Možná se vám v posledních měsících zdá, že v turbulentní době energetické krize přicházejí jen samé špatné zprávy a vážná témata. Přesto jsme se pokusili i v této oblasti najít pár okamžiků, které by vás mohly pobavit. Tady jsou.
Tak například první náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl Jakub Unucka má velmi zajímavý názor na komunitní energetiku. Tady je jeho vysvětlení, co to komunitní energetika vlastně je.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Komunitní energetika je něco jako teenager sex – všichni o tom mluví, ale nikdo to ještě nikdy neviděl.“
Na to reagují další experti v energetice následovně:
Jiří Krist, předseda MAS Opavsko: „Montuj, bejby, montuj. To je heslo, ne vrtej, ale montuj.“
Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: „V roce 2030 už komunitní energetika nebude teenager sex, už to nebude ani Yetti, ale bude to běžná věc.“
Pozadu nezůstal ani Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky a v současné době předseda Teplárenského sdružení České republiky. Ten přišel s originálním řešením, jak čelit energetické krizi.
Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: „Já si myslím, že je třeba nakoupit ebonitové tyče a třít je liščím ohonem. To bude velmi efektivní.“
---
Konec roku je spjat s bujarým veselím, ke kterému patří i zábavná pyrotechnika. Bohužel ale často ve spojení s alkoholem nebývá používána správně, což přináší riziko úrazů, ale i požáru.
Zábavná pyrotechnika k silvestrovským oslavám sice patří, ale měla by být používána se zdravým rozumem. Přesto pak každý první leden přichází od zdravotnické záchranné služby informace o počtu poraněných či amputovaných prstů nebo zraněných očích apod. Připomeneme si tedy opět hlavní zásady bezpečného zacházení s pyrotechnikou.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Rozhodně nevyrábějte pyrotechniku doma, byť máte zaručený návod od kamaráda či z internetu. Nerozebírejte ani se nepouštějte do úprav zakoupené pyrotechniky. "
Pyrotechnika se dělí do 4 kategorií a každá je určena pro osoby od určitého věku nebo jen pro profesionály. Určitě by měla být nakupována v kamenných obchodech a vždy používána podle návodu. Pokud selže, rozhodně by neměla být znovu zapalována, či jinak aktivována.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MS kraje: "V návodu výrobce je uvedeno, jak se k pyrotechnice, která neexploduje, chovat. Ideální je ji zalít vodou a postavit na nehořlavé místo mimo obydlí a dosah osob. Je možné pyrotechniku také zasypat sněhem, ale označit, aby se k ní nedostala nepovolaná osoba, před kterou by mohla náhle explodovat."
Na závěr ještě jedna z nejdůležitějších rad - pyrotechnika a alkohol není vhodná kombinace. Měl by s ní manipulovat vždy jen střízlivý člověk. Pyrotechnika rovněž nepatří do rukou dětem.
---
MS kraj se snaží přitáhnout děti po covidu opět ke sportu. Jednou z cest je modernizace sportovních zařízení na krajských středních školách. V roce 2022 jsme jich natáčeli celkem pět, tady je jejich přehled.
V únoru plánovali nové sportoviště na Gymnáziu Havířov. Ale pojďme se podívat na ty sportovní areály, jejichž rekonstrukce už byly dokončené.
Pavel Ulbrich, učitel SPŠ a OA Bruntál: „Takový hlavní bonbonek je hřiště na inline hokej, na kterém se dá hrát volejbal nebo tenis. Kolem hřiště máme atletickou dráhu, lezeckou stěnu, workoutové hřiště a basketbal.“
Ivo Herman, ředitel Hotelové školy Frenštát p. R.: „Máme nově zrekonstruovanou tělocvičnu za 3,6 milionu korun, kde jsme vyměnili celou podlahu, obložení stěn a také máme nové koše."
Martin Ruský, ředitel SŠ hotelnictví a služeb Opava: „Vidíte moderní úsporné osvětlení, strop a vnitřní plášť tělocvičny. A třešničkou na dortu je rekonstrukce palubovky.“
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava – Vítkovice: „Máme dvě hřiště s umělou hmotou. Naši kluci je budou používat nejspíš na fotbal, tenis, volejbal, nohejbal, basketbal a mimo jiné vzniklo i workoutové hřiště.“
V příštím roce je v plánu stavba sportovní haly ve Frenštátě pod Radhoštěm a sportovní hřiště na SŠ profesora Matějčka v Ostravě.
---
Unikátní a jedna z největších výstav betlémů v Česku byla k vidění ve Frýdku-Místku. Soubor zhruba 230 nejrůznějších betlémů byl vystaven po dvouleté covidové pauze a lidé si ho mohli prohlédnout jen po dva dny.
Betlémy byly vystaveny v ZŠ v ulici Československé armády. Letos se jednalo už o 19. ročník výstavy. Lidé viděli tisíce figur, které pocházely z nejrůznějších koutů celého světa.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Vystavovat jsme začali od čtyř betlémů, to byla první výstava. Dneska jich máme někde ku 230.
Daniel Adámek, vystavující: “Každým rokem na Vánoce se vždycky sejdeme, vytáhneme ze sklepa krabice a skládáme betlémy. Takže je to práce na dva až tři dny. Figurek je velké množství, jsou jich tisíce. Každý betlém obsahuje od jedné až dvou figurek až třeba po 130.”
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Betlémy jsou z různých materiálů, převážně ze dřeva. Jsou tam i betlémy ve skořápkách vlašských ořechů. Nemáme jenom betlémy, které jsou z Česka, ale jsou ze Slovenska, Polska, Jeruzaléma, Paraguaye, Uruguaye, Bali, Malty a ještě mnohých dalších míst naší krásné země. A kromě toho jsme už přivítali návštěvy dá se říct z celého světa.”
Vystavovatelé nyní betlémy opět uloží do depozitáře a pro veřejnost je vystaví opět za rok.
---
Studenti Slezské univerzity natáčí dokumentární film o životě Karla Schinzela. Jen málokdo si toto jméno spojí s vývojem třívrstvé barevné fotografie. A opravdu jen málokdo ví, že za tímto převratným vynálezem, který patentovala firma Kodak, stojí muž, který žil v Opavě. Hraný dokument připomene život tohoto nedoceněného vynálezce.
Jako filmové téma své magisterské práce si student Slezské univerzity, oboru Multimediální techniky Maksym Tkachenko, vybral život vědce, který zdokonalil systém vyvolávání barevné fotografie. O Karlu Schinzelovi, který prožil část svého života v Opavě, se toho totiž příliš mnoho neví. Dochovala se jen jediná jeho fotografie.
Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: V jeho životě je strašně moc mezer. Leckdy absolutně nevíme co, Karel Schinzel dělal, kudy vedly jeho životní cesty.“
A tak život účetního, později chemika a vědce zastírá spousta domněnek a dohadů, které se snaží filmaři v hraném dokumentu alespoň trochu poodhalit.
Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: „Používáme kouř, používáme abstraktní věci. Chceme tak dosáhnout toho, aby byl příběh zahalený trochu tajemnem. Jakože to může být pravda, ale také nemusí.“
Karel Schinzel zasvětil svůj život vědecké práci. Americká firma KODAK od něj odkoupila na 27 patentů, včetně toho nejvýznamnějšího na barvotvorné vyvolávání fotografií s postupným spektrálním osvětlováním. Ačkoliv šlo o průlomovou inovaci, nedostal za ni její autor adekvátně zaplaceno. Zřejmě také proto, že neměl dost silné lokty. Ani jeho osobní život nebyl příliš šťastný. Navíc také oslepl.
Adam Krybus, představiel K. Schinzela, student Slezské univerzity: „Přemýšlel jsem o tom, jak jej ztvárnit vzhledem k tomu, že neměl šťastný život. Tak jsem se rozhodl pro smutnější ponuřejší polohu. Ale nechávám to z velké části na panu režisérovi.“
Hereckých rolí se ujali amatéři, převážně studenti. Jak se dělá film se učili na place nejen oni, ale také zvukaři, maskérky i produkční.
Matouš Kotěra, produkce, student, Slezská univerzita: „Při natáčení je vždycky potřeba trochu improvizace, protože protože ne vždy vše funguje jak má.“
Kostýmy potřebné pro hranou část filmu, stejně tak i rekvizity, si zapůjčili studenti z oblastních divadel. Maskérka vytvořila dobový make-up i účesy.
Kamila Růžičková, maskérka: „Tehdy se nosily ulízané účesy, takže hodně pomády a gelu. A učesat do požadovaného tvaru.“
Pro ateliérové natáčení poskytla zázemí Slezská univerzita. Ale některé scény byly pořízeny v Rakousku.
Markéta Plevová, asistentka režie, studentka Ostravské univerzity: Vyrazili jsme do Vídně. A do Badenu, což je 40 min od Vídně, kde Schinzel dlouhou dobu žil. Natáčeli jsme také na vídeňském hřbitově, abychom se podívali, kde byl pochován.“
Ve filmu budou zachyceny také výpovědi historiků a odborníků na fotografii. Společně se budou snažit najít odpověď na otázku, proč člověk, který se zasloužil o zásadního průlom ve ve vývoji barevné fotografie, zůstal téměř zapomenutý.
Studenti ještě shánějí peníze na postprodukci filmu. Pokud chcete projekt podpořit, můžete tak udělat přes platformu Startovač. Více informací najdete zde:
Premiéra hraného dokumentu Karel Schinzel: Člověk, který obarvil svět se chystá na duben.
---
V Česku je nedostatek bytů. Jedna věc je byty stavět, druhá renovovat. V Moravské Ostravě a Přívozu si zvolili druhou cestu a byty v původním stavu mění na moderní bydlení.
Radnice Moravské Ostravy a Přívozu postupně revitalizuje svůj bytový fond. Zatímco na začátku minulého volebního období měla více než 400 neobsazených bytů, dnes je to zhruba polovina. Jejich počet chce snižovat i nadále.
David Witosz (Piráti), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Díky tomu máme také více obsazených ploch a také mnohem větší příjmy z nájmů, které jsou ale pořád na dvou třetinách tržního.”
Jiří Vozňák, vedoucí odboru investic a místního hospodářství, MOaP: “V letošním roce jsme v rámci investic zrekonstruovali 3 bytové domy U Tiskárny 2, kde jsme nyní, Fügnerovu 6 a Jungmannovu 8. Jednalo se komplexní rekonstrukce 16 bytů a 4 byty jsme nově v nástavbě vybudovali na Jungmannově ulici."
V bytech se kompletně měnily elektroinstalace, rozvody, podlahy i omítky. V některých domech jsou i nová okna. Celková částka se vyšplhala na 50 milionů korun. Třešničkou na dortu byla rekonstrukce památkově chráněného domu U Tiskárny 2.
David Witosz (Piráti), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Je tady 6 krásných bytů, 3 nebytové prostory, jsou tady historické prvky a na fotografiích jde vidět, jak to tady vypadalo předtím. Teď je to doopravdy krásný dům, který zapadá do toho konceptu sytého a dělá tomu spíše chloubu než předtím ostudu.”
Už příští rok projdou rekonstrukcí mimo jiné bytové domy na ulici Tolstého nebo Jungmannova.
---
Možná se vám v posledních měsících zdá, že v turbulentní době energetické krize přicházejí jen samé špatné zprávy a vážná témata. Přesto jsme se pokusili i v této oblasti najít pár okamžiků, které by vás mohly pobavit. Tady jsou.
Tak například první náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl Jakub Unucka má velmi zajímavý názor na komunitní energetiku. Tady je jeho vysvětlení, co to komunitní energetika vlastně je.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Komunitní energetika je něco jako teenager sex – všichni o tom mluví, ale nikdo to ještě nikdy neviděl.“
Na to reagují další experti v energetice následovně:
Jiří Krist, předseda MAS Opavsko: „Montuj, bejby, montuj. To je heslo, ne vrtej, ale montuj.“
Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: „V roce 2030 už komunitní energetika nebude teenager sex, už to nebude ani Yetti, ale bude to běžná věc.“
Pozadu nezůstal ani Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky a v současné době předseda Teplárenského sdružení České republiky. Ten přišel s originálním řešením, jak čelit energetické krizi.
Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: „Já si myslím, že je třeba nakoupit ebonitové tyče a třít je liščím ohonem. To bude velmi efektivní.“
---
Konec roku je spjat s bujarým veselím, ke kterému patří i zábavná pyrotechnika. Bohužel ale často ve spojení s alkoholem nebývá používána správně, což přináší riziko úrazů, ale i požáru.
Zábavná pyrotechnika k silvestrovským oslavám sice patří, ale měla by být používána se zdravým rozumem. Přesto pak každý první leden přichází od zdravotnické záchranné služby informace o počtu poraněných či amputovaných prstů nebo zraněných očích apod. Připomeneme si tedy opět hlavní zásady bezpečného zacházení s pyrotechnikou.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Rozhodně nevyrábějte pyrotechniku doma, byť máte zaručený návod od kamaráda či z internetu. Nerozebírejte ani se nepouštějte do úprav zakoupené pyrotechniky. "
Pyrotechnika se dělí do 4 kategorií a každá je určena pro osoby od určitého věku nebo jen pro profesionály. Určitě by měla být nakupována v kamenných obchodech a vždy používána podle návodu. Pokud selže, rozhodně by neměla být znovu zapalována, či jinak aktivována.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MS kraje: "V návodu výrobce je uvedeno, jak se k pyrotechnice, která neexploduje, chovat. Ideální je ji zalít vodou a postavit na nehořlavé místo mimo obydlí a dosah osob. Je možné pyrotechniku také zasypat sněhem, ale označit, aby se k ní nedostala nepovolaná osoba, před kterou by mohla náhle explodovat."
Na závěr ještě jedna z nejdůležitějších rad - pyrotechnika a alkohol není vhodná kombinace. Měl by s ní manipulovat vždy jen střízlivý člověk. Pyrotechnika rovněž nepatří do rukou dětem.
---
MS kraj se snaží přitáhnout děti po covidu opět ke sportu. Jednou z cest je modernizace sportovních zařízení na krajských středních školách. V roce 2022 jsme jich natáčeli celkem pět, tady je jejich přehled.
V únoru plánovali nové sportoviště na Gymnáziu Havířov. Ale pojďme se podívat na ty sportovní areály, jejichž rekonstrukce už byly dokončené.
Pavel Ulbrich, učitel SPŠ a OA Bruntál: „Takový hlavní bonbonek je hřiště na inline hokej, na kterém se dá hrát volejbal nebo tenis. Kolem hřiště máme atletickou dráhu, lezeckou stěnu, workoutové hřiště a basketbal.“
Ivo Herman, ředitel Hotelové školy Frenštát p. R.: „Máme nově zrekonstruovanou tělocvičnu za 3,6 milionu korun, kde jsme vyměnili celou podlahu, obložení stěn a také máme nové koše."
Martin Ruský, ředitel SŠ hotelnictví a služeb Opava: „Vidíte moderní úsporné osvětlení, strop a vnitřní plášť tělocvičny. A třešničkou na dortu je rekonstrukce palubovky.“
Tomáš Řežáb, ředitel SPŠ Ostrava – Vítkovice: „Máme dvě hřiště s umělou hmotou. Naši kluci je budou používat nejspíš na fotbal, tenis, volejbal, nohejbal, basketbal a mimo jiné vzniklo i workoutové hřiště.“
V příštím roce je v plánu stavba sportovní haly ve Frenštátě pod Radhoštěm a sportovní hřiště na SŠ profesora Matějčka v Ostravě.
---
Unikátní a jedna z největších výstav betlémů v Česku byla k vidění ve Frýdku-Místku. Soubor zhruba 230 nejrůznějších betlémů byl vystaven po dvouleté covidové pauze a lidé si ho mohli prohlédnout jen po dva dny.
Betlémy byly vystaveny v ZŠ v ulici Československé armády. Letos se jednalo už o 19. ročník výstavy. Lidé viděli tisíce figur, které pocházely z nejrůznějších koutů celého světa.
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Vystavovat jsme začali od čtyř betlémů, to byla první výstava. Dneska jich máme někde ku 230.
Daniel Adámek, vystavující: “Každým rokem na Vánoce se vždycky sejdeme, vytáhneme ze sklepa krabice a skládáme betlémy. Takže je to práce na dva až tři dny. Figurek je velké množství, jsou jich tisíce. Každý betlém obsahuje od jedné až dvou figurek až třeba po 130.”
Josef Kleinwächter, autor výstavy: “Betlémy jsou z různých materiálů, převážně ze dřeva. Jsou tam i betlémy ve skořápkách vlašských ořechů. Nemáme jenom betlémy, které jsou z Česka, ale jsou ze Slovenska, Polska, Jeruzaléma, Paraguaye, Uruguaye, Bali, Malty a ještě mnohých dalších míst naší krásné země. A kromě toho jsme už přivítali návštěvy dá se říct z celého světa.”
Vystavovatelé nyní betlémy opět uloží do depozitáře a pro veřejnost je vystaví opět za rok.
---
Studenti Slezské univerzity natáčí dokumentární film o životě Karla Schinzela. Jen málokdo si toto jméno spojí s vývojem třívrstvé barevné fotografie. A opravdu jen málokdo ví, že za tímto převratným vynálezem, který patentovala firma Kodak, stojí muž, který žil v Opavě. Hraný dokument připomene život tohoto nedoceněného vynálezce.
Jako filmové téma své magisterské práce si student Slezské univerzity, oboru Multimediální techniky Maksym Tkachenko, vybral život vědce, který zdokonalil systém vyvolávání barevné fotografie. O Karlu Schinzelovi, který prožil část svého života v Opavě, se toho totiž příliš mnoho neví. Dochovala se jen jediná jeho fotografie.
Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: V jeho životě je strašně moc mezer. Leckdy absolutně nevíme co, Karel Schinzel dělal, kudy vedly jeho životní cesty.“
A tak život účetního, později chemika a vědce zastírá spousta domněnek a dohadů, které se snaží filmaři v hraném dokumentu alespoň trochu poodhalit.
Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: „Používáme kouř, používáme abstraktní věci. Chceme tak dosáhnout toho, aby byl příběh zahalený trochu tajemnem. Jakože to může být pravda, ale také nemusí.“
Karel Schinzel zasvětil svůj život vědecké práci. Americká firma KODAK od něj odkoupila na 27 patentů, včetně toho nejvýznamnějšího na barvotvorné vyvolávání fotografií s postupným spektrálním osvětlováním. Ačkoliv šlo o průlomovou inovaci, nedostal za ni její autor adekvátně zaplaceno. Zřejmě také proto, že neměl dost silné lokty. Ani jeho osobní život nebyl příliš šťastný. Navíc také oslepl.
Adam Krybus, představiel K. Schinzela, student Slezské univerzity: „Přemýšlel jsem o tom, jak jej ztvárnit vzhledem k tomu, že neměl šťastný život. Tak jsem se rozhodl pro smutnější ponuřejší polohu. Ale nechávám to z velké části na panu režisérovi.“
Hereckých rolí se ujali amatéři, převážně studenti. Jak se dělá film se učili na place nejen oni, ale také zvukaři, maskérky i produkční.
Matouš Kotěra, produkce, student, Slezská univerzita: „Při natáčení je vždycky potřeba trochu improvizace, protože protože ne vždy vše funguje jak má.“
Kostýmy potřebné pro hranou část filmu, stejně tak i rekvizity, si zapůjčili studenti z oblastních divadel. Maskérka vytvořila dobový make-up i účesy.
Kamila Růžičková, maskérka: „Tehdy se nosily ulízané účesy, takže hodně pomády a gelu. A učesat do požadovaného tvaru.“
Pro ateliérové natáčení poskytla zázemí Slezská univerzita. Ale některé scény byly pořízeny v Rakousku.
Markéta Plevová, asistentka režie, studentka Ostravské univerzity: Vyrazili jsme do Vídně. A do Badenu, což je 40 min od Vídně, kde Schinzel dlouhou dobu žil. Natáčeli jsme také na vídeňském hřbitově, abychom se podívali, kde byl pochován.“
Ve filmu budou zachyceny také výpovědi historiků a odborníků na fotografii. Společně se budou snažit najít odpověď na otázku, proč člověk, který se zasloužil o zásadního průlom ve ve vývoji barevné fotografie, zůstal téměř zapomenutý.
Studenti ještě shánějí peníze na postprodukci filmu. Pokud chcete projekt podpořit, můžete tak udělat přes platformu Startovač. Více informací najdete zde:
Premiéra hraného dokumentu Karel Schinzel: Člověk, který obarvil svět se chystá na duben.
---
V Česku je nedostatek bytů. Jedna věc je byty stavět, druhá renovovat. V Moravské Ostravě a Přívozu si zvolili druhou cestu a byty v původním stavu mění na moderní bydlení.
Radnice Moravské Ostravy a Přívozu postupně revitalizuje svůj bytový fond. Zatímco na začátku minulého volebního období měla více než 400 neobsazených bytů, dnes je to zhruba polovina. Jejich počet chce snižovat i nadále.
David Witosz (Piráti), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Díky tomu máme také více obsazených ploch a také mnohem větší příjmy z nájmů, které jsou ale pořád na dvou třetinách tržního.”
Jiří Vozňák, vedoucí odboru investic a místního hospodářství, MOaP: “V letošním roce jsme v rámci investic zrekonstruovali 3 bytové domy U Tiskárny 2, kde jsme nyní, Fügnerovu 6 a Jungmannovu 8. Jednalo se komplexní rekonstrukce 16 bytů a 4 byty jsme nově v nástavbě vybudovali na Jungmannově ulici."
V bytech se kompletně měnily elektroinstalace, rozvody, podlahy i omítky. V některých domech jsou i nová okna. Celková částka se vyšplhala na 50 milionů korun. Třešničkou na dortu byla rekonstrukce památkově chráněného domu U Tiskárny 2.
David Witosz (Piráti), místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Je tady 6 krásných bytů, 3 nebytové prostory, jsou tady historické prvky a na fotografiích jde vidět, jak to tady vypadalo předtím. Teď je to doopravdy krásný dům, který zapadá do toho konceptu sytého a dělá tomu spíše chloubu než předtím ostudu.”
Už příští rok projdou rekonstrukcí mimo jiné bytové domy na ulici Tolstého nebo Jungmannova.
---
