Český USAR tým se v pátek vrátil z Turecka domů. Polovinu hasičů vysadilo letadlo nejprve v Praze a druhou část později v Ostravě. Pomáhali ve městě Adiyaman a v nepřetržitých směnách pracovali 10 dnů. Katastrofu takového rozsahu doposud nezažili. Zemětřesení připravilo o život desetitisíce lidí a doslova srovnalo se zemí tisíce domů.
Velký potlesk a obrovská radost. Tak to vypadalo v pátek večer na letišti v Ostravě po příletu moravskoslezských členů USAR týmu. Vítaly je tady totiž i jejich rodiny.
Michal Chromý, člen USAR odřadu: "Přivítání bylo velice emotivní. Hezké a nečekali jsme to. Neměli jsme žádné informace, že něco takového tady bude pro nás. A velmi příjemné překvapení."
Naši hasiči se do Turecka dostali 6. února, ještě večer po zemětřesení. Velmi obtížná byla přeprava na místo určení a druhý den už byli v plném pracovním nasazení.
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Ta mise byla z hlediska rozměrů, charakterem, délkou trvání a rozsahem, opravdu něco mimořádného, co jsme ještě nezažili a neřešili. A když se na to dívám retrospektivně, tak opravdu jsem rád, že jsme opravdu udělali kus dobré práce, která byla oceněna nejenom v Turecku, ale měli jsme odezvu také z České republiky. Ale pro mě jako pro velitele týmu je ta nejdůležitější věc, že jsme se všichni vrátili ve zdraví."
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Bylo to určitě horší v tom, že člověk nikdy nezažil takové velké zoufalství, které tam ti lidi prožívají. To se nedá představit, ani vysvětlit."
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Před budovou guvernéra se tlačily stovky, tisíce lidí, kteří všichni měli nějaký důvod žádat o pomoc, protože jejich příbuzní byli pod sutinami. Měli jsme tam hrůzné obrázky matek s botičkami dětí dožadující se pomoci a nějakou prioritu. Když jsme procházeli kolem jenom v uniformě, tak nás okamžitě tahali někde. My jsme říkali, že potřebujeme se domluvit, kde dáme ten tým. A nikdo to nechtěl slyšet."
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Každý hasič tu práci dělá proto, aby pomáhal lidem, zachraňoval lidi. A to je to, co nás tam drží, protože víme, že tam jsme potřeba. Že ti lidé jsou nám vděční, tu vděčnost tam neskutečně projevovali. A to je pro nás důležité a tím, že jsme týmový a jsme tam ve velkém počtu, tak ta týmovost a podržení se jeden druhého dělá také hodně."
Z trosek vytáhli 78 mrtvých, ale i dva živé a další pomohli najít jiným týmům. Velkou zásluhu na tom měla fenka Terezka.
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Ty první dva dny byla ve stresu, protože to pro ni bylo něco, co ještě nepoznala. Nicméně, jakmile zjistila, že je tam důležitá, to je pro ni to, co potřebuje. Tak začala pracovat a měla z toho svým způsobem z té práce radost."
Michal Chromý, člen USAR odřadu: "Vnímám to zase jako posun vnitřně někde dál. Mohl jsem se účastnit tornáda na jižní Moravě, požáru v Hřensku a to je další mimořádná událost, které jsem se účastnil."
Pro naše hasiče teď bude nejdůležitější odpočinek.
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Teď určitě pasivně, protože jsem hodně unavený a pak bude následovat určitě nějaký aktivní odpočinek a samozřejmě práce."
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Samozřejmě, tím, že všichni pracovali 24/4, tak to mělo určitý efekt, že ta fyzická práce pomáhala čistit hlavu a pořád to mělo smysl ta práce. Samozřejmě uvidíme, co to může udělat po tom návratu. Máme psychologa v rámci hasičského záchranného sboru."
Zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii si vyžádalo už přes 44 tisíc obětí.
---
Ostravská univerzita v pondělí slavnostně otevřela nový univerzitní City kampus. Pozemek na bezmála čtyřech hektarech na Černé louce pro jeho výstavbu darovalo město. Špičkově vybavený kampus bude kromě studentů a pedagogů přístupný také veřejnosti.
Když roce 2017 představila Ostravská univerzita projekt dvou nových budov, který nese název City Campus, mnozí to považovali za utopii. Dnes je to realita. Černou louku zaplaví studentský život. Budovy jsou dokončeny a připraveny vzdělávat nové umělce, učitele či třeba trenéry.
Jan Lata, rektor Ostravská univerzita: „City Campus posune Ostravu mezi přední studentská města a bude impulzem dalšího rozvoje Ostravy. Zatraktivní region mladým lidem, kteří se tady budou vzdělávat v oborech, které transformující se kraj potřebuje. Jejich práce bude přínosem pro kvalitu života všech, co v Ostravě žijí, ať už jde o jejich zdraví nebo nároky na kulturní vyžití."
Betonová kostka bude sloužit Klastru umění a designu a druhá budova, s běžeckým oválem na střeše, je určena pro vzdělávání v oblasti sportu. Sportoviště ale mohou využívat i občané města a k dispozici budou mít i podzemní parkoviště.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Podpora vzdělávání patří mezi priority současného vedení města, vždyť naše bohatství tkví hlavně v lidech. Usilujeme o posílení pozice Ostravy, coby univerzitního města. Nově otevíraný studentský kampus nabídne atraktivní možnosti vzdělávání i trávení volného času nejen pro studenty, ale i pro další obyvatele a návštěvníky Ostravy. A díky své poloze nepochybně přispěje i k dalšímu oživení historického centra."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Mám radost, že vidíme první konkrétní a hmatatelný výsledek úsilí, které jsme před lety investovali do náročného vyjednávání na ministerstvech. Pod hlavičkou programu RE:START se Moravskoslezský kraj zasadil o vyhlášení specifické výzvy pouze pro uhelné kraje. Podařilo se nám tak vytvořit skvělé podmínky, což vedlo k získání miliardy korun na nový kampus Ostravské univerzity. Je to zatím největší a nejviditelnější příklad dobré praxe fungování programu RE:START."
City Campus je ale důležitý pro celkový rozvoj centra a celého města.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Výstavba kampusu, který se rozkládá na bezmála čtyřech hektarech území, trvala tři roky a byla technologicky i organizačně velmi náročná. Chtěla bych proto poděkovat všem, kteří se na přípravě stavby i její realizaci podíleli, projektantům, architektům, stavebním firmám, jednotlivým subdodavatelům, zástupcům univerzity i města. Areál se bezesporu zařadí mezi novodobé TOP stavby regionu. Pro město Ostravu však realizace celého projektu představuje, kromě samotné účasti na stavbě budov, sérii souvisejících projektů, které buď realizaci předcházely či na ni naopak navazují."
Výstavba trvala 3 roky a stála jednu miliardu korun. Dalších 400 milionů investovala Ostrava například do podzemních garáží a také do souvisejících projektů.
---
Z bývalé Základní školy Mitušova v Ostravě-Hrabůvce je moderní neurorehabilitační centrum, které v Česku a ani v Evropě nemá obdoby. Využívá nejmodernější světové koncepty určené celému spektru klientů s neurologickým onemocněním. Spousta rodin na něj ale nedosáhne.
Do Neurorehabilitačního centra Arcada v Ostravě-Hrabůvce denně míří lidé s neurologickým onemocněním a také rodiče s dětmi s vícenásobným postižením. Nikde jinde v Evropě nenajdou tak komplexní a vysoce specializovanou péči nejen o pacienty, ale i jejich rodiny.
Miloš Svoboda, zakladatel centra: Před 16 lety se nám tragicky topil syn, vlastně ve 3 letech a od té doby se mi ten život nasměroval úplně jiným směrem. Postupně jsem vybudoval zařízení Arcada Neuromedical, kde poskytuju světové metody jako je therasuit, oblečkový systém teraturox, my integrate a další metody,”
Centrum Arcada v současné době pečuje o 200 klientů. Problém je v tom, že pro ně tolik potřebné rehabilitace nehradí zdravotní pojišťovny, což by se mělo změnit.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: “Zdravotnictví přece nemůže končit jenom tím, že člověk opustí zdravotnické zařízení. Ale potřebuje formu rehabilitace ať už dočasné nebo dlouhodobé, tak bychom je měli být schopni zajistit. Takže myslím si, že to je něco, k čemu bychom měli směřovat.”
Miloš Svoboda, zakladatel centra: “Já se snažím přes různé nadace, sponzory, výběrová řízení a tak dále ty peníze rodinám zajišťovat.”
V ČR tento problém trápí desetitisíce rodin.
---
Ostravští strážníci znají dobře své rajóny a tak jim neušlo světlo v neobývaném domě v Přívoze. Při podrobnějším průzkumu zjistili, že si bezdomovci do domu natáhli načerno elektřinu přímo z rozvodné skříně na ulici. Případem se dále zabývá státní policie.
Bezdomovci jsou často velmi vynalézaví, což se potvrdilo i v případu z Ostravy -Přívozu. Strážníci si při běžné službě všimli světla, které vycházelo z dlouhodobě neobývaného domu. Při bližším průzkumu hned pochopili co se děje. Z okna vedl drát až do elektrické rozvodné skříně na ulici.
Jindřich Machů, ředitel MP Ostrava: "Vzhledem k tomu, že daný objekt již byl dlouhodobě odpojen od přívodu elektrického proudu, rozhodli se strážníci situaci prověřit. Při ohledání okna narazili na elektrický kabel, který procházel z vnějšku skrze okno dovnitř objektu. Kabel byl navíc při vstupu do okna maskován textilií a přiloženou plechovou střešní krytinou."
Na výzvu strážníků vyšlo z domu 5 osob. Nejmladší bylo 16 a nejstarší byla 37letá žena. Ta a dva muži přiznali, že v domě bydlí dlouhodobě. Elektřinu používali nejen k svícení, ale také k topení přímotopy. Jen na rozvaděči vznikla škoda 5 tisíc korun, takže byla přivolána i státní policie.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté z oddělení Ostrava-Přívoz zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádež. Při prokázání viny hrozí pachateli 2 roky vězení."
Energetici skříň odpojili a nyní musejí spočítat škodu, která černým odběrem vznikla.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: "V rámci celé republiky provedeme ročně několik tisíc kontrol a u poloviny z nich se černý odběr elektřiny potvrdí. Situace je několik let přibližně stejná."
Vzhledem k vysokým cenám energie a vysoké spotřebě přímotopů, může být škoda poměrně vysoká. Hranice škody pro trestný čin krádeže je 10 tisíc korun.
---
Havířově pracuje na tom, aby už od prázdnin mělo město vlastní odtahovou službu. A to nejen na vraky, které zabírají místo na parkovištích, ale zaměří se i na automobily, které blokují místa pro práci integrovaného záchranného systému.
Tato vozidla s prošlou technickou kontrolou nemají na pozemních komunikacích co dělat. Přesto je jich v Havířově poměrně dost. Radnice se nyní rozhodla, že využije legislativy a zřídí si vlastní odtahovou službu.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "My už s tím nakládáme podle zákona, protože nová legislativa umožňuje trochu rychlejší řešení odtahu těch vraků. My teď momentálně pracujeme ve spolupráci s Technickými službami na zřízení odtahové služby, protože nejedná se jen o vraky na parkovištích, ale ta problematika je složitější a některá auta, která jsou buď krátkodobě, nebo dlouhodobě odstavena, tak i ohrožují bezpečnost občanů. Připravujeme i obecně závaznou vyhlášku v tomto směru."
anketa: “Z pohledu řidiče musím říct, že je dobře, že se o ty vraky někdo postará, protože zabírají parkovací místa, je to nevzhledné a já to jen kvituji."
anketa: “Já jsem určitě viděl u Gymnázia Komenského jedno auto takové a už tam stojí minimálně tři, nebo čtyři roky, takže bych byl rád, kdyby se to vyřešilo. Myslím si, že řidiči, když večer přijedou, tak vůbec nemají, kde zaparkovat.”
Město bude muset mít i své odtahové parkoviště, kde se auta budou shromažďovat. A to i vozy, které blokují cestu IZS či Technickým službám. Nová vyhláška by mohla platit už od léta.
---
Město Opava, jako zřizovatel Slezského divadla, se snaží získat finanční prostředky na jeho chod. V posledních letech náklady na provoz stoupaly. Během posledních tří let se navýšily o čtvrtinu. Město hledá možnosti vícezdrojového financování. Nyní se podařilo získat peníze z Moravskoslezského kraje, pomoci by mohlo také Ministerstvo kultury.
Slezské divadlo je s Opavou spjaté více než dvě století. Je dvou souborové, zastoupen je zde tedy činoherní i operní soubor. Poslední tři desetiletí je příspěvkovou organizací města.
Sylva Pracná, historička a kurátorka, Slezské zemské muzeum: „Po zrušení krajských výborů se v letech 1990-93 stal zřizovatelem divadla Okresní úřad v Opavě. A po dalším rušení, tentokrát okresních úřadů, bylo divadlo převedeno do správy města.“
Náklady na provoz divadla se v posledních letech výrazně zvyšují. Během posledních tří let o čtvrtinu. K současným necelým 130 milionům korun přispěla především inflace, zvyšující se ceny energií a také navyšování platů zaměstnanců, které určuje stát. Výdaje na mzdy tvoří 70 % z celkového rozpočtu.
Pavel Meletzký, náměstek primátora Opavy: „V okamžiku, kdy stát navýší tabulkové mzdy, jako na konci loňského roku o 10%, tak to znamená náklady do rozpočtu města, se kterými se původně nepočítalo. A samozřejmě vloni výrazně stouply náklady energií.“
Už několik let se zřizovatel dívadla, město, snaží o vícezdrojové financování. Jedná s Ministerstvem kultury, které už dříve Slezské divadlo finančně podpořilo. A s Moravskoslezským krajem v těchto dnech uzavře memorandum o finanční podpoře.
Pavel Meletzký, náměstek primátora Opavy: „Nám se podařilo v letošním roce se domluvit s Moravskoslezským krajem na víceleté spolupráci, v délce tříletého období.“
Během této doby bude každý rok kraj přispívat na provoz divadla částkou 3 mil. korun. Dohromady tedy půjde o 9 milionů. Peníze Slezské divadlo ušetří také spoluprací s Moravským divadlem Olomouc. Ta začala vloni.
Aleš Kománek, ředitel, Slezské divadlo Opava: „Na tu spolupráci jsme navázali v letošním roce, kdy si z olomouckého divadla zapůjčujeme kostýmy a část scény. Shodou okolností k právě připravované operetě F. Lehára Země úsměvů.“
Vedení divadla by chtělo také více spolupracovat se soukromými firmami. A to jak na partnerské úrovni, tak na bázi sponzorských příspěvků.
---
Český USAR tým se v pátek vrátil z Turecka domů. Polovinu hasičů vysadilo letadlo nejprve v Praze a druhou část později v Ostravě. Pomáhali ve městě Adiyaman a v nepřetržitých směnách pracovali 10 dnů. Katastrofu takového rozsahu doposud nezažili. Zemětřesení připravilo o život desetitisíce lidí a doslova srovnalo se zemí tisíce domů.
Velký potlesk a obrovská radost. Tak to vypadalo v pátek večer na letišti v Ostravě po příletu moravskoslezských členů USAR týmu. Vítaly je tady totiž i jejich rodiny.
Michal Chromý, člen USAR odřadu: "Přivítání bylo velice emotivní. Hezké a nečekali jsme to. Neměli jsme žádné informace, že něco takového tady bude pro nás. A velmi příjemné překvapení."
Naši hasiči se do Turecka dostali 6. února, ještě večer po zemětřesení. Velmi obtížná byla přeprava na místo určení a druhý den už byli v plném pracovním nasazení.
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Ta mise byla z hlediska rozměrů, charakterem, délkou trvání a rozsahem, opravdu něco mimořádného, co jsme ještě nezažili a neřešili. A když se na to dívám retrospektivně, tak opravdu jsem rád, že jsme opravdu udělali kus dobré práce, která byla oceněna nejenom v Turecku, ale měli jsme odezvu také z České republiky. Ale pro mě jako pro velitele týmu je ta nejdůležitější věc, že jsme se všichni vrátili ve zdraví."
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Bylo to určitě horší v tom, že člověk nikdy nezažil takové velké zoufalství, které tam ti lidi prožívají. To se nedá představit, ani vysvětlit."
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Před budovou guvernéra se tlačily stovky, tisíce lidí, kteří všichni měli nějaký důvod žádat o pomoc, protože jejich příbuzní byli pod sutinami. Měli jsme tam hrůzné obrázky matek s botičkami dětí dožadující se pomoci a nějakou prioritu. Když jsme procházeli kolem jenom v uniformě, tak nás okamžitě tahali někde. My jsme říkali, že potřebujeme se domluvit, kde dáme ten tým. A nikdo to nechtěl slyšet."
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Každý hasič tu práci dělá proto, aby pomáhal lidem, zachraňoval lidi. A to je to, co nás tam drží, protože víme, že tam jsme potřeba. Že ti lidé jsou nám vděční, tu vděčnost tam neskutečně projevovali. A to je pro nás důležité a tím, že jsme týmový a jsme tam ve velkém počtu, tak ta týmovost a podržení se jeden druhého dělá také hodně."
Z trosek vytáhli 78 mrtvých, ale i dva živé a další pomohli najít jiným týmům. Velkou zásluhu na tom měla fenka Terezka.
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Ty první dva dny byla ve stresu, protože to pro ni bylo něco, co ještě nepoznala. Nicméně, jakmile zjistila, že je tam důležitá, to je pro ni to, co potřebuje. Tak začala pracovat a měla z toho svým způsobem z té práce radost."
Michal Chromý, člen USAR odřadu: "Vnímám to zase jako posun vnitřně někde dál. Mohl jsem se účastnit tornáda na jižní Moravě, požáru v Hřensku a to je další mimořádná událost, které jsem se účastnil."
Pro naše hasiče teď bude nejdůležitější odpočinek.
Petr Klega, vedoucí kynologické skupiny USAR odřadu: "Teď určitě pasivně, protože jsem hodně unavený a pak bude následovat určitě nějaký aktivní odpočinek a samozřejmě práce."
Jiří Němčík, velitel českého USAR odřadu: "Samozřejmě, tím, že všichni pracovali 24/4, tak to mělo určitý efekt, že ta fyzická práce pomáhala čistit hlavu a pořád to mělo smysl ta práce. Samozřejmě uvidíme, co to může udělat po tom návratu. Máme psychologa v rámci hasičského záchranného sboru."
Zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii si vyžádalo už přes 44 tisíc obětí.
---
Ostravská univerzita v pondělí slavnostně otevřela nový univerzitní City kampus. Pozemek na bezmála čtyřech hektarech na Černé louce pro jeho výstavbu darovalo město. Špičkově vybavený kampus bude kromě studentů a pedagogů přístupný také veřejnosti.
Když roce 2017 představila Ostravská univerzita projekt dvou nových budov, který nese název City Campus, mnozí to považovali za utopii. Dnes je to realita. Černou louku zaplaví studentský život. Budovy jsou dokončeny a připraveny vzdělávat nové umělce, učitele či třeba trenéry.
Jan Lata, rektor Ostravská univerzita: „City Campus posune Ostravu mezi přední studentská města a bude impulzem dalšího rozvoje Ostravy. Zatraktivní region mladým lidem, kteří se tady budou vzdělávat v oborech, které transformující se kraj potřebuje. Jejich práce bude přínosem pro kvalitu života všech, co v Ostravě žijí, ať už jde o jejich zdraví nebo nároky na kulturní vyžití."
Betonová kostka bude sloužit Klastru umění a designu a druhá budova, s běžeckým oválem na střeše, je určena pro vzdělávání v oblasti sportu. Sportoviště ale mohou využívat i občané města a k dispozici budou mít i podzemní parkoviště.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Podpora vzdělávání patří mezi priority současného vedení města, vždyť naše bohatství tkví hlavně v lidech. Usilujeme o posílení pozice Ostravy, coby univerzitního města. Nově otevíraný studentský kampus nabídne atraktivní možnosti vzdělávání i trávení volného času nejen pro studenty, ale i pro další obyvatele a návštěvníky Ostravy. A díky své poloze nepochybně přispěje i k dalšímu oživení historického centra."
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Mám radost, že vidíme první konkrétní a hmatatelný výsledek úsilí, které jsme před lety investovali do náročného vyjednávání na ministerstvech. Pod hlavičkou programu RE:START se Moravskoslezský kraj zasadil o vyhlášení specifické výzvy pouze pro uhelné kraje. Podařilo se nám tak vytvořit skvělé podmínky, což vedlo k získání miliardy korun na nový kampus Ostravské univerzity. Je to zatím největší a nejviditelnější příklad dobré praxe fungování programu RE:START."
City Campus je ale důležitý pro celkový rozvoj centra a celého města.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Výstavba kampusu, který se rozkládá na bezmála čtyřech hektarech území, trvala tři roky a byla technologicky i organizačně velmi náročná. Chtěla bych proto poděkovat všem, kteří se na přípravě stavby i její realizaci podíleli, projektantům, architektům, stavebním firmám, jednotlivým subdodavatelům, zástupcům univerzity i města. Areál se bezesporu zařadí mezi novodobé TOP stavby regionu. Pro město Ostravu však realizace celého projektu představuje, kromě samotné účasti na stavbě budov, sérii souvisejících projektů, které buď realizaci předcházely či na ni naopak navazují."
Výstavba trvala 3 roky a stála jednu miliardu korun. Dalších 400 milionů investovala Ostrava například do podzemních garáží a také do souvisejících projektů.
---
Z bývalé Základní školy Mitušova v Ostravě-Hrabůvce je moderní neurorehabilitační centrum, které v Česku a ani v Evropě nemá obdoby. Využívá nejmodernější světové koncepty určené celému spektru klientů s neurologickým onemocněním. Spousta rodin na něj ale nedosáhne.
Do Neurorehabilitačního centra Arcada v Ostravě-Hrabůvce denně míří lidé s neurologickým onemocněním a také rodiče s dětmi s vícenásobným postižením. Nikde jinde v Evropě nenajdou tak komplexní a vysoce specializovanou péči nejen o pacienty, ale i jejich rodiny.
Miloš Svoboda, zakladatel centra: Před 16 lety se nám tragicky topil syn, vlastně ve 3 letech a od té doby se mi ten život nasměroval úplně jiným směrem. Postupně jsem vybudoval zařízení Arcada Neuromedical, kde poskytuju světové metody jako je therasuit, oblečkový systém teraturox, my integrate a další metody,”
Centrum Arcada v současné době pečuje o 200 klientů. Problém je v tom, že pro ně tolik potřebné rehabilitace nehradí zdravotní pojišťovny, což by se mělo změnit.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: “Zdravotnictví přece nemůže končit jenom tím, že člověk opustí zdravotnické zařízení. Ale potřebuje formu rehabilitace ať už dočasné nebo dlouhodobé, tak bychom je měli být schopni zajistit. Takže myslím si, že to je něco, k čemu bychom měli směřovat.”
Miloš Svoboda, zakladatel centra: “Já se snažím přes různé nadace, sponzory, výběrová řízení a tak dále ty peníze rodinám zajišťovat.”
V ČR tento problém trápí desetitisíce rodin.
---
Ostravští strážníci znají dobře své rajóny a tak jim neušlo světlo v neobývaném domě v Přívoze. Při podrobnějším průzkumu zjistili, že si bezdomovci do domu natáhli načerno elektřinu přímo z rozvodné skříně na ulici. Případem se dále zabývá státní policie.
Bezdomovci jsou často velmi vynalézaví, což se potvrdilo i v případu z Ostravy -Přívozu. Strážníci si při běžné službě všimli světla, které vycházelo z dlouhodobě neobývaného domu. Při bližším průzkumu hned pochopili co se děje. Z okna vedl drát až do elektrické rozvodné skříně na ulici.
Jindřich Machů, ředitel MP Ostrava: "Vzhledem k tomu, že daný objekt již byl dlouhodobě odpojen od přívodu elektrického proudu, rozhodli se strážníci situaci prověřit. Při ohledání okna narazili na elektrický kabel, který procházel z vnějšku skrze okno dovnitř objektu. Kabel byl navíc při vstupu do okna maskován textilií a přiloženou plechovou střešní krytinou."
Na výzvu strážníků vyšlo z domu 5 osob. Nejmladší bylo 16 a nejstarší byla 37letá žena. Ta a dva muži přiznali, že v domě bydlí dlouhodobě. Elektřinu používali nejen k svícení, ale také k topení přímotopy. Jen na rozvaděči vznikla škoda 5 tisíc korun, takže byla přivolána i státní policie.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Policisté z oddělení Ostrava-Přívoz zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádež. Při prokázání viny hrozí pachateli 2 roky vězení."
Energetici skříň odpojili a nyní musejí spočítat škodu, která černým odběrem vznikla.
Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ: "V rámci celé republiky provedeme ročně několik tisíc kontrol a u poloviny z nich se černý odběr elektřiny potvrdí. Situace je několik let přibližně stejná."
Vzhledem k vysokým cenám energie a vysoké spotřebě přímotopů, může být škoda poměrně vysoká. Hranice škody pro trestný čin krádeže je 10 tisíc korun.
---
Havířově pracuje na tom, aby už od prázdnin mělo město vlastní odtahovou službu. A to nejen na vraky, které zabírají místo na parkovištích, ale zaměří se i na automobily, které blokují místa pro práci integrovaného záchranného systému.
Tato vozidla s prošlou technickou kontrolou nemají na pozemních komunikacích co dělat. Přesto je jich v Havířově poměrně dost. Radnice se nyní rozhodla, že využije legislativy a zřídí si vlastní odtahovou službu.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "My už s tím nakládáme podle zákona, protože nová legislativa umožňuje trochu rychlejší řešení odtahu těch vraků. My teď momentálně pracujeme ve spolupráci s Technickými službami na zřízení odtahové služby, protože nejedná se jen o vraky na parkovištích, ale ta problematika je složitější a některá auta, která jsou buď krátkodobě, nebo dlouhodobě odstavena, tak i ohrožují bezpečnost občanů. Připravujeme i obecně závaznou vyhlášku v tomto směru."
anketa: “Z pohledu řidiče musím říct, že je dobře, že se o ty vraky někdo postará, protože zabírají parkovací místa, je to nevzhledné a já to jen kvituji."
anketa: “Já jsem určitě viděl u Gymnázia Komenského jedno auto takové a už tam stojí minimálně tři, nebo čtyři roky, takže bych byl rád, kdyby se to vyřešilo. Myslím si, že řidiči, když večer přijedou, tak vůbec nemají, kde zaparkovat.”
Město bude muset mít i své odtahové parkoviště, kde se auta budou shromažďovat. A to i vozy, které blokují cestu IZS či Technickým službám. Nová vyhláška by mohla platit už od léta.
---
Město Opava, jako zřizovatel Slezského divadla, se snaží získat finanční prostředky na jeho chod. V posledních letech náklady na provoz stoupaly. Během posledních tří let se navýšily o čtvrtinu. Město hledá možnosti vícezdrojového financování. Nyní se podařilo získat peníze z Moravskoslezského kraje, pomoci by mohlo také Ministerstvo kultury.
Slezské divadlo je s Opavou spjaté více než dvě století. Je dvou souborové, zastoupen je zde tedy činoherní i operní soubor. Poslední tři desetiletí je příspěvkovou organizací města.
Sylva Pracná, historička a kurátorka, Slezské zemské muzeum: „Po zrušení krajských výborů se v letech 1990-93 stal zřizovatelem divadla Okresní úřad v Opavě. A po dalším rušení, tentokrát okresních úřadů, bylo divadlo převedeno do správy města.“
Náklady na provoz divadla se v posledních letech výrazně zvyšují. Během posledních tří let o čtvrtinu. K současným necelým 130 milionům korun přispěla především inflace, zvyšující se ceny energií a také navyšování platů zaměstnanců, které určuje stát. Výdaje na mzdy tvoří 70 % z celkového rozpočtu.
Pavel Meletzký, náměstek primátora Opavy: „V okamžiku, kdy stát navýší tabulkové mzdy, jako na konci loňského roku o 10%, tak to znamená náklady do rozpočtu města, se kterými se původně nepočítalo. A samozřejmě vloni výrazně stouply náklady energií.“
Už několik let se zřizovatel dívadla, město, snaží o vícezdrojové financování. Jedná s Ministerstvem kultury, které už dříve Slezské divadlo finančně podpořilo. A s Moravskoslezským krajem v těchto dnech uzavře memorandum o finanční podpoře.
Pavel Meletzký, náměstek primátora Opavy: „Nám se podařilo v letošním roce se domluvit s Moravskoslezským krajem na víceleté spolupráci, v délce tříletého období.“
Během této doby bude každý rok kraj přispívat na provoz divadla částkou 3 mil. korun. Dohromady tedy půjde o 9 milionů. Peníze Slezské divadlo ušetří také spoluprací s Moravským divadlem Olomouc. Ta začala vloni.
Aleš Kománek, ředitel, Slezské divadlo Opava: „Na tu spolupráci jsme navázali v letošním roce, kdy si z olomouckého divadla zapůjčujeme kostýmy a část scény. Shodou okolností k právě připravované operetě F. Lehára Země úsměvů.“
Vedení divadla by chtělo také více spolupracovat se soukromými firmami. A to jak na partnerské úrovni, tak na bázi sponzorských příspěvků.
---
