Provoz na D1 před Ostravou půl roku omezí oprava mostu
Nejbližších 5 měsíců budou muset řidiči strpět omezení na dálnici D1, kde na 340. kilometru ve směru na Ostravu probíhá celková rekonstrukce mostů.
Silničáři se pustili do opravy mostu, který má délku 650 metrů a větší opravy se dočkal po zhruba 16 letech. Na konstrukci mostu a jeho povrchu se podepsala především těžká nákladní doprava.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Budeme pracovat ve dvou etapách. Každá z těch etap, protože je nutné jít do hloubky, tak zabere 5 měsíců. To znamená, že v letošním roce provedeme tento pás ve směru na Ostravu. Potom přes zimu bude klid, abychom mohli zajistit zimní údržbu. A v jarních měsících příštího roku provedeme stejný cvik na druhé straně s tím, že přemístíme dopravu na tuto polovinu, která už bude opravená.”
Doprava v omezeném úseku je vedena pouze po jedné polovině dálnice. Od řidičů to vyžaduje snížení rychlosti a větší dávku opatrnosti především v levém jízdním pruhu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Jezdí se dvěma pruhy v každém směru a sníženou rychlostí. Řidiči to respektují a zácpy se tady netvoří.”
Lukáš Zábranský, zástupce objednavatele: “Kolony, sami vidíte, že se netvoří. Každopádně začátek a konec úseku je monitorován kamerami, takže i kdyby tady nějaké kolony byly, tak budeme mít informace.”
Omezení ve směru na Ostravu však není na dálnici D1 jediné. V opačném směru na Olomouc začaly opravy dvou dalších mostů, a to mezi kilometry 300 a 340.
---
Členové IZS zachránili dívku z řeky Ostravice ve F-M
Strážníci, policisté a hasiči zachraňovali 21letou dívku, která se topila v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Díky perfektní spolupráci a také velkému štěstí se dívka neutopila pod jezem. Dlouhé minuty totiž čekala na záchranu, než si jí někdo ve vodě všimne.
Jez na řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Ve vodě je mladá dívka, kterou drží strážník na záchranném laně a do vody se vrhá státní policista.
zasahující policisté: "Hoď mi ten pytlík."
Dívka měla štěstí v neštěstí, po pádu do vody se chytila kusu dřeva a ve byla dobrých 15 minut, než si jí všiml náhodný kolemjdoucí a přivolal záchranné složky. Dívce spadl dolů mobilní telefon, chtěla ho vytáhnout, jenže na kamenech uklouzla a skončila v řece.
zachráněná dívka: "Telefon mi vyklouzl z tašky a v reflexu jsem se ho snažila na kamenné zdi chytit. Vůbec mě v ten moment nenapadlo, že by mi to mohlo nahoře uklouznout. Kdyby mi telefon spadl do splavu, tak by mě ani nenapadlo pro něj jít. Jsem moc vděčná za záchranu a děkuji všem, kteří mi pomohli. Už na místě jsem se také omlouvala, že kvůli takové blbosti mě museli zachraňovat."
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MSK: "Policista uchopil ženu tak, aby ji proud nestrhl. Následně ji také ovázal kolem těla lano z házecího pytlíku tak, aby byla opravdu jištěna.
Kamila Langerová, mluvčí HZS MSK: "Hasiči oblečeni do speciálních obleků pro práci na vodě započali ihned po příjezdu na místo události záchranné práce. Zachránili nejprve zraněnou a vyčerpanou ženu. Posléze pomohli do bezpečí pevné půdy pod nohama i policistovi."
zasahující policisté a hasiči: "Budete tahat jo. Pojď, drž to lano. Dobré."
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Pacientka se záchranáři komunikovala, nejevila známky tonutí, byla však silně podchlazená a měla zraněnou hlavu. Posádka jí zajistila tepelný komfort a po provedení přednemocniční neodkladné péče ženu transportovala do frýdecko-místecké nemocnice."
Perfektní souhra členů integrovaného záchranného systému a také kapka štěstí zachránila dívce život. Voda u splavu se točí ve válci a v místě je silný proud. Pomohla také záchranná podkova, která je u jezu k dispozici.
---
Kino Luna na Jihu přináší novinky i staré klasiky
Kino Luna v Ostravě-Zábřehu příští rok oslaví 55. výročí. Za tu dobu prošlo řadou rekonstrukcí. O jaké opravy šlo a novinky, které návštěvníky kina čekají, odhalí následující reportáž.
V době uvedení do provozu v roce 1970 mělo Kino Luna jedno z největších pláten v Československu. Po digitalizaci se projekční plocha zmenšila, ale stále patří ke gigantům v Česku.
Gabriela Gödelová, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Je to jedno sálové kino, má kapacitu 522 míst, co už je dneska poměrně vzácné.“
Za dobu jeho provozu prošlo kino celou řadou rekonstrukcí – změna břidlicového obkladu z venku budovy či nová vstupní chodba. Nejnověji byla vyměněna i opona.
Gabriela Gödelová, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih: „Pořídili jsme v návaznosti na poptávku ohledně využití těchto prostor variabilnějším způsobem, tak jsme pořídili černou divadelní oponu, a to protože kromě vysílání se tady teď můžou odehrávat ve vícero možnostech i divadelní představení, pěvecká představení a různé jiné formáty.“
Jana Dulíková, manažerka Kina Luna: „Máme velkou diváckou základnu fanouškovskou, která si vlastně žádá spoustu různých žánrů. Je to napříč věkem, takže se snažíme vyhovět všem. A teď vlastně máme takovou novinku, chtěli jsme rozšířit programovou nabídku směrem k náročnému divákovi a to o filmové návraty.“
V příštím roce by mělo v kině dojít k další rekonstrukci, a to prostoru před kinem.
---
Cyklistická doprava se stává v Ostravě fenoménem
Cyklistická doprava se v Ostravě stává fenoménem. Mnozí obyvatelé města i okolí využívají kolo denně a díky husté síti cyklostezek je to stále bezpečnější způsob dopravy. Na oblibě získává také sdílení jízdních kol. Strážníci proto často pořádají nejrůznější preventivní akce a vzdělávají cyklisty.
Kolo už v Ostravě dávno není jen volnočasová pomůcka, pro milovníky sportu. Stále více lidí jej využívá jako běžný dopravní prostředek. Svědčí o tom také každoroční čísla o využívání sdílených kol společnosti Nextbike. Ostrava cyklodopravu mnoha způsoby podporuje a vzniká proto i celá koncepce. Na bezpečnost se v rámci nejrůznějších projektů a akcí zaměřují hlavně strážníci.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Městská policie realizuje celou řadu preventivních akcí a mezi tyto akce určitě patří i akce zaměřené na cyklisty. Chtěl bych předestřít, že se rozhodně nejedná o akce, které mají represivní charakter, ale především preventivní, kdy upozorňujeme cyklisty na dodržování pravidel silničního provozu a také na to, jak má být povinně vybaveno jízdní kolo."
Valerie Juchelková, strážnice MP Ostrava: "Zaměřujeme se na cyklisty, kteří jedou po chodníku. Také na dodržování pravidel silničního provozu, pravidla, jako jsou třeba dopravní značky a také na povinnou výbavu jízdních kol a koloběžek."
anketa, cyklisté: "Jezdím do práce, na kole jezdím často. Dokonce jsem zapojena i do soutěže Do práce na kole, která začíná v květnu."
Dopravně bezpečnostních akcí se účastní také zástupci BESIPU i ti na cyklisty při preventivních akcích často myslí.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP: "Cyklista je řidič jednostopých ho motorového vozidla, takže se na něj vztahují vlastně všechny povinnosti a pravidla pro řidiče. Musí jezdit střízliví, musí užít vozidlo, které splňuje nějaké technické požadavky."
V letošním roce chce Ostrava investovat do oprav cyklostezek asi 20 milionů korun. Novinkou, kterou jistě cyklisté uvítají, je zklidnění dopravy, kdy bude v některých úsecích městských silnic snížena rychlost až na 30 km za hodinu.
---
Muzeum Těšínska chystá opravu životického památníku
Muzeum Těšínska se chystá zahájit práce na rekonstrukci životického památníku v Havířově. Práce by měly být dokončeny do srpna, aby se zde mohl uskutečnit pietní akt k uctění památky zavražděných mužů gestapem.
6. srpna uplyne 80 let od tragédie, která se stala v Životicích a okolních obcích. Nacisté tam povraždili 36 nevinných mužů, jako odplatu za přestřelku mezi partyzány a gestapem v místním hostinci. Lidé se každoročně scházejí u životického památníku, aby uctili památku zesnulých. Muzeum Těšínska se nyní rozhodlo pietní místo renovovat.
Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska: "Nejprve u této příležitosti zrestauruje památník sochu s dítětem, na kterém najdeme jména povražděných obětí, následně také hrob a dlažbu, která je kolem těchto dvou objektů. V další fázi bychom rádi vyměnili zlomkovou dlažbu na příjezdové komunikaci.”
Práce chce Muzeum Těšínska stihnout do pietního aktu.
anketa: "Těší mě to, že se o to starají a chodím každým rokem. Některé tady ty lidi, zůstaly ty vdovy, tak jsem je znala a vždy jsem chodila na to smuteční shromáždění.”
anketa: “Už je to dlouho, co se to neopravovalo, co se tady stala ta životická tragédie. Tak si myslím, že to je dobře."
Následně rekonstrukci čeká i budova, kde se nachází stálá expozice věnována těmto událostem. Jelikož se jedná o národní kulturní památku, financování rekonstrukce bude zajištěno z evropských fondů a z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
---
Studenti hladnovského gymnázia podporují školu v Africe
Studenti hladnovského gymnázia možná vycestují ze Slezské Ostravy až do Tanzánie, a to díky projektu Hakuna Matata. Projekt sami vypracovali od píky s cílem zlepšit výuku na partnerské škole, podpořit výstavbu internátu, a zároveň si rozšířit vlastní obzory. Africkou expedici plánují už na leden.
Hakuna Matata – česky „žádný problém“ – je jedním z mála nadnárodních projektů s cílem vzájemné edukace a propojení rozdílných kultur a společností. Zájem o něj je ze strany ostravských studentů velký.
Melanie, účastnice projektu: „Viděli jsme v tom vidinu, že nás to může posunout dál, naučit se novým věcem, protože jsme si vlastně všechno od začátku zakládali sami.“
Spolupráce s africkou školou trvá už druhým rokem. Cílem ale není jen pomoc samotné škole, ale také turismu v národním parku Kitulo. Práce mají studenti dost.
Jiří, účastník projektu: „Prodáváme mýdla, výtěžek z těch mýdel jde do Tanzánie na zlepšení edukace v dané škole. Dále prodáváme obrazy, což jsou ručně malované obrazy umění TingaTinga přímo z Tanzánie. Místní umělci nám umožnili, že je tady taky mžeme prodat.“
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Sbírají notebooky, do kterých se bude dávat matematický program, který tam budou přednášet. Dělají přípravu pro národní parky. My bychom totiž chtěli, aby výsledkem byla brožura, která by byla pro turisty, protože národní park Kitulo, který se nachází blízko školy Mlondwe, se kterou spolupracujeme, není zatím příliš prozkoumán.“
Začátkem příštího roku by studenti gymnázia Hladnov měli vycestovat přímo do Tanzánie.
Markéta Blažková, koordinátorka projektu: „Ti, kteří na tom pracují už od loňského roku čili v tom projektu budou zhruba dva a půl roku, by v příštím lednu byli první skupinou, která by si to podle mě opravdu hodně zasloužila a vycestovala.“
Podpořit projekt je možné na jeho webových stránkách, nebo na jednotlivých akcích.
---