Důvěřivá žena z Karvinska přišla o 100 tisíc korun
Další případ podvodu v internetovém bankovnictví řeší karvinští kriminalisté. Důvěřivá žena poslala neznámému muži své osobní údaje a ten jí pak vybral z účtu přes 100 tisíc korun. Podobných případů stále přibývá a nepomáhají ani varování.
V minulých dnech přišla na obvodní oddělení policie v Dětmarovicích vyděšená žena, že ji z bankovního účtu zmizelo přes 100 tisíc korun. Jenže bohužel sama dobrovolně poslala své osobní údaje neznámému muži, který reagoval na její inzerát na prodej knihy za 90 korun.
Daniela Vlčková, mluvčí PČR Karviná: "Zájemci, který ji kontaktoval, na jeho požadavek následně sdělila své osobní údaje a e-mailovou adresu. Na ni pak obdržela internetový odkaz. Netušila, že je podvodný a otevřela ho. V domnění, že se nachází na oficiálních stránkách banky, kde má vedený účet, vyplnila potřebné bankovní údaje včetně přístupového hesla."
Žena pak ještě transakci potvrdila PIN kódem a podvodník měl vše, co potřeboval. Během chvíle pak z účtu převedl přes 100 tisíc korun. Zajímavé je, že i účet, na který peníze převedl, byl od jiného podvedeného člověka. Převody mezi účty chtěl asi zamaskovat stopy. Pro platby na internetu dodržujte základní pravidla bezpečnosti.
Pavel Vítek, vedoucí oddělení kyberkriminality PČR Ostrava: "Policie opětovně apeluje na veřejnost k maximální opatrnosti v elektronické komunikace, potažmo ve virtuálním prostředí obecně. Podvodné SMS zprávy nebo e-mail veřejně známých organizací či institucí mají dokonalou grafiku, věrně napodobující originál. Doporučujeme např. zkontrolovat adresu odesílatele, přemýšlet, zda je taková informace možná a hlavně neotevírat odkazy."
Podobných případů je v posledních týdnech stále více a tak policisté znovu nabádají všechny občany, kteří využívají internetové bankovnictví, aby byli velmi opatrní a své osobní údaje pečlivě střežili.
---
V Klimkovicích se konal již 7. ročník soutěže Zlatý masér
Střední odborné učiliště Dakol uspořádalo již 7. ročník soutěže Zlatý masér. Tradičně se už akce konala v Sanatoriích Klimkovice. Žáci předvedli své dovednosti ve dvou kategoriích.
Soutěž Zlatý masér je ojedinělou v Česku i ve Střední Evropě. První ročník se konal na škole Dakol v Havířově. Od druhého ročníku škola spolupracuje se Sanatoriem v Klimkovicích.
Vladimír Kolder, ředitel Středního odborného učiliště Dakol: “Chtěli jsme dát dohromady komunitu těch žáků, masérských oborů z toho ranku zdravotních oborů. V celé republice nikde takové soutěže nebyly, tak nás to napadlo, že bychom mohli jako škola, která učí jak tříleté, tak čtyřletý studijní obor něco takového zorganizovat. Oslovili jsme školy v rámci regionálního školství a po tom druhém ročníku, kdy se nám přihlásilo osm nebo devět škol, se to roztáhlo až do té dnešní podoby, kdy už jsme měli přihlášeno osmnáct škol. Myslíme si, že to je úplně nádherná účast, protože je celkově v ČR jen 22 škol, které se výukou těchto oborů zabývají.”
Žáci soutěžili ve dvou kategoriích.
Petr Navrátil, organizátor, Střední odborné učiliště Dakol: “Sportovní masáž jednotlivců a sportovní masáž dvojic, kterou nazýváme synchronní sportovní masáži. Bylo na výběr několik témat. Sportovní masáž zad, sportovní masáž dolních končetin zezadu, sportovní masáž dolních končetin zepředu a sportovní masáž horních končetin. U těch synchronních masáží jsou jen tři témata, protože synchronně se dají masírovat jen končetiny.”
Odborná porota hodnotila provedené hmaty, přístup maséra, nanášení prostředků a samozřejmě, zda je masáž udělaná ve správném postupu. U synchronní masáže záleželo i na kreativitě.
Jakub Žáček, Střední zdravotnická škola Most: “Připravoval jsem se na to dva roky, protože jsem teď v druhém ročníku. A bylo těžké se na to připravit. Konkurence byla velká, bylo tady hodně škol, takže jsem ani nečekal, že vyhraju.”
Milan Sirý, VOŠ DAKOL a SŠ DAKOL, Petrovice u Karviné: “Trénovali jsme pravidelně a musím říct, že jsme rádi za vítězství.”
Sebastian Vaněk, VOŠ DAKOL a SŠ DAKOL, Petrovice u Karviné: “Je to určitě těžší než normální masáž, protože musíme dávat ohledy na kolegu, každý jede jinak rychle a sjednotit se, bylo ze začátku problém, ale myslím si, že jsme to zvládli v pohodě. Moje pocity? Splnili jsme, co jsme měli, co po nás bylo požadováno. Jak jsme trénovali, tak to bylo. Jsme za to rádi.”
Soutěž již tradičně podpořila i havířovská radnice.
Jana Feberová (ČSSD), náměstkyně primátora: “Já jsem ráda přijala opět záštitu, protože jednak na Středním odborném učilišti Dakol v Havířově máme žáky, kteří zde studují a úspěšně studují a každoročně tady sbírají ceny. Je na místě, abychom je podpořili a nehledě na to, že je to tady v krásném prostředí a mezi mladými lidmi. A to je vždy fajn.”
Škola Dakol by si přála, aby v následujících ročnících se kromě škol ze Slovenska do soutěže Zlatý masér zapojily i školy ze sousedního Polska.
---
Policisté hromadně darovali krev
Nemocnice v celé zemi trpí v současné době nedostatkem krve a alarmují dárce všech krevních skupin. Na tuto situaci reagovali také policisté na Bruntálsku a hromadně darovali krev na bruntálské transfúzní stanici.
Svoji krev darovaly více než 4 desítky policistů z Územního obvodu Bruntál.
Karla Špaltová, preventistka PČR: „Z Krnova, z Rýmařova, z Města Albrechtic a z Vrbna pod Pradědem. Samozřejmě všichni policisté, kteří se účastní tady toho dobrovolného dárcovství krve, to vnímají jako potřebnou věc, protože reagují na to, že krve je celorepublikový nedostatek.“
Každý člověk může darovat krev maximálně 5 krát do roka. Odběru samozřejmě předchází důkladná kontrola.
Lenka Fridrišková, všeobecná sestra: „Odebrali jsme dárci krevní obraz, abychom vlastně zjistili, jestli vůbec sám má dostatek krvinek, jestli si vůbec můžeme dovolit mu odebrat trošku krve, takže na analyzátoru to vyšetříme, analyzátor to vyhodnotí, dárce si mezitím počká na chodbě a potom kolegyně ve vyšetřovně ho vlastně vyšetří a rozhodne.“
Všichni policisté darovali svou krev opakovaně.
Anketa, dárci krve: „Už druhé po roce, ano.“
„Podruhé.“
Marcela Kučerková, referent marketingu transfúzní služby: „Jedná se o pravidelnou akci. Hromadné odběry pořádáme pravidelně, často tady máme studenty středních škol i gymnázií z Bruntálu, z Rýmařovska a z okolí tady."
Odebraná krev neputuje přímo do nemocnice, ale nejprve na konečné zpracování, kde se vyrábí transfúzní přípravky.
---
Ostrava získala ocenění za sportovní projekty
Ostrava už mnoho let podporuje sport všemi možnými způsoby a nyní to potvrdila i ocenění, která získala v rámci celostátní ankety. V první desítce nejlepších projektů se umístily hned dva.
SPORT22!!! je název projektu, ojedinělého v naší zemi, který realizovalo město ve spolupráci s kluby a je spojen hned z několika důležitých aktivit. Naprosto zásadní byla marketingová konference, která se konala v květnu. Na konferenci navazovaly worskshopy a dotační program na podporu společensky odpovědných projektů a také anketa Sportovec roku. V té mezi jednotlivci vyhrála cyklistka Barbora Průdková.
Barbora Průdková, Sportovec roku Ostravy 2021 (natočeno v květnu 2022): "Teď jsem se snažila kombinovat enduro, olympijské cross country i sjezd a tím, že jsem taková crazy, tak se mi povedlo pár důležitých závodů."
Vybrané projekty ze sportovní oblasti pak byly posuzovány v rámci Sport Alive Awards 2022. Přihlášeno jich bylo celkem 93 v 6 kategoriích. Ostrava bodovala hned dvakrát.
Andrea Hoffmanová, náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem moc ráda, že jsme vyhráli 3. místo v rámci našeho projektu Sport22!!!, který se snaží pomoci klubům s reprezentací, marketingem a s fungováním, včetně získávání sponzorů a dalšího vzdělávání v této oblasti."
Mezi deset nejlepších sportovních projektů měst a krajů se dostal také projekt Ostravských sportovních her, který vytvořil prostor pro všechny školáky, aby si mohli vyzkoušet různé sporty. Šlo především o motivaci a probuzení zájmu o sportování.
---
V areálu čs. opevnění v Darkovičkách se znovu bojovalo
Jako v roce 1945 si mohli připadat návštěvníci areálu československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách. Slezské zemské muzeum vojensko-historickou akcí připomínalo osvobozující boje na Ostravsku, ale i 80. výročí operace Anthropoid.
Akce začala odhalením nové pamětní desky Jaroslavu Švarcovi v pěchotním srubu Obora. Ten v tomto bunkru sloužil a později se účastnil československého zahraničního odboje. Padl spolu s dalšími šesti parašutisty v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Praze v roce 1942.
Jana Horáková, ředitelka SZM: "V letošním roce si připomínáme 80. výročí Anthropoidu a všichni asi znají ty dva nejvýznamnější parašutisty Gabčíka a Kubiše, ale o těch ostatních už se ví málo."
I přes nepříznivé počasí dorazily stovky návštěvníků. K vidění byli vojáci v dobových uniformách, zbraně a vojenská technika. Velký zájem byl také o prohlídku pěchotního srubu Alej, ve kterém sídlí muzeum. Největším lákadlem byl ale souboj německé a rudé armády, evokující autentické osvobozující boje v roce 1945.
Kamila Poláková, vedoucí Areálu čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: "Máme tady náš nově opravený tank T34, je to tank z našich sbírek, který jsme nechali restaurovat, je pojízdný a začlení se do té druhé ukázky."
Jaroslav Post, tankista: "To bylo všechno zkorodované, zatuhlé, nebo to úplně chybělo, takže se to muselo vyrábět podle jiného kusu."
Tank váží 32 tun a motor má obsah 39 litrů. Je schopen jet na benzín, naftu či petrolej. Spotřeba je ale obrovská - 320 litrů na 100 km.
---
Poruba opět uspořádala komentované vycházky
Také letos v Ostravě-Porubě proběhly tématicky zaměřené komentované vycházky. Celkem se jich uskutečnilo pět, z toho jedna úplně nová. A to vítání ptačího zpěvu.
Desítky lidí se vydaly na komentovanou vycházku Sorelou, která ukončila letošní cyklus vycházek zaměřených na různá témata. Vycházka Sorelou je každoročně třešničkou na dortu.
Petr Lexa Přendík, průvodce vycházkou: “Řekneme si, proč vlastně vznikla Sorela, za jakých okolností. Za jakých okolností vůbec vzniklo sídliště Poruba, pro koho bylo určeno. Podíváme se nejen na architekturu, ale i na významná třeba sochařská díla, kulturní dům.”
Lidé se dozvěděli také to, jak se architektura Sorely proměňovala v rámci 50. let a jak nakonec dospěla až k bruselskému stylu, což bylo až takové popření té původně zamýšlené Sorely.
Petr Lexa Přendík, průvodce vycházkou: “Pokud se řekne Poruba, tak myslím si, že nejzajímavější je samotný urbanismus toho sídliště nezvyklý. Je to taková odlišná koncepce od jiných částí Ostravy a samozřejmě ta architektura je velice zdobná.”
anketa: účastníci vycházky: “Cením to, že se dozvím něco o svém obvodě, kde bydlím dlouho a rád.”
“Prohlídka mě baví moc. Na prohlídku jsem se vydala, protože mě Poruba fascinuje. Je to moje předchozí bydliště.”
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Předchozí byly například procházka s arboristou, která se konala 2x kvůli velkému zájmu občanů. Dále bylo vítání ptačího zpěvu, což byla letos velká novinka.”
Pro příští rok už se připravují další novinky. Oblíbené vycházky jako je vycházka s arboristou, nebo Sorelou, by se ale měly uskutečnit znovu.
---