Práce na zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod intenzivně pokračují. Splašky sice zatím odtékají do řeky, tam se ale naštěstí díky zvýšenému průtoku podstatně naředí. Na všech poškozených technologiích už se pracuje a dobrou zprávou je, že některé firmy Ostravu upřednostnili před jinými zakázkami.
Zářijová povodeň napáchala v Ostravě škodu za asi 1,5 mld. kč a z toho je asi 600 milionů na vodohospodářském majetku ve vlastnictví města. Největším problémem je havárie čistírny odpadních vod, která je tak nefunkční a splašky z celého města vytékají přímo do Odry. Práce na zprovoznění čističky intenzivně pokračují.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Na včerejší radě jsme schválili řadu veřejných zakázek na opravu technologie i budov. V součtu jsou za asi 600 milionů kč."
Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb MMO: "Škody jsou převážně na veškerém elektrotechnickém zařízení. Jsou to veškeré rozvodny, trafostanice, servopohony tzn. řešíme zprovoznění veškerých rozvaděčů a dostat ústřední čistírnu pod elektřinu."
Nefunkční jsou také čerpací stanice odpadních vod Hlučínská, Na Náhonu, Provozní, U Splavu, Bartošova, Nebeského, Polanecká, U Štěrkovny. Zasaženo bylo i několik částí kanalizačních sítí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Nejambicióznější cíl, zprovoznění mechanického čištění, který jsme avizovali od začátku je, že chceme být rychlejší než v roce 97 a mít to do konce roku."
Stále tedy platí apel na obyvatele, aby respektovali kanalizační řád a v kanalizaci nekončilo to, co tam nepatří např. pleny, vlhčené ubrousky, hygienické vložky, léky, chemikálie nebo zbytky potravin.
---
Ve Vrbně pod Pradědem a okolí pokračují práce na postupném obnovování infrastruktury, kterou poškodila nedávná povodeň. Některá místa jsou však stále neprůjezdná, protože voda strhla mosty i celé úseky silnic.
Jedním z nejvíce postižených míst je okolí soutoku Střední a Černé Opavy. Městu se podařilo zpřístupnit všechny místní části a obnovit tam dodávku pitné vody a energií.
Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: “Tahali jsme zhruba 200 metrů provizorně vodovodu a máme 150 metrů kanalizace nataženo. Máme zpřístupněné v současnosti všechny budovy v těchto částech. Jde nám všude elektřina a plyn.”
Velké problémy po povodni zůstávají v dopravě. Voda strhla menší lávky a poškodila i větší mosty. Některé mosty provizorně postavili vojáci. Silnice z Vrbna na Vidle je však z části podemletá a někde si voda odplavila celou.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Máme tady vlastně 70 nějakých oprav silnic a 120 oprav mostů. Takže je to dohromady prostě 200 nějakým zásahů, které musíme udělat a například silnice z Vrbna pod Pradědem na Vidly určitě v zimě zprovozněna nebude. Protože to jsou tak poškozené silnice, kde nám tisíce tun odplavila voda a vlastně po skončení povodní tam, kde byla silnice, chybělo třeba 150 či 200 metrů silnice a tekla tam řeka.”
Řidiči by měli respektovat dopravní značení a uzavírky, aby nesjeli do koryt vodních toků.
Marek Melichárek, náměstek ředitele Správy silnic MSK: “Protože může se stát, že třeba i když si řeknou, že ten projedou, je tam nátrž nebo zákaz vjezdu, budou budou tam chtít najet, abychom potom nemuseli řešit s integrovaným záchranným systémem jejich vytahování a zbytečně blokovali síly, když by hasiči třeba byli potřeba někde jinde.”
Pokud to počasí umožní, budou se silnice opravovat i přes zimu.
---
Letošní houbařská sezona v Beskydech je velmi dobrá a lidé nosí plné koše hřibů. Někteří však riskují své zdraví a životy, když vstupují do míst, kde je to po povodních zakázáno.
Přestože je už měsíc po povodních, některé lokality v Beskydech jsou pro turisty i houbaře stále nebezpečné.
Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Jsou podemleté cesty, jsou podemleté chodníky, mnohé cesty a mostky dneska neexistují. Vidíme, že lidé se i taková místa snaží přelézat, je to velice nebezpečné.”
Následky povodní lesáci stále odstraňují a v lesích se pohybují se svou těžkou technikou. Kvůli riziku úrazu vydal krajský úřad zákaz vstupu do některých lokalit Biskupských lesů. Jde například o masiv hory Smrk.
Anketa: “Věděl jste o tom, že tady je zákaz vstupu do určitých části lesa? Je to nebezpečné a jak na to bude reagovat? No nevím jak. Projdu se po lese, po krajích a posbíráme nějaké hříbky a půjdeme domů. Nebudete chodit, kde nemáte? Ne,, není třeba. Tam , kde je to zakázané, ale je to zakázané už odsud…“
Anketa: “Nevíme, že by tady byl nějaký zákaz. Nevím, kde bychom se to měli dozvědět.”
Zakázané lokality jsou označené cedulkami a mapkami. Lidé je však ignorují.
Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Lidem je to úplně jedno, jestli nějaký zákaz je. Rostou houby a to je zásadní.”
Zákaz vstupu do rizikových lokalit bude v Beskydech platit do konce listopadu.
---
Hned dva kurzy sebeobrany zaplnily zdravotnice z havířovské nemocnice. Strážníci je učili, jak reagovat na nejrůznější krizové situace. A že to ženy pochopily správně, pocítil na vlastní kůži i ředitel nemocnice.
Takto museli před několika lety zasahovat policisté proti agresivnímu muži na centrálním příjmu v havířovské nemocnici. A to nebyl ojedinělý případ. I proto se tyto zdravotnice rozhodly absolvovat kurz Ženy, naučte se bránit, který pořádá městská policie.
Josef Mydlár, strážník MP Havířov: “Jelikož jsou to většinou zdravotní sestry, nebo doktorky, tak úplné začátky. Začali jsme od pádu, úderů, kopů, nějakých odváděcích pák a prostě ten základ, který je nezbytný pro obranu té ženy.”
Jana Sokolová, účastnice kurzu: “Kdybych ten kurz neabsolvovala, tak bych absolutně nevěděla, co dělat. Už jen takové rady, chovat se sebejistě, než se ohlížet, jestli za mnou nikdo nejde. To je super rada a i ty jednoduché chvaty, které se tady učíme, jsou bezvadné.”
Na poslední lekci si ženy mohly vyzkoušet kontaktní boj s Redmanem, který dostal od některých zdravotnic doslova nakládačku. O to větší překvapení bylo, když si sundal helmu. Pod výstrojí se skrýval ředitel nemocnice.
Jana Jonsztová, účastnice kurzu: "Než si sundal tu helmu, tak jsem měla dobrý pocit. Jak už si ji sundal, tak už ne. Je to hrozný pocit si zmlátit šéfa.”
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Já bych chtěl říct, že jste všechny jedničky, že jste do toho šly, protože víme, co se nám děje nejen na urgentu, ale i na ambulancích, odděleních. Musíte se umět bránit, protože někteří pacienti jsou hrozní, ale dali jste mi co proto, jakože fakt.”
---
Jak už z našeho zpravodajství víte, Ostrava je v naší zemi lídrem v nakládání s odpadem a poté, co dokončila separační linku na odpad, nyní rozšiřuje úspěšný projekt třídění přímo u rodinných domů. Princip je jednoduchý - jedna nádoba je určena pro společný sběr papíru, plastu i kovových obalů.
Odpadová společnost OZO Ostrava v předchozích letech testovala v Bartovicích pilotní projekt třídění odpadu tzv. single stream, kdy jsou papír, plasty i kovové obaly ukládány do jednoho kontejneru. Systém se osvědčil a tak je nyní po dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR rozšiřován do dalších částí Ostravy.
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: "Cílem tohoto projektu je vytvořit komfortnější podmínky pro občany na třídění odpadu, čili nemusejí docházet na sběrná místa."
Účelem je ověřit účinnost a efektivnost tohoto systému sběru využitelných složek komunálního odpadu, aniž by se snížila kvalita jednotlivých surovin pro další zpracování. Podmínkou ale je třídící linka, která umí podobný odpad roztřídit. Tu totiž Ostrava nedávno zprovoznila.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tím pádem se přibližujeme k lidem a k domácnostem, aby třídili i ti, kteří doteď netřídili. Dnes to budou mít u baráku a půjde jen o to, které víku zvednou."
Systém bude od listopadu rozšířen ve zbývajících částech obvodu Radvanice a Bartovice a dále v Heřmanicích.
anketa, obyvatelé Radvanic: "Jsem rád, teď to bude všechno u baráku."
"Je to lepší, mám to blízko, doteď sem to musel nosit, bo auto nemám."
Od 4. listopadu začne pro obyvatele obou lokalit platit nový harmonogram svozu. Nádoby budou vyprazdňovány po 14 dnech.
---
V novojičínském Straníku byl odhalen pomník válečnému veteránu Josefu Vavříkovi, který se zde v roce 1919 narodil. Za druhé světové války byl stíhacím pilotem Britského královského letectva.
Pietní akt k odhalení pomníku válečnému veteránu Josefu Vavříkovi se uskutečnil na hřbitově ve Straníku u Nového Jičína. Právě zde bylo instalováno dílo akademického sochaře Jakuba Gajdy, které bude zdejšího rodáka, stíhacího pilota Britského královského letectva za II. světové války trvale připomínat.
Josef Vavřík, syn válečného veterána Josefa Vavříka: “Je to velká sláva, otec by s něčím takovým v životě nepočítal a asi by mu to připadalo hodně pompézní. Nicméně jsem rád, že ten pomník bude připomínat nejen jeho, ale všechny lidi v odboji, kteří riskovali denně životy i tady za okupace, a nakonec se všichni podíleli na porážce nepřítele a osvobození našich národů.”
Josef Vavřík zemřel v 76 letech v roce 1995. Impulsem zrodu tohoto památníku byl dopis historika a specialisty na letce RAF Jana Goláně, který před několika lety obdržela novojičínská radnice.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Díky němu město začalo uvažovat, že bychom měli toto pietní místo vybudovat, což se podařilo i za pomoci akademického sochaře Jakuba Gajdy.”
Jakub Gajda, akademický sochař, autor pomníku: “Zvolil jsem dva masivní betonové díly, které trochu evokují plochu, ze které vzlétala a na kterou přistávala letadla našich letců. A jako hlavní motiv toho upraveného betonu jsem si zvolil stylizovanou českou vlajku, tehdy československou.”
Nahoře na pomníku je umístěna nerezová vlaštovka, motiv, který připomíná dětství Josefa Vavříka a jeho touhu létat, a jsou zde dva nápisy - latinsky a česky “Ne mnozí, ale mnoho”, heslo 312. stíhací perutě královského letectva.
---
Práce na zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod intenzivně pokračují. Splašky sice zatím odtékají do řeky, tam se ale naštěstí díky zvýšenému průtoku podstatně naředí. Na všech poškozených technologiích už se pracuje a dobrou zprávou je, že některé firmy Ostravu upřednostnili před jinými zakázkami.
Zářijová povodeň napáchala v Ostravě škodu za asi 1,5 mld. kč a z toho je asi 600 milionů na vodohospodářském majetku ve vlastnictví města. Největším problémem je havárie čistírny odpadních vod, která je tak nefunkční a splašky z celého města vytékají přímo do Odry. Práce na zprovoznění čističky intenzivně pokračují.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Na včerejší radě jsme schválili řadu veřejných zakázek na opravu technologie i budov. V součtu jsou za asi 600 milionů kč."
Jan Kotala, vedoucí oddělení vodohospodářských staveb MMO: "Škody jsou převážně na veškerém elektrotechnickém zařízení. Jsou to veškeré rozvodny, trafostanice, servopohony tzn. řešíme zprovoznění veškerých rozvaděčů a dostat ústřední čistírnu pod elektřinu."
Nefunkční jsou také čerpací stanice odpadních vod Hlučínská, Na Náhonu, Provozní, U Splavu, Bartošova, Nebeského, Polanecká, U Štěrkovny. Zasaženo bylo i několik částí kanalizačních sítí.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Nejambicióznější cíl, zprovoznění mechanického čištění, který jsme avizovali od začátku je, že chceme být rychlejší než v roce 97 a mít to do konce roku."
Stále tedy platí apel na obyvatele, aby respektovali kanalizační řád a v kanalizaci nekončilo to, co tam nepatří např. pleny, vlhčené ubrousky, hygienické vložky, léky, chemikálie nebo zbytky potravin.
---
Ve Vrbně pod Pradědem a okolí pokračují práce na postupném obnovování infrastruktury, kterou poškodila nedávná povodeň. Některá místa jsou však stále neprůjezdná, protože voda strhla mosty i celé úseky silnic.
Jedním z nejvíce postižených míst je okolí soutoku Střední a Černé Opavy. Městu se podařilo zpřístupnit všechny místní části a obnovit tam dodávku pitné vody a energií.
Petr Kopínec (ANO), starosta Vrbna pod Pradědem: “Tahali jsme zhruba 200 metrů provizorně vodovodu a máme 150 metrů kanalizace nataženo. Máme zpřístupněné v současnosti všechny budovy v těchto částech. Jde nám všude elektřina a plyn.”
Velké problémy po povodni zůstávají v dopravě. Voda strhla menší lávky a poškodila i větší mosty. Některé mosty provizorně postavili vojáci. Silnice z Vrbna na Vidle je však z části podemletá a někde si voda odplavila celou.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Máme tady vlastně 70 nějakých oprav silnic a 120 oprav mostů. Takže je to dohromady prostě 200 nějakým zásahů, které musíme udělat a například silnice z Vrbna pod Pradědem na Vidly určitě v zimě zprovozněna nebude. Protože to jsou tak poškozené silnice, kde nám tisíce tun odplavila voda a vlastně po skončení povodní tam, kde byla silnice, chybělo třeba 150 či 200 metrů silnice a tekla tam řeka.”
Řidiči by měli respektovat dopravní značení a uzavírky, aby nesjeli do koryt vodních toků.
Marek Melichárek, náměstek ředitele Správy silnic MSK: “Protože může se stát, že třeba i když si řeknou, že ten projedou, je tam nátrž nebo zákaz vjezdu, budou budou tam chtít najet, abychom potom nemuseli řešit s integrovaným záchranným systémem jejich vytahování a zbytečně blokovali síly, když by hasiči třeba byli potřeba někde jinde.”
Pokud to počasí umožní, budou se silnice opravovat i přes zimu.
---
Letošní houbařská sezona v Beskydech je velmi dobrá a lidé nosí plné koše hřibů. Někteří však riskují své zdraví a životy, když vstupují do míst, kde je to po povodních zakázáno.
Přestože je už měsíc po povodních, některé lokality v Beskydech jsou pro turisty i houbaře stále nebezpečné.
Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Jsou podemleté cesty, jsou podemleté chodníky, mnohé cesty a mostky dneska neexistují. Vidíme, že lidé se i taková místa snaží přelézat, je to velice nebezpečné.”
Následky povodní lesáci stále odstraňují a v lesích se pohybují se svou těžkou technikou. Kvůli riziku úrazu vydal krajský úřad zákaz vstupu do některých lokalit Biskupských lesů. Jde například o masiv hory Smrk.
Anketa: “Věděl jste o tom, že tady je zákaz vstupu do určitých části lesa? Je to nebezpečné a jak na to bude reagovat? No nevím jak. Projdu se po lese, po krajích a posbíráme nějaké hříbky a půjdeme domů. Nebudete chodit, kde nemáte? Ne,, není třeba. Tam , kde je to zakázané, ale je to zakázané už odsud…“
Anketa: “Nevíme, že by tady byl nějaký zákaz. Nevím, kde bychom se to měli dozvědět.”
Zakázané lokality jsou označené cedulkami a mapkami. Lidé je však ignorují.
Martin Konvičný, Biskupské lesy, správce lesa: “Lidem je to úplně jedno, jestli nějaký zákaz je. Rostou houby a to je zásadní.”
Zákaz vstupu do rizikových lokalit bude v Beskydech platit do konce listopadu.
---
Hned dva kurzy sebeobrany zaplnily zdravotnice z havířovské nemocnice. Strážníci je učili, jak reagovat na nejrůznější krizové situace. A že to ženy pochopily správně, pocítil na vlastní kůži i ředitel nemocnice.
Takto museli před několika lety zasahovat policisté proti agresivnímu muži na centrálním příjmu v havířovské nemocnici. A to nebyl ojedinělý případ. I proto se tyto zdravotnice rozhodly absolvovat kurz Ženy, naučte se bránit, který pořádá městská policie.
Josef Mydlár, strážník MP Havířov: “Jelikož jsou to většinou zdravotní sestry, nebo doktorky, tak úplné začátky. Začali jsme od pádu, úderů, kopů, nějakých odváděcích pák a prostě ten základ, který je nezbytný pro obranu té ženy.”
Jana Sokolová, účastnice kurzu: “Kdybych ten kurz neabsolvovala, tak bych absolutně nevěděla, co dělat. Už jen takové rady, chovat se sebejistě, než se ohlížet, jestli za mnou nikdo nejde. To je super rada a i ty jednoduché chvaty, které se tady učíme, jsou bezvadné.”
Na poslední lekci si ženy mohly vyzkoušet kontaktní boj s Redmanem, který dostal od některých zdravotnic doslova nakládačku. O to větší překvapení bylo, když si sundal helmu. Pod výstrojí se skrýval ředitel nemocnice.
Jana Jonsztová, účastnice kurzu: "Než si sundal tu helmu, tak jsem měla dobrý pocit. Jak už si ji sundal, tak už ne. Je to hrozný pocit si zmlátit šéfa.”
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Já bych chtěl říct, že jste všechny jedničky, že jste do toho šly, protože víme, co se nám děje nejen na urgentu, ale i na ambulancích, odděleních. Musíte se umět bránit, protože někteří pacienti jsou hrozní, ale dali jste mi co proto, jakože fakt.”
---
Jak už z našeho zpravodajství víte, Ostrava je v naší zemi lídrem v nakládání s odpadem a poté, co dokončila separační linku na odpad, nyní rozšiřuje úspěšný projekt třídění přímo u rodinných domů. Princip je jednoduchý - jedna nádoba je určena pro společný sběr papíru, plastu i kovových obalů.
Odpadová společnost OZO Ostrava v předchozích letech testovala v Bartovicích pilotní projekt třídění odpadu tzv. single stream, kdy jsou papír, plasty i kovové obaly ukládány do jednoho kontejneru. Systém se osvědčil a tak je nyní po dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR rozšiřován do dalších částí Ostravy.
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: "Cílem tohoto projektu je vytvořit komfortnější podmínky pro občany na třídění odpadu, čili nemusejí docházet na sběrná místa."
Účelem je ověřit účinnost a efektivnost tohoto systému sběru využitelných složek komunálního odpadu, aniž by se snížila kvalita jednotlivých surovin pro další zpracování. Podmínkou ale je třídící linka, která umí podobný odpad roztřídit. Tu totiž Ostrava nedávno zprovoznila.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tím pádem se přibližujeme k lidem a k domácnostem, aby třídili i ti, kteří doteď netřídili. Dnes to budou mít u baráku a půjde jen o to, které víku zvednou."
Systém bude od listopadu rozšířen ve zbývajících částech obvodu Radvanice a Bartovice a dále v Heřmanicích.
anketa, obyvatelé Radvanic: "Jsem rád, teď to bude všechno u baráku."
"Je to lepší, mám to blízko, doteď sem to musel nosit, bo auto nemám."
Od 4. listopadu začne pro obyvatele obou lokalit platit nový harmonogram svozu. Nádoby budou vyprazdňovány po 14 dnech.
---
V novojičínském Straníku byl odhalen pomník válečnému veteránu Josefu Vavříkovi, který se zde v roce 1919 narodil. Za druhé světové války byl stíhacím pilotem Britského královského letectva.
Pietní akt k odhalení pomníku válečnému veteránu Josefu Vavříkovi se uskutečnil na hřbitově ve Straníku u Nového Jičína. Právě zde bylo instalováno dílo akademického sochaře Jakuba Gajdy, které bude zdejšího rodáka, stíhacího pilota Britského královského letectva za II. světové války trvale připomínat.
Josef Vavřík, syn válečného veterána Josefa Vavříka: “Je to velká sláva, otec by s něčím takovým v životě nepočítal a asi by mu to připadalo hodně pompézní. Nicméně jsem rád, že ten pomník bude připomínat nejen jeho, ale všechny lidi v odboji, kteří riskovali denně životy i tady za okupace, a nakonec se všichni podíleli na porážce nepřítele a osvobození našich národů.”
Josef Vavřík zemřel v 76 letech v roce 1995. Impulsem zrodu tohoto památníku byl dopis historika a specialisty na letce RAF Jana Goláně, který před několika lety obdržela novojičínská radnice.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Díky němu město začalo uvažovat, že bychom měli toto pietní místo vybudovat, což se podařilo i za pomoci akademického sochaře Jakuba Gajdy.”
Jakub Gajda, akademický sochař, autor pomníku: “Zvolil jsem dva masivní betonové díly, které trochu evokují plochu, ze které vzlétala a na kterou přistávala letadla našich letců. A jako hlavní motiv toho upraveného betonu jsem si zvolil stylizovanou českou vlajku, tehdy československou.”
Nahoře na pomníku je umístěna nerezová vlaštovka, motiv, který připomíná dětství Josefa Vavříka a jeho touhu létat, a jsou zde dva nápisy - latinsky a česky “Ne mnozí, ale mnoho”, heslo 312. stíhací perutě královského letectva.
---
