V městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz už mají výsledky 3. ročníku participativního rozpočtu Náš obvod. V hlasování lidé vybrali 3 vítězné projekty. K dispozici měli 3 kladné a jeden záporný hlas. Poprvé mohli hlasovat na prezentaci návrhů ve Dvoraně radnice.
Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Moc chci poděkovat všem, co se účastnili hlasování, protože je to taková naše vzpruha do dalších let, kdy chceme ještě navyšovat rozpočet a chceme participativní rozpočet samozřejmě podporovat. Zapojení těch lidí je velké. Dokonce nám hlasují lidé z celé Ostravy. Jedna z výherkyň naší soutěže byla z Jihu, takže jsme moc rádi, že ten náš kvalitní participativní rozpočet , který je výborně zpracován, má takový ohlas a takový úspěch.”
Jakub Vontroba, projektový manažer, MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “V letošním ročníku participativního rozpočtu se na 1. místě umístil projekt malovaných hřišť a na druhém místě se umístil projekt laviček připomínajících historii obvodu. Na třetím místě projekt Ohnisko. Realizace třetího projektu bude záviset na nákladech realizace prvních dvou projektů. Více informací o všech projektech, které byly v hlasování včetně vítězných projektů můžou lidé najít na stránkách náš obvod.”
Radnice ale udělá vše pro to, aby se realizovaly všechny tři. Celkem na ně vyčlenila milion 200 tisíc korun.
---
Moravskoslezské oční centrum, jako jediné na Moravě, začalo vzdělávat lékaře v oblasti nácviku operací šedého zákalu. Prakticky si mladí lékaři zkoušeli operovat tuto oční vadu na prasečích očích.
V karvinské rájecké nemocnici se rozběhl unikátní vzdělávací program, který dosud na Moravě nebyl k dispozici.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “Probíhá tady workshop, kurz operace katarakty, protože šedý zákal je nejčastější diagnóza, kterou potkává oční lékař a ti mladí, kteří se připravují na atestaci vlastně kromě toho, že se podívají jak se operuje do mikroskopu, nemají představu, co to je, jaké to jsou nástroje, jak se to drží, tak jsme se rozhodli, že ve spolupráci s MSK zorganizujeme Kataraktovou školu přímo na pracovišti."
Kataraktová škola byla určena mladým lékařům z regionu, medikům z ostravské lékařské fakulty i místním lékařům z rájecké nemocnice.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “.Aby věděli - hodím se na operaci? Nehodím? Něco jiného je se dívat a něco jiného je strčit ty nástroje do ruky a na prasečím oku si to vyzkoušet."
Vyzkoušet si operaci šedého zákalu přišla i Urszula Kolínková.
Urszula Kolínková, účastnice Kataraktové školy, lékařka očního odd. Nemocnice Karviná-Ráj: "Na něčem to člověk trénovat musí a při běžné praxi není možné jít na sál tak často, není na to čas, ta jsme rádi, že jsme si na to vyhradili ty dva dny."
Primář Moravskoslezského očního centra by rád v praktické výuce operativy pokračoval, záleží, zda a o co bude v budoucnu zájem.
---
Studénka připravuje další ročník participativního rozpočtu. Výzva pro nové projekty se uzavírá koncem listopadu. V tomto měsíci také ještě začne realizace vítězného nápadu z letošního ročníku - stavba veřejného ohniště.
Participativní rozpočet, tedy způsob, jak motivovat lidi, aby se více zajímali o své okolí, a přinášeli návrhy, co ve městě zlepšit, vybudovat nebo opravit, vyhlašuje letos Studénka počtvrté.
Richard Ocásek, odbor školství, kultury a soc. věcí, MěÚ Studénka: “Podávat mohou občané své žádosti do konce listopadu. A součástí té žádosti musí přiložit, kromě toho samotného nápadu, ještě dvacet podpisů spoluobčanů.”
V polovině listopadu radnice evidovala zatím dva projekty. Na ten vítězný bude v rozpočtu na rok 2023 vyčleněno 266 tisíc korun, tedy zase o něco více, než v letošním roce.
Richard Ocásek, odbor školství, kultury a soc. věcí, MěÚ Studénka: “Vedení města se dohodlo na tom, že bude každý rok o 10 procent zvedat Na rok 2020 bylo dvě stě tisíc, postupně se to zvyšuje, takže teď jsem na 266 tisících.”
O vítězi bude jasno na jaře, až po hlasování veřejnosti. Ta v letošním roce určila jako vítězný projekt veřejné ohniště. To ještě do konce roku vznikne v sousedství koupaliště.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Vybraný prostor, i samotným navrhovatelem, byl tady v té části na ulici Sjednocení za biotopem. Je to prostor, který není úplně využívaný, na druhou stranu je dobře přístupný a současně by to tady nikoho nemělo obtěžovat.“
Tento projekt získal 78 procent všech hlasů, které občané pro participativní rozpočet odevzdali.
---
Den válečných veteránů připadá již od roku 1919 na 11. listopad, den, kdy bylo podepsáno příměří na konci 1. světové války. Jeho symbolem je červený květ vlčího máku. Ten kvetl mezi hroby vojáků a stal se předmětem básně, do které vojenský lékař a podplukovník John McCrae vepsal svou bolest nad smrtí přítele.
Od roku 2013 uctívá památku padlých také město Bruntál a místní Československá obec legionářská.
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Já si myslím, že i Město Bruntál by mělo v tento významný den uctít památku vojáků, kteří tady zemřeli a kteří jsou tady pohřbeni.“
Antonín Zgažar, předseda Československé obce legionářské Bruntál: „Připomínáme si 104. výročí ukončení 1. světové války, vlastně první takové moderní války v novodobých dějinách. Jsou tady pohřbeni vojáci tehdejší rakousko - uherské armády, kteří se v Bruntále léčili ze zranění nebo z nemoci."
Městské infocentrum a knihovna v Bruntále se podílejí také na sbírce Paměť národa prodejem symbolu květů vlčího máku.
Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Informační centrum se aktivně zapojilo do sbírky na Den válečných veteránů a v pátek budeme chodit s touto pokladničkou a nabízet vlčí máky pro všechny, kteří je chtějí podpořit.“
Jakub Vlček, Městská knihovna Bruntál: „My jsme velice rádi v Městské knihovně Bruntál, že jsme se mohli zapojit do této veřejné sbírky a je to letos poprvé a protože je knihovny vzdělávací a paměťová instituce, tak jsme připojili i nějaké krátké povídání o historii vlčích máků a proč je důležité si tento den připomínat."
Výtěžek sbírky Paměť národa bude sloužit na podporu natáčení dokumentů o válečných veteránech.
---
Středisko volného času Klíč ve Frýdku-Místku připravilo letos úplně nový kroužek programování pro nejmladší. Zapojit se do něj mohou děti už od osmi let. Formou plnění úkolů v grafickém prostředí se jednoduše seznámí se základními principy programování.
Jsou ještě malí, ale jednou z nich možná vyrostou vážení programátoři. Tito školáci z Frýdku-Místku se rozhodli navštěvovat úplně nový kroužek programu Scratch.
Anketa: 1.) "Ještě jsem to nikdy nedělal, teď to dělám poprvé." – A proč ses dal na programování? – "Protože jsem si to chtěl zkusit a chtěl jsem se stát programátorem." 2.) "Nějaké zkušenosti s tím už mám, dělali jsme s tím ve škole. Neměl jsem co dělat nějaké dny, tak jsem si řekl, že budu chodit na kroužky." 3.) "Nemám zkušenosti." – A jaké to je zatím? – "Dobré."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Některé děti už se s tím setkaly třeba na základních školách, takže to pro některé novinka není. U nás je to přímo novinka, začali jsme to nabízet v letošním roce poprvé. Je to taková varianta programování pro nejmenší nebo pro ty, kteří chtějí začínat s programováním."
Programováním se dnes na světě řídí téměř všechno. Pochopení psaného kódu může být ale velmi složité. Program Scratch je jednoduchá verze programování, kdy děti přímo vizuálně vidí, co dělají.
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Přes takové bloky skládají celý ten program a snaží se něco naprogramovat. Aktuálně pracujeme na nákupním seznamu, na receptu. Musí zjistit, na co ten recept je. Takže na to si přijdou sami a pomocí postavy sbírají různé suroviny, které se přičítají na seznam. Pak tam vidí všechno, co už sebrali a co ještě musí dosbírat."
Anketa: 4.) "Já s tím mám zkušenosti ze školy a přivedlo mě sem, že mě to ve škole bavilo a zajímalo." – A co teď zrovna děláš? Na čem pracuješ? – "Teď na listu a vymýšlení, co ten recept může být." 5.) "Celkem mi to jde, bych řekl. A já tady jsem, protože táta říkal, jestli bych nechtěl do nějakého kroužku, tak jsem si vybral tady programování ve Scratchi a baví mě to. Je to zábava."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Ten Scratch samotný je dobrý na rozvíjení logického myšlení a myšlení celkově, jak mají být věci postupně. Tím, že to vidí graficky, tak přesně si mohou říct, co se stane. Co bude výsledkem toho a logicky si domyslet, co musí udělat, aby se dostaly k cíli. Je to koncipováno tak, že já ukazuju základní program, který si mohou děti udělat. A podle toho pokračují dál, relativně samy. Samy si tvoří další struktury toho programu, aby došly k tomu výsledku. Samozřejmě, když třeba si s něčím neví rady, tak přijdu na pomoc."
Z pohodných kroužků nabízí Středisko volného času Klíč například ještě Programování Arduino, Python nebo Malí herní vývojáři.
---
Dobrovolnické centrum ADRA vzniklo v Havířově před deseti lety. Toto významné výročí se organizace rozhodla náležitě oslavit. ADRA se bude chtít do budoucna ještě více zaměřit na službu dobrovolnictví v domácnostech.
První dobrovolníci začali v Havířově pomáhat lidem v roce 2009. Samostatné Dobrovolnické centrum ADRA, ale bylo založeno až v roce 2012. Organizace se proto rozhodla uspořádat velkou oslavu a tím i poděkovat obětavým lidem i partnerům, kteří ADRU podporují.
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: "Pořád chceme spojovat vlastě ty dva světy. Lidí, kteří potřebují pomoc a lidí, kteří chtějí pomáhat. Velice se rozvíjí dobrovolnictví v domácnostech u různých cílových skupin. Přibývá nám třeba nevidomých klientů, za kterými dobrovolníci chodí, to je taková krásná výzva, kterou máme, nebo lidí s postižením."
Stejně jako Armáda spásy tak právě i ADRA má podle radnice ve městě nezastupitelné místo.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "Já bych jim přála, aby slavili ne jen deset, ale desetkrát deset let, protože to, že se objevili v Havířově, vytvořili dobrovolnický program, tak to je pro Havířov, ale i okolní města velké plus."
Popřát k výročí přijel ADŘE i celostátní ředitel Radomír Špinka.
Radomír Špinka, ředitel Humanitární organizace ADRA ČR: "Těch dobrovolníků jako ADRA máme v ČR něco přes tři tisíce a určitě v tom chceme dál do budoucna pokračovat. A zároveň bych přál i ADŘE tady v Havířově, aby jim práce přinášela radost.”
ADRA slaví v letošním roce ještě jedno významné výročí. Organizace působí v ČR již 30 let.
---
V městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz už mají výsledky 3. ročníku participativního rozpočtu Náš obvod. V hlasování lidé vybrali 3 vítězné projekty. K dispozici měli 3 kladné a jeden záporný hlas. Poprvé mohli hlasovat na prezentaci návrhů ve Dvoraně radnice.
Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Moc chci poděkovat všem, co se účastnili hlasování, protože je to taková naše vzpruha do dalších let, kdy chceme ještě navyšovat rozpočet a chceme participativní rozpočet samozřejmě podporovat. Zapojení těch lidí je velké. Dokonce nám hlasují lidé z celé Ostravy. Jedna z výherkyň naší soutěže byla z Jihu, takže jsme moc rádi, že ten náš kvalitní participativní rozpočet , který je výborně zpracován, má takový ohlas a takový úspěch.”
Jakub Vontroba, projektový manažer, MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “V letošním ročníku participativního rozpočtu se na 1. místě umístil projekt malovaných hřišť a na druhém místě se umístil projekt laviček připomínajících historii obvodu. Na třetím místě projekt Ohnisko. Realizace třetího projektu bude záviset na nákladech realizace prvních dvou projektů. Více informací o všech projektech, které byly v hlasování včetně vítězných projektů můžou lidé najít na stránkách náš obvod.”
Radnice ale udělá vše pro to, aby se realizovaly všechny tři. Celkem na ně vyčlenila milion 200 tisíc korun.
---
Moravskoslezské oční centrum, jako jediné na Moravě, začalo vzdělávat lékaře v oblasti nácviku operací šedého zákalu. Prakticky si mladí lékaři zkoušeli operovat tuto oční vadu na prasečích očích.
V karvinské rájecké nemocnici se rozběhl unikátní vzdělávací program, který dosud na Moravě nebyl k dispozici.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “Probíhá tady workshop, kurz operace katarakty, protože šedý zákal je nejčastější diagnóza, kterou potkává oční lékař a ti mladí, kteří se připravují na atestaci vlastně kromě toho, že se podívají jak se operuje do mikroskopu, nemají představu, co to je, jaké to jsou nástroje, jak se to drží, tak jsme se rozhodli, že ve spolupráci s MSK zorganizujeme Kataraktovou školu přímo na pracovišti."
Kataraktová škola byla určena mladým lékařům z regionu, medikům z ostravské lékařské fakulty i místním lékařům z rájecké nemocnice.
Jiří Slepánek, primář Moravskoslezského očního centra: “.Aby věděli - hodím se na operaci? Nehodím? Něco jiného je se dívat a něco jiného je strčit ty nástroje do ruky a na prasečím oku si to vyzkoušet."
Vyzkoušet si operaci šedého zákalu přišla i Urszula Kolínková.
Urszula Kolínková, účastnice Kataraktové školy, lékařka očního odd. Nemocnice Karviná-Ráj: "Na něčem to člověk trénovat musí a při běžné praxi není možné jít na sál tak často, není na to čas, ta jsme rádi, že jsme si na to vyhradili ty dva dny."
Primář Moravskoslezského očního centra by rád v praktické výuce operativy pokračoval, záleží, zda a o co bude v budoucnu zájem.
---
Studénka připravuje další ročník participativního rozpočtu. Výzva pro nové projekty se uzavírá koncem listopadu. V tomto měsíci také ještě začne realizace vítězného nápadu z letošního ročníku - stavba veřejného ohniště.
Participativní rozpočet, tedy způsob, jak motivovat lidi, aby se více zajímali o své okolí, a přinášeli návrhy, co ve městě zlepšit, vybudovat nebo opravit, vyhlašuje letos Studénka počtvrté.
Richard Ocásek, odbor školství, kultury a soc. věcí, MěÚ Studénka: “Podávat mohou občané své žádosti do konce listopadu. A součástí té žádosti musí přiložit, kromě toho samotného nápadu, ještě dvacet podpisů spoluobčanů.”
V polovině listopadu radnice evidovala zatím dva projekty. Na ten vítězný bude v rozpočtu na rok 2023 vyčleněno 266 tisíc korun, tedy zase o něco více, než v letošním roce.
Richard Ocásek, odbor školství, kultury a soc. věcí, MěÚ Studénka: “Vedení města se dohodlo na tom, že bude každý rok o 10 procent zvedat Na rok 2020 bylo dvě stě tisíc, postupně se to zvyšuje, takže teď jsem na 266 tisících.”
O vítězi bude jasno na jaře, až po hlasování veřejnosti. Ta v letošním roce určila jako vítězný projekt veřejné ohniště. To ještě do konce roku vznikne v sousedství koupaliště.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Vybraný prostor, i samotným navrhovatelem, byl tady v té části na ulici Sjednocení za biotopem. Je to prostor, který není úplně využívaný, na druhou stranu je dobře přístupný a současně by to tady nikoho nemělo obtěžovat.“
Tento projekt získal 78 procent všech hlasů, které občané pro participativní rozpočet odevzdali.
---
Den válečných veteránů připadá již od roku 1919 na 11. listopad, den, kdy bylo podepsáno příměří na konci 1. světové války. Jeho symbolem je červený květ vlčího máku. Ten kvetl mezi hroby vojáků a stal se předmětem básně, do které vojenský lékař a podplukovník John McCrae vepsal svou bolest nad smrtí přítele.
Od roku 2013 uctívá památku padlých také město Bruntál a místní Československá obec legionářská.
Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Já si myslím, že i Město Bruntál by mělo v tento významný den uctít památku vojáků, kteří tady zemřeli a kteří jsou tady pohřbeni.“
Antonín Zgažar, předseda Československé obce legionářské Bruntál: „Připomínáme si 104. výročí ukončení 1. světové války, vlastně první takové moderní války v novodobých dějinách. Jsou tady pohřbeni vojáci tehdejší rakousko - uherské armády, kteří se v Bruntále léčili ze zranění nebo z nemoci."
Městské infocentrum a knihovna v Bruntále se podílejí také na sbírce Paměť národa prodejem symbolu květů vlčího máku.
Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Informační centrum se aktivně zapojilo do sbírky na Den válečných veteránů a v pátek budeme chodit s touto pokladničkou a nabízet vlčí máky pro všechny, kteří je chtějí podpořit.“
Jakub Vlček, Městská knihovna Bruntál: „My jsme velice rádi v Městské knihovně Bruntál, že jsme se mohli zapojit do této veřejné sbírky a je to letos poprvé a protože je knihovny vzdělávací a paměťová instituce, tak jsme připojili i nějaké krátké povídání o historii vlčích máků a proč je důležité si tento den připomínat."
Výtěžek sbírky Paměť národa bude sloužit na podporu natáčení dokumentů o válečných veteránech.
---
Středisko volného času Klíč ve Frýdku-Místku připravilo letos úplně nový kroužek programování pro nejmladší. Zapojit se do něj mohou děti už od osmi let. Formou plnění úkolů v grafickém prostředí se jednoduše seznámí se základními principy programování.
Jsou ještě malí, ale jednou z nich možná vyrostou vážení programátoři. Tito školáci z Frýdku-Místku se rozhodli navštěvovat úplně nový kroužek programu Scratch.
Anketa: 1.) "Ještě jsem to nikdy nedělal, teď to dělám poprvé." – A proč ses dal na programování? – "Protože jsem si to chtěl zkusit a chtěl jsem se stát programátorem." 2.) "Nějaké zkušenosti s tím už mám, dělali jsme s tím ve škole. Neměl jsem co dělat nějaké dny, tak jsem si řekl, že budu chodit na kroužky." 3.) "Nemám zkušenosti." – A jaké to je zatím? – "Dobré."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Některé děti už se s tím setkaly třeba na základních školách, takže to pro některé novinka není. U nás je to přímo novinka, začali jsme to nabízet v letošním roce poprvé. Je to taková varianta programování pro nejmenší nebo pro ty, kteří chtějí začínat s programováním."
Programováním se dnes na světě řídí téměř všechno. Pochopení psaného kódu může být ale velmi složité. Program Scratch je jednoduchá verze programování, kdy děti přímo vizuálně vidí, co dělají.
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Přes takové bloky skládají celý ten program a snaží se něco naprogramovat. Aktuálně pracujeme na nákupním seznamu, na receptu. Musí zjistit, na co ten recept je. Takže na to si přijdou sami a pomocí postavy sbírají různé suroviny, které se přičítají na seznam. Pak tam vidí všechno, co už sebrali a co ještě musí dosbírat."
Anketa: 4.) "Já s tím mám zkušenosti ze školy a přivedlo mě sem, že mě to ve škole bavilo a zajímalo." – A co teď zrovna děláš? Na čem pracuješ? – "Teď na listu a vymýšlení, co ten recept může být." 5.) "Celkem mi to jde, bych řekl. A já tady jsem, protože táta říkal, jestli bych nechtěl do nějakého kroužku, tak jsem si vybral tady programování ve Scratchi a baví mě to. Je to zábava."
David Plánička, vedoucí kroužku programování: "Ten Scratch samotný je dobrý na rozvíjení logického myšlení a myšlení celkově, jak mají být věci postupně. Tím, že to vidí graficky, tak přesně si mohou říct, co se stane. Co bude výsledkem toho a logicky si domyslet, co musí udělat, aby se dostaly k cíli. Je to koncipováno tak, že já ukazuju základní program, který si mohou děti udělat. A podle toho pokračují dál, relativně samy. Samy si tvoří další struktury toho programu, aby došly k tomu výsledku. Samozřejmě, když třeba si s něčím neví rady, tak přijdu na pomoc."
Z pohodných kroužků nabízí Středisko volného času Klíč například ještě Programování Arduino, Python nebo Malí herní vývojáři.
---
Dobrovolnické centrum ADRA vzniklo v Havířově před deseti lety. Toto významné výročí se organizace rozhodla náležitě oslavit. ADRA se bude chtít do budoucna ještě více zaměřit na službu dobrovolnictví v domácnostech.
První dobrovolníci začali v Havířově pomáhat lidem v roce 2009. Samostatné Dobrovolnické centrum ADRA, ale bylo založeno až v roce 2012. Organizace se proto rozhodla uspořádat velkou oslavu a tím i poděkovat obětavým lidem i partnerům, kteří ADRU podporují.
Hana Čadová, ředitelka Dobrovolnického centra ADRA Havířov: "Pořád chceme spojovat vlastě ty dva světy. Lidí, kteří potřebují pomoc a lidí, kteří chtějí pomáhat. Velice se rozvíjí dobrovolnictví v domácnostech u různých cílových skupin. Přibývá nám třeba nevidomých klientů, za kterými dobrovolníci chodí, to je taková krásná výzva, kterou máme, nebo lidí s postižením."
Stejně jako Armáda spásy tak právě i ADRA má podle radnice ve městě nezastupitelné místo.
Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: "Já bych jim přála, aby slavili ne jen deset, ale desetkrát deset let, protože to, že se objevili v Havířově, vytvořili dobrovolnický program, tak to je pro Havířov, ale i okolní města velké plus."
Popřát k výročí přijel ADŘE i celostátní ředitel Radomír Špinka.
Radomír Špinka, ředitel Humanitární organizace ADRA ČR: "Těch dobrovolníků jako ADRA máme v ČR něco přes tři tisíce a určitě v tom chceme dál do budoucna pokračovat. A zároveň bych přál i ADŘE tady v Havířově, aby jim práce přinášela radost.”
ADRA slaví v letošním roce ještě jedno významné výročí. Organizace působí v ČR již 30 let.
---
