Český USAR tým po zemětřesení v Turecku musel předvést vše co umí a stovky hodin výcviku převést do praxe. Ukázalo se, že tito špičkoví specialisté nemají slabiny a mohou být vysláni na pomoc kamkoliv na světě.
Po deseti dnech tvrdé práce v tureckém městě Adyiaman se před týdnem vrátil těžký odřad USAR, který měl 69 členů. Tento tým se skládal z poloviny z hasičů ze Středočeského kraje a druhou část tvoří hasiči z MS kraje. Kromě hasičů ale tým tvoří ještě lékaři a kynologové. Potvrdilo se, že tým funguje perfektně a všechny nacvičené postupy jsou správné.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "Všechny postupy, které jsme tam potřebovali uplatnit byly nacvičené, nemuseli jsme nic vymýšlet, nikterak improvizovat. Spousta technik, které máme nacvičené a jsou specifické, se v podmínkách Turecka vůbec neuplatnily."
USAR tým je vybavenou špičkovou technikou, která dobře zafungovala a naši kynologové, dokonce pomáhali ostatním týmům z celého světa.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "My jsme procházeli mnoha a mnoha výcviky, mnoha cvičeními tak, abychom byli na tokové situace připraveni. Samozřejmě na všechno se připravit nedá."
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Potvrdilo se, že připravenost i na zásahy takového rozsahu je a já jsem velmi rád, že to nasazení, které bylo velmi náročně, proběhlo bez vážnějších zdravotních komplikací členu odřadu."
Fungování našeho USAR odřadu je jedním z mála positiv, které lze na neštěstí v Turecku najít. Výsledkem jeho práce jsou 3 zachránění lidé a 78 vyproštěných těl obětí.
---
Před Okresním soudem v Karviné stanuli zloději dvou vzácných soch, které ukradli během května loňského roku. Obě bronzové plastiky prodali sběrně, která díla nenávratně zničila.
Dvě vzácné sochy z Karviné, socha dívky nazvaná Živý pramen, která je i symbolem Lázní Darkov, a která zmizela z lázeňského parku a vysoká bronzová plastika Bojovníka, který stál na trávníku poblíž autobusových zastávek v centru města. Obě zmizely jen pár dní po sobě v květnu loňského roku.
Jiří Foltyn, státní zástupce: "Pro všechny to byl trochu šok, ta první socha byla opravdu hezká a v první fázi jsme si mysleli, že půjde někomu do zahrady jako nějaká ozdoba, tajně jsme spoléhali, že to tak bude."
Sochy se už na svá místa nevrátí, zloději je prodali sběrně na Olomoucku. Teď se za svůj čin všichni zpovídají u soudu.
Michal Piechaczek, komisař 1. oddělení obecné kriminality: "Pokud jde o škodu, je vyčíslena předběžně na dva miliony korun. Ten zisk, který oni z toho získali, je přibližně 130 tisíc kč."
Žalobce klade majiteli sběrny za vinu, že s ohledem na svůj věk, vzdělání a zkušenosti z podnikání při výkupu odpadu musel vědět, že kusy bronzu jsou zcizená umělecká díla. Tři z obžalovaných se přiznali, dva z údajných spolupachatelů vinu odmítli, včetně majitele sběrny. Líčení bude pokračovat v dalších dnech, všem obviněným hrozí za dva až osm let nepodmíněně.
---
Frýdek-Místek oslovil veřejnost, aby posílala návrhy na místa, kde by mohla vzniknout nová parkovací místa. Mezi různými plochami zazněly i náměty na vybudování parkovacích domů. Na jeden z nich by se například mohlo přestavět Kino Petra Bezruče.
Ve Frýdku-Místku je akutní nedostatek parkovacích míst. Aktuálně jich podle studie chybí na 3 500. Město se proto rozhodlo, že začne tento problém intenzivně řešit.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ambicí koalice, která vznikla po volbách, je vyřešit parkování ve městě. Nebo se alespoň pokusit vyřešit parkování ve městě systémově. Stojí před námi několik úkolů a naší prioritou je zejména zajistit parkování pro občany města. Ostatní věci jsou druhé v pořadí. A my se na to musíme podívat komplexně. Nyní jsme oslovili občany města, aby přicházeli s podněty a velmi jim za to děkujeme."
Anketa: Měl byste třeba nějaký tip, kde by se dalo udělat parkoviště ve městě? – "Tak to nevím, spíš by tady mohly být garáže parkovací. To by byla velká výhoda, ale jestli je na to tady prostor, to nevím." – Takže parkovací domy v podstatě? – "Tak, to by bylo vynikající, hlavně v zimním období."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme oslovili občany s žádostí, aby nám zasílali své podněty, kde bychom mohli vybudovat nějaké parkovací domy, popřípadě parkovací místa. Nejvíce žádostí od občanů bylo, abychom parkovací dům, popřípadě parkovací místa vybudovali místo Kina Petra Bezruče. Popřípadě v blízkosti tohoto kina."
Kino Petra Bezruče je dlouhodobě ve špatném stavu a město už roky řeší, co s touto stavbou. Mohl by se u ní tak otevřít prostor pro případné nové využití.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Dozvěděli jsme se mnoho věcí, které jsme věděli. Ale zároveň přišlo mnoho zajímavých podnětů, které určitě budou podkladem pro další studie a jednání. Zejména na umístění parkovacích domů po městě, například místo Kina Petra Bezruče. Parkování řešíme rovněž systémově tím, že zadáváme studie na optimalizaci parkování na sídlištích. Pilotním projektem bylo sídliště Slezská."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dále to byla ulice 28. října, kde dokonce navrhli šikmé parkování na zatravňovacích betonových blocích. Já bych chtěl touto cestou občanům za tyto podněty poděkovat. Odbor dopravy se jimi zabývá. Navštívili jsme některá místa. Na některých místech to vybudování bude jednoduché, s malými náklady. Jinde to možná ani nepůjde, jelikož tam jsou sítě, které by se musely poté přeložit."
Podněty mohou lidé stále zasílat na mail . Letos má vzniknout nové zelené parkoviště na sídlišti Slezská pro zhruba čtyři desítky aut. Další by mělo být oficiálně z plochy pod estakádou. A vytipováno je i několik dalších lokalit.
---
Sdílená kola v Opavě vstupují do své čtvrté sezóny. Jejich provozovatelem i nadále zůstává firma Nextbike. Letos se v pilotním projektu tento typ dopravy posune do městských částí. Navýší se počet kol, stanic. A také cena za výpůjčku.
Systém půjčování kol, která slouží pro přepravu městem, začal v Opavě fungovat v březnu roku 2020. Přestože to zpočátku vypadalo, že kvůli lockdownu a době pandemie koronaviru to budou mít sdílená kola těžké, opak byl pravdou.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Začali jsme přibližně na 45 000 výpůjčkách v roce 2020. Za loňský rok 2022 jsme měli 181 000 výpůjček. Což je velmi pěkné číslo. Ten vzestup byl enormní.“
Zpočátku měli Opavané k dispozici osm desítek kol. Jejich počet se postupně navyšoval a letos vyjede do ulic 110 bicyklů. Lidé si je mohou vypůjčit přes staženou aplikaci v mobilu, propojenou s bankovní kartou. Kolo se odemkne přes QR kód. Prvních 15 minut jízdy je zdarma. Další minuty za poplatek. V letošním roce provozovatel sdílených kol cenu navýší.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel, Nextbike: „Je to aktuální dorovnání tržní ceny, samozřejmě v kontextu doby, jaká je a inflace, kterou Česko zažívá. Je to tedy jen nucený krok.“
Provoz sdílených kol na území Opavy stojí město 1,8 mil. korun za devět měsíců. Město totiž platí první čtvrt hodinu výpůjčky. A zájem je velký. V sezóně si denně jeden bicykl vypůjčí až 5 cyklistů. Nejvytíženější jsou stojany u nádraží Opava-východ. Vloni měli Opavané k dispozici 49 výpůjčních míst. Letos jich bude ještě o deset více. Nově budou stojany také v některých městských částech.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Zkoušíme rozvést systém sdílených kol do Malých Hoštic, do Vávrovic a Palhance. V každé této části budou tři stanice. Budeme zkoušet, jaký zájem občanů městských částí je na propojení do centra města.“
Podle zájmu se kola mohou rozšířit také do dalších částí Opavy. Po zimní pauze do ulic modro-šedé bicykly vyrazí zase 1. března.
---
Obyvatelé Havířova-Životic si stěžovali na to, že řidiči na ulici Padlých hrdinů nedodržují rychlost. Radnice proto nechala přesunout radar z centra města, kde se doprava už zklidnila, právě do Životic.
Ulicí Padlých hrdinů v Havířově-Životicích v minulosti vedly motocyklové závody. Je tedy zřejmé, že se dá po silnici jet velmi rychle. Na závodníky si tak trochu hráli i někteří řidiči a místní obyvatelé proto volali po nějakém zabezpečení.
anketa: "Ani křižovatka, která vede z Těrlicka nezabránila tomu, aby řidiči jezdili padesát. Jezdili až osmdesátikilometrovou rychlostí. Opravdu je to problém a do těch Životic není vjezd bezpečný."
Město se rozhodlo přesunout do Životic jeden z radarů.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Zjednopruhovali jsme Národní třídu a v ten moment se doprava zklidnila, zpomalila a již není radar potřebný. Proto jsme ho mohli přesunout na ulici Padlých hrdinů, kde věřím, že způsobí to samé. To znamená zklidnění a zbezpečnění dopravy.”
Frekventovaná silnice se nachází v blízkosti mateřské a základní školy.
Blanka Helštýnová, ředitelka ZŠ a MŠ Zelená: "Myslím si, že je to ku prospěchu věci, protože auta začínají dodržovat 50km rychlost tady při průjezdu Životicemi. Pomáhá to tady dětem, které jezdí místní hromadnou dopravou do školy, protože když přecházejí, tak je tady větší klid."
V Havířově jsou nyní tři místa, kde se nachází úsekové měření rychlosti. Ke zpomalení dopravy došlo i na výjezdu z Havířova do Ostravy, kde se v minulosti stávaly těžké dopravní nehody.
---
Ostrava chce omezit nadměrné šíření jmelí bílého ve městě. Ve spolupráci a městskými obvody proto zmapovala a dendrologicky zhodnotila bezmála 2 a půl tisíce stromů napadených jmelím. Ty postupně procházejí ošetřením. Některé budou bohužel pokáceny.
V Ostravě ošetřují stromy napadené jmelím. Jen v obvodu Ostrava-Jih jde o 230 stromů. Dalších 31 padne k zemi, protože jsou jmelím natolik oslabeny, že by žádné ošetření nepomohlo.
Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Na ostatních stromech dochází buď k chemickému ošetření nebo k ořezu větví. Na některých stromech je to jakoby napříč, to znamená ošetřit chemicky i případně ořezat.”
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Práce se provádí dvěma způsoby, horolezecky nebo na plošině s tím, že ozdravení toho stromu nespočívá jenom v tom, že se ořeže jmelí, ale jsou tam i bezpečnostní řezy, zdravotní řezy.”
Chemické postřiky se dělají v případě, že koruna stromu je jmelím obsypána z více než 40 procent.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Tam by při použití klasické metody ořezem hrozilo případně poškození stromu.”
Lukáš Křižánek, arborista: “Většinou se to zanedbalo a ty stromy došly do takového stavu jak vidíme tady a není to úplně dobré. Ale když nás zavolají v takovém případě jak je lípa za mnou, tak ten strom na to zareaguje velmi dobře, velmi rychle a prodloužíme mu v podstatě na jeho běžnou délku života. Ten strom to v podstatě ani nezaregistruje.”
Ve většině případech jmelí roznášejí ptáci a neplatí, že se mu daří jen na letitých stromech.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Dokonce roste i na úplně nových výsadbách. V podstatě to ošetření se dělá hlavně z toho důvodu, aby se nezasáhly ty nové výsadby ve městě.”
Nejčastěji jmelím napadené stromy jsou lípy a také topoly a javory Výjimkou ale nejsou ani ovocné stromy.
---
Český USAR tým po zemětřesení v Turecku musel předvést vše co umí a stovky hodin výcviku převést do praxe. Ukázalo se, že tito špičkoví specialisté nemají slabiny a mohou být vysláni na pomoc kamkoliv na světě.
Po deseti dnech tvrdé práce v tureckém městě Adyiaman se před týdnem vrátil těžký odřad USAR, který měl 69 členů. Tento tým se skládal z poloviny z hasičů ze Středočeského kraje a druhou část tvoří hasiči z MS kraje. Kromě hasičů ale tým tvoří ještě lékaři a kynologové. Potvrdilo se, že tým funguje perfektně a všechny nacvičené postupy jsou správné.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "Všechny postupy, které jsme tam potřebovali uplatnit byly nacvičené, nemuseli jsme nic vymýšlet, nikterak improvizovat. Spousta technik, které máme nacvičené a jsou specifické, se v podmínkách Turecka vůbec neuplatnily."
USAR tým je vybavenou špičkovou technikou, která dobře zafungovala a naši kynologové, dokonce pomáhali ostatním týmům z celého světa.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "My jsme procházeli mnoha a mnoha výcviky, mnoha cvičeními tak, abychom byli na tokové situace připraveni. Samozřejmě na všechno se připravit nedá."
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Potvrdilo se, že připravenost i na zásahy takového rozsahu je a já jsem velmi rád, že to nasazení, které bylo velmi náročně, proběhlo bez vážnějších zdravotních komplikací členu odřadu."
Fungování našeho USAR odřadu je jedním z mála positiv, které lze na neštěstí v Turecku najít. Výsledkem jeho práce jsou 3 zachránění lidé a 78 vyproštěných těl obětí.
---
Před Okresním soudem v Karviné stanuli zloději dvou vzácných soch, které ukradli během května loňského roku. Obě bronzové plastiky prodali sběrně, která díla nenávratně zničila.
Dvě vzácné sochy z Karviné, socha dívky nazvaná Živý pramen, která je i symbolem Lázní Darkov, a která zmizela z lázeňského parku a vysoká bronzová plastika Bojovníka, který stál na trávníku poblíž autobusových zastávek v centru města. Obě zmizely jen pár dní po sobě v květnu loňského roku.
Jiří Foltyn, státní zástupce: "Pro všechny to byl trochu šok, ta první socha byla opravdu hezká a v první fázi jsme si mysleli, že půjde někomu do zahrady jako nějaká ozdoba, tajně jsme spoléhali, že to tak bude."
Sochy se už na svá místa nevrátí, zloději je prodali sběrně na Olomoucku. Teď se za svůj čin všichni zpovídají u soudu.
Michal Piechaczek, komisař 1. oddělení obecné kriminality: "Pokud jde o škodu, je vyčíslena předběžně na dva miliony korun. Ten zisk, který oni z toho získali, je přibližně 130 tisíc kč."
Žalobce klade majiteli sběrny za vinu, že s ohledem na svůj věk, vzdělání a zkušenosti z podnikání při výkupu odpadu musel vědět, že kusy bronzu jsou zcizená umělecká díla. Tři z obžalovaných se přiznali, dva z údajných spolupachatelů vinu odmítli, včetně majitele sběrny. Líčení bude pokračovat v dalších dnech, všem obviněným hrozí za dva až osm let nepodmíněně.
---
Frýdek-Místek oslovil veřejnost, aby posílala návrhy na místa, kde by mohla vzniknout nová parkovací místa. Mezi různými plochami zazněly i náměty na vybudování parkovacích domů. Na jeden z nich by se například mohlo přestavět Kino Petra Bezruče.
Ve Frýdku-Místku je akutní nedostatek parkovacích míst. Aktuálně jich podle studie chybí na 3 500. Město se proto rozhodlo, že začne tento problém intenzivně řešit.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ambicí koalice, která vznikla po volbách, je vyřešit parkování ve městě. Nebo se alespoň pokusit vyřešit parkování ve městě systémově. Stojí před námi několik úkolů a naší prioritou je zejména zajistit parkování pro občany města. Ostatní věci jsou druhé v pořadí. A my se na to musíme podívat komplexně. Nyní jsme oslovili občany města, aby přicházeli s podněty a velmi jim za to děkujeme."
Anketa: Měl byste třeba nějaký tip, kde by se dalo udělat parkoviště ve městě? – "Tak to nevím, spíš by tady mohly být garáže parkovací. To by byla velká výhoda, ale jestli je na to tady prostor, to nevím." – Takže parkovací domy v podstatě? – "Tak, to by bylo vynikající, hlavně v zimním období."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme oslovili občany s žádostí, aby nám zasílali své podněty, kde bychom mohli vybudovat nějaké parkovací domy, popřípadě parkovací místa. Nejvíce žádostí od občanů bylo, abychom parkovací dům, popřípadě parkovací místa vybudovali místo Kina Petra Bezruče. Popřípadě v blízkosti tohoto kina."
Kino Petra Bezruče je dlouhodobě ve špatném stavu a město už roky řeší, co s touto stavbou. Mohl by se u ní tak otevřít prostor pro případné nové využití.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Dozvěděli jsme se mnoho věcí, které jsme věděli. Ale zároveň přišlo mnoho zajímavých podnětů, které určitě budou podkladem pro další studie a jednání. Zejména na umístění parkovacích domů po městě, například místo Kina Petra Bezruče. Parkování řešíme rovněž systémově tím, že zadáváme studie na optimalizaci parkování na sídlištích. Pilotním projektem bylo sídliště Slezská."
Miroslav Bártek (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dále to byla ulice 28. října, kde dokonce navrhli šikmé parkování na zatravňovacích betonových blocích. Já bych chtěl touto cestou občanům za tyto podněty poděkovat. Odbor dopravy se jimi zabývá. Navštívili jsme některá místa. Na některých místech to vybudování bude jednoduché, s malými náklady. Jinde to možná ani nepůjde, jelikož tam jsou sítě, které by se musely poté přeložit."
Podněty mohou lidé stále zasílat na mail . Letos má vzniknout nové zelené parkoviště na sídlišti Slezská pro zhruba čtyři desítky aut. Další by mělo být oficiálně z plochy pod estakádou. A vytipováno je i několik dalších lokalit.
---
Sdílená kola v Opavě vstupují do své čtvrté sezóny. Jejich provozovatelem i nadále zůstává firma Nextbike. Letos se v pilotním projektu tento typ dopravy posune do městských částí. Navýší se počet kol, stanic. A také cena za výpůjčku.
Systém půjčování kol, která slouží pro přepravu městem, začal v Opavě fungovat v březnu roku 2020. Přestože to zpočátku vypadalo, že kvůli lockdownu a době pandemie koronaviru to budou mít sdílená kola těžké, opak byl pravdou.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Začali jsme přibližně na 45 000 výpůjčkách v roce 2020. Za loňský rok 2022 jsme měli 181 000 výpůjček. Což je velmi pěkné číslo. Ten vzestup byl enormní.“
Zpočátku měli Opavané k dispozici osm desítek kol. Jejich počet se postupně navyšoval a letos vyjede do ulic 110 bicyklů. Lidé si je mohou vypůjčit přes staženou aplikaci v mobilu, propojenou s bankovní kartou. Kolo se odemkne přes QR kód. Prvních 15 minut jízdy je zdarma. Další minuty za poplatek. V letošním roce provozovatel sdílených kol cenu navýší.
Lukáš Luňák, obchodní ředitel, Nextbike: „Je to aktuální dorovnání tržní ceny, samozřejmě v kontextu doby, jaká je a inflace, kterou Česko zažívá. Je to tedy jen nucený krok.“
Provoz sdílených kol na území Opavy stojí město 1,8 mil. korun za devět měsíců. Město totiž platí první čtvrt hodinu výpůjčky. A zájem je velký. V sezóně si denně jeden bicykl vypůjčí až 5 cyklistů. Nejvytíženější jsou stojany u nádraží Opava-východ. Vloni měli Opavané k dispozici 49 výpůjčních míst. Letos jich bude ještě o deset více. Nově budou stojany také v některých městských částech.
Jaromír Hudeček, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Zkoušíme rozvést systém sdílených kol do Malých Hoštic, do Vávrovic a Palhance. V každé této části budou tři stanice. Budeme zkoušet, jaký zájem občanů městských částí je na propojení do centra města.“
Podle zájmu se kola mohou rozšířit také do dalších částí Opavy. Po zimní pauze do ulic modro-šedé bicykly vyrazí zase 1. března.
---
Obyvatelé Havířova-Životic si stěžovali na to, že řidiči na ulici Padlých hrdinů nedodržují rychlost. Radnice proto nechala přesunout radar z centra města, kde se doprava už zklidnila, právě do Životic.
Ulicí Padlých hrdinů v Havířově-Životicích v minulosti vedly motocyklové závody. Je tedy zřejmé, že se dá po silnici jet velmi rychle. Na závodníky si tak trochu hráli i někteří řidiči a místní obyvatelé proto volali po nějakém zabezpečení.
anketa: "Ani křižovatka, která vede z Těrlicka nezabránila tomu, aby řidiči jezdili padesát. Jezdili až osmdesátikilometrovou rychlostí. Opravdu je to problém a do těch Životic není vjezd bezpečný."
Město se rozhodlo přesunout do Životic jeden z radarů.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Zjednopruhovali jsme Národní třídu a v ten moment se doprava zklidnila, zpomalila a již není radar potřebný. Proto jsme ho mohli přesunout na ulici Padlých hrdinů, kde věřím, že způsobí to samé. To znamená zklidnění a zbezpečnění dopravy.”
Frekventovaná silnice se nachází v blízkosti mateřské a základní školy.
Blanka Helštýnová, ředitelka ZŠ a MŠ Zelená: "Myslím si, že je to ku prospěchu věci, protože auta začínají dodržovat 50km rychlost tady při průjezdu Životicemi. Pomáhá to tady dětem, které jezdí místní hromadnou dopravou do školy, protože když přecházejí, tak je tady větší klid."
V Havířově jsou nyní tři místa, kde se nachází úsekové měření rychlosti. Ke zpomalení dopravy došlo i na výjezdu z Havířova do Ostravy, kde se v minulosti stávaly těžké dopravní nehody.
---
Ostrava chce omezit nadměrné šíření jmelí bílého ve městě. Ve spolupráci a městskými obvody proto zmapovala a dendrologicky zhodnotila bezmála 2 a půl tisíce stromů napadených jmelím. Ty postupně procházejí ošetřením. Některé budou bohužel pokáceny.
V Ostravě ošetřují stromy napadené jmelím. Jen v obvodu Ostrava-Jih jde o 230 stromů. Dalších 31 padne k zemi, protože jsou jmelím natolik oslabeny, že by žádné ošetření nepomohlo.
Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Na ostatních stromech dochází buď k chemickému ošetření nebo k ořezu větví. Na některých stromech je to jakoby napříč, to znamená ošetřit chemicky i případně ořezat.”
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Práce se provádí dvěma způsoby, horolezecky nebo na plošině s tím, že ozdravení toho stromu nespočívá jenom v tom, že se ořeže jmelí, ale jsou tam i bezpečnostní řezy, zdravotní řezy.”
Chemické postřiky se dělají v případě, že koruna stromu je jmelím obsypána z více než 40 procent.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Tam by při použití klasické metody ořezem hrozilo případně poškození stromu.”
Lukáš Křižánek, arborista: “Většinou se to zanedbalo a ty stromy došly do takového stavu jak vidíme tady a není to úplně dobré. Ale když nás zavolají v takovém případě jak je lípa za mnou, tak ten strom na to zareaguje velmi dobře, velmi rychle a prodloužíme mu v podstatě na jeho běžnou délku života. Ten strom to v podstatě ani nezaregistruje.”
Ve většině případech jmelí roznášejí ptáci a neplatí, že se mu daří jen na letitých stromech.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Dokonce roste i na úplně nových výsadbách. V podstatě to ošetření se dělá hlavně z toho důvodu, aby se nezasáhly ty nové výsadby ve městě.”
Nejčastěji jmelím napadené stromy jsou lípy a také topoly a javory Výjimkou ale nejsou ani ovocné stromy.
---
