Rekonstrukce Grossmannovy vily v Ostravě je v plném proudu. Stavebníkům se v minulých dnech podařilo dokončit střechu a fasádu, takže se práce nyní soustřeďují na interiéry. I tam mají hlavní slovo památkáři a mnoho věcí prochází restaurováním.
Ještě v červnu letošního roku byla Grossmannova vila pod lešením a hrůzostrašně to vypadalo i uvnitř. Nyní už je fasáda dokončena, zmizelo lešení a hotová je i střecha. Mnoho trámů muselo být vyměněno, protože do domu zatékalo. Některé se ale podařilo zachovat.
Petr Vaněk, stavbyvedoucí: "Z těch původních zůstaly tady ty nosné stolice a trámy."
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Musím říct, že stavba pokračuje více méně podle původního harmonogramu, a to navzdory tomu, že se před několika měsíci ukázalo, že objekt výrazně zasáhla dřevomorka. Pro nás je zásadní, že se práce skutečně povedlo zorganizovat tak, aby střecha a fasáda byly dokončeny do zimy. Takže v těchto dnech, kdy začalo sněžit, jsme sundávali lešení."
Stavebníci se tak pustili hlavně do interiéru. Z velké části tak jde převážně o restaurátorské práce, než jen o klasickou rekonstrukci.
Petr Vaněk, stavbyvedoucí: "Je to o více o zpracování detailu o hraní si na malém prostoru s tou konstrukcí a s těmi prvky. Ať už je to dřevo, obložení nebo repase kovových prvků na fasádě."
Nábytek a vnitřní vybavení je nyní odvezeno a pracuje se na něm v restaurátorských dílnách. Kvůli dřevomorce se musí renovovat mnohem více nábytku, než bylo původně zamýšleno. Vše by mělo být hotovo na začátku roku 2024. Rekonstrukce vyjde na zhruba sto milionů korun.
---
Knihovnice z karvinské regionální knihovny se rozhodly udělat předvánoční dobrý skutek a hromadně darovaly krev na místní transfuzní stanici. Většina z nich úplně poprvé.
14 knihovnic různého věku a jejich dva rodinní příslušníci navštívili brzy ráno transfuzní stanici, aby hromadně darovali nejvzácnější tekutinu, která zachraňuje životy jiných.
Markéta Kukrechtová, ředitelka RKK: “Karvinská knihovna má ráda výzvy a proto jsme se rozhodly tuto výzvu překonat. Myslíme si, že je fajn pomoci ostatním lidem.”
Jejich rozhodnutí nemocnice přivítala.
Věra Murínová, mluvčí Nemocnice Karviná-Ráj: ”Věříme, že ti, kteří to nestihli do konce roku, tak přijdou hned v lednu, protože leden je pro nás tradičně okurkovou sezonou.”
Organizaci darování krve knihovnou si vzala na starosti společně s ředitelkou Marcela Wierzgoń. Sama je pravidelou dárkyní, tento odběr je pro ní v pořadí 34.
Poprvé, se smíšenými pocity darovala krev i Svatava Sukopová.
Svatava Sukopová, knihovnice: “Trochu nervozní, ale jsem ráda, že můžu nějak pomoct. Je to pro mě velká premiéra, uvidíme, jak to dopadne.”
Knihovnice jsou rozhodnuty v darování krve pokračovat i do budoucna a rozšířit tak řadu pravidelných dárců.
---
Ostrava každým rokem před Vánocemi oceňuje vybrané osobnosti titulem Senior roku. Vždy jde o lidi, kteří pro Ostravu a její obyvatele udělali a nebo stále dělají něco výjimečného a také motivují i ostatní.
Ostrava vybrala Seniory roku 2022. Jde o tradiční anketu, kdy magistrát města hledá a oceňuje seniory, kteří dělají něco i pro ostatní a samozřejmě jsou nějak spjatí s Ostravou.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "„Není nikdy vůbec jednoduché vybrat z našich nominovaných seniorů ty, kterým bychom za jejich přínosnou angažovanost a pro druhé prospěšné aktivity měli udělit každoročně vyhlašovaný titul ‚Senior roku.‘ Rozhodování pro mě bývá vždy hodně náročné. Mé upřímné poděkování a můj obdiv si právem zaslouží všichni tito lidé. Obdobná situace je i u nominovaných skupin a svazů. Jsem velice rád, že v Ostravě máme tolik skvělých lidí, kteří bez ohledu na svůj pokročilejší věk dokáží pozitivně motivovat ostatní a radovat se z toho, že ještě mohou být užiteční pro druhé."
Prvním oceněným je 95letý hudební skladatel a dirigent Pavel Staněk. Působil 27 let v ostravském rozhlase, psal divadelní i televizní hudbu a je autorem 400 opusů.
Pavel Staněk, Senior roku 2022: "Já jsem nic neudělal, kromě toho, že jsem dělal svou práci a to je všecko."
Oceněn byl také Jan Majer, který svůj život zasvětil výchově dětí i dospělých k lásce k životnímu prostředí.
Jan Mayer, Senior roku 2022: "Je to pro mě velké překvapení. To ocenění není jen pro mě, ale i pro lidi, kteří s námi dělají v Českém svazu ochránců přírody."
Titul získal také Svaz postižených civilizačními chorobami, který pomáhá svým členům zvládnout život s nemocí a poskytuje sociální podporu. Je to opravdu moc pěkné, že si na mě někdo vzpomněl."
Marie Výtisková, předsedkyně Svazu postižených civilizačními chorobami: "Moc mě to potěšilo, protože je to ocenění za tu mou dlouholetou práci."
Anketu Senior roku vyhlašuje město při příležitosti Mezinárodního dne seniorů, aby ocenilo činorodé obyvatele Ostravy starší 65 let, kteří výjimečným způsobem přispívají ke zlepšení života ve společnosti.
Připomenout můžeme také jednotlivé vítěze městské ankety Senior roku: MUDr. Blanka Malá (2007), JUDr. Eva Teicherová (2008), Mgr. Jaroslav Král (2009), Luděk Eliáš (2010), Ing. Lubomír Pásek (2011), prof. Jan Hališka (2012), Věra Heroldová (2013), Hana Papežová-Kolářová (2014), MUDr. Rajko Doleček (2015), Ing. Milan Weber (2016), Lenka Kocierzová (2017), Česlav Pietoň (2018), Anna Pinterová (2019), Zdeňka Šupíková (2020), Hedvika Juřinová a Ing. Josef Juřeník (2021).
---
Těžba černého uhlí bude na Karvinsku pokračovat až do roku 2025. Pak budou uzavřeny i poslední šachty a hornictví na Ostravsku definitivně skončí. Tak o tom nyní rozhodla vláda.
Z podzemí Karvinska by do konce roku 2025 mohly být vytěženy necelé 4 miliony tun uhlí. Společnost OKD už má pro uhlí předjednaný prodej. Jak oznámil ministr financí, pak se poslední dvě šachty Dolu ČSM ve Stonavě definitivně uzavřou.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: “Předcházely tomu důkladné analýzy a zkoumali jsme zda máme uhlí k dispozici, zda jsme technicky schopni ho vytěžit, zda bude mít OKD dostatek zaměstnanců a zda ta těžba bude ekonomicky výhodná. Nejprve jsme si kladně odpověděli na ty otázky těžby pro rok 2023, kdy jsme rozhodli, že těžba bude pokračovat i v příštím roce. A poté, co jsme zjistili další čísla dalšími propočty jsme rozhodli, že se bude těžit v letech 2024 a 2025.”
K zásobám uhlí se musí horníci nejdříve prokopat.
Roman Sikora, předseda představenstva OKD: “Abychom dostáli zadost předpokládanému objemu těžby, musíme samozřejmě důlní díla připravit. Musíme provést rozfáravky a musíme se k jednotlivým porubům dostat. Abychom to uskutečnili, potřebujeme zintenzivnit právě přípravné práce ražení chodeb a k tomuto účelu se nám podařilo při výběrovém řízení sehnat další dva razičské kolektivy. Tak dokážeme zhruba 10 tisíc metrů v příštím roce vyrazíme a dostaneme se až do roku 2025 k novým 11 porubům, ze kterých budeme těžit zmíněných 3,6 milionu tun uhlí.”
Prodlouženou těžbu nebude stát dotovat, zaplatit by se měla ze zisku při prodeji uhlí.
---
Novojičínské náměstí zdobí během adventu dřevěný vyřezávaný Betlém. Kromě toho mohli lidé v centru jeden den obdivovat i jesličky se skutečnými zvířaty. Živý betlém tu odolal mrazu i komplikaci s nařízením veteriny.
Více než deset let provází advent v Novém Jičíně Živý betlém na náměstí. Letos jej sice zkomplikovaly silné mrazi a vyhlášení veterinární správy, která kvůli ptačí chřipce zakázala venkovní chov drůbeže, přesto stáj Bludička přivezla do centra města svá zvířata ukázat.
Gabriela Žitníková, Občanské sdružení Bludička: “S oslíkem Kájou, který je nedílnou součástí Živého betléma, ovečky plemene původní Valaška, ty zvládají ty mrazy velice dobře, a koze Rozince jsme dali obleček, aby to zvládla, protože kozy jsou přece jen choulostivější. Bohužel chybí husy, nákaza ptačí chřipkou nám znemožnila husy dovézt, takže husy zůstaly doma, moc se jim to nelíbilo. Z a to jsem vzali více oveček, aby ta stáj byla planá.”
návštěvníci Živého betléma:
“Je to nádherné, jsme tady skoro každý rok, všechna zvířata jsou pěkná, oslík, ovečka i kozy.”
“Moc pěkné, jen mi tady chybí ten Ježíšek, jinak je to jako betlém.”
“Líbí se mi to, super.”
Gabriela Žitníková, Občanské sdružení Bludička: “Můžou hladit, to je samozřejmé, jednou za čas máme suchý chleba, mohou si je nakrmit, to jste viděli před chviličkou. Někteří kupují i mrkve, takže i mrkev je dovolena, ale třeba jablka ne.”
Venkovská stáj Bludička je také známá tím, že se zaměřuje na sociální programy. Se čtyřnohým Kájou vyjíždí na oslíkoterpaii i do interiérů domovů pro seniory.
---
Lidé s duševním a mentálním postižením z opavské sociálně terapeutické dílny Radost se učili jak připravit dobrou kávu. Už nějaký ten čas mají k dispozici pojízdnou kavárnu, kde kávu nabízejí na nejrůznějších akcích. Teď se mohli zdokonalit pod vedením baristky Šárky Bolatzké.
V rámci terapie si klienti sociálně terapeutické dílny Radost, kterou navštěvují duševně nemocní a pro osoby s mentálním postižením, otevřeli svou první kavárnu před 6 lety. To bylo na Landscape festivalu. Od té doby je vášeň pro kávu neopustila. Nějaký čas pak provozovali kavárnu v opavském nákupním centru. Složitou přípravu kávy přenechali automatickému stroji. Teď je baristka učí, jak i takovou kávu připravit co nejlépe.
Šárka Bolatzká, baristka: „Standartně pracujeme na kávovarech, které jsou pákové. Tady máme k dispozici automat. Ale i s tím jsme se sžili.“
Na začátku byla teorie. Málokdo věděl, že káva je ovoce. Seznámili se s detaily pěstování, sklízení i pražení. Pak přišla na řadu praxe. Začali přípravou espressa. Následovalo o něco složitější caffé latte a cappuccino.
Lucie Švejdíková, vedoucí, Sociálně terapeutická dílna Radost, Charita Opava: „Kreslení do kávy mléčnou pěnou, to jsme ještě nedělali. A chtěli jsme to moc umět. Takže doufám, že budeme mít příležitost, se to naučit.“
Šárka Bolatzká přizpůsobila svůj náročný baristický kurz schopnostem jeho účastníků. A soustředila se více na praktickou stránku.
Šárka Bolatzká, baristka: „Barista pracuje precizně, čistě a s grácií k práci. Za prvé by ji měl mít rád, protože ta káva pak lépe chutná, to jsem tady dávala hodně na jevo, aby se tím ten barista i bavil.“
Nakonec došlo také na přípravu kávy do kelímku. Takový nápoj totiž kurzisté nabízejí nejčastěji. A to díky pojízdné kavárně. S financováním přestavby tříkolky na mobilní stánek pomohli lidé v internetové sbírce. Od loňského podzimu poskytuje stánek občerstvení např. na venkovních festivalech či sportovních utkáních.
Ivo Mludek, mluvčí, Charita Opava: „Kavárna od té doby jezdí na spoustu akcí. Obsluhují ji klienti sociálně terapeutické dílny Radost. Strašně je to baví.“
Je jasné, že během tří hodinového kurzu není možné naučit se o kávě vše. Klienti sociálně terapeutické dílny Radost teď ale budou mít možnost získané zkušenosti procvičovat v nově vybudované tréninkové kavárně.
---
Rekonstrukce Grossmannovy vily v Ostravě je v plném proudu. Stavebníkům se v minulých dnech podařilo dokončit střechu a fasádu, takže se práce nyní soustřeďují na interiéry. I tam mají hlavní slovo památkáři a mnoho věcí prochází restaurováním.
Ještě v červnu letošního roku byla Grossmannova vila pod lešením a hrůzostrašně to vypadalo i uvnitř. Nyní už je fasáda dokončena, zmizelo lešení a hotová je i střecha. Mnoho trámů muselo být vyměněno, protože do domu zatékalo. Některé se ale podařilo zachovat.
Petr Vaněk, stavbyvedoucí: "Z těch původních zůstaly tady ty nosné stolice a trámy."
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Musím říct, že stavba pokračuje více méně podle původního harmonogramu, a to navzdory tomu, že se před několika měsíci ukázalo, že objekt výrazně zasáhla dřevomorka. Pro nás je zásadní, že se práce skutečně povedlo zorganizovat tak, aby střecha a fasáda byly dokončeny do zimy. Takže v těchto dnech, kdy začalo sněžit, jsme sundávali lešení."
Stavebníci se tak pustili hlavně do interiéru. Z velké části tak jde převážně o restaurátorské práce, než jen o klasickou rekonstrukci.
Petr Vaněk, stavbyvedoucí: "Je to o více o zpracování detailu o hraní si na malém prostoru s tou konstrukcí a s těmi prvky. Ať už je to dřevo, obložení nebo repase kovových prvků na fasádě."
Nábytek a vnitřní vybavení je nyní odvezeno a pracuje se na něm v restaurátorských dílnách. Kvůli dřevomorce se musí renovovat mnohem více nábytku, než bylo původně zamýšleno. Vše by mělo být hotovo na začátku roku 2024. Rekonstrukce vyjde na zhruba sto milionů korun.
---
Knihovnice z karvinské regionální knihovny se rozhodly udělat předvánoční dobrý skutek a hromadně darovaly krev na místní transfuzní stanici. Většina z nich úplně poprvé.
14 knihovnic různého věku a jejich dva rodinní příslušníci navštívili brzy ráno transfuzní stanici, aby hromadně darovali nejvzácnější tekutinu, která zachraňuje životy jiných.
Markéta Kukrechtová, ředitelka RKK: “Karvinská knihovna má ráda výzvy a proto jsme se rozhodly tuto výzvu překonat. Myslíme si, že je fajn pomoci ostatním lidem.”
Jejich rozhodnutí nemocnice přivítala.
Věra Murínová, mluvčí Nemocnice Karviná-Ráj: ”Věříme, že ti, kteří to nestihli do konce roku, tak přijdou hned v lednu, protože leden je pro nás tradičně okurkovou sezonou.”
Organizaci darování krve knihovnou si vzala na starosti společně s ředitelkou Marcela Wierzgoń. Sama je pravidelou dárkyní, tento odběr je pro ní v pořadí 34.
Poprvé, se smíšenými pocity darovala krev i Svatava Sukopová.
Svatava Sukopová, knihovnice: “Trochu nervozní, ale jsem ráda, že můžu nějak pomoct. Je to pro mě velká premiéra, uvidíme, jak to dopadne.”
Knihovnice jsou rozhodnuty v darování krve pokračovat i do budoucna a rozšířit tak řadu pravidelných dárců.
---
Ostrava každým rokem před Vánocemi oceňuje vybrané osobnosti titulem Senior roku. Vždy jde o lidi, kteří pro Ostravu a její obyvatele udělali a nebo stále dělají něco výjimečného a také motivují i ostatní.
Ostrava vybrala Seniory roku 2022. Jde o tradiční anketu, kdy magistrát města hledá a oceňuje seniory, kteří dělají něco i pro ostatní a samozřejmě jsou nějak spjatí s Ostravou.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "„Není nikdy vůbec jednoduché vybrat z našich nominovaných seniorů ty, kterým bychom za jejich přínosnou angažovanost a pro druhé prospěšné aktivity měli udělit každoročně vyhlašovaný titul ‚Senior roku.‘ Rozhodování pro mě bývá vždy hodně náročné. Mé upřímné poděkování a můj obdiv si právem zaslouží všichni tito lidé. Obdobná situace je i u nominovaných skupin a svazů. Jsem velice rád, že v Ostravě máme tolik skvělých lidí, kteří bez ohledu na svůj pokročilejší věk dokáží pozitivně motivovat ostatní a radovat se z toho, že ještě mohou být užiteční pro druhé."
Prvním oceněným je 95letý hudební skladatel a dirigent Pavel Staněk. Působil 27 let v ostravském rozhlase, psal divadelní i televizní hudbu a je autorem 400 opusů.
Pavel Staněk, Senior roku 2022: "Já jsem nic neudělal, kromě toho, že jsem dělal svou práci a to je všecko."
Oceněn byl také Jan Majer, který svůj život zasvětil výchově dětí i dospělých k lásce k životnímu prostředí.
Jan Mayer, Senior roku 2022: "Je to pro mě velké překvapení. To ocenění není jen pro mě, ale i pro lidi, kteří s námi dělají v Českém svazu ochránců přírody."
Titul získal také Svaz postižených civilizačními chorobami, který pomáhá svým členům zvládnout život s nemocí a poskytuje sociální podporu. Je to opravdu moc pěkné, že si na mě někdo vzpomněl."
Marie Výtisková, předsedkyně Svazu postižených civilizačními chorobami: "Moc mě to potěšilo, protože je to ocenění za tu mou dlouholetou práci."
Anketu Senior roku vyhlašuje město při příležitosti Mezinárodního dne seniorů, aby ocenilo činorodé obyvatele Ostravy starší 65 let, kteří výjimečným způsobem přispívají ke zlepšení života ve společnosti.
Připomenout můžeme také jednotlivé vítěze městské ankety Senior roku: MUDr. Blanka Malá (2007), JUDr. Eva Teicherová (2008), Mgr. Jaroslav Král (2009), Luděk Eliáš (2010), Ing. Lubomír Pásek (2011), prof. Jan Hališka (2012), Věra Heroldová (2013), Hana Papežová-Kolářová (2014), MUDr. Rajko Doleček (2015), Ing. Milan Weber (2016), Lenka Kocierzová (2017), Česlav Pietoň (2018), Anna Pinterová (2019), Zdeňka Šupíková (2020), Hedvika Juřinová a Ing. Josef Juřeník (2021).
---
Těžba černého uhlí bude na Karvinsku pokračovat až do roku 2025. Pak budou uzavřeny i poslední šachty a hornictví na Ostravsku definitivně skončí. Tak o tom nyní rozhodla vláda.
Z podzemí Karvinska by do konce roku 2025 mohly být vytěženy necelé 4 miliony tun uhlí. Společnost OKD už má pro uhlí předjednaný prodej. Jak oznámil ministr financí, pak se poslední dvě šachty Dolu ČSM ve Stonavě definitivně uzavřou.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: “Předcházely tomu důkladné analýzy a zkoumali jsme zda máme uhlí k dispozici, zda jsme technicky schopni ho vytěžit, zda bude mít OKD dostatek zaměstnanců a zda ta těžba bude ekonomicky výhodná. Nejprve jsme si kladně odpověděli na ty otázky těžby pro rok 2023, kdy jsme rozhodli, že těžba bude pokračovat i v příštím roce. A poté, co jsme zjistili další čísla dalšími propočty jsme rozhodli, že se bude těžit v letech 2024 a 2025.”
K zásobám uhlí se musí horníci nejdříve prokopat.
Roman Sikora, předseda představenstva OKD: “Abychom dostáli zadost předpokládanému objemu těžby, musíme samozřejmě důlní díla připravit. Musíme provést rozfáravky a musíme se k jednotlivým porubům dostat. Abychom to uskutečnili, potřebujeme zintenzivnit právě přípravné práce ražení chodeb a k tomuto účelu se nám podařilo při výběrovém řízení sehnat další dva razičské kolektivy. Tak dokážeme zhruba 10 tisíc metrů v příštím roce vyrazíme a dostaneme se až do roku 2025 k novým 11 porubům, ze kterých budeme těžit zmíněných 3,6 milionu tun uhlí.”
Prodlouženou těžbu nebude stát dotovat, zaplatit by se měla ze zisku při prodeji uhlí.
---
Novojičínské náměstí zdobí během adventu dřevěný vyřezávaný Betlém. Kromě toho mohli lidé v centru jeden den obdivovat i jesličky se skutečnými zvířaty. Živý betlém tu odolal mrazu i komplikaci s nařízením veteriny.
Více než deset let provází advent v Novém Jičíně Živý betlém na náměstí. Letos jej sice zkomplikovaly silné mrazi a vyhlášení veterinární správy, která kvůli ptačí chřipce zakázala venkovní chov drůbeže, přesto stáj Bludička přivezla do centra města svá zvířata ukázat.
Gabriela Žitníková, Občanské sdružení Bludička: “S oslíkem Kájou, který je nedílnou součástí Živého betléma, ovečky plemene původní Valaška, ty zvládají ty mrazy velice dobře, a koze Rozince jsme dali obleček, aby to zvládla, protože kozy jsou přece jen choulostivější. Bohužel chybí husy, nákaza ptačí chřipkou nám znemožnila husy dovézt, takže husy zůstaly doma, moc se jim to nelíbilo. Z a to jsem vzali více oveček, aby ta stáj byla planá.”
návštěvníci Živého betléma:
“Je to nádherné, jsme tady skoro každý rok, všechna zvířata jsou pěkná, oslík, ovečka i kozy.”
“Moc pěkné, jen mi tady chybí ten Ježíšek, jinak je to jako betlém.”
“Líbí se mi to, super.”
Gabriela Žitníková, Občanské sdružení Bludička: “Můžou hladit, to je samozřejmé, jednou za čas máme suchý chleba, mohou si je nakrmit, to jste viděli před chviličkou. Někteří kupují i mrkve, takže i mrkev je dovolena, ale třeba jablka ne.”
Venkovská stáj Bludička je také známá tím, že se zaměřuje na sociální programy. Se čtyřnohým Kájou vyjíždí na oslíkoterpaii i do interiérů domovů pro seniory.
---
Lidé s duševním a mentálním postižením z opavské sociálně terapeutické dílny Radost se učili jak připravit dobrou kávu. Už nějaký ten čas mají k dispozici pojízdnou kavárnu, kde kávu nabízejí na nejrůznějších akcích. Teď se mohli zdokonalit pod vedením baristky Šárky Bolatzké.
V rámci terapie si klienti sociálně terapeutické dílny Radost, kterou navštěvují duševně nemocní a pro osoby s mentálním postižením, otevřeli svou první kavárnu před 6 lety. To bylo na Landscape festivalu. Od té doby je vášeň pro kávu neopustila. Nějaký čas pak provozovali kavárnu v opavském nákupním centru. Složitou přípravu kávy přenechali automatickému stroji. Teď je baristka učí, jak i takovou kávu připravit co nejlépe.
Šárka Bolatzká, baristka: „Standartně pracujeme na kávovarech, které jsou pákové. Tady máme k dispozici automat. Ale i s tím jsme se sžili.“
Na začátku byla teorie. Málokdo věděl, že káva je ovoce. Seznámili se s detaily pěstování, sklízení i pražení. Pak přišla na řadu praxe. Začali přípravou espressa. Následovalo o něco složitější caffé latte a cappuccino.
Lucie Švejdíková, vedoucí, Sociálně terapeutická dílna Radost, Charita Opava: „Kreslení do kávy mléčnou pěnou, to jsme ještě nedělali. A chtěli jsme to moc umět. Takže doufám, že budeme mít příležitost, se to naučit.“
Šárka Bolatzká přizpůsobila svůj náročný baristický kurz schopnostem jeho účastníků. A soustředila se více na praktickou stránku.
Šárka Bolatzká, baristka: „Barista pracuje precizně, čistě a s grácií k práci. Za prvé by ji měl mít rád, protože ta káva pak lépe chutná, to jsem tady dávala hodně na jevo, aby se tím ten barista i bavil.“
Nakonec došlo také na přípravu kávy do kelímku. Takový nápoj totiž kurzisté nabízejí nejčastěji. A to díky pojízdné kavárně. S financováním přestavby tříkolky na mobilní stánek pomohli lidé v internetové sbírce. Od loňského podzimu poskytuje stánek občerstvení např. na venkovních festivalech či sportovních utkáních.
Ivo Mludek, mluvčí, Charita Opava: „Kavárna od té doby jezdí na spoustu akcí. Obsluhují ji klienti sociálně terapeutické dílny Radost. Strašně je to baví.“
Je jasné, že během tří hodinového kurzu není možné naučit se o kávě vše. Klienti sociálně terapeutické dílny Radost teď ale budou mít možnost získané zkušenosti procvičovat v nově vybudované tréninkové kavárně.
---
