I když požárů v Moravskoslezském kraji loni přibylo, obětí je mnohem méně. Nejčastější událostí, ke které si občané volají hasiče, je technická pomoc, což je často například spadaný strom po silném větru nebo bouřce.
V loňském roce hasiči zasahovali u téměř 25 tisíc událostí, ze kterých byly více než 2/3 emergentní. Dobrou zprávou je, že došlo k navýšení počtu hasičů o 39, takže je nyní v celém regionu k dispozici 840 mužů.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Zásadně se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji dlouhodobě podílejí technické pomoci (loni 9 688, předloni 9 215). Tyto počty mj. ovlivňuje počet výjezdů ke spadlým a nebezpečným stromům. Loni a v roce 2021 jich bylo téměř 1 800, v roce 2020 téměř 2 700."
Hasiči loni likvidovali celkem 20180 požárů, což je o asi 400 více, než o rok dříve. Zahynulo při nich 9 osob tedy o polovinu méně, než v roce 2021.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Nejčastějšími příčinami vzniku požárů v Moravskoslezském kraji v roce 2022 byla nedbalostní jednání a technické závady např. elektrospotřebičů a nebo vozidel."
Největší škodu 18 milionů korun plameny loni napáchaly v kalírně v průmyslovém areálu v Kopřivnici, kde hasiči uchránili hodnoty za 100 milionů. 8 milionů byla škoda při požáru administrativní budovy ve Studénce.
---
Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.
Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“
Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.
Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“
Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“
Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.
---
Slezská nemocnice v Opavě má k dispozici novou laparoskopickou věž, která přenáší 3D obraz. Doposud mohli lékaři na monitoru sledovat průběh operace pouze ve 2D zobrazení. Nová technika nyní může zkrátit dobu trvání operace.
Tento nově vyvinutý laparoskop se od svých předchůdců liší způsobem zobrazení, díky kterému mohou lékaři na monitoru pozorovat pohyb endoskopických nástrojů uvnitř dutiny břišní pacienta ve 3D prostoru.
Takovýto neostrý obraz přenáší kamera. K jeho správnému vnímání však musí mít operatér nasazeny speciální brýle.
Matúš Peteja, primář chirurgického odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Tím, že vidíme prostor, tak šetříme tzv. zbytečné pohyby, kterými se potřebujeme zorientovat v prostoru. 3D zobrazení je velmi výhodné, když děláme jemné věci. Jako např. šití nebo jemná preparace.“
Podrobnější zobrazení snižuje délku operace. Některé úkony se mohou zkrátit až o polovinu. A v návaznosti na to bude také celková doba operace kratší.
Nový laparoskop prozatím používají na chirurgickém oddělení např. k operacím břišní či brániční kýly, k operaci střeva.
Možnosti využití se budou časem ještě rozšiřovat. Laparoskopie je totiž často užívaným operačním způsobem. Díky malé ráně a menší ztrátě krve je ve srovnání s klasickou operací k pacientům šetrnější.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My provádíme na našem chirurgickém oddělení asi 650 laparoskopických operací. Je to asi 40% podíl z celkového počtu operací na tomto oddělení.“
Nový přístroj za 3,5 milionů korun si Slezská nemocnice pořídila z dotačního programu ministerstva zdravotnictví. Prozatím lékaři novým přístrojem operovali dvě desítky pacientů. Ale stále také pracují s klasickým laparoskopem, který umožňuje pouze 2D zobrazení.
Matúš Peteja, primář chirurgického odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Prostorový vjem tam chybí. A tak je operatér odkázaný na odhad vzdálenosti, odhad pohybu.“
Nyní se 3D laparoskop používá pouze u chirurgických operací. V budoucnu nemocnice hodlá pořídit další přístroj tohoto typu, který by se mohl využívat např. při v gynekologii.
---
Město Ostrava si zakládá na významné podpoře sportu a i letos chce klubům a organizacím pomoci nejen s jejich celoroční činností, ale i s pořádáním nejrůznějších akcí. Výše dotace zohledňuje nejen základnu, ale i počet trenérů či například jak reprezentují město.
Pro rok 2023 připravil ostravský magistrát přes 171 milionů korun, které rozdělí pouze do sportu. V rámci 4 dotačních programů bude podpořeno více než 200 projektů. Kluby a sportovní organizace mohou peníze čerpat na svou činnost, na pořádání závodů a akcí a také na infrastrukturu.
Jan Dohnal, náměstek primátora Ostravy: „Město je dlouhodobým, a v některých případech také klíčovým, partnerem sportovních aktivit v Ostravě. V činnosti některých klubů stále vnímáme doznívání negativních důsledků pandemie a také proto je podpora sportu zásadní. Zdravé město tvoří zdraví lidé, a jak víme, pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Pro dosažení nejlepších výsledků ve sportu musí být realizována jak podpora sportovní činnosti, tak také rozvoj sportovní infrastruktury, a na tento bychom se chtěli dále zaměřit."
Více peněz dostanou tzv. významné kluby, které mají velkou základnu a jsou populární i mezi diváky. Jde například o HC Vítkovice nebo Baník Ostrava. Patří mezi ně také Klub plaveckých sportů Ostrava, který loni získal na mistrovství republiky neuvěřitelných 57 medailí a z toho 23 zlatých.
Jan Pala, předseda a trenér KPS Ostrava: "Jsme rádi, že ta podpora byla ve srovnání s loňským rokem zhruba o třetinu navýšena. Dostali jsme dotaci na vrcholový sport, na činnost našich nejlepších plavců."
Dlouhodobým trendem u sportovních dotací je zvyšování míry digitalizace, kdy kluby mohou žádost o finance řešit pohodlně prostřednictvím internetu. Nově byla využita hodnotící kritéria, takže žadatelé ví, jaké parametry se budou posuzovat.
---
Na konci ledna zahájí havířovská nemocnice rozsáhlou rekonstrukci rehabilitace. Pacienti však nemusí mít obavy, protože budou všechny procedury zachovány v náhradních prostorách nemocnice.
Rehabilitace, která se nachází v suterénu havířovské nemocnice, je posledním původním komplexem. Přístrojová technika je sice na vysoké úrovni, prostory jsou ale zhruba 50 let staré. Nyní ambulantní rehabilitace projde rekonstrukcí.
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Jelikož to bude velká rekonstrukce, tak ji rozdělíme na jednotlivé etapy. Zahájíme rekonstrukci části tělocvičen, elektroléčbou, magnetoterapií a součástí bude třeba výměna tady toho dlouho nefunkčního bazénu, na který se budou pacienti těšit nejvíc.”
Práce začnou už na konci ledna. Jelikož se jedná o velký zásah, budou jednotlivé procedury postupně přestěhovány do jiných prostor v rámci nemocnice.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: “To znamená veškeré elektroinstalace, vodařské záležitosti. Stavebně se vybourají všechny příčky, postaví se znovu. Budou prostory osazeny podhledy, novými světly."
Zdenka Kališíková, fyzioterapeutka: "Předtím jsem pracovala v lázních v Karviné v Dárkově. Takže můžu srovnat prostředí, tam to bylo modernější."
anketa: "Je to vlastně od začátku postavení nemocnice, a to už v dnešní době nevyhovuje. Už by to chtělo rekonstrukci.”
Rekonstrukce bude trvat necelý rok a bude stát zhruba 60 milionů korun. Značnou část nákladů pokryje zřizovatel, tedy MSK.
---
Na budově Základní školy v Opavě-Kylešovicích byla odhalena pamětní deska zdejšímu rodákovi, generálu Jaroslavu Konečnému. Přesně před 80 lety byl popravený nacisty. Tento muž zasvětil svůj život vojenské službě a boji za svobodu naší země.
Tato krabice s dokumenty je připomínkou generála Jaroslava Konečného. Uchovávají ji jeho příbuzní. Upomíná na muže, který bojoval v obou světových válkách, sloužil v legiích, působil v protinacistickém odboji.
Roman Konečný, prasynovec J. Konečného: „Ty materiály, to je vlastně rodinná sbírka, která se předává z generace na generaci. Obsahuje dopisy, které dostával za I. sv. války na frontu. A také fotografie.“
Jaroslav Konečný se narodil v Kylešovicích, které jsou dnes součástí Opavy v roce 1891. Začal studovat práva, ale školu nedokončil a stal se vojákem. V první světové válce padl do zajetí a přešel k legiím. Ve II. světové válce působil jako velitel v ilegální odbojové organizaci Obrana národa.
Tuto významnou osobnost teď připomíná pamětní deska umístěná na budově Základní školy Opavě – Kylešovicích. Odhalena byla 20. ledna ve 20 hodin a 12 minut. V tuto dobu v roce 1943 byl Jaroslav Konečný v Berlíně popraven za svou odbojovou činnost.
Profil hrdého vojáka doplňuje ostři gilotiny, kterou byl rozsudek smrti proveden.
Eduard Stehlík, ředitel, Památník Lidice: „Nacistické Německo nahlíželo na odbojáře, kteří bojovali proti nacistickému okupačnímu teroru jako na vlastizrádce, protože protektorát Čechy a Morava byl začleněn do třetí říše.“
Ještě před svou smrtí napsal Konečný dopis, kterým se loučil se svou rodinou. Smířený, vyrovnaný odevzdaný
citace z dopisu: „Netruchlete moji nejmilejší mé smrti. Smiřte se s mým osudem a hledejte způsob, jak na mne zapomenout a jak se věnovat těm, kteří žijí a o ně se starat.“
Přestože od smrti Jaroslava Konečného, který byl in memoriam povýšen do hodnosti generála, uplynulo 80 let, připomínky v podobě pamětní desky, se tento hrdina dočkal až nyní. A to díky donátorovi Markovi Veselému.
Marek Veselý, donátor: „Jako občan Kylešovic jsem bral za své, že mu to dlužíme. A že je třeba jeho jméno rozšířit mezi obyvatelstvo.“
Rodina se nikdy nedozvěděla, kde byl Jaroslav Konečný pohřbený. Takže pamětní deska je zároveň také pietním místem. Jméno a osud tohoto muže bude připomínat i chystaná expozice v Památníku II. světové války v Hrabyni.
Jana Horáková, ředitelka, Slezské zemské muzeum: „Jsou tisíce osudů, lidí, kteří se zúčastnili II. světové války a my o nich nic nevíme. To by mělo být úkolem nové expozice.“
Kvůli rekonstrukci je nyní památník uzavřený. Otevření se chystá na konec dubna.
---
I když požárů v Moravskoslezském kraji loni přibylo, obětí je mnohem méně. Nejčastější událostí, ke které si občané volají hasiče, je technická pomoc, což je často například spadaný strom po silném větru nebo bouřce.
V loňském roce hasiči zasahovali u téměř 25 tisíc událostí, ze kterých byly více než 2/3 emergentní. Dobrou zprávou je, že došlo k navýšení počtu hasičů o 39, takže je nyní v celém regionu k dispozici 840 mužů.
Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Zásadně se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji dlouhodobě podílejí technické pomoci (loni 9 688, předloni 9 215). Tyto počty mj. ovlivňuje počet výjezdů ke spadlým a nebezpečným stromům. Loni a v roce 2021 jich bylo téměř 1 800, v roce 2020 téměř 2 700."
Hasiči loni likvidovali celkem 20180 požárů, což je o asi 400 více, než o rok dříve. Zahynulo při nich 9 osob tedy o polovinu méně, než v roce 2021.
Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Nejčastějšími příčinami vzniku požárů v Moravskoslezském kraji v roce 2022 byla nedbalostní jednání a technické závady např. elektrospotřebičů a nebo vozidel."
Největší škodu 18 milionů korun plameny loni napáchaly v kalírně v průmyslovém areálu v Kopřivnici, kde hasiči uchránili hodnoty za 100 milionů. 8 milionů byla škoda při požáru administrativní budovy ve Studénce.
---
Prostřednictvím MS energetického centra se náš kraj snaží v době energetické krize pomoci městům a obcím v našem regionu. Pilotním projektem se stala spolupráce na Třinecku.
Na konci loňského roku zástupci kraje a jeho organizací nabídli městům a obcím pomoc s řešením energetických problémů. Jako první se přihlásilo Třinecko. A právě tam se rozjel pilotní projekt.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jedná se o úspory ve všech možných oblastech a také o komunitní energetiku. Je mnohem výhodnější pro obce nabízet elektřinu ne do distribuce, ale někomu, kdo sídlí hned vedle. Typickým příkladem je škola, která nepotřebuje elektřinu o víkendech ani o prázdninách a může ji nabídnout vedlejší fabrice. S tím chceme těm obcím pomoct.“
Celý projekt dostalo na starosti MS energetické centrum.
Rostislav Rožnovský, ředitel MEC: „MEC poskytuje úspory našim příspěvkovým organizacím a kraji, zajišťuje obnovitelné zdroje. Do Třince přijíždíme informovat o projektu Centra veřejných energetiků, tzn. co jsme schopni pro ty obce dělat.“
Věra Palkovská, primátorka Třince: „Chceme pomoci okolním obcím v poradenství. Takže jsme dohodnuti, že přímo na magistrátu bude poradenství, kde poradce bude přístupný nejen Třinci, ale i těm obcím, abychom tu energetickou situaci zvládli.“
Po vyhodnocení pilotu v Třinci bude projekt pokračovat v dalších částech MS kraje.
---
Slezská nemocnice v Opavě má k dispozici novou laparoskopickou věž, která přenáší 3D obraz. Doposud mohli lékaři na monitoru sledovat průběh operace pouze ve 2D zobrazení. Nová technika nyní může zkrátit dobu trvání operace.
Tento nově vyvinutý laparoskop se od svých předchůdců liší způsobem zobrazení, díky kterému mohou lékaři na monitoru pozorovat pohyb endoskopických nástrojů uvnitř dutiny břišní pacienta ve 3D prostoru.
Takovýto neostrý obraz přenáší kamera. K jeho správnému vnímání však musí mít operatér nasazeny speciální brýle.
Matúš Peteja, primář chirurgického odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Tím, že vidíme prostor, tak šetříme tzv. zbytečné pohyby, kterými se potřebujeme zorientovat v prostoru. 3D zobrazení je velmi výhodné, když děláme jemné věci. Jako např. šití nebo jemná preparace.“
Podrobnější zobrazení snižuje délku operace. Některé úkony se mohou zkrátit až o polovinu. A v návaznosti na to bude také celková doba operace kratší.
Nový laparoskop prozatím používají na chirurgickém oddělení např. k operacím břišní či brániční kýly, k operaci střeva.
Možnosti využití se budou časem ještě rozšiřovat. Laparoskopie je totiž často užívaným operačním způsobem. Díky malé ráně a menší ztrátě krve je ve srovnání s klasickou operací k pacientům šetrnější.
Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My provádíme na našem chirurgickém oddělení asi 650 laparoskopických operací. Je to asi 40% podíl z celkového počtu operací na tomto oddělení.“
Nový přístroj za 3,5 milionů korun si Slezská nemocnice pořídila z dotačního programu ministerstva zdravotnictví. Prozatím lékaři novým přístrojem operovali dvě desítky pacientů. Ale stále také pracují s klasickým laparoskopem, který umožňuje pouze 2D zobrazení.
Matúš Peteja, primář chirurgického odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Prostorový vjem tam chybí. A tak je operatér odkázaný na odhad vzdálenosti, odhad pohybu.“
Nyní se 3D laparoskop používá pouze u chirurgických operací. V budoucnu nemocnice hodlá pořídit další přístroj tohoto typu, který by se mohl využívat např. při v gynekologii.
---
Město Ostrava si zakládá na významné podpoře sportu a i letos chce klubům a organizacím pomoci nejen s jejich celoroční činností, ale i s pořádáním nejrůznějších akcí. Výše dotace zohledňuje nejen základnu, ale i počet trenérů či například jak reprezentují město.
Pro rok 2023 připravil ostravský magistrát přes 171 milionů korun, které rozdělí pouze do sportu. V rámci 4 dotačních programů bude podpořeno více než 200 projektů. Kluby a sportovní organizace mohou peníze čerpat na svou činnost, na pořádání závodů a akcí a také na infrastrukturu.
Jan Dohnal, náměstek primátora Ostravy: „Město je dlouhodobým, a v některých případech také klíčovým, partnerem sportovních aktivit v Ostravě. V činnosti některých klubů stále vnímáme doznívání negativních důsledků pandemie a také proto je podpora sportu zásadní. Zdravé město tvoří zdraví lidé, a jak víme, pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Pro dosažení nejlepších výsledků ve sportu musí být realizována jak podpora sportovní činnosti, tak také rozvoj sportovní infrastruktury, a na tento bychom se chtěli dále zaměřit."
Více peněz dostanou tzv. významné kluby, které mají velkou základnu a jsou populární i mezi diváky. Jde například o HC Vítkovice nebo Baník Ostrava. Patří mezi ně také Klub plaveckých sportů Ostrava, který loni získal na mistrovství republiky neuvěřitelných 57 medailí a z toho 23 zlatých.
Jan Pala, předseda a trenér KPS Ostrava: "Jsme rádi, že ta podpora byla ve srovnání s loňským rokem zhruba o třetinu navýšena. Dostali jsme dotaci na vrcholový sport, na činnost našich nejlepších plavců."
Dlouhodobým trendem u sportovních dotací je zvyšování míry digitalizace, kdy kluby mohou žádost o finance řešit pohodlně prostřednictvím internetu. Nově byla využita hodnotící kritéria, takže žadatelé ví, jaké parametry se budou posuzovat.
---
Na konci ledna zahájí havířovská nemocnice rozsáhlou rekonstrukci rehabilitace. Pacienti však nemusí mít obavy, protože budou všechny procedury zachovány v náhradních prostorách nemocnice.
Rehabilitace, která se nachází v suterénu havířovské nemocnice, je posledním původním komplexem. Přístrojová technika je sice na vysoké úrovni, prostory jsou ale zhruba 50 let staré. Nyní ambulantní rehabilitace projde rekonstrukcí.
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Jelikož to bude velká rekonstrukce, tak ji rozdělíme na jednotlivé etapy. Zahájíme rekonstrukci části tělocvičen, elektroléčbou, magnetoterapií a součástí bude třeba výměna tady toho dlouho nefunkčního bazénu, na který se budou pacienti těšit nejvíc.”
Práce začnou už na konci ledna. Jelikož se jedná o velký zásah, budou jednotlivé procedury postupně přestěhovány do jiných prostor v rámci nemocnice.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: “To znamená veškeré elektroinstalace, vodařské záležitosti. Stavebně se vybourají všechny příčky, postaví se znovu. Budou prostory osazeny podhledy, novými světly."
Zdenka Kališíková, fyzioterapeutka: "Předtím jsem pracovala v lázních v Karviné v Dárkově. Takže můžu srovnat prostředí, tam to bylo modernější."
anketa: "Je to vlastně od začátku postavení nemocnice, a to už v dnešní době nevyhovuje. Už by to chtělo rekonstrukci.”
Rekonstrukce bude trvat necelý rok a bude stát zhruba 60 milionů korun. Značnou část nákladů pokryje zřizovatel, tedy MSK.
---
Na budově Základní školy v Opavě-Kylešovicích byla odhalena pamětní deska zdejšímu rodákovi, generálu Jaroslavu Konečnému. Přesně před 80 lety byl popravený nacisty. Tento muž zasvětil svůj život vojenské službě a boji za svobodu naší země.
Tato krabice s dokumenty je připomínkou generála Jaroslava Konečného. Uchovávají ji jeho příbuzní. Upomíná na muže, který bojoval v obou světových válkách, sloužil v legiích, působil v protinacistickém odboji.
Roman Konečný, prasynovec J. Konečného: „Ty materiály, to je vlastně rodinná sbírka, která se předává z generace na generaci. Obsahuje dopisy, které dostával za I. sv. války na frontu. A také fotografie.“
Jaroslav Konečný se narodil v Kylešovicích, které jsou dnes součástí Opavy v roce 1891. Začal studovat práva, ale školu nedokončil a stal se vojákem. V první světové válce padl do zajetí a přešel k legiím. Ve II. světové válce působil jako velitel v ilegální odbojové organizaci Obrana národa.
Tuto významnou osobnost teď připomíná pamětní deska umístěná na budově Základní školy Opavě – Kylešovicích. Odhalena byla 20. ledna ve 20 hodin a 12 minut. V tuto dobu v roce 1943 byl Jaroslav Konečný v Berlíně popraven za svou odbojovou činnost.
Profil hrdého vojáka doplňuje ostři gilotiny, kterou byl rozsudek smrti proveden.
Eduard Stehlík, ředitel, Památník Lidice: „Nacistické Německo nahlíželo na odbojáře, kteří bojovali proti nacistickému okupačnímu teroru jako na vlastizrádce, protože protektorát Čechy a Morava byl začleněn do třetí říše.“
Ještě před svou smrtí napsal Konečný dopis, kterým se loučil se svou rodinou. Smířený, vyrovnaný odevzdaný
citace z dopisu: „Netruchlete moji nejmilejší mé smrti. Smiřte se s mým osudem a hledejte způsob, jak na mne zapomenout a jak se věnovat těm, kteří žijí a o ně se starat.“
Přestože od smrti Jaroslava Konečného, který byl in memoriam povýšen do hodnosti generála, uplynulo 80 let, připomínky v podobě pamětní desky, se tento hrdina dočkal až nyní. A to díky donátorovi Markovi Veselému.
Marek Veselý, donátor: „Jako občan Kylešovic jsem bral za své, že mu to dlužíme. A že je třeba jeho jméno rozšířit mezi obyvatelstvo.“
Rodina se nikdy nedozvěděla, kde byl Jaroslav Konečný pohřbený. Takže pamětní deska je zároveň také pietním místem. Jméno a osud tohoto muže bude připomínat i chystaná expozice v Památníku II. světové války v Hrabyni.
Jana Horáková, ředitelka, Slezské zemské muzeum: „Jsou tisíce osudů, lidí, kteří se zúčastnili II. světové války a my o nich nic nevíme. To by mělo být úkolem nové expozice.“
Kvůli rekonstrukci je nyní památník uzavřený. Otevření se chystá na konec dubna.
---
