Zlodějům není nic svaté a ukradou prostě cokoliv. Jejich pozornosti neunikla ani humanitární pomoc, která byla uložena na nádraží v Bohumíně ve vagónu. Terčem zlodějů se stala už dvakrát.
Už na začátku června se obrátila na policii dobrovolnická organizace Železnice pomáhá, že ji někdo vykradl humanitární pomoc z vlaku odstaveném na nádraží v Bohumíně. Tato občanská iniciativa totiž organizuje sbírky a vlaky ji pak posílá na Ukrajinu. Centrální sklad je na nádraží v Bohumíně, kde si vyhlédli zloději To se pak opakovalo ještě jednou v červenci.
Vratislav Vozník, mluvčí iniciativy Železnice pomáhá: "Vagóny byly na nádraží, protože samozřejmě musejí být na kolejích, aby byly připraveny na dopravu a někdy v noci došlo k vloupání."
Dostat se do vlaku s humanitární pomocí nebylo složité. Zloději v podstatě pouze vypáčili dvoukřídlé dveře a přecvikli visací zámek. Poškodili i kovové mříže.
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraj: "Škoda byla vyčíslena na částku převyšující 10.000,- Kč. Policisté z obvodního oddělení Bohumín ve spolupráci orlovskými kriminalisty intenzivně na dopadení pachatele spolupracovali. Precizní operativní činností, zajištěním stop z místa činu či získanými poznatky nakonec kriminalisté ztotožnili trojici možných pachatelů."
V polovině července komisař zahájil trestní stíhání a obvinil trojici mužů ze spáchání přečinu krádež. Z vagónu byly ukradeny dětské pleny, trvanlivé potraviny i hygienické potřeby. Druhý případ zatím policisté neuzavřeli a pachatele stále hledají.
---
Náklady na energie už v letošním roce některým obcím vzrostly i několikanásobně. Výhodu mají ta města, která stihla ceny zafixovat ještě před propuknutím krize. Což se vyplatilo například Havířovu.
Radnice vyhodnocují, jaký dopad mají a budou mít vysoké ceny za energie. Touto otázkou se zabývá i Horní Suchá.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Co se týče elektřiny, jsme na tom stejně, jako všichni ostatní. Vysoutěžili jsme cenu kolem šesti tisíc za megawatthodinu, je to zhruba o pět tisíc víc, než jsme měli. Je to od května, máme to zastropované do konce příštího roku. Na české škole nám bude chybět zhruba 300, 400 tisíc, což jsme schopni pokrýt navýšením jejich rozpočtu.”
Sousední Havířov vysoutěžil cenu na burze do konce roku 2023 ještě před válkou na Ukrajině. A to ve výši 2090 korun za megawatthodinu.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek havířovského primátora: "Ceny jsou platné a byly sjednané pro město a všechny organizace, které jsou vlastněny 100% městem a všechny jeho příspěvkové organizace. To znamená, že zatím se tyto organizace nemusí bát zdražování energií."
Ceny ale rostou ve všech oblastech a například někteří ředitelé škol budou žádat o navýšení příspěvku na příští rok.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína Havířov: "Nejen energie, ale všechny materiály, všechno co potřebujeme pro běžnou údržbu pro provoz školy, tak je dražší. Takže, když to dáme s ekonomkou dohromady, tak předpokládám, že ten požadavek bude vyšší než loni, ale potom rozhodnou možnosti města."
Radnice také vyhodnocují stavy budov a připravují opatření na snižování nákladů na provoz.
---
Krajské asistenční centrum pro uprchlíky na Černé louce v Ostravě se bude zavírat. V současné době už je příliv Ukrajinců nižší a tak budou stačit menší prostory. Centrum se proto přestěhuje do objektu na ulici Dr. Malého, který nyní funguje jako ubytovna.
Asistenční centrum na Černé louce v Ostravě, které už od 8. března fungovalo jako první kontaktní místo pro uprchlíky z Ukrajiny, se bude stěhovat. Centrum bylo schopno v době největšího náporu zvládnout téměř tisícovku uprchlíků denně. Nyní jich přichází kolem 50 za 24 hodin a prostory na výstavišti jsou zbytečně velké. Úplně rušit se ale zatím nebude.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vytvoříme nové KACPU v prostorách, které budou menší, to znamená efektivnější. Samozřejmě chceme zajistit, aby všechny služby, které potřebujeme, byly na jednom místě. Bráníme se tomu, abychom těch 50 uprchlíků denně nechali na ulicích, aby pobíhali mezi cizineckou policií, mezi pojišťovnami a mezi body, kde se bude zajišťovat ubytování."
V MS kraji se dosud zaregistrovalo téměř 22 900 uprchlíků z Ukrajiny. Pomocí systému HUMPO je v kraji ubytováno 6981 utečenců. Neexistuje ale žádná evidence, kolik Ukrajinců už se vrátilo a kolik ji zůstává u nás.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Stále platí, že nemáme problém s tím lidi ubytovat. Ještě pořád jsme v situaci, kdy máme místa dost, je teď řádově asi 3000 míst, kde bychom je mohli ubytovat."
Poskytovatelům ubytování už kraj jako kompenzační příspěvky vyplatil 92 milionů korun, kromě toho na uprchlickou krizi vynaložil přes 30 milionů korun. Na dotaci od státu krajský úřad stále čeká marně.
---
Obyvatelé Ostravy-Dubiny se mohou zapojit do projektu Sousedství. Organizuje ho město ve spolupráci s radnicí v Ostravě-Jihu a jeho cílem je, aby se vzájemně poznali. Sousedské vztahy tam totiž vůbec nefungují.
Ostravský magistrát ve spolupráci s městským obvodem Ostrava-Jih spustil projekt Sousedství. Probíhat bude na Dubině, kde se lidé vůbec neznají. Ukázalo to dotazníkové šetření.
Tereza Kašingová, koordinátorka participativního rozpočtu: “Lidé tam bydlí, ale víceméně tam jen přespávají. Když potřebují pomoc, ani nevědí, na koho se mají obrátit, takže byla potřeba s tím něco udělat. Proto vznikl projekt Sousedství, město vyčlenilo 100 tisíc korun na realizaci 10 a více projektů.”
Zuzana Bajgarová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “V tuto chvíli je to specifický projekt, který je vytvořený pro Dubinu. My předpokládáme, že vzniknou ještě další projekty pro rozvoj té lokality, protože je to skutečně významné sídliště. Rádi bychom se zabývali veřejným prostorem.”
Peníze si lidé mohou žádat na cokoliv, co podpoří sousedské vztahy, tedy kromě alkoholu.
Tereza Kašingová, koordinátorka participativního rozpočtu: “Může to být dětský den, na podzim drakiáda. Může to být třeba výměna knih, oblečení, květin. Může to být nějaká grilovačka, výměna receptů a další takové. Veškeré podmínky jsou u nás na webu sousedství, kde jsou podrobné podmínky."
Žádosti by měli obyvatelé Dubiny podávat co nejdříve. Celý projekt totiž skončí s koncem listopadu.
---
Dobrovolní hasiči ze Studénky zhruba týden pomáhali s likvidací požáru v Národním parku České Švýcarsko, Doplnili tak desítky záchranářů z Moravskoslezského kraje, kteří na místo přírodní katastrofy vyrazili.
Město Studénka vyslalo na požádání Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje do Národního parku České Švýcarsko cisternu se čtyřčlennou posádkou. S dohašováním požárů a hledáním skrytých ložisek pomáhala zhruba týden.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Bez váhání jsem tenhle souhlas udělil, vnímám, že jakákoliv katastrofa tohoto rozsahu je velmi nepředstavitelná. Takže hasiči dostali zelenou, aby vyjeli k tomuto požáru. V podstatě se během několika hodin připravilo vše potřebné k tomu, aby jednotka mohla vyjet.”
dobrovolný hasič města Studénka: “Tady jezdíme pro vodu. Jsme těsně nad Hřenskem, jedna cesta dolů je šest kilometrů.”
Petr Sič, velitel jednotky SDH, Studénka: “Po příjezdu na místo se hned zapojili do likvidace. Předpokládám, že byli velice prospěšní a zhostili se svého úkolu na jedničku.”
Dobrovolní hasiči města Studénky v lokalitě požáru například plnili samonosnou vodní nádrž, která je zdrojem pro vrtulníky s bambi vaky. Jednotka také pomocí termokamery vyhledávala skrytá ohniska u Pravčické brány.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě, jsem hrdý na to, že tady máme tak skvělou jednotku, která působí ve všech oblastech hasičské práce, zasahují u dopravních nehod na dálnici a dalších komunikací, samozřejmě likvidují požáry, ale samozřejmě zasahují i u jakýchkoliv jiných přírodních katastrof, jako jsou povodně, které nezřídka v minulosti také naše město postihly.”
Petr Sič, velitel jednotky SDH, Studénka: “Určitě, ty povodně, a hlavně ty bleskové, které nás v posledních letech postihly, tak se v tom ti hasiči dost zocelili, upravili postupy a ty zásahy jsou dost kvalitní.”
---
Letos uplynulo 30 let od vzniku Městské policie Ostrava a stejně dlouho existuje i její jízdní oddíl. Pro práci strážníků jsou zejména ve velkých městech koně cenným pomocníkem. V Ostravě jich slouží dvanáct.
Koně byly pro práci policie a četníků využívány už v době vzniku Československa v roce 1918. Po válce bohužel jízdní oddíly zanikly a tato tradice byla obnovena až v devadesátých letech. V roce 1992 začala v Ostravě fungovat městská policie a ve stejném roce byl založen i jízdní oddíl. Do ulic koně vyrazily po ročním výcviku.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Snahou tehdejšího vedení MP Ostrava bylo navázat na zaniklou tradici jízdních policií na Ostravsku, protože jízdní policie na Ostravsku sloužila až do roku 1948 v počtu 40 koní."
Dnes koně slouží především v okrajových částech města, pří pátráních v terénu a jsou využívány také při rizikových sportovních utkáních. Kůň může při zásahu údajně nahradit až 30 strážníků.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Kůň je to mohutné zvíře, takže budí velký respekt a z koně máte daleko větší přehled."
Koně jsou ale využívány při slavnostních příležitostech a nebo při prezentacích policejní práce. Pokud chcete jízdní oddíl a nejen ostravské koně vidět na vlastní oči, můžete navštívit mezinárodní soutěž jízdních policií v Ostravě.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Jezdci a jejich koně budou soutěžit ve třech soutěžních disciplínách."
XXIV. mezinárodní setkání Jízdních policií se uskuteční v sobotu 27. srpna v Komenského sadech.
---
Zlodějům není nic svaté a ukradou prostě cokoliv. Jejich pozornosti neunikla ani humanitární pomoc, která byla uložena na nádraží v Bohumíně ve vagónu. Terčem zlodějů se stala už dvakrát.
Už na začátku června se obrátila na policii dobrovolnická organizace Železnice pomáhá, že ji někdo vykradl humanitární pomoc z vlaku odstaveném na nádraží v Bohumíně. Tato občanská iniciativa totiž organizuje sbírky a vlaky ji pak posílá na Ukrajinu. Centrální sklad je na nádraží v Bohumíně, kde si vyhlédli zloději To se pak opakovalo ještě jednou v červenci.
Vratislav Vozník, mluvčí iniciativy Železnice pomáhá: "Vagóny byly na nádraží, protože samozřejmě musejí být na kolejích, aby byly připraveny na dopravu a někdy v noci došlo k vloupání."
Dostat se do vlaku s humanitární pomocí nebylo složité. Zloději v podstatě pouze vypáčili dvoukřídlé dveře a přecvikli visací zámek. Poškodili i kovové mříže.
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraj: "Škoda byla vyčíslena na částku převyšující 10.000,- Kč. Policisté z obvodního oddělení Bohumín ve spolupráci orlovskými kriminalisty intenzivně na dopadení pachatele spolupracovali. Precizní operativní činností, zajištěním stop z místa činu či získanými poznatky nakonec kriminalisté ztotožnili trojici možných pachatelů."
V polovině července komisař zahájil trestní stíhání a obvinil trojici mužů ze spáchání přečinu krádež. Z vagónu byly ukradeny dětské pleny, trvanlivé potraviny i hygienické potřeby. Druhý případ zatím policisté neuzavřeli a pachatele stále hledají.
---
Náklady na energie už v letošním roce některým obcím vzrostly i několikanásobně. Výhodu mají ta města, která stihla ceny zafixovat ještě před propuknutím krize. Což se vyplatilo například Havířovu.
Radnice vyhodnocují, jaký dopad mají a budou mít vysoké ceny za energie. Touto otázkou se zabývá i Horní Suchá.
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché: "Co se týče elektřiny, jsme na tom stejně, jako všichni ostatní. Vysoutěžili jsme cenu kolem šesti tisíc za megawatthodinu, je to zhruba o pět tisíc víc, než jsme měli. Je to od května, máme to zastropované do konce příštího roku. Na české škole nám bude chybět zhruba 300, 400 tisíc, což jsme schopni pokrýt navýšením jejich rozpočtu.”
Sousední Havířov vysoutěžil cenu na burze do konce roku 2023 ještě před válkou na Ukrajině. A to ve výši 2090 korun za megawatthodinu.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek havířovského primátora: "Ceny jsou platné a byly sjednané pro město a všechny organizace, které jsou vlastněny 100% městem a všechny jeho příspěvkové organizace. To znamená, že zatím se tyto organizace nemusí bát zdražování energií."
Ceny ale rostou ve všech oblastech a například někteří ředitelé škol budou žádat o navýšení příspěvku na příští rok.
Tomáš Ptáček, ředitel ZŠ F. Hrubína Havířov: "Nejen energie, ale všechny materiály, všechno co potřebujeme pro běžnou údržbu pro provoz školy, tak je dražší. Takže, když to dáme s ekonomkou dohromady, tak předpokládám, že ten požadavek bude vyšší než loni, ale potom rozhodnou možnosti města."
Radnice také vyhodnocují stavy budov a připravují opatření na snižování nákladů na provoz.
---
Krajské asistenční centrum pro uprchlíky na Černé louce v Ostravě se bude zavírat. V současné době už je příliv Ukrajinců nižší a tak budou stačit menší prostory. Centrum se proto přestěhuje do objektu na ulici Dr. Malého, který nyní funguje jako ubytovna.
Asistenční centrum na Černé louce v Ostravě, které už od 8. března fungovalo jako první kontaktní místo pro uprchlíky z Ukrajiny, se bude stěhovat. Centrum bylo schopno v době největšího náporu zvládnout téměř tisícovku uprchlíků denně. Nyní jich přichází kolem 50 za 24 hodin a prostory na výstavišti jsou zbytečně velké. Úplně rušit se ale zatím nebude.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vytvoříme nové KACPU v prostorách, které budou menší, to znamená efektivnější. Samozřejmě chceme zajistit, aby všechny služby, které potřebujeme, byly na jednom místě. Bráníme se tomu, abychom těch 50 uprchlíků denně nechali na ulicích, aby pobíhali mezi cizineckou policií, mezi pojišťovnami a mezi body, kde se bude zajišťovat ubytování."
V MS kraji se dosud zaregistrovalo téměř 22 900 uprchlíků z Ukrajiny. Pomocí systému HUMPO je v kraji ubytováno 6981 utečenců. Neexistuje ale žádná evidence, kolik Ukrajinců už se vrátilo a kolik ji zůstává u nás.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Stále platí, že nemáme problém s tím lidi ubytovat. Ještě pořád jsme v situaci, kdy máme místa dost, je teď řádově asi 3000 míst, kde bychom je mohli ubytovat."
Poskytovatelům ubytování už kraj jako kompenzační příspěvky vyplatil 92 milionů korun, kromě toho na uprchlickou krizi vynaložil přes 30 milionů korun. Na dotaci od státu krajský úřad stále čeká marně.
---
Obyvatelé Ostravy-Dubiny se mohou zapojit do projektu Sousedství. Organizuje ho město ve spolupráci s radnicí v Ostravě-Jihu a jeho cílem je, aby se vzájemně poznali. Sousedské vztahy tam totiž vůbec nefungují.
Ostravský magistrát ve spolupráci s městským obvodem Ostrava-Jih spustil projekt Sousedství. Probíhat bude na Dubině, kde se lidé vůbec neznají. Ukázalo to dotazníkové šetření.
Tereza Kašingová, koordinátorka participativního rozpočtu: “Lidé tam bydlí, ale víceméně tam jen přespávají. Když potřebují pomoc, ani nevědí, na koho se mají obrátit, takže byla potřeba s tím něco udělat. Proto vznikl projekt Sousedství, město vyčlenilo 100 tisíc korun na realizaci 10 a více projektů.”
Zuzana Bajgarová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “V tuto chvíli je to specifický projekt, který je vytvořený pro Dubinu. My předpokládáme, že vzniknou ještě další projekty pro rozvoj té lokality, protože je to skutečně významné sídliště. Rádi bychom se zabývali veřejným prostorem.”
Peníze si lidé mohou žádat na cokoliv, co podpoří sousedské vztahy, tedy kromě alkoholu.
Tereza Kašingová, koordinátorka participativního rozpočtu: “Může to být dětský den, na podzim drakiáda. Může to být třeba výměna knih, oblečení, květin. Může to být nějaká grilovačka, výměna receptů a další takové. Veškeré podmínky jsou u nás na webu sousedství, kde jsou podrobné podmínky."
Žádosti by měli obyvatelé Dubiny podávat co nejdříve. Celý projekt totiž skončí s koncem listopadu.
---
Dobrovolní hasiči ze Studénky zhruba týden pomáhali s likvidací požáru v Národním parku České Švýcarsko, Doplnili tak desítky záchranářů z Moravskoslezského kraje, kteří na místo přírodní katastrofy vyrazili.
Město Studénka vyslalo na požádání Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje do Národního parku České Švýcarsko cisternu se čtyřčlennou posádkou. S dohašováním požárů a hledáním skrytých ložisek pomáhala zhruba týden.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Bez váhání jsem tenhle souhlas udělil, vnímám, že jakákoliv katastrofa tohoto rozsahu je velmi nepředstavitelná. Takže hasiči dostali zelenou, aby vyjeli k tomuto požáru. V podstatě se během několika hodin připravilo vše potřebné k tomu, aby jednotka mohla vyjet.”
dobrovolný hasič města Studénka: “Tady jezdíme pro vodu. Jsme těsně nad Hřenskem, jedna cesta dolů je šest kilometrů.”
Petr Sič, velitel jednotky SDH, Studénka: “Po příjezdu na místo se hned zapojili do likvidace. Předpokládám, že byli velice prospěšní a zhostili se svého úkolu na jedničku.”
Dobrovolní hasiči města Studénky v lokalitě požáru například plnili samonosnou vodní nádrž, která je zdrojem pro vrtulníky s bambi vaky. Jednotka také pomocí termokamery vyhledávala skrytá ohniska u Pravčické brány.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě, jsem hrdý na to, že tady máme tak skvělou jednotku, která působí ve všech oblastech hasičské práce, zasahují u dopravních nehod na dálnici a dalších komunikací, samozřejmě likvidují požáry, ale samozřejmě zasahují i u jakýchkoliv jiných přírodních katastrof, jako jsou povodně, které nezřídka v minulosti také naše město postihly.”
Petr Sič, velitel jednotky SDH, Studénka: “Určitě, ty povodně, a hlavně ty bleskové, které nás v posledních letech postihly, tak se v tom ti hasiči dost zocelili, upravili postupy a ty zásahy jsou dost kvalitní.”
---
Letos uplynulo 30 let od vzniku Městské policie Ostrava a stejně dlouho existuje i její jízdní oddíl. Pro práci strážníků jsou zejména ve velkých městech koně cenným pomocníkem. V Ostravě jich slouží dvanáct.
Koně byly pro práci policie a četníků využívány už v době vzniku Československa v roce 1918. Po válce bohužel jízdní oddíly zanikly a tato tradice byla obnovena až v devadesátých letech. V roce 1992 začala v Ostravě fungovat městská policie a ve stejném roce byl založen i jízdní oddíl. Do ulic koně vyrazily po ročním výcviku.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Snahou tehdejšího vedení MP Ostrava bylo navázat na zaniklou tradici jízdních policií na Ostravsku, protože jízdní policie na Ostravsku sloužila až do roku 1948 v počtu 40 koní."
Dnes koně slouží především v okrajových částech města, pří pátráních v terénu a jsou využívány také při rizikových sportovních utkáních. Kůň může při zásahu údajně nahradit až 30 strážníků.
Tomáš Novák, strážník hipolog, MP Ostrava: "Kůň je to mohutné zvíře, takže budí velký respekt a z koně máte daleko větší přehled."
Koně jsou ale využívány při slavnostních příležitostech a nebo při prezentacích policejní práce. Pokud chcete jízdní oddíl a nejen ostravské koně vidět na vlastní oči, můžete navštívit mezinárodní soutěž jízdních policií v Ostravě.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Jezdci a jejich koně budou soutěžit ve třech soutěžních disciplínách."
XXIV. mezinárodní setkání Jízdních policií se uskuteční v sobotu 27. srpna v Komenského sadech.
---
