Ostravská protialkoholní záchytná stanice se bude stěhovat. Stávající prostory už dávno nevyhovují a ani nesplňují legislativu. Nová záchytka bude v areálu městské nemocnice, kde v těchto dnech začala rekonstrukce bývalé ubytovny.
Městská nemocnice Ostrava buduje ve svém areálu novou protialkoholní záchytnou stanici. Záchytka bude v nevyužívaném objektu na Hornopolní ulici, který dříve sloužil jako ubytovna sester. Zařízení bude mít deset lůžek, tedy o dvě více než stávající stanice.
Kristýna Vašťáková, vrchní sestra psychiatrie MNO: "Důvody jsou jak prostorové, tak kapacitní. Tady ty prostory už nevyhovují. Na jednom pokoji je 5 lůžek, což není z důvodu bezpečnosti ideální."
Záchytka slouží pro opilé nebo jinak intoxikované lidí, kteří nekontrolují své chování, jsou agresivní nebo ohrožují cizí majetek. V drtivé většině jde o bezdomovce.
Kristýna Vašťáková, vrchní sestra psychiatrie MNO: "Klienty jsou nejčastěji lidé bez domova, kteří tady jsou opakovaně. Ráno je sestřička propustí a odpoledne ho zase přijme."
Rekonstrukce budou stát asi 31 milionů korun. Uhrazeny budou z dotací MSK a města Ostravy.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Objekt dostane nový kabát, bude kompletně zateplen obvodový plášť, dojde k výměně oken, dveří i střešní krytiny."
V roce 2022 přespalo na záchytce 1251 opilců. Roční náklady na provoz jsou asi 15 milionů korun. Poplatek za pobyt je 2000 korun, ale zaplatí jen pětina klientů.
---
Policisté apelují na chodce, aby dbali více na svou bezpečnost. Zejména při snížené viditelnosti, pokud jejich oblečení nemá žádné reflexní prvky a nepřecházejí silnici po vyznačeném přechodu pro chodce. Na bezpečné přecházení silnic dohlížejí v Karviné i strážníci.
Mít na sobě tmavé oblečení bez reflexních prvků a ještě k tomu přecházet mimo vyznačený přechod je vyslovený hazard se životem. Řidič nemusí špatně viditelného chodce registrovat včas. Stačí pak doslova sekundy, aby došlo k tragédii.
Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "My se v tuto chvíli snažíme věnovat především chodcům, protože nám v posledním období přibylo několik nehod a tyto nehody mívají většinou fatální následek. I když není zákonná povinnost, aby chodci nosili reflexní prvky, tak se snažíme nabádat chodce, aby je používali, aby chodili po vyznačených přechodech a dbali zvýšené opatrnosti na pozemní komunikaci.”
Na bezpečnost zejména dětí při cestě do škol dohlížejí na různých místech v Karviné i městští strážníci.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Přítomnost strážníků u přechodů je letitá preventivní činnost, kdy se snažíme chránit zejména bezpečnost dětí. Strážník je oprávněn zastavit vozidlo pro bezpečný přechod osob, zejména, pokud to vyžaduje situace na přechodu a stav přecházejících osob.”
Rizikové přechody nebo přechody, které jsou v oblasti hustého provozu, mají strážníci vytipované a jsou zde přítomni každý všední den zhruba od půl osmé do osmi.
---
Frýdek-Místek se po letech chystá k velmi razantnímu kroku. Plocha pod estakádou, kde dlouhodobě parkují kamiony se chystá k proměně na plnohodnotné parkoviště. Cílem je kamiony vytlačit a přidat běžná parkovací místa, kterých je ve městě dlouhodobě nedostatek.
Plocha pod estakádou u stadionu Slezan ve Frýdku-Místku je dlouhodobě kritizovaným místem, kde často stojí odstavené kamiony. Město se dostalo do pozice, kdy může začít tuto problematiku řešit.
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek získalo od státu do svého vlastnictví pozemky pod estakádou. Nyní díky tomu můžeme na těchto plochách zbudovat parkovací stání pro obyvatele a návštěvníky města. Doposud v tomto místě řidiči neorganizovaně odstavovali kamiony. Připravujeme proto projekt, ve kterém kromě parkovacích míst pro osobní automobily, vytvoříme místa pro dodávky, aby je jejich řidiči nemuseli nechávat na sídlištích."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tuto část, která je za mnou, po mé levici vzadu, tam chceme využít prostor pro rozšíření sběrného dvora. Na základě požadavků Frýdecké skládky. Chceme jim tady v tomto vyhovět. Pak tam bude samozřejmě ještě prostor pro parkování kamionů, které tady zásobují zde tento výrobní závod a odebírají tam zboží. A přímo za mnou je velká plocha, na které bude parkoviště pro osobní auta. A částečně pro dodávky."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Výhodou parkování pod estakádou je blízkost sídliště Slezská. Pod estakádou jsou rovněž umístěny zastávky městské hromadné dopravy, takže řidiči dodávkových vozů se pohodlně dostanou do svých domovů. Přestože město nemá povinnost vytvářet dopravcům odstavné plochy pro nákladní automobily a kamiony, nabídneme jim variantu, kam tato svá osobní vozidla mohou odstavit. Kamiony tak nebudou zajíždět do centra města a nebudou v něm parkovat."
Ve Frýdku-Místku chybí podle studie přes 3 tisíce parkovacích míst. Postupně se proto hledají plochy, kde by mohla vzniknout nová parkovací místa.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Neuděláme tolik míst, to ani není v našich silách. Ale chtěli bychom na všech místech, která jsou dostupná, aby se mohla předělat na parkování, tak chceme tomu vyjít vstříc. Máme v plánu teď asi devět nových parkovacích míst. Takže začneme tímto, potom budeme pokračovat na Slezské. Tam přibude 40 parkovacích míst. Pak máme vytypována ještě další místa ve městě a budeme je postupně přetvářet."
Proměna plochy pod estakádou, včetně úpravy dopravního značení, by mohla začít v horizontu následujících jarních měsíců. Místo má být v budoucnu součástí propojení ulice Těšínské s parkem Jižní svahy.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ať se člověk dostane poměrně rychle kolem skateparku nahoru a vyjde na Těšínské ulici u Magistrátu. Jižní svahy budou trvat trochu déle. Tam máme problém s tím, že tam jsou nějaké černé stavby, ty se musí odstranit."
Rozšíření sběrného dvora pod estakádou si může realizovat Frýdecká skládka pak zhruba do půl roku.
---
Studenti připravovali prezidentskou kampaň. Vyzkoušeli si tak jak roli kandidátů na prezidenta, tak jejich asistentů. Vše vyvrcholilo prezidentskou debatou, kterou se zhostili jako profesionálové.
Pět kandidátů na prezidenta napříč politickým spektrem si vybrali studenti víceletého gymnázia Prigo, aby si vyzkoušeli, co vše obnáší prezidentská kampaň. Museli se seznámit nejen s jejich názory, ale i chováním.
Pavel Petr, místopředseda Strategické rady PRIGO: “Já jsem byl mile překvapený z toho, jakým způsobem se studenti ujali té debaty, protože jsme očekávali, že to budou brát trošičku na lehkou váhu, ale nebylo to tak. Asi největší radost nám udělalo to, že studenti fungovali v rámci týmů, že se vžili do role kandidátů, což nám potom umožnilo pokládat jim otázky vyloženě na tělo.”
Anketa: studenti v roli kandidátů na prezidenta: “Já jsem měl roli Pavla Fischera. Docela rád mluvím před lidmi, takže mě to bavilo. Taky jsem se přiučil dost o politice, jaké jsou třeba rozpočty na kandidaturu a takové věci, takže si myslím, že to bylo dost užitečné pro mě.”
“My jsme si pana Babiše vylosovali, prakticky celá třída s ním nesouhlasíme, tak jsem byl vybraný já, protože asi nejvíc sleduji tu politickou scénu. Podle ostatních jsem se s tím asi popral dobře.”
Škola se zapojila i do studentských voleb, které pořádala organizace Člověk v tísni pro budoucí prvovoliče.
Tomáš Matlenga, učitel, organizátor studentských voleb, PRIGO: “Cílem studentských voleb je, aby se studenti gymnázií potažmo středních škol dozvěděli o tom, jak funguje zastupitelská demokracie, aby se seznámili s volebním systémem našeho státu a v podstatě aby se svým aktivním přístupem účastnili na věcech veřejných.”
Zatímco v 1. kole vyhrála Danuše Nerudová, ve druhém získal nejvíce hlasů Petr Pavel.
---
Zaměstnanci havířovské nemocnice už mohou využívat novou podnikovou školku, která se postará o děti už od půl roku věku. Na vybudování se podílela i radnice, a to dotací ve výši pěti milionů korun.
Na konci srpna loňského roku se havířovská nemocnice pustila do rekonstrukce nevyužívaných prostor v budově stravovacího provozu, ze kterých udělala podnikovou školku.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Můžeme mladým lékařkám, ale i tatínkům, sestřičkám, ostatním zaměstnancům nabídnout hlídání jejich ratolestí po dobu výkonu práce, čímž se nám otevírá obrovská možnost, že někteří se i po roce mohou z mateřské vrátit dříve na půl úvazku."
Vybudování školky stálo zhruba devět milionů korun. Z toho pět milionů nemocnici darovalo město.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Výsledek je skvělý, mně se to moc líbí a proč se takto město rozhodlo? Protože spolupracujeme s nemocnicí dlouhodobě, je pro nás její rozvoj prioritou."
Kapacita školky je 24 dětí. Nyní ji navštěvuje 18 ratolestí.
Lenka Smrčková, ředitelka dětské skupiny Havířovské sluníčko: "Bereme děti od jednoho roku, ale pokud by byl zájem ze strany rodičů, tak na půl den bereme děti i od půl roku. Všechny paní učitelky mají speciální certifikaci, oprávnění na hlídání dětí v jeslích a dětských skupinách."
Nemocnice vyšla rodičům vstříc i co se týče stravování.
Pavla Vránová, vedoucí stravovacího provozu: "Na složení jídelních lístků se podíleli i rodiče, takže jsme udělali takové malé dotazníkové šetření, které jsou oblíbené pokrmy u dětí a ty jsme se snažili zařadit do jídelních lístků.”
Pokud bude ze strany zaměstnanců zájem, nemocnice může kapacitu školky ještě rozšířit.
---
Příznivci historie, pamětníci, ale i mladí lidé, kteří se zajímají o život svých předků v Karviné, se dočkali volného pokračování dokumentárního filmu o zaniklé Karvinné. O první díl, který se poprvé promítal na jaře roku 2017, byl mezi lidmi mimořádný zájem.
V kině Centrum se třikrát za sebou promítala premiéra druhého dílu dokumentu O zaniklé Karvinné. Tentokrát druhý díl nepřicházel na svět snadno, podařilo se dokončit po delší době než se předpokládalo a to kvůli covidové době, potížím s technikou a také zdravotním potížím režisérky.
Monika Vodáková, režisérka: “Doufám, že se to lidem bude líbit a těšíme se na lidi."
První diváci byli plní očekávání, co jim druhý díl přinese.
anketa: diváci: “Bydlel jsem s rodiči na Solci, kousek od zámku, takže znám tu historii, čili moc se na to těším, opravdu.” "Moc se těším, viděla jsem jedničku a jsem potěšena, že je i dvojka." "Jedničku jsme viděli, fajné."
Ve druhém díle účinkují kromě historiků i pamětníci, kteří tady žili, mezi nimi byl i Richard Koziel.
Richard Koziel, pamětník: “Málokdo o tom ví, je dobře, aby se to zachovalo pro paměť jiných lidí.”
Film má i svou vlastní píseň nazvanou Pouta. Speciální videoklip hudebního uskupení Nazdar celý dokument oživil a dodal mu potřebné emoce.
---
Ostravská protialkoholní záchytná stanice se bude stěhovat. Stávající prostory už dávno nevyhovují a ani nesplňují legislativu. Nová záchytka bude v areálu městské nemocnice, kde v těchto dnech začala rekonstrukce bývalé ubytovny.
Městská nemocnice Ostrava buduje ve svém areálu novou protialkoholní záchytnou stanici. Záchytka bude v nevyužívaném objektu na Hornopolní ulici, který dříve sloužil jako ubytovna sester. Zařízení bude mít deset lůžek, tedy o dvě více než stávající stanice.
Kristýna Vašťáková, vrchní sestra psychiatrie MNO: "Důvody jsou jak prostorové, tak kapacitní. Tady ty prostory už nevyhovují. Na jednom pokoji je 5 lůžek, což není z důvodu bezpečnosti ideální."
Záchytka slouží pro opilé nebo jinak intoxikované lidí, kteří nekontrolují své chování, jsou agresivní nebo ohrožují cizí majetek. V drtivé většině jde o bezdomovce.
Kristýna Vašťáková, vrchní sestra psychiatrie MNO: "Klienty jsou nejčastěji lidé bez domova, kteří tady jsou opakovaně. Ráno je sestřička propustí a odpoledne ho zase přijme."
Rekonstrukce budou stát asi 31 milionů korun. Uhrazeny budou z dotací MSK a města Ostravy.
Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Objekt dostane nový kabát, bude kompletně zateplen obvodový plášť, dojde k výměně oken, dveří i střešní krytiny."
V roce 2022 přespalo na záchytce 1251 opilců. Roční náklady na provoz jsou asi 15 milionů korun. Poplatek za pobyt je 2000 korun, ale zaplatí jen pětina klientů.
---
Policisté apelují na chodce, aby dbali více na svou bezpečnost. Zejména při snížené viditelnosti, pokud jejich oblečení nemá žádné reflexní prvky a nepřecházejí silnici po vyznačeném přechodu pro chodce. Na bezpečné přecházení silnic dohlížejí v Karviné i strážníci.
Mít na sobě tmavé oblečení bez reflexních prvků a ještě k tomu přecházet mimo vyznačený přechod je vyslovený hazard se životem. Řidič nemusí špatně viditelného chodce registrovat včas. Stačí pak doslova sekundy, aby došlo k tragédii.
Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "My se v tuto chvíli snažíme věnovat především chodcům, protože nám v posledním období přibylo několik nehod a tyto nehody mívají většinou fatální následek. I když není zákonná povinnost, aby chodci nosili reflexní prvky, tak se snažíme nabádat chodce, aby je používali, aby chodili po vyznačených přechodech a dbali zvýšené opatrnosti na pozemní komunikaci.”
Na bezpečnost zejména dětí při cestě do škol dohlížejí na různých místech v Karviné i městští strážníci.
Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Přítomnost strážníků u přechodů je letitá preventivní činnost, kdy se snažíme chránit zejména bezpečnost dětí. Strážník je oprávněn zastavit vozidlo pro bezpečný přechod osob, zejména, pokud to vyžaduje situace na přechodu a stav přecházejících osob.”
Rizikové přechody nebo přechody, které jsou v oblasti hustého provozu, mají strážníci vytipované a jsou zde přítomni každý všední den zhruba od půl osmé do osmi.
---
Frýdek-Místek se po letech chystá k velmi razantnímu kroku. Plocha pod estakádou, kde dlouhodobě parkují kamiony se chystá k proměně na plnohodnotné parkoviště. Cílem je kamiony vytlačit a přidat běžná parkovací místa, kterých je ve městě dlouhodobě nedostatek.
Plocha pod estakádou u stadionu Slezan ve Frýdku-Místku je dlouhodobě kritizovaným místem, kde často stojí odstavené kamiony. Město se dostalo do pozice, kdy může začít tuto problematiku řešit.
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek získalo od státu do svého vlastnictví pozemky pod estakádou. Nyní díky tomu můžeme na těchto plochách zbudovat parkovací stání pro obyvatele a návštěvníky města. Doposud v tomto místě řidiči neorganizovaně odstavovali kamiony. Připravujeme proto projekt, ve kterém kromě parkovacích míst pro osobní automobily, vytvoříme místa pro dodávky, aby je jejich řidiči nemuseli nechávat na sídlištích."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tuto část, která je za mnou, po mé levici vzadu, tam chceme využít prostor pro rozšíření sběrného dvora. Na základě požadavků Frýdecké skládky. Chceme jim tady v tomto vyhovět. Pak tam bude samozřejmě ještě prostor pro parkování kamionů, které tady zásobují zde tento výrobní závod a odebírají tam zboží. A přímo za mnou je velká plocha, na které bude parkoviště pro osobní auta. A částečně pro dodávky."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Výhodou parkování pod estakádou je blízkost sídliště Slezská. Pod estakádou jsou rovněž umístěny zastávky městské hromadné dopravy, takže řidiči dodávkových vozů se pohodlně dostanou do svých domovů. Přestože město nemá povinnost vytvářet dopravcům odstavné plochy pro nákladní automobily a kamiony, nabídneme jim variantu, kam tato svá osobní vozidla mohou odstavit. Kamiony tak nebudou zajíždět do centra města a nebudou v něm parkovat."
Ve Frýdku-Místku chybí podle studie přes 3 tisíce parkovacích míst. Postupně se proto hledají plochy, kde by mohla vzniknout nová parkovací místa.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Neuděláme tolik míst, to ani není v našich silách. Ale chtěli bychom na všech místech, která jsou dostupná, aby se mohla předělat na parkování, tak chceme tomu vyjít vstříc. Máme v plánu teď asi devět nových parkovacích míst. Takže začneme tímto, potom budeme pokračovat na Slezské. Tam přibude 40 parkovacích míst. Pak máme vytypována ještě další místa ve městě a budeme je postupně přetvářet."
Proměna plochy pod estakádou, včetně úpravy dopravního značení, by mohla začít v horizontu následujících jarních měsíců. Místo má být v budoucnu součástí propojení ulice Těšínské s parkem Jižní svahy.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ať se člověk dostane poměrně rychle kolem skateparku nahoru a vyjde na Těšínské ulici u Magistrátu. Jižní svahy budou trvat trochu déle. Tam máme problém s tím, že tam jsou nějaké černé stavby, ty se musí odstranit."
Rozšíření sběrného dvora pod estakádou si může realizovat Frýdecká skládka pak zhruba do půl roku.
---
Studenti připravovali prezidentskou kampaň. Vyzkoušeli si tak jak roli kandidátů na prezidenta, tak jejich asistentů. Vše vyvrcholilo prezidentskou debatou, kterou se zhostili jako profesionálové.
Pět kandidátů na prezidenta napříč politickým spektrem si vybrali studenti víceletého gymnázia Prigo, aby si vyzkoušeli, co vše obnáší prezidentská kampaň. Museli se seznámit nejen s jejich názory, ale i chováním.
Pavel Petr, místopředseda Strategické rady PRIGO: “Já jsem byl mile překvapený z toho, jakým způsobem se studenti ujali té debaty, protože jsme očekávali, že to budou brát trošičku na lehkou váhu, ale nebylo to tak. Asi největší radost nám udělalo to, že studenti fungovali v rámci týmů, že se vžili do role kandidátů, což nám potom umožnilo pokládat jim otázky vyloženě na tělo.”
Anketa: studenti v roli kandidátů na prezidenta: “Já jsem měl roli Pavla Fischera. Docela rád mluvím před lidmi, takže mě to bavilo. Taky jsem se přiučil dost o politice, jaké jsou třeba rozpočty na kandidaturu a takové věci, takže si myslím, že to bylo dost užitečné pro mě.”
“My jsme si pana Babiše vylosovali, prakticky celá třída s ním nesouhlasíme, tak jsem byl vybraný já, protože asi nejvíc sleduji tu politickou scénu. Podle ostatních jsem se s tím asi popral dobře.”
Škola se zapojila i do studentských voleb, které pořádala organizace Člověk v tísni pro budoucí prvovoliče.
Tomáš Matlenga, učitel, organizátor studentských voleb, PRIGO: “Cílem studentských voleb je, aby se studenti gymnázií potažmo středních škol dozvěděli o tom, jak funguje zastupitelská demokracie, aby se seznámili s volebním systémem našeho státu a v podstatě aby se svým aktivním přístupem účastnili na věcech veřejných.”
Zatímco v 1. kole vyhrála Danuše Nerudová, ve druhém získal nejvíce hlasů Petr Pavel.
---
Zaměstnanci havířovské nemocnice už mohou využívat novou podnikovou školku, která se postará o děti už od půl roku věku. Na vybudování se podílela i radnice, a to dotací ve výši pěti milionů korun.
Na konci srpna loňského roku se havířovská nemocnice pustila do rekonstrukce nevyužívaných prostor v budově stravovacího provozu, ze kterých udělala podnikovou školku.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Můžeme mladým lékařkám, ale i tatínkům, sestřičkám, ostatním zaměstnancům nabídnout hlídání jejich ratolestí po dobu výkonu práce, čímž se nám otevírá obrovská možnost, že někteří se i po roce mohou z mateřské vrátit dříve na půl úvazku."
Vybudování školky stálo zhruba devět milionů korun. Z toho pět milionů nemocnici darovalo město.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Výsledek je skvělý, mně se to moc líbí a proč se takto město rozhodlo? Protože spolupracujeme s nemocnicí dlouhodobě, je pro nás její rozvoj prioritou."
Kapacita školky je 24 dětí. Nyní ji navštěvuje 18 ratolestí.
Lenka Smrčková, ředitelka dětské skupiny Havířovské sluníčko: "Bereme děti od jednoho roku, ale pokud by byl zájem ze strany rodičů, tak na půl den bereme děti i od půl roku. Všechny paní učitelky mají speciální certifikaci, oprávnění na hlídání dětí v jeslích a dětských skupinách."
Nemocnice vyšla rodičům vstříc i co se týče stravování.
Pavla Vránová, vedoucí stravovacího provozu: "Na složení jídelních lístků se podíleli i rodiče, takže jsme udělali takové malé dotazníkové šetření, které jsou oblíbené pokrmy u dětí a ty jsme se snažili zařadit do jídelních lístků.”
Pokud bude ze strany zaměstnanců zájem, nemocnice může kapacitu školky ještě rozšířit.
---
Příznivci historie, pamětníci, ale i mladí lidé, kteří se zajímají o život svých předků v Karviné, se dočkali volného pokračování dokumentárního filmu o zaniklé Karvinné. O první díl, který se poprvé promítal na jaře roku 2017, byl mezi lidmi mimořádný zájem.
V kině Centrum se třikrát za sebou promítala premiéra druhého dílu dokumentu O zaniklé Karvinné. Tentokrát druhý díl nepřicházel na svět snadno, podařilo se dokončit po delší době než se předpokládalo a to kvůli covidové době, potížím s technikou a také zdravotním potížím režisérky.
Monika Vodáková, režisérka: “Doufám, že se to lidem bude líbit a těšíme se na lidi."
První diváci byli plní očekávání, co jim druhý díl přinese.
anketa: diváci: “Bydlel jsem s rodiči na Solci, kousek od zámku, takže znám tu historii, čili moc se na to těším, opravdu.” "Moc se těším, viděla jsem jedničku a jsem potěšena, že je i dvojka." "Jedničku jsme viděli, fajné."
Ve druhém díle účinkují kromě historiků i pamětníci, kteří tady žili, mezi nimi byl i Richard Koziel.
Richard Koziel, pamětník: “Málokdo o tom ví, je dobře, aby se to zachovalo pro paměť jiných lidí.”
Film má i svou vlastní píseň nazvanou Pouta. Speciální videoklip hudebního uskupení Nazdar celý dokument oživil a dodal mu potřebné emoce.
---
