Ostrava poděkovala pěstounům na přechodnou dobu, kteří se starají o děti v krizových životních situacích. Na tradičním adventním setkání zaznělo nejen ocenění jejich práce, ale také výzva dalším lidem, aby se do této náročné formy péče zapojili.
Pěstouni na přechodnou dobu přijímají děti často ze dne na den, v okamžiku, kdy se ocitnou bez bezpečného zázemí. Město Ostrava jim proto každoročně děkuje za jejich obětavost.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jsem strašně moc rád, že jsme jim mohli poděkovat. Protože to, co oni dělají je z jejich pohledu samozřejmé, ale není to určitě samozřejmé. Já bych chtěl říci, že my máme dneska v Ostravě 29 rodin, které tu přechodnou péči poskytují. Ale samozřejmě chtěl bych zároveň i apelovat na další lidi, kteří o tom třeba uvažují k tomu, jestli by se nechtěli připojit. Protože určitě bychom potřebovali ještě další."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "My stále za město Ostrava potřebujeme další pěstouny na přechodnou dobu, ale i dlouhodobé pěstouny. Jenom v letošním roce 59 dětí potřebovalo zajistit v rámci přechodné pěstounské péče. A těm následně hledáme dlouhodobý trvalý domov."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jedenáctým rokem jsme se starali o jedenáct dětí. Práce to byla velmi náročná, ale krásná. Protože ty děti před našima očima rozkvetly, dostaly se do nového života, většinou do trvalé pěstounské péče, kde ta nová rodina je zbožňovala a my jsme jim dali základ toho dětství, krásného."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Já jsem pěstounku chtěla dělat už dávno, už tak možná 15 let to bylo. 10 let mi trvalo se rozhodnout něco pro to udělat. A dalších 5 let mi trvalo, než jsem vůbec zašla podat tu žádost. A když už jsem ji konečně podala a přišel covid, tak nám zase strašně dlouho trvalo to školení a všechno. Takže nám to trvalo 2,5 roku."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Pěstouny jsme s manželem třetí rok a v současné chvíli máme doma sedmé děti. Jsme jako jedni z mála, kteří berou sourozenecké skupiny. Takže v současné chvíli máme už třetí sourozeneckou skupinu, kdy máme děti dvě."
Pěstouni na přechodnou dobu mají různé věkové profilace, ale často berou i novorozence. V řadě případů dětem pomáhají překonat traumata nebo nastartovat cestu za lepší budoucností.
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Nicméně se nebráníme žádnému věku, protože všechny děti potřebují v tu danou chvíli pomoct. A byli jsme si i pro miminko v porodnici."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "První holčička byla přímo z porodnice. Ta měla 4 dny. Přiznám se, že měla abstinenční příznaky, bylo to těžké. Ale ta miminka z té porodnice nejsou ještě tak náročná."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jsme měli většinou malá miminka, přímo z porodnice. A buď měly jenom týden nebo dva, byla to úplně malinkatá děťátka. Ale ten první rok je vždycky nejnáročnější, ale nejkrásnější, že z toho malého uzlíčku nakonec odchází dítě téměř chodící."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to skutečně lidé, kteří dávají svoji lásku a svoji práci právě těm nejmenším dětem, které často přicházejí z velice problémového prostředí. A pravdou je, že ta dětská dušička je tím vždycky poznamenána. A v okamžiku, kdy tato traumata z dětství si potom přenášejí do dalšího života, tak je to pro ně velice složité. A proto právě ta práce pěstounů je nesmírně důležitá. Aby těm dětem dokázali dát jistotu a naději do toho jejich dalšího života."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Když vidím, kolik dětí nás potřebuje a vidím to v té neodkladné péči, jaké děti se k nám dostávají. V jakém stavu a v jakém oblečení. Jak moc jim chybí ta láska a pozornost. Tak jsem si říkala, že to musím zvládnout a jít dál, abych mohla poskytnout tu náruč dalším dětem."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Já myslím, že nám to víc dává, než bere. Protože to naplnění, když vidíte, že ty děti k vám přijdou opravdu rozbité, neopečované a vy je musíte opečovat, dát jim tu podporu nějakou, tak to je to nejvíc, co můžete mít v tu chvíli."
Město i jeho sociální pracovníci pěstouny dlouhodobě podporují. Odborně, organizačně i vzděláváním.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já bych chtěl připomenout, že po změně zákona nemohou být v ústavní péči děti do věku čtyř let. Takže i pro tu dočasnou péči potřebujeme stále další lidi. My jako město nabízíme všem těmto lidem odbornou pomoc. Pořádáme pro ně spoustu akcí."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "Pravidelné sledování péče, podpora, pomoc při vyřizování různých záležitostí. Při adaptaci dítěte v rodině a podobně. Zastupujeme ty děti před soudními jednáními, hájíme jejich nejlepší práva a zájmy."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Nikdy na to nejsou sami. Jsou tady i doprovodné organizace, kde mají svou klíčovou pracovnici, která se o ně stará. A nabývají i nové vědomosti při víkendových pobytech, setkání pěstounů, kde si sdílejí své trable i radosti a dokážou si poradit navzájem."
Pokud uvažujete o zapojení do programu pěstounské péče, sociální odbor magistrátu vám poradí, jak postupovat. I dočasná náruč totiž může dětem změnit celý život.
---
Obec Stonava se zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní odběr krve. Darovat tuto nejcennější tekutinu přišli do místního kulturního domu nejen pravidelní dárci, ale především lidé, kteří se k dárcovství odhodlali poprvé.
Kulturní dům ve Stonavě se na jeden den proměnil v odběrovou místnost. Právě tady se uskutečnil historicky první hromadný odběr krve díky úspěšnému projektu mobilních odběrů krve, který už rok funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů KC FN Ostrava: „Mobilní odběr je specifický tím, že se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde. Ti dárci nemusí řešit, jak se k nám dostanou, kde zaparkují, a takhle je to pro ně pohodlné. Darují často se svými známými, se svými kamarády."
Ve Stonavě se zapojili obyvatelé obce, místní fotbalisté i členové spolků. Vedle pravidelných dárců přišli krev darovat také lidé, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dárci krve: „Dneska už mám 188. odběr." „Daruji poprvé. Trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." „Chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to tedy vyšlo, že mohu darovat." „Tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem to jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se během prvního roku provozu osvědčily. Zdravotníci díky nim získali více než 800 jednotek krve, které mohou pomoci zachránit životy desítek pacientů. Krevní centrum proto počítá s dalšími výjezdy za dárci do firem, institucí i obcí, které o tuto spolupráci projeví zájem.
---
Stalo se milou tradicí, že vedení města v posledních dnech roku navštíví kočičí a psí útulek a výjimkou nebyl ani letošní rok. Odměny se dočkali provozovatelé útulku i jejich zvířecí klienti.
Kočičí útulek Neposedné tlapky a psí útulek v Sedlištích se dočkaly před Vánocemi vzácné návštěvy.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Je to takové symbolické gesto. Mimo podpory, kterou mají tyto útulky od města přes rok, se tady vždycky zastavíme, prohodíme pár příjemných slov, zjistíme, jak se situace vyvíjí, a je to takový příjemný zvyk."
Jak vnímáte fungování obou útulků?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "V dnešním moderním světě si nedovedu představit, že by ve městě naší velikosti takové útulky nebyly, protože těch zvířat, která se dostanou do situace, kterou neumí vyřešit sami, je mnoho a je jich stále víc. A já si velmi vážím práce takových nadšenců, lidí, kteří mají vztah k těm zvířatům a dokážou jim nabídnout dočasné přístřeší, dokáží jim pomoct v nějaké situaci. A ještě víc si vážím těch, kteří si třeba takové pejsky nebo kočičky, které mají za sebou nějaké trauma, dokážou vzít a dát jim nový domov."
První na řadě byly tentokrát kočky u Neposedných tlapek.
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "Kapacitu máme 62 míst depozita a jsme někde na 70 kočkách. Je jich hodně, je jich fakt hodně, takže si pomáháme, snažíme se to nějak prostě kombinovat a zatím se držíme, takže dobrý."
Nějaká výzva pro obyvatele, kteří by měli zájem?
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "My máme každé pondělí otevřeno od tří do pěti, takže každý tady může přijít bez ohlášení, takže to je úplně v pohodě. Takže navštěvovat ty útulky, seznamovat se s tím zvířetem kontaktně, osobně, a adoptovat. Já si hrozně vážím té pomoci města. Město nám ohromně pomáhá, za to jsme neskutečně rádi a už je to taková tradice, že tady chodí každý rok na ty Vánoce. Takže za mě je to moc milé gesto."
Spolupráce kočičího útulku a města funguje bezproblémově.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Já jsem moc rád, že v loňském roce, tak i letos jsme měli možnost navštívit kočičí depozitum tady na Sokolovské ulici a město je neskutečně vděčné za to, že to funguje tak, jak to funguje. Protože spolek Neposedné tlapky zachránil už více než tisíc kočiček, což je fantastické číslo, a neustále se věnuje osvětě, hledá kočičkám nové domovy, stará se o ty opuštěné a toulavé kočky. Takže velké díky patří všem zaměstnancům a všem dobrovolníkům, kteří se podílí na celkovém chodu. Myslím si, že to kočičí depozitum tady funguje na velmi, velmi dobré úrovni a je příkladem i pro ostatní města."
Co jste přinesli?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak přinesli jsme samozřejmě takové vánoční potěšení pro čtyřnohé mazlíčky, konkrétně pro kočičky v podobě dobrot a krmiva. Takže doufám, že zvířata budou potěšena."
Podobné laskominy dostalo i sedmnáct čtyřnohých obyvatel útulku v Sedliště.
Eva Vinklárková, majitelka Útulku pro psy Sedliště: "Každoročně je to příjemné překvapení a samozřejmě to potěší jak pejsky, tak mě. Děkujeme za nějaké ty dobroty."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem úplně přesně nezkoumal, z čeho to je, ale myslím si, že si na tom pošmáknou. Už podle toho, jak se na ty pytle vrhli. Když jsme je nesli, tak asi ví, že tam je nějaká dobrota uvnitř."
Co byste vzkázala našim divákům? Kdo by měl třeba zájem o psa, jak ten proces funguje?
Host 5: "V prvé řadě se zkontaktujte se mnou a pracuji potom individuálně. Vyslechnu trošičku ty lidi, jaké mají představy o pejskovi, a potom pracujeme konkrétně, zda mám vůbec takového pejska pro jejich potřeby, aby samozřejmě i ten pejsek byl spokojený."
---
Řidičům i obyvatelům Bruntálska se již brzy uleví. Jihovýchodní obchvat Bruntálu odvede velkou část tranzitní osobní i nákladní dopravy z centra města. Jeho stavba byla započata v březnu loňského roku a má trvat 27 měsíců.
Centrem Bruntálu projede nyní ve špičkách 10 až 12 tisíc aut denně.
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Určitě mluvím za všechny bruntálské, kteří jsou dneska dotčení tou tranzitní dopravou, která vede po komunikaci 1/45, to znamená z Krnova směr Olomouc a zpátky a určitě si všichni oddechneme někdy v roce 2027, kdy se ta tranzitní doprava přemístí právě na ten obchvat a všechny automobily, ať už lehké nebo těžké nákladní budou jezdit mimo město a my budeme mít o mnoho klidnější část města."
Stavba je velmi důležitá proto probíhá i v náročných klimatických podmínkách.
Karel Cina, vedoucí projektu: „Práce probíhají i v zimním období, převážně na mostních objektech, kdy se nacházíme na Žlutém kopci a kousek od mostního objektu SO 206, kde nás čeká příští týden betonáž nosné konstrukce."
Obchvatu muselo ustoupit i několik stávajících provozů a firem.
Karel Cina, vedoucí projektu: "V rámci mimoúrovňového křížení Žlutý kopec musela být zdemolovaná čerpací stanice pohonných hmot Benzina. Nebude nahrazena, v místě čerpací stanice bude jedna z větví mimoúrovňového křížení a přípoj na okružní křižovatku. Potýkáme se teď nejvíce se změnami počasí, kdy jeden týden je krásně a druhý týden je, řekněme, tak jak je. Největší stavba, nejvíc se opravdu pracuje na těch mostních objektech. Ten 206 objekt a 204, estakáda přes Třídu práce."
Stavba v současné době běží dle harmonogramu, klíčovým faktorem při dalším postupu bude náročnost a délka zimního období.
---
Zámek Nová Horka u Studénky připravil komponovaný večer, který se věnoval tomu, jak vánoční svátky prožívali vojáci v zákopech během první světové války. Spolupracoval na něm s ostravskými legionáři
Adventní program v Zámku Nová Horka nabídl především několik koncertů ve vyhlášené barokní sala terreně. Výjimečným počinem byl ovšem komponovaný pořad nazvaný Vánoce v zákopech, sestavený ze vzpomínek legionářů z doby první světové války.
Sabina Máchová, dramaturgyně Zámku Nová Horka: “My s našimi kolegy z Československé obce legionářské děláme sérii takovýchto tematických večerů právě na téma Vánoce v zákopech, tedy první světová válka a jak ji trávili muži daleko od svých domovů.”
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Tím smutkem a nadějemi, které prožívali vojáci a legionáři v dobách první světové války, nás provedou oni samotní. A to prostřednictvím vzpomínek z deníků, z jejich zápisků, ať už válečných nebo poválečných, které se nám díky i činnosti Československé obce legionářské podařilo získat.”
Doprovodná videoprezentace byla tvořena dobovými fotografiemi z alb legionářů a také obsahovala pohlednice, které posílali z fronty domů a mnohdy si je sami vyráběli.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Přirozeně, jak ruské legie byly těmi nejpočetnějšími, tak i ty fotografie, ty materiály, které tady dneska představíme, budou především z Ruska. No a tím pádem se tam objeví i místa oslavy Vánoc a přímo vzpomínky na ty vánoční dny daleko na Sibiři.”
Program doplnila ukázka výstroje a výzbroje legionářů, konkrétně to byly třeba právě stejnokroje ruských legií, ve kterých se vraceli domů do vlasti. Říká se jim proto
vladivostocké nebo také návratové.
---
Ve Svinově letos poprvé vznikl obecní betlém. Nejde však jen o vánoční dekoraci, ale o nový symbol setkávání, který má lidem v uspěchané době připomenout klid a pospolitost.
Myšlenku vytvořit originální betlém přinesl zastupitel Martin Macháč. Cílem bylo nabídnout místo, kde se mohou lidé zastavit, nadechnout a společně si užít vánoční atmosféru.
Jana Vytřasová, sochařka, řezbářka: "Betlém, který vidíte, je raritní tím, že je celý vlastně z dubového dřeva, což se málokdy vidí. Většinou se dělá z topolu nebo z lípy. Ještě je to zajímavé tím, že ty sochy, jak jsou velké, tak jsou velice těžké, což taky nebývá u těchto lépe. A u těch topolů je odhadem asi 800 kg. Ta jedna velká socha, takže jsou umístěny na speciálních kovových paletách a k tomu jsou připravovány, aby se s tím dobře manipulovalo a hlavně aby to bylo bezpečné."
Každá socha je originál, betlém je dvoubarevný. Tři králové nesou barevné dary, svatý Josef má svou hůl, Panna Marie růži a Ježíšek tzv. míšánka. Jemné detaily vznikaly dlátem, hrubá práce motorovou pilou.
Jana Vytřasová, sochařka, řezbářka: "Celá jedna socha se čistého času dělala asi tři týdny. Dřevo jakoby vyzraje. Bude to příští rok hezčí. Nebude to takové flekaté."
anketa, obyvatelé Ostravy-Svinova: 1.) "Betlém je krásné zpestření svinovských vánočních oslav." 2.) "My už tady kolem toho teď chodíme a říkáme, že to musí tady být každý rok. Je to perfektní." 3.) "Opravdu to je vůbec nejlepší práce, se to uchovává a bude se to tradičně opakovat."
Svinovský betlém bude veřejnosti přístupný až do poloviny ledna. Místní věří, že se stane novou tradicí, která k Vánocům v obvodu neodmyslitelně patří.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Ostrava poděkovala pěstounům na přechodnou dobu, kteří se starají o děti v krizových životních situacích. Na tradičním adventním setkání zaznělo nejen ocenění jejich práce, ale také výzva dalším lidem, aby se do této náročné formy péče zapojili.
Pěstouni na přechodnou dobu přijímají děti často ze dne na den, v okamžiku, kdy se ocitnou bez bezpečného zázemí. Město Ostrava jim proto každoročně děkuje za jejich obětavost.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já jsem strašně moc rád, že jsme jim mohli poděkovat. Protože to, co oni dělají je z jejich pohledu samozřejmé, ale není to určitě samozřejmé. Já bych chtěl říci, že my máme dneska v Ostravě 29 rodin, které tu přechodnou péči poskytují. Ale samozřejmě chtěl bych zároveň i apelovat na další lidi, kteří o tom třeba uvažují k tomu, jestli by se nechtěli připojit. Protože určitě bychom potřebovali ještě další."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "My stále za město Ostrava potřebujeme další pěstouny na přechodnou dobu, ale i dlouhodobé pěstouny. Jenom v letošním roce 59 dětí potřebovalo zajistit v rámci přechodné pěstounské péče. A těm následně hledáme dlouhodobý trvalý domov."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jedenáctým rokem jsme se starali o jedenáct dětí. Práce to byla velmi náročná, ale krásná. Protože ty děti před našima očima rozkvetly, dostaly se do nového života, většinou do trvalé pěstounské péče, kde ta nová rodina je zbožňovala a my jsme jim dali základ toho dětství, krásného."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Já jsem pěstounku chtěla dělat už dávno, už tak možná 15 let to bylo. 10 let mi trvalo se rozhodnout něco pro to udělat. A dalších 5 let mi trvalo, než jsem vůbec zašla podat tu žádost. A když už jsem ji konečně podala a přišel covid, tak nám zase strašně dlouho trvalo to školení a všechno. Takže nám to trvalo 2,5 roku."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Pěstouny jsme s manželem třetí rok a v současné chvíli máme doma sedmé děti. Jsme jako jedni z mála, kteří berou sourozenecké skupiny. Takže v současné chvíli máme už třetí sourozeneckou skupinu, kdy máme děti dvě."
Pěstouni na přechodnou dobu mají různé věkové profilace, ale často berou i novorozence. V řadě případů dětem pomáhají překonat traumata nebo nastartovat cestu za lepší budoucností.
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Nicméně se nebráníme žádnému věku, protože všechny děti potřebují v tu danou chvíli pomoct. A byli jsme si i pro miminko v porodnici."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "První holčička byla přímo z porodnice. Ta měla 4 dny. Přiznám se, že měla abstinenční příznaky, bylo to těžké. Ale ta miminka z té porodnice nejsou ještě tak náročná."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Jsme měli většinou malá miminka, přímo z porodnice. A buď měly jenom týden nebo dva, byla to úplně malinkatá děťátka. Ale ten první rok je vždycky nejnáročnější, ale nejkrásnější, že z toho malého uzlíčku nakonec odchází dítě téměř chodící."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Ostravy: "Jsou to skutečně lidé, kteří dávají svoji lásku a svoji práci právě těm nejmenším dětem, které často přicházejí z velice problémového prostředí. A pravdou je, že ta dětská dušička je tím vždycky poznamenána. A v okamžiku, kdy tato traumata z dětství si potom přenášejí do dalšího života, tak je to pro ně velice složité. A proto právě ta práce pěstounů je nesmírně důležitá. Aby těm dětem dokázali dát jistotu a naději do toho jejich dalšího života."
Lenka Sedláková, pěstounka z Šenova: "Když vidím, kolik dětí nás potřebuje a vidím to v té neodkladné péči, jaké děti se k nám dostávají. V jakém stavu a v jakém oblečení. Jak moc jim chybí ta láska a pozornost. Tak jsem si říkala, že to musím zvládnout a jít dál, abych mohla poskytnout tu náruč dalším dětem."
Zdeňka Vaňková, pěstounka z Ostravy-Michálkovic: "Já myslím, že nám to víc dává, než bere. Protože to naplnění, když vidíte, že ty děti k vám přijdou opravdu rozbité, neopečované a vy je musíte opečovat, dát jim tu podporu nějakou, tak to je to nejvíc, co můžete mít v tu chvíli."
Město i jeho sociální pracovníci pěstouny dlouhodobě podporují. Odborně, organizačně i vzděláváním.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já bych chtěl připomenout, že po změně zákona nemohou být v ústavní péči děti do věku čtyř let. Takže i pro tu dočasnou péči potřebujeme stále další lidi. My jako město nabízíme všem těmto lidem odbornou pomoc. Pořádáme pro ně spoustu akcí."
Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: "Pravidelné sledování péče, podpora, pomoc při vyřizování různých záležitostí. Při adaptaci dítěte v rodině a podobně. Zastupujeme ty děti před soudními jednáními, hájíme jejich nejlepší práva a zájmy."
Karla Motyčková, pěstounka z Ostravy-Nové Bělé: "Nikdy na to nejsou sami. Jsou tady i doprovodné organizace, kde mají svou klíčovou pracovnici, která se o ně stará. A nabývají i nové vědomosti při víkendových pobytech, setkání pěstounů, kde si sdílejí své trable i radosti a dokážou si poradit navzájem."
Pokud uvažujete o zapojení do programu pěstounské péče, sociální odbor magistrátu vám poradí, jak postupovat. I dočasná náruč totiž může dětem změnit celý život.
---
Obec Stonava se zapsala do historie Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava. Jako vůbec první obec umožnila zdravotníkům uskutečnit mobilní odběr krve. Darovat tuto nejcennější tekutinu přišli do místního kulturního domu nejen pravidelní dárci, ale především lidé, kteří se k dárcovství odhodlali poprvé.
Kulturní dům ve Stonavě se na jeden den proměnil v odběrovou místnost. Právě tady se uskutečnil historicky první hromadný odběr krve díky úspěšnému projektu mobilních odběrů krve, který už rok funguje v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava.
Zuzana Jurčeková, koordinátorka mobilních odběrů KC FN Ostrava: „Mobilní odběr je specifický tím, že se opravdu přiblížíme těm dárcům nejblíže, jak to jde. Ti dárci nemusí řešit, jak se k nám dostanou, kde zaparkují, a takhle je to pro ně pohodlné. Darují často se svými známými, se svými kamarády."
Ve Stonavě se zapojili obyvatelé obce, místní fotbalisté i členové spolků. Vedle pravidelných dárců přišli krev darovat také lidé, kteří se k odběru odhodlali vůbec poprvé.
anketa, dárci krve: „Dneska už mám 188. odběr." „Daruji poprvé. Trochu jsem byl nervózní, ale už je to v pohodě." „Chtěla jsem prostě udělat dobrou věc a jsem ráda, že to tedy vyšlo, že mohu darovat." „Tím, že to takhle bylo už tady vyřešené, zorganizované, tak jsem to jen využil, zaregistroval se a dorazil."
Mobilní odběry se během prvního roku provozu osvědčily. Zdravotníci díky nim získali více než 800 jednotek krve, které mohou pomoci zachránit životy desítek pacientů. Krevní centrum proto počítá s dalšími výjezdy za dárci do firem, institucí i obcí, které o tuto spolupráci projeví zájem.
---
Stalo se milou tradicí, že vedení města v posledních dnech roku navštíví kočičí a psí útulek a výjimkou nebyl ani letošní rok. Odměny se dočkali provozovatelé útulku i jejich zvířecí klienti.
Kočičí útulek Neposedné tlapky a psí útulek v Sedlištích se dočkaly před Vánocemi vzácné návštěvy.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Je to takové symbolické gesto. Mimo podpory, kterou mají tyto útulky od města přes rok, se tady vždycky zastavíme, prohodíme pár příjemných slov, zjistíme, jak se situace vyvíjí, a je to takový příjemný zvyk."
Jak vnímáte fungování obou útulků?
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "V dnešním moderním světě si nedovedu představit, že by ve městě naší velikosti takové útulky nebyly, protože těch zvířat, která se dostanou do situace, kterou neumí vyřešit sami, je mnoho a je jich stále víc. A já si velmi vážím práce takových nadšenců, lidí, kteří mají vztah k těm zvířatům a dokážou jim nabídnout dočasné přístřeší, dokáží jim pomoct v nějaké situaci. A ještě víc si vážím těch, kteří si třeba takové pejsky nebo kočičky, které mají za sebou nějaké trauma, dokážou vzít a dát jim nový domov."
První na řadě byly tentokrát kočky u Neposedných tlapek.
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "Kapacitu máme 62 míst depozita a jsme někde na 70 kočkách. Je jich hodně, je jich fakt hodně, takže si pomáháme, snažíme se to nějak prostě kombinovat a zatím se držíme, takže dobrý."
Nějaká výzva pro obyvatele, kteří by měli zájem?
Adéla Chromčáková, vedoucí, Neposedné tlapky: "My máme každé pondělí otevřeno od tří do pěti, takže každý tady může přijít bez ohlášení, takže to je úplně v pohodě. Takže navštěvovat ty útulky, seznamovat se s tím zvířetem kontaktně, osobně, a adoptovat. Já si hrozně vážím té pomoci města. Město nám ohromně pomáhá, za to jsme neskutečně rádi a už je to taková tradice, že tady chodí každý rok na ty Vánoce. Takže za mě je to moc milé gesto."
Spolupráce kočičího útulku a města funguje bezproblémově.
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Já jsem moc rád, že v loňském roce, tak i letos jsme měli možnost navštívit kočičí depozitum tady na Sokolovské ulici a město je neskutečně vděčné za to, že to funguje tak, jak to funguje. Protože spolek Neposedné tlapky zachránil už více než tisíc kočiček, což je fantastické číslo, a neustále se věnuje osvětě, hledá kočičkám nové domovy, stará se o ty opuštěné a toulavé kočky. Takže velké díky patří všem zaměstnancům a všem dobrovolníkům, kteří se podílí na celkovém chodu. Myslím si, že to kočičí depozitum tady funguje na velmi, velmi dobré úrovni a je příkladem i pro ostatní města."
Co jste přinesli?
Lukáš Slíva (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: "Tak přinesli jsme samozřejmě takové vánoční potěšení pro čtyřnohé mazlíčky, konkrétně pro kočičky v podobě dobrot a krmiva. Takže doufám, že zvířata budou potěšena."
Podobné laskominy dostalo i sedmnáct čtyřnohých obyvatel útulku v Sedliště.
Eva Vinklárková, majitelka Útulku pro psy Sedliště: "Každoročně je to příjemné překvapení a samozřejmě to potěší jak pejsky, tak mě. Děkujeme za nějaké ty dobroty."
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem úplně přesně nezkoumal, z čeho to je, ale myslím si, že si na tom pošmáknou. Už podle toho, jak se na ty pytle vrhli. Když jsme je nesli, tak asi ví, že tam je nějaká dobrota uvnitř."
Co byste vzkázala našim divákům? Kdo by měl třeba zájem o psa, jak ten proces funguje?
Host 5: "V prvé řadě se zkontaktujte se mnou a pracuji potom individuálně. Vyslechnu trošičku ty lidi, jaké mají představy o pejskovi, a potom pracujeme konkrétně, zda mám vůbec takového pejska pro jejich potřeby, aby samozřejmě i ten pejsek byl spokojený."
---
Řidičům i obyvatelům Bruntálska se již brzy uleví. Jihovýchodní obchvat Bruntálu odvede velkou část tranzitní osobní i nákladní dopravy z centra města. Jeho stavba byla započata v březnu loňského roku a má trvat 27 měsíců.
Centrem Bruntálu projede nyní ve špičkách 10 až 12 tisíc aut denně.
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Určitě mluvím za všechny bruntálské, kteří jsou dneska dotčení tou tranzitní dopravou, která vede po komunikaci 1/45, to znamená z Krnova směr Olomouc a zpátky a určitě si všichni oddechneme někdy v roce 2027, kdy se ta tranzitní doprava přemístí právě na ten obchvat a všechny automobily, ať už lehké nebo těžké nákladní budou jezdit mimo město a my budeme mít o mnoho klidnější část města."
Stavba je velmi důležitá proto probíhá i v náročných klimatických podmínkách.
Karel Cina, vedoucí projektu: „Práce probíhají i v zimním období, převážně na mostních objektech, kdy se nacházíme na Žlutém kopci a kousek od mostního objektu SO 206, kde nás čeká příští týden betonáž nosné konstrukce."
Obchvatu muselo ustoupit i několik stávajících provozů a firem.
Karel Cina, vedoucí projektu: "V rámci mimoúrovňového křížení Žlutý kopec musela být zdemolovaná čerpací stanice pohonných hmot Benzina. Nebude nahrazena, v místě čerpací stanice bude jedna z větví mimoúrovňového křížení a přípoj na okružní křižovatku. Potýkáme se teď nejvíce se změnami počasí, kdy jeden týden je krásně a druhý týden je, řekněme, tak jak je. Největší stavba, nejvíc se opravdu pracuje na těch mostních objektech. Ten 206 objekt a 204, estakáda přes Třídu práce."
Stavba v současné době běží dle harmonogramu, klíčovým faktorem při dalším postupu bude náročnost a délka zimního období.
---
Zámek Nová Horka u Studénky připravil komponovaný večer, který se věnoval tomu, jak vánoční svátky prožívali vojáci v zákopech během první světové války. Spolupracoval na něm s ostravskými legionáři
Adventní program v Zámku Nová Horka nabídl především několik koncertů ve vyhlášené barokní sala terreně. Výjimečným počinem byl ovšem komponovaný pořad nazvaný Vánoce v zákopech, sestavený ze vzpomínek legionářů z doby první světové války.
Sabina Máchová, dramaturgyně Zámku Nová Horka: “My s našimi kolegy z Československé obce legionářské děláme sérii takovýchto tematických večerů právě na téma Vánoce v zákopech, tedy první světová válka a jak ji trávili muži daleko od svých domovů.”
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Tím smutkem a nadějemi, které prožívali vojáci a legionáři v dobách první světové války, nás provedou oni samotní. A to prostřednictvím vzpomínek z deníků, z jejich zápisků, ať už válečných nebo poválečných, které se nám díky i činnosti Československé obce legionářské podařilo získat.”
Doprovodná videoprezentace byla tvořena dobovými fotografiemi z alb legionářů a také obsahovala pohlednice, které posílali z fronty domů a mnohdy si je sami vyráběli.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Přirozeně, jak ruské legie byly těmi nejpočetnějšími, tak i ty fotografie, ty materiály, které tady dneska představíme, budou především z Ruska. No a tím pádem se tam objeví i místa oslavy Vánoc a přímo vzpomínky na ty vánoční dny daleko na Sibiři.”
Program doplnila ukázka výstroje a výzbroje legionářů, konkrétně to byly třeba právě stejnokroje ruských legií, ve kterých se vraceli domů do vlasti. Říká se jim proto
vladivostocké nebo také návratové.
---
Ve Svinově letos poprvé vznikl obecní betlém. Nejde však jen o vánoční dekoraci, ale o nový symbol setkávání, který má lidem v uspěchané době připomenout klid a pospolitost.
Myšlenku vytvořit originální betlém přinesl zastupitel Martin Macháč. Cílem bylo nabídnout místo, kde se mohou lidé zastavit, nadechnout a společně si užít vánoční atmosféru.
Jana Vytřasová, sochařka, řezbářka: "Betlém, který vidíte, je raritní tím, že je celý vlastně z dubového dřeva, což se málokdy vidí. Většinou se dělá z topolu nebo z lípy. Ještě je to zajímavé tím, že ty sochy, jak jsou velké, tak jsou velice těžké, což taky nebývá u těchto lépe. A u těch topolů je odhadem asi 800 kg. Ta jedna velká socha, takže jsou umístěny na speciálních kovových paletách a k tomu jsou připravovány, aby se s tím dobře manipulovalo a hlavně aby to bylo bezpečné."
Každá socha je originál, betlém je dvoubarevný. Tři králové nesou barevné dary, svatý Josef má svou hůl, Panna Marie růži a Ježíšek tzv. míšánka. Jemné detaily vznikaly dlátem, hrubá práce motorovou pilou.
Jana Vytřasová, sochařka, řezbářka: "Celá jedna socha se čistého času dělala asi tři týdny. Dřevo jakoby vyzraje. Bude to příští rok hezčí. Nebude to takové flekaté."
anketa, obyvatelé Ostravy-Svinova: 1.) "Betlém je krásné zpestření svinovských vánočních oslav." 2.) "My už tady kolem toho teď chodíme a říkáme, že to musí tady být každý rok. Je to perfektní." 3.) "Opravdu to je vůbec nejlepší práce, se to uchovává a bude se to tradičně opakovat."
Svinovský betlém bude veřejnosti přístupný až do poloviny ledna. Místní věří, že se stane novou tradicí, která k Vánocům v obvodu neodmyslitelně patří.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
