V Novém Jičíně skončila rekonstrukce venkovního bazénu. Otevře prvního června. Plavce bude kromě plavčíků hlídat i unikátní bezpečnostní systém, který dosud mají jen tři koupaliště v republice.
V nově zrekonstruovaném novojičínském bazénu právě probíhá zkouška unikátního detekčním systémem tonutí AngelEye, který mají třeba plovárny v Los Angeles, Štrasburku nebo Oslu.
Alexandr Malyrz, Akvahelp Metal: “Dnešní výjimečný den je hlavně o tom, že máme první padesátimetrový bazén ve střední Evropě a jedná se o čtvrté řešení vůbec v České republice, a je to optické a bezpečnostní řešení pro hledání tonoucího.”
Pod hladinou je po obvodu koupací vany umístěno 28 optických senzorů, pokud by zaznamenaly tělo bez pohybu - rozezní se varovný alarm na hodinkách, které bude mít plavčík u sebe.
Francesco Fabiani, AngelEye: “Je prakticky nemožné vidět, co se děje ve vodě v hloubce, zvláště když máte bazén tak velký jako tento, 50 krát 20 metrů. Naše technologie, která byla vyvíjena více než dvacet let, vám tedy umožňuje jednoduše prostřednictvím těchto hodinek poslat poplach plavčíkovi. Je to zásadní podpora v činnosti plavčíků.”
Poprvé bude systém v ostrém provozu 1. června, kdy je plánováno otevření koupaliště. Rekonstrukce padesát let starého bazénu trvala 13 měsíců a stála město 110 milionů korun.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Bazén bude fungovat ještě rok v takzvaném zkušebním provozu, což reálně uživatelé nepoznají, nicméně jde o určitý technologický a administrativní proces, tak aby jeho výsledkem v květnu 2027 byla kolaudace.”
Jelikož koupaliště zahájí provoz na Den dětí, budou mít všichni návštěvníci do 18 let vstup zdarma.
---
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava má nového člena akademické obce. Poprvé představila humanoidního robota, který bude sloužit nejen výuce, ale také vědě, výzkumu a spolupráci s průmyslem. Univerzita navíc připravuje nový studijní předmět zaměřený právě na humanoidní robotiku.
VŠB-Technická univerzita Ostrava rozšiřuje své technologické zázemí o další moderní zařízení. Humanoidního robota.
Igor Ivan, rektor VŠB-TU Ostrava: “Doplňuje veškerou tu infrastrukturu, kterou už na naší univerzitě máme, ať už to jsou menší či větší robotická ramena nebo autonomní vozíky, tady máme robotického psa vedle. Trend robotizace, automatizace výrobních procesů ve firmách je nezastavitelný a my na to musíme reagovat.”
Nový robot nebude sloužit jen výuce. Zapojí se také do výzkumu a mezifakultní spolupráce.
Radim Hercík, vedoucí laboratoře průmyslové robotiky: “Chceme provádět právě výzkum v oblasti rozšířeného vnímání toho robota, pokročilého řízení, kooperace robota a člověka.”
Robot stál zhruba jeden a půl milionu a univerzita plánuje pořízení dalších minimálně pěti humanoidních strojů. Odborníci chtějí řešit také bezpečnost spolupráce člověka s robotem.
Aleš Bernatík, děkan fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava: “Celá myšlenka je o to posunout koncept průmyslu 5.0, která je založená na spolupráci člověka s robotem. Ale zároveň můžou vznikat nějaké nové rizika, které se budeme snažit předvídat a připravit se na ně.”
Adam Batrla, student VŠB-TU Ostrava: “Dá se ovládat mnoha různými způsoby. Jeden ze způsobů je tady tento ovladač, který držím v rukou. Má také aplikaci pro mobil a tablet. A také má samozřejmě programovatelné rozhraní, interface. Robot sám vyrovnává jakékoliv výchylky, které by mohly přijít, když ho takhle vezmu a budu s ním cloumat, tak když ho pustím, tak vidíte, ten robot nespadne.”
Díky speciálním motorizovaným rukám bude v budoucnu umět také uchopovat předměty nebo vykonávat jednoduché pracovní úkony. Univerzita navíc chystá mezi studenty anketu o jméno nového humanoidního kolegy.
---
Hned čtyři dobrovolné sbory hasičů v Ostravě dostaly nová cisternová vozidla. Umožní jim to daleko efektivnější, bezpečnější zásah a navíc i jistotu, že vozidlo neselže. Ta původní jsou totiž i 40 let stará.
Význam sboru dobrovolných hasičů je nesporný, což potvrzují i profesionální hasiči, kteří s nimi často spolupracují. V Moravskoslezském kraji je 350 jednotek a jen v Ostravě je to 22 sborů. Naprosto zásadní je pak jejich vybavenost, na což můžeme být v Ostravě hrdí. Velmi rychle nyní dochází k obměně zastaralých vozidel.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je to nezbytné pro hasiče. Jsou to dobrovolníci, dokážou lidem pomáhat a mají k tomu otevřené srdce. Nicméně bez techniky a bez vybavení to není možné."
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Důležitost dobrovolných hasičů je velmi významná a lidé to mohli zažít při povodních v roce 2020."
Profesionální hasiči si dávají záležet na tom, aby byly dobrovolné sbory na špičkové úrovni, vybavením i výcvikem.
Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Spolupráce s jednotkami sboru dobrovolných hasičů je nezastupitelná. A nemusí to být nutně jen ty velké události."
Cisterny dostali hasiči z Koblova, Antošovic a Heřmanic ve Slezské Ostravě a pak také jediná ostravská poloprofesionální jednotka JPO2 z Radvanic.
dobrovolní hasiči: "Je to rozdíl čtyřiceti let, že jo, takže jízdní vlastnosti jsou úplně o něčem jiném."
"Máme tady nové agregáty, které jsme předtím na staré cisterně neměli. Je tu novější ovládání toho čerpadla."
"Je to bezpečnější a lépe vybavené."
V následujících měsících dostanou nové cisterny CAS na podvozku Tatra ještě další tři jednotky.
---
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila, ale pro bývalé havíře z Dolu Doubrava zůstává hornictví stále součástí života. Po letech se znovu sešli lidé, kteří na jedné z nejstarších šachet Karvinska strávili většinu svého pracovního života.
Už jsou v penzi, ale většinu svého života strávili na bývalém dole Doubrava. Díky aktivitě jednoho z bývalých kolegů dostali možnost se znovu potkat.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Někteří se neviděli 35, 40 let. Samozřejmě je to fajn. Dávají si telefonní čísla, setkávají se."
Miroslav Vozár, bývalý důlní záměčník: "Na dole Doubrava jsem dělal od roku 1984. Dělal jsem v centrální údržbě a ten pán, který s vámi teď mluvil, to byl můj vedoucí kdysi."
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila po zhruba 250 letech letos v únoru. Nyní probíhá likvidace poslední šachty, Dolu ČSM. V bývalých hornících to zanechalo silné emoce.
Tomáš Staníček, bývalý důlní zámečník: "Spíš mě mrzí, jak se chováme k pozůstalosti, těm šachtám. Já bych nikdy neřekl, že šachta může během roku zmizet z povrchu země."
Když zavírali Doubravu v roce 2007, řada těchto horníků přešla na jinou šachtu, kde pracovali až do odchodu do penze. Dnešní havíři jsou v jiné situaci. Hledají novou práci.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Myslím si, že kdo chce, ten si práci najde, no ne? Je to určitě velká změna po řadě let. Když někdo dělá na jednom pracovišti a v padesátce přejde někam jinam."
Bývalí havíři, kterých se i po devatenácti letech od uzavření jejich šachty sešlo na dvě stě, doufají, že hornická historie z regionu nezmizí.
---
Lázně Darkov v Karviné opět slavnostně zahájily letošní sezónu tradičním otevíráním pramenů. Akce ovšem přinesla několik novinek a překvapení.
Z původně jednodenní akce se tak stala akce dvoudenní. Nově se otvírání pramenů konalo již v pátek, kdy hlavní roli hrála zpívající fontána v areálu Starých Lázní. Hostem byl i známý český hudební skladatel Zdeněk Barták.
Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov: "Vybrali jsme dvě jeho písně. Jedna z nich je menuet, který je pro naši fontánu přímo dělaný a nádherně souzní s tím, jak fontána pracuje, druhá píseň je ze seriálu Zdivočelá země."
Zdeněk Barták, hudební skladatel: "Tak je to samozřejmě úžasný pocit, protože vždycky, když se děje něco nového, zajímavého, jiného, tak je to radost pro to pracovat."
Fontána tak okouzlila všechny přítomné a hosté akce zdůraznili i význam lázní pro Karvinou.
Radek Podstawka (ANO 2011), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Samozřejmě jsem velmi rád, že se to tady všechno udělalo a revitalizovalo. Jsem rád, že lázně jedou a to, že dnes se zase zahajuje sezona a že bude i nová hudba na fontáně, tak to mě těší."
Otevírání pramenů pak pokračovalo také v sobotu, tentokrát již v areálu Rehabilitačního sanatoria v Karviné Hranicích.
---
Bratry Štěpána a Dominika Pončovy, dva úspěšné mladé varhaníky z Frýdku-Místku, přijal na radnici náměstek primátora Tomáš Pyško, aby jim poděkoval za skvělou reprezentaci města. Oba totiž zazářili v Ústředním kole soutěže Základních uměleckých škol České republiky ve hře na varhany.
Hudební klání se uskutečnilo ve dnech 24. a 25. dubna 2026 v Brně a zúčastnilo se ho 29 nadějných finalistů z celé České republiky, kteří do ústředního kola postoupili ze základních kol. A talentovaní bratři Pončovi zde předvedli úžasný výkon. Mladší Dominik se umístil na 1. místě v kategorii varhaníků do 12 let, Štěpán Ponča získal 2. místo v kategorii varhaníků 13 až 16 let.
Štěpán Ponča, 2. místo v soutěži varhaníků: "Podmínkou bylo, že tam musí být jedna skladba z období baroka a jedna právě po roce 1800. A to jsem splnil."
Dominik Ponča, vítěz soutěže varhaníků: "Chodíme na ZUŠ v Brušperku, máme učitele pana Jana Strakoše."
Proč je fajn hrát na varhany?
Dominik Ponča, vítěz soutěže varhaníků: : "Tak mě to baví a věřím, že i Štěpána to baví. Já jsem i předtím hrál na klavír. Teď mám 5 let, co hraju na klavír a dva na varhany. No, prostě mě to baví."
Úspěch je o to větší, že na soutěž přijeli zástupci základních uměleckých škol napříč celou republikou.
Viktor Ponča, otec: "Za mě si myslím, že jde o ten výkon v tom smyslu, že dokážou tu muziku, kterou nacvičili, předvést před porotou, před kterou se i dospělí bojí, a dokážou to nějak uhrát do konce. To je ten hlavní přínos pro ně, bych řekl."
Je to věc, kterou se dá do budoucna živit?
Viktor Ponča, otec: "Já si myslím, že u nás se koncertními varhany živit nedá, protože i v těch církevních kruzích těch placených varhanních míst je opravdu jako šafránu. Navíc vznikaly i různé církevní konzervatoře. A ta placená místa úplně nevznikají."
Náměstek primátora Tomáš Pyško tento úspěch ocenil pozváním obou mladých varhaníků na radnici.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to fenomenální úspěch, protože kluci v jejich věku, šesťák a deváťák, kteří jsou občany města, byť chodí do ZUŠ do Brušperku. Ale je to úspěch, který je podle mě zatím ještě úplně nedoceněný, protože umístit se v první a ve druhé ceně v celostátní soutěži je opravdu fantastické. V nástroji, který je tak neskutečně těžký. Ti kluci mají opravdu můj hluboký respekt."
Oba varhaníci baví i další aktivity - plavání, kolo a lyže. Nejvíce se kromě hudby ovšem věnují společenskému tanci.
---
V Novém Jičíně skončila rekonstrukce venkovního bazénu. Otevře prvního června. Plavce bude kromě plavčíků hlídat i unikátní bezpečnostní systém, který dosud mají jen tři koupaliště v republice.
V nově zrekonstruovaném novojičínském bazénu právě probíhá zkouška unikátního detekčním systémem tonutí AngelEye, který mají třeba plovárny v Los Angeles, Štrasburku nebo Oslu.
Alexandr Malyrz, Akvahelp Metal: “Dnešní výjimečný den je hlavně o tom, že máme první padesátimetrový bazén ve střední Evropě a jedná se o čtvrté řešení vůbec v České republice, a je to optické a bezpečnostní řešení pro hledání tonoucího.”
Pod hladinou je po obvodu koupací vany umístěno 28 optických senzorů, pokud by zaznamenaly tělo bez pohybu - rozezní se varovný alarm na hodinkách, které bude mít plavčík u sebe.
Francesco Fabiani, AngelEye: “Je prakticky nemožné vidět, co se děje ve vodě v hloubce, zvláště když máte bazén tak velký jako tento, 50 krát 20 metrů. Naše technologie, která byla vyvíjena více než dvacet let, vám tedy umožňuje jednoduše prostřednictvím těchto hodinek poslat poplach plavčíkovi. Je to zásadní podpora v činnosti plavčíků.”
Poprvé bude systém v ostrém provozu 1. června, kdy je plánováno otevření koupaliště. Rekonstrukce padesát let starého bazénu trvala 13 měsíců a stála město 110 milionů korun.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Bazén bude fungovat ještě rok v takzvaném zkušebním provozu, což reálně uživatelé nepoznají, nicméně jde o určitý technologický a administrativní proces, tak aby jeho výsledkem v květnu 2027 byla kolaudace.”
Jelikož koupaliště zahájí provoz na Den dětí, budou mít všichni návštěvníci do 18 let vstup zdarma.
---
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava má nového člena akademické obce. Poprvé představila humanoidního robota, který bude sloužit nejen výuce, ale také vědě, výzkumu a spolupráci s průmyslem. Univerzita navíc připravuje nový studijní předmět zaměřený právě na humanoidní robotiku.
VŠB-Technická univerzita Ostrava rozšiřuje své technologické zázemí o další moderní zařízení. Humanoidního robota.
Igor Ivan, rektor VŠB-TU Ostrava: “Doplňuje veškerou tu infrastrukturu, kterou už na naší univerzitě máme, ať už to jsou menší či větší robotická ramena nebo autonomní vozíky, tady máme robotického psa vedle. Trend robotizace, automatizace výrobních procesů ve firmách je nezastavitelný a my na to musíme reagovat.”
Nový robot nebude sloužit jen výuce. Zapojí se také do výzkumu a mezifakultní spolupráce.
Radim Hercík, vedoucí laboratoře průmyslové robotiky: “Chceme provádět právě výzkum v oblasti rozšířeného vnímání toho robota, pokročilého řízení, kooperace robota a člověka.”
Robot stál zhruba jeden a půl milionu a univerzita plánuje pořízení dalších minimálně pěti humanoidních strojů. Odborníci chtějí řešit také bezpečnost spolupráce člověka s robotem.
Aleš Bernatík, děkan fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava: “Celá myšlenka je o to posunout koncept průmyslu 5.0, která je založená na spolupráci člověka s robotem. Ale zároveň můžou vznikat nějaké nové rizika, které se budeme snažit předvídat a připravit se na ně.”
Adam Batrla, student VŠB-TU Ostrava: “Dá se ovládat mnoha různými způsoby. Jeden ze způsobů je tady tento ovladač, který držím v rukou. Má také aplikaci pro mobil a tablet. A také má samozřejmě programovatelné rozhraní, interface. Robot sám vyrovnává jakékoliv výchylky, které by mohly přijít, když ho takhle vezmu a budu s ním cloumat, tak když ho pustím, tak vidíte, ten robot nespadne.”
Díky speciálním motorizovaným rukám bude v budoucnu umět také uchopovat předměty nebo vykonávat jednoduché pracovní úkony. Univerzita navíc chystá mezi studenty anketu o jméno nového humanoidního kolegy.
---
Hned čtyři dobrovolné sbory hasičů v Ostravě dostaly nová cisternová vozidla. Umožní jim to daleko efektivnější, bezpečnější zásah a navíc i jistotu, že vozidlo neselže. Ta původní jsou totiž i 40 let stará.
Význam sboru dobrovolných hasičů je nesporný, což potvrzují i profesionální hasiči, kteří s nimi často spolupracují. V Moravskoslezském kraji je 350 jednotek a jen v Ostravě je to 22 sborů. Naprosto zásadní je pak jejich vybavenost, na což můžeme být v Ostravě hrdí. Velmi rychle nyní dochází k obměně zastaralých vozidel.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je to nezbytné pro hasiče. Jsou to dobrovolníci, dokážou lidem pomáhat a mají k tomu otevřené srdce. Nicméně bez techniky a bez vybavení to není možné."
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Důležitost dobrovolných hasičů je velmi významná a lidé to mohli zažít při povodních v roce 2020."
Profesionální hasiči si dávají záležet na tom, aby byly dobrovolné sbory na špičkové úrovni, vybavením i výcvikem.
Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Spolupráce s jednotkami sboru dobrovolných hasičů je nezastupitelná. A nemusí to být nutně jen ty velké události."
Cisterny dostali hasiči z Koblova, Antošovic a Heřmanic ve Slezské Ostravě a pak také jediná ostravská poloprofesionální jednotka JPO2 z Radvanic.
dobrovolní hasiči: "Je to rozdíl čtyřiceti let, že jo, takže jízdní vlastnosti jsou úplně o něčem jiném."
"Máme tady nové agregáty, které jsme předtím na staré cisterně neměli. Je tu novější ovládání toho čerpadla."
"Je to bezpečnější a lépe vybavené."
V následujících měsících dostanou nové cisterny CAS na podvozku Tatra ještě další tři jednotky.
---
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila, ale pro bývalé havíře z Dolu Doubrava zůstává hornictví stále součástí života. Po letech se znovu sešli lidé, kteří na jedné z nejstarších šachet Karvinska strávili většinu svého pracovního života.
Už jsou v penzi, ale většinu svého života strávili na bývalém dole Doubrava. Díky aktivitě jednoho z bývalých kolegů dostali možnost se znovu potkat.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Někteří se neviděli 35, 40 let. Samozřejmě je to fajn. Dávají si telefonní čísla, setkávají se."
Miroslav Vozár, bývalý důlní záměčník: "Na dole Doubrava jsem dělal od roku 1984. Dělal jsem v centrální údržbě a ten pán, který s vámi teď mluvil, to byl můj vedoucí kdysi."
Těžba černého uhlí v Česku definitivně skončila po zhruba 250 letech letos v únoru. Nyní probíhá likvidace poslední šachty, Dolu ČSM. V bývalých hornících to zanechalo silné emoce.
Tomáš Staníček, bývalý důlní zámečník: "Spíš mě mrzí, jak se chováme k pozůstalosti, těm šachtám. Já bych nikdy neřekl, že šachta může během roku zmizet z povrchu země."
Když zavírali Doubravu v roce 2007, řada těchto horníků přešla na jinou šachtu, kde pracovali až do odchodu do penze. Dnešní havíři jsou v jiné situaci. Hledají novou práci.
Jiří Lincer, bývalý vedoucí centrální údržby, organizátor setkání: "Myslím si, že kdo chce, ten si práci najde, no ne? Je to určitě velká změna po řadě let. Když někdo dělá na jednom pracovišti a v padesátce přejde někam jinam."
Bývalí havíři, kterých se i po devatenácti letech od uzavření jejich šachty sešlo na dvě stě, doufají, že hornická historie z regionu nezmizí.
---
Lázně Darkov v Karviné opět slavnostně zahájily letošní sezónu tradičním otevíráním pramenů. Akce ovšem přinesla několik novinek a překvapení.
Z původně jednodenní akce se tak stala akce dvoudenní. Nově se otvírání pramenů konalo již v pátek, kdy hlavní roli hrála zpívající fontána v areálu Starých Lázní. Hostem byl i známý český hudební skladatel Zdeněk Barták.
Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov: "Vybrali jsme dvě jeho písně. Jedna z nich je menuet, který je pro naši fontánu přímo dělaný a nádherně souzní s tím, jak fontána pracuje, druhá píseň je ze seriálu Zdivočelá země."
Zdeněk Barták, hudební skladatel: "Tak je to samozřejmě úžasný pocit, protože vždycky, když se děje něco nového, zajímavého, jiného, tak je to radost pro to pracovat."
Fontána tak okouzlila všechny přítomné a hosté akce zdůraznili i význam lázní pro Karvinou.
Radek Podstawka (ANO 2011), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Samozřejmě jsem velmi rád, že se to tady všechno udělalo a revitalizovalo. Jsem rád, že lázně jedou a to, že dnes se zase zahajuje sezona a že bude i nová hudba na fontáně, tak to mě těší."
Otevírání pramenů pak pokračovalo také v sobotu, tentokrát již v areálu Rehabilitačního sanatoria v Karviné Hranicích.
---
Bratry Štěpána a Dominika Pončovy, dva úspěšné mladé varhaníky z Frýdku-Místku, přijal na radnici náměstek primátora Tomáš Pyško, aby jim poděkoval za skvělou reprezentaci města. Oba totiž zazářili v Ústředním kole soutěže Základních uměleckých škol České republiky ve hře na varhany.
Hudební klání se uskutečnilo ve dnech 24. a 25. dubna 2026 v Brně a zúčastnilo se ho 29 nadějných finalistů z celé České republiky, kteří do ústředního kola postoupili ze základních kol. A talentovaní bratři Pončovi zde předvedli úžasný výkon. Mladší Dominik se umístil na 1. místě v kategorii varhaníků do 12 let, Štěpán Ponča získal 2. místo v kategorii varhaníků 13 až 16 let.
Štěpán Ponča, 2. místo v soutěži varhaníků: "Podmínkou bylo, že tam musí být jedna skladba z období baroka a jedna právě po roce 1800. A to jsem splnil."
Dominik Ponča, vítěz soutěže varhaníků: "Chodíme na ZUŠ v Brušperku, máme učitele pana Jana Strakoše."
Proč je fajn hrát na varhany?
Dominik Ponča, vítěz soutěže varhaníků: : "Tak mě to baví a věřím, že i Štěpána to baví. Já jsem i předtím hrál na klavír. Teď mám 5 let, co hraju na klavír a dva na varhany. No, prostě mě to baví."
Úspěch je o to větší, že na soutěž přijeli zástupci základních uměleckých škol napříč celou republikou.
Viktor Ponča, otec: "Za mě si myslím, že jde o ten výkon v tom smyslu, že dokážou tu muziku, kterou nacvičili, předvést před porotou, před kterou se i dospělí bojí, a dokážou to nějak uhrát do konce. To je ten hlavní přínos pro ně, bych řekl."
Je to věc, kterou se dá do budoucna živit?
Viktor Ponča, otec: "Já si myslím, že u nás se koncertními varhany živit nedá, protože i v těch církevních kruzích těch placených varhanních míst je opravdu jako šafránu. Navíc vznikaly i různé církevní konzervatoře. A ta placená místa úplně nevznikají."
Náměstek primátora Tomáš Pyško tento úspěch ocenil pozváním obou mladých varhaníků na radnici.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to fenomenální úspěch, protože kluci v jejich věku, šesťák a deváťák, kteří jsou občany města, byť chodí do ZUŠ do Brušperku. Ale je to úspěch, který je podle mě zatím ještě úplně nedoceněný, protože umístit se v první a ve druhé ceně v celostátní soutěži je opravdu fantastické. V nástroji, který je tak neskutečně těžký. Ti kluci mají opravdu můj hluboký respekt."
Oba varhaníci baví i další aktivity - plavání, kolo a lyže. Nejvíce se kromě hudby ovšem věnují společenskému tanci.
---
