici Ostrava se nově stará moderní integrovaný dispečink, který sdružuje technické, zdravotnické i bezpečnostní složky. Díky tomu tak daleko rychleji a efektivněji může nemocnice řešit případné krizové situace, jako byl například útok střelce v roce 2019.
Nemocnice obecně patří mezi tzv. měkké cíle, tedy místa, kde je velká koncentrace osob a téměř se nedají zabezpečit proti násilnému útoku. Fakultní nemocnice Ostrava se bohužel v roce 2019 stala cílem takového útoku a stálo to život 7 osob. Nyní nemocnice přichází s opatřením, které by v případě ohrožení mohlo alespoň částečně pomoci. Fungovat začal integrovaný dispečink.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: "Samozřejmě, že ta situace, která nastala, to umocnila. Uvažovali jsme o tom ale už od léta 2019, protože to je strašně důležitá věc pro nemocnici, mít takový centrální mozek."
Dispečink by se dal přirovnat k Centru tísňového volání, kde jsou také sdruženy všechny záchranné složky. V nemocnici se tedy z jednoho místa dohlíží na všechno důležité pro fungování zařízení.
Daniel Naivert, vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti FNO: "Jde vlastně o tři pracoviště - je to pracoviště bezpečnosti, pracoviště technického charakteru a zdravotní pracoviště. Tyto tři pracoviště jsou primárním prvkem pro celkový chod naší nemocnice."
Na samotnou bezpečnost v areálu nemocnice dohlíží zhruba 600 kamer a polovina z nich bude v nejbližší době vylepšena tak, aby samy dokázaly najít a upozornit na podezřelé jednání či třeba požár.
Libor Polášek, referent bezpečnosti: V náhledu tady můžeme vidět celkem asi 600 kamer, které si postupně přepínáme. Máme jich tady cirka otevřených 100."
Přestavba pracoviště, které bylo původně jen technickým dispečinkem, vyšla na 21 milionů korun.
---
Havířovská nemocnice testuje umělou inteligenci na radiologii od českých vývojářů. Třetí oko lékaře, které pomáhá číst rentgenové snímky, je o krok blíž k nasazení do praxe.
Počet rentgenových snímků stále přibývá, na rozdíl od lékařů. Proto havířovská nemocnice jako první v republice testuje umělou inteligenci od společnosti Carebot. Mladí vývojáři začali s projektem v době covidu.
Daniel Kvak, jednatel společnosti Carebot: "Napadlo nás natrénovat jednoduchou neuronovou síť, která by rozlišila mezi pacienty s covidem-19 a pacienty s jinými nálezy. Pandemie už je pryč, ale zjistili jsme, že problém pořád přetrvává a pustili jsme se do vývoje systému, který v současnosti zvládá rozlišit až třináct různých patologických nálezů.”
Umělá inteligence byla natrénována na 80 tisících snímků z různých pracovišť po celém světě. Data z havířovské nemocnice sloužila pro ověření, že systém může fungovat správně kdekoliv.
Matěj Misař, jednatel společnosti Carebot: "Máme skvělou zpětnou vazbu od lékařů z havířovské nemocnice a od nového roku začínáme s tou druhou fází. Carebot, systém umělé inteligence, který směřuje k certifikaci zdravotního prostředku, tak bude moci odlišit jednotlivé nálezy. Už to nebude snímek, kdy pacient má nález, nebo nemá nález, ale zároveň dokáže upozornit, jaký nález na tom snímku je.”
Za dva měsíce v nemocnici vyhodnotili na 2,5 tisíce snímků.
Roman Michálek, lékař Nemocnice Havířov: "Předpokládáme, že pokud celý systém bude odladěn do optimální podoby a bude zařazen do klinické praxe, měl by lékaři pomoci v rozhodování, měl by zrychlit celou práci.”
Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, nicméně konečné slovo a stanovení diagnózy vždy bude v rukou lékařů.
---
Ostrava už pravidelně před Vánoci myslí na lidi, kteří nezištně pomáhají ostatním a tak jim alespoň děkuje vyhlášením v rámci ankety Dobrovolník roku. Za letošní rok bylo oceněno 11 dobrovolníků.
Slavnostní akt u příležitosti ankety Dobrovolník roku 2022 se letos uskutečnil opět přímo na Magistrátu města Ostravy. Ocenění si převzalo celkem 11 vybraných. Dobrovolníci si tak poděkování mohli vyslechnout přímo od Zbyňka Pražáka náměstka ostravského primátora.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Mé upřímné poděkování náleží všem dobrovolníkům, kteří své schopnosti a svůj čas věnují pomoci druhým. V jejich řadách vídám dobrovolníky, kteří prakticky celý svůj život zasvětili pomoci potřebným. Letos mě potěšila doslova vlna solidarity lidí, která se zvedla ihned v prvních hodinách po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ať už se jednalo o zajišťování humanitární pomoci, směřující přímo do postižených oblastí, či angažování se v pomoci přijíždějícím uprchlíkům, která v různé podobě pokračuje dodnes."
Mezi letošními oceněnými je například Pavel Szturc, který pomáhá v hospici již 11 let. Svůj čas dělí mezi individuální návštěvy pacientů u lůžka a pořádání aktivit pro klienty Hospice sv. Lukáše.
Pavel Szturc, Dobrovolník roku 2022: "Pro mně je dobrovolnictví jakousi kompenzací k práci, k mému podnikání."
Dobrovolnicí roku je též Zdeňka Hyvnarová, zakladatelka dobrovolnické organizace OVAHELP Centrum pomoci onkologickým pacientům. Organizaci vede, pořádá různé aktivity, pomáhá klientům a klientkám v akutní fázi nemoci, dobrovolnicí je pět let.
Zdeňka Hyvnarová, Dobrovolnice roku 2022: "Já jsem onkologicky onemocněla sama a když jsem byla nemocná, zjistila jsem především, že mi chybí informace."
Ocenění Dobrovolník roku Ostrava udílí u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků, který je od roku 1985 připomínán 5. prosince. Město v letošním roce podpořilo v dotační oblasti sociální péče a zdravotnictví aktivitu dobrovolnictví částkou asi milion 700 tisíc korun.
Titul Dobrovolník roku 2022 přináleží těmto oceněným:
Kateřině Skopalové, Charita Ostrava – dobrovolnické centrum
Pavlu Szturcovi, Charita Ostrava – dobrovolnické hospicové centrum
Tereze Hovadíkové, Centrum pro rodinu a sociální péči
Dagmar Urbancové, HOST Home – Start Česká republika
Kristýně Tichánkové, Nadační fond Pavla Novotného
Jiřině Raszka Marušákové, Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava
Patriku Děckému, Slezská diakonie Vojtěchu Hanákovi, S.T.O.P.
Stanislavě Kucharské, Fakultní nemocnice Ostrava
Zdeňku Neustupovi, oblastní spolek Českého červeného kříže Ostrava
Zdeňce Hyvnarové, OVAHELP Centrum pomoci onkologickým pacientům
---
Do Vánoc zbývají ještě dva týdny, ovšem Zámek v Raduni už je na tento sváteční čas připravený a také nádherně vyzdobený. Návštěvníci se během prohlídek mohou nejen svátečně naladit, ale také se dozvědět mnohé o historii těchto svátků. Zámek bude pro veřejnost otevřený až do konce roku.
Raduňský zámek je obvykle v tuto dobu zavřený. Na čas se teď ale probudil ze zimního spánku, aby návštěvníkům připomenul, jak se dříve slavily Vánoce na šlechtických sídlech. Tyto tradiční vánoční prohlídky přerušil před dvěma lety koronavirus. Teď jsou ale zpět.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Konečně máme Vánoce zpátky a máme příležitost otevřít zámek návštěvníkům a ukázat jim, jak se slavilo v šlechtickém prostředí především v 19. století toto vánoční období.“
Vyzdobeným zámkem provádí kněžna Wanda. A je to nádherná podívaná: interiér ozdobily girlandy ze smrkových větviček, kytice jmelí a také adventní věnec, který odpočítává čas do Vánoc.
Slavnostně prostřený stůl čeká na hosty. V menu o několika chodech nechybí ani tradiční ryba nebo luxusní mořské plody. Stůl zdobí exotické ovoce a sladkosti. Zdejší rodina Blücherových servírovala o svátcích rovněž anglické či německé dobroty.
Ozdobený strom se stal součástí Vánoc až v první půli 19. století. Skleněné dekorace byly spíš výjimečné. Zdobil se přírodními materiály, papírovými ozdobami a také třeba perníčky.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Dárky se kladly pod stromeček či ke stromečku a nebyly zabalené. Až později právě ve 20. letech k nám přichází zvyk balení dárků a přichází k nám z Ameriky.“
Ve vstupní hale šlechta připravila občerstvení a dárky pro své poddané, kterým na konci roku takto děkovala za službu. Dostávali především praktické dárky, pak také jídlo a peníze.
Prohlídky vánočně nazdobeného zámku mají své kouzlo. Pro veřejnost jsou přístupné vždy o víkendu. Větší skupiny si mohou zarezervovat termín také během všedních dní, a to až do 18. prosince. Po vánočních svátcích bude raduňský zámek pro veřejnost otevřený ještě od 26. do 30. prosince.
---
Karvinské hudební uskupení NAZDAR! vyslalo do světa nový singl a videoklip s názvem Pouta. Tato píseň se stala ústřední melodií připravovaného druhého dílu dokumentu O zaniklé Karvinné.
Hudební uskupení Nazdar a členové filmařské skupiny Art Klapka představili svůj nový počin. V nových prostorách Městského informačního centra ve Fryštátě pokřtili nový hudební klip Pouta k připravovanému druhému dílu dokumentu O zapomenuté Karvinné. Ve videoklipu účinkovali i místní děti.
Jan Varga, zpěvák, textař: “Já jsem nadšený z dětí, jak se s nimi spolupracovalo, byly zapojené a bavilo je to. A co se týče muzikantů,zpěvačka Tereza, to byla radost. "
Tereza Macošková, zpěvačka: "Já jsem byla z té možnosti úplně nadšená Jsem ráda a vděčná za tu příležitost. Je to můj první počin, tak snad se bude líbit."
Píseň Pouta podle režisérky celý dokument oživí a dodá mu potřebné emoce.
Monika Vodáková, režisérka: "Ke každému filmu patří hudba, která vyvolává emoce, která dokumentu, kde je hodně povídání dodá oživení."
Videoklip si už žije svým životem na internetu, na to, jak souzní s dokumentem O zaniklé Karvinné 2 si budou muset diváci počkat do ledna.
---
Dopravní značky jako by pro některé řidiče neexistovaly. Na silnici poblíž beskydské přehrady Šance musí opět hlídkovat policisté. Ti brání kamionům v jízdě do horského úseku, který se nesmí ošetřovat solí.
Situace se opakuje každý rok. Řidiči kamionů míjejí několik značek, které jim signalizují zákaz vjezdu do úseku, který se kvůli zdroji pitné vody nesolí, oni to však nerespektují.
Silnice přes Staré Hamry je přitom velmi frekventovaná a celý úsek se jen obtížně objíždí. Jakákoli mimořádná událost nebo dopravní nehoda komplikuje život nejen řidičů, ale také místním obyvatelům.
Eva Tořová (ČSSD a nezávislí kandidáti), starostka Starých Hamrů: “Zimní období je pro obyvatel Starých Hamer a Bílé vždy komplikované. Obzvlášť, když tady vjedou kamiony, které mnohdy tu silnici zablokují, protože nemohou vyjet a pak se lidé nemohou dostat do práce, do škol a opačně. A je špatný pocit, když vy jste jako rodič nahoře, čekáte dole a víte, že někde dole máte děti, které se nemohou těmi autobusy dostat domů.”
Situaci se snaží řešit policie, která hlídkuje v posledním místě, kde se mohou kamiony otočit.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “V úseku, kde v současné době platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům s hmotností nad 12 tun, policisté nepřetržitě hlídkují a kontrolují dodržování tohoto zákazu. Řidičům za jeho porušení hrozí až dvoutisícová pokuta."
Policejní hlídky budou kamiony kontrolovat po celou dobu, kdy bude silnice pokryta sněhem. Jen tak se ji podaří udržet průjezdnou.
---
O fungování Fakultní nemocnici Ostrava se nově stará moderní integrovaný dispečink, který sdružuje technické, zdravotnické i bezpečnostní složky. Díky tomu tak daleko rychleji a efektivněji může nemocnice řešit případné krizové situace, jako byl například útok střelce v roce 2019.
Nemocnice obecně patří mezi tzv. měkké cíle, tedy místa, kde je velká koncentrace osob a téměř se nedají zabezpečit proti násilnému útoku. Fakultní nemocnice Ostrava se bohužel v roce 2019 stala cílem takového útoku a stálo to život 7 osob. Nyní nemocnice přichází s opatřením, které by v případě ohrožení mohlo alespoň částečně pomoci. Fungovat začal integrovaný dispečink.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: "Samozřejmě, že ta situace, která nastala, to umocnila. Uvažovali jsme o tom ale už od léta 2019, protože to je strašně důležitá věc pro nemocnici, mít takový centrální mozek."
Dispečink by se dal přirovnat k Centru tísňového volání, kde jsou také sdruženy všechny záchranné složky. V nemocnici se tedy z jednoho místa dohlíží na všechno důležité pro fungování zařízení.
Daniel Naivert, vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti FNO: "Jde vlastně o tři pracoviště - je to pracoviště bezpečnosti, pracoviště technického charakteru a zdravotní pracoviště. Tyto tři pracoviště jsou primárním prvkem pro celkový chod naší nemocnice."
Na samotnou bezpečnost v areálu nemocnice dohlíží zhruba 600 kamer a polovina z nich bude v nejbližší době vylepšena tak, aby samy dokázaly najít a upozornit na podezřelé jednání či třeba požár.
Libor Polášek, referent bezpečnosti: V náhledu tady můžeme vidět celkem asi 600 kamer, které si postupně přepínáme. Máme jich tady cirka otevřených 100."
Přestavba pracoviště, které bylo původně jen technickým dispečinkem, vyšla na 21 milionů korun.
---
Havířovská nemocnice testuje umělou inteligenci na radiologii od českých vývojářů. Třetí oko lékaře, které pomáhá číst rentgenové snímky, je o krok blíž k nasazení do praxe.
Počet rentgenových snímků stále přibývá, na rozdíl od lékařů. Proto havířovská nemocnice jako první v republice testuje umělou inteligenci od společnosti Carebot. Mladí vývojáři začali s projektem v době covidu.
Daniel Kvak, jednatel společnosti Carebot: "Napadlo nás natrénovat jednoduchou neuronovou síť, která by rozlišila mezi pacienty s covidem-19 a pacienty s jinými nálezy. Pandemie už je pryč, ale zjistili jsme, že problém pořád přetrvává a pustili jsme se do vývoje systému, který v současnosti zvládá rozlišit až třináct různých patologických nálezů.”
Umělá inteligence byla natrénována na 80 tisících snímků z různých pracovišť po celém světě. Data z havířovské nemocnice sloužila pro ověření, že systém může fungovat správně kdekoliv.
Matěj Misař, jednatel společnosti Carebot: "Máme skvělou zpětnou vazbu od lékařů z havířovské nemocnice a od nového roku začínáme s tou druhou fází. Carebot, systém umělé inteligence, který směřuje k certifikaci zdravotního prostředku, tak bude moci odlišit jednotlivé nálezy. Už to nebude snímek, kdy pacient má nález, nebo nemá nález, ale zároveň dokáže upozornit, jaký nález na tom snímku je.”
Za dva měsíce v nemocnici vyhodnotili na 2,5 tisíce snímků.
Roman Michálek, lékař Nemocnice Havířov: "Předpokládáme, že pokud celý systém bude odladěn do optimální podoby a bude zařazen do klinické praxe, měl by lékaři pomoci v rozhodování, měl by zrychlit celou práci.”
Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, nicméně konečné slovo a stanovení diagnózy vždy bude v rukou lékařů.
---
Ostrava už pravidelně před Vánoci myslí na lidi, kteří nezištně pomáhají ostatním a tak jim alespoň děkuje vyhlášením v rámci ankety Dobrovolník roku. Za letošní rok bylo oceněno 11 dobrovolníků.
Slavnostní akt u příležitosti ankety Dobrovolník roku 2022 se letos uskutečnil opět přímo na Magistrátu města Ostravy. Ocenění si převzalo celkem 11 vybraných. Dobrovolníci si tak poděkování mohli vyslechnout přímo od Zbyňka Pražáka náměstka ostravského primátora.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Mé upřímné poděkování náleží všem dobrovolníkům, kteří své schopnosti a svůj čas věnují pomoci druhým. V jejich řadách vídám dobrovolníky, kteří prakticky celý svůj život zasvětili pomoci potřebným. Letos mě potěšila doslova vlna solidarity lidí, která se zvedla ihned v prvních hodinách po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ať už se jednalo o zajišťování humanitární pomoci, směřující přímo do postižených oblastí, či angažování se v pomoci přijíždějícím uprchlíkům, která v různé podobě pokračuje dodnes."
Mezi letošními oceněnými je například Pavel Szturc, který pomáhá v hospici již 11 let. Svůj čas dělí mezi individuální návštěvy pacientů u lůžka a pořádání aktivit pro klienty Hospice sv. Lukáše.
Pavel Szturc, Dobrovolník roku 2022: "Pro mně je dobrovolnictví jakousi kompenzací k práci, k mému podnikání."
Dobrovolnicí roku je též Zdeňka Hyvnarová, zakladatelka dobrovolnické organizace OVAHELP Centrum pomoci onkologickým pacientům. Organizaci vede, pořádá různé aktivity, pomáhá klientům a klientkám v akutní fázi nemoci, dobrovolnicí je pět let.
Zdeňka Hyvnarová, Dobrovolnice roku 2022: "Já jsem onkologicky onemocněla sama a když jsem byla nemocná, zjistila jsem především, že mi chybí informace."
Ocenění Dobrovolník roku Ostrava udílí u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků, který je od roku 1985 připomínán 5. prosince. Město v letošním roce podpořilo v dotační oblasti sociální péče a zdravotnictví aktivitu dobrovolnictví částkou asi milion 700 tisíc korun.
Titul Dobrovolník roku 2022 přináleží těmto oceněným:
Kateřině Skopalové, Charita Ostrava – dobrovolnické centrum
Pavlu Szturcovi, Charita Ostrava – dobrovolnické hospicové centrum
Tereze Hovadíkové, Centrum pro rodinu a sociální péči
Dagmar Urbancové, HOST Home – Start Česká republika
Kristýně Tichánkové, Nadační fond Pavla Novotného
Jiřině Raszka Marušákové, Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava
Patriku Děckému, Slezská diakonie Vojtěchu Hanákovi, S.T.O.P.
Stanislavě Kucharské, Fakultní nemocnice Ostrava
Zdeňku Neustupovi, oblastní spolek Českého červeného kříže Ostrava
Zdeňce Hyvnarové, OVAHELP Centrum pomoci onkologickým pacientům
---
Do Vánoc zbývají ještě dva týdny, ovšem Zámek v Raduni už je na tento sváteční čas připravený a také nádherně vyzdobený. Návštěvníci se během prohlídek mohou nejen svátečně naladit, ale také se dozvědět mnohé o historii těchto svátků. Zámek bude pro veřejnost otevřený až do konce roku.
Raduňský zámek je obvykle v tuto dobu zavřený. Na čas se teď ale probudil ze zimního spánku, aby návštěvníkům připomenul, jak se dříve slavily Vánoce na šlechtických sídlech. Tyto tradiční vánoční prohlídky přerušil před dvěma lety koronavirus. Teď jsou ale zpět.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Konečně máme Vánoce zpátky a máme příležitost otevřít zámek návštěvníkům a ukázat jim, jak se slavilo v šlechtickém prostředí především v 19. století toto vánoční období.“
Vyzdobeným zámkem provádí kněžna Wanda. A je to nádherná podívaná: interiér ozdobily girlandy ze smrkových větviček, kytice jmelí a také adventní věnec, který odpočítává čas do Vánoc.
Slavnostně prostřený stůl čeká na hosty. V menu o několika chodech nechybí ani tradiční ryba nebo luxusní mořské plody. Stůl zdobí exotické ovoce a sladkosti. Zdejší rodina Blücherových servírovala o svátcích rovněž anglické či německé dobroty.
Ozdobený strom se stal součástí Vánoc až v první půli 19. století. Skleněné dekorace byly spíš výjimečné. Zdobil se přírodními materiály, papírovými ozdobami a také třeba perníčky.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Státní zámek Raduň: „Dárky se kladly pod stromeček či ke stromečku a nebyly zabalené. Až později právě ve 20. letech k nám přichází zvyk balení dárků a přichází k nám z Ameriky.“
Ve vstupní hale šlechta připravila občerstvení a dárky pro své poddané, kterým na konci roku takto děkovala za službu. Dostávali především praktické dárky, pak také jídlo a peníze.
Prohlídky vánočně nazdobeného zámku mají své kouzlo. Pro veřejnost jsou přístupné vždy o víkendu. Větší skupiny si mohou zarezervovat termín také během všedních dní, a to až do 18. prosince. Po vánočních svátcích bude raduňský zámek pro veřejnost otevřený ještě od 26. do 30. prosince.
---
Karvinské hudební uskupení NAZDAR! vyslalo do světa nový singl a videoklip s názvem Pouta. Tato píseň se stala ústřední melodií připravovaného druhého dílu dokumentu O zaniklé Karvinné.
Hudební uskupení Nazdar a členové filmařské skupiny Art Klapka představili svůj nový počin. V nových prostorách Městského informačního centra ve Fryštátě pokřtili nový hudební klip Pouta k připravovanému druhému dílu dokumentu O zapomenuté Karvinné. Ve videoklipu účinkovali i místní děti.
Jan Varga, zpěvák, textař: “Já jsem nadšený z dětí, jak se s nimi spolupracovalo, byly zapojené a bavilo je to. A co se týče muzikantů,zpěvačka Tereza, to byla radost. "
Tereza Macošková, zpěvačka: "Já jsem byla z té možnosti úplně nadšená Jsem ráda a vděčná za tu příležitost. Je to můj první počin, tak snad se bude líbit."
Píseň Pouta podle režisérky celý dokument oživí a dodá mu potřebné emoce.
Monika Vodáková, režisérka: "Ke každému filmu patří hudba, která vyvolává emoce, která dokumentu, kde je hodně povídání dodá oživení."
Videoklip si už žije svým životem na internetu, na to, jak souzní s dokumentem O zaniklé Karvinné 2 si budou muset diváci počkat do ledna.
---
