Moravskoslezský kraj si velmi zakládá na špičkové vybavenosti složek integrovaného záchranného systému a proto jim často na nákup či modernizaci techniky a vybavení připívá. Aktuálně tak policie chystá nákup zdravotnických batohů pro ošetření střelných ran.
Nedávno jsme vám představili nové detekční přístroje, které hasičům koupil Moravskoslezský kraj. Finance dostali i policisté, kteří chtějí nakoupit taktické zdravotnické batohy. Využívají se hlavně v situacích, kdy je hlídka na místě události jako první a nebo není možné pustit kvůli bezpečnosti k pacientovi zdravotníky.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "„Činnost integrovaného záchranného systému je v našem kraji na nejvyšší profesionální úrovni. Jednotlivé složky spolupracují, jejich aktivity jsou koordinované a provázané. Takže například zdravotnický materiál, na který Moravskoslezský kraj přispěje, pořídí policie na základě konzultací s krajskou zdravotnickou záchrannou službou tak, aby byla jejich zdravotnická vybavení kompatibilní."
Na batohy je připraveno 3 a půl milionu korun a dalších 10 milionů použije policie na nákup vozidel, zařízení a materiálu pro zásahy. Zakoupena bude také například kyanoakrylátová komora pro oddělení kriminalistické techniky a expertíz.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR Ostrava: "Prostředky budou mimo jiné využity na obnovu technického vybavení nebo na nákup speciálního zařízení sloužícího k objasňování trestné činnosti. Dále bude s finančních prostředků nakoupen zdravotnický materiál, který bude využíván při některých mimořádných událostech."
Nově nakoupená technika a prostředky budou využívány nejen v souvislosti s migrací, ale také při náročných nasazeních v extrémních podmínkách prvosledovými hlídkami a speciálními zásahovými jednotkami.
---
Neukázněné řidiče projíždějícími Malými Hošticemi na Opavsku nově zaznamenává radar. Zastupitelé schválili jeho nákup a instalaci v této městské části kvůli bezpečnosti chodců.
Malými Hošticemi ve směru na Hlučín nebo opačně projíždí přibližně 312 000 vozidel měsíčně. Ne každý řidič tady ale dodržuje stanovenou rychlost.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Radar v Malých Hošticích jsme nechali nainstalovat z důvodu bezpečnosti, zejména a z důvodu zvyšujícího se počtu vozidel, které projíždí Malými Hošticemi. Jen z toho měření, které jsme prováděli po dobu 9 dnů, ten průjezd byl 90 tisíc vozidel."
Miroslava Konečná (Malohoštické sdružení), starostka Malých Hoštic: "Tady v té dolní části je mateřská škola, základní škola, obchod, sportovní areál, jsou tady tři zastávky."
Chodci tak měli stíženou situaci při přecházení z jedné strany na druhou, zvláště v případě, kdy řidiči nerespektovali rychlost 50 km. Bylo jich více než polovina, přesně 54 procent řidičů tudy projíždělo rychleji.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Radar je v provozu od 1.8. a za tu dobu jsme zaznamenali více než 400 přestupků."
Miroslava Konečná (Malohoštické sdružení), starostka Malých Hoštic: "Je mi to líto, že jsme museli k tomu přistoupit, ale tam, kde neplatí žádná pravidla a řidiči se neumí chovat, tam už musí nastoupit represe nebo něco jiného."
Ve správním řízení hrozí řidičům vysoké finanční pokuty, zákaz řízení na 6 až 18 měsíců a ztráta až 6 bodů.
---
Od září začne v Ostravě na pěti místech platit změna provozu parkovacího systému. Ten bude nově bezlístkový a bezhotovostní. Cílem změn je zefektivnit a zlevnit provoz parkovišť a zajistit jejich lepší správu.
V průběhu léta byl v v Ostravě v pěti objektech nainstalován dokonalejší jednotný parkovací systém. V souladu s vývojem technologií je nový parkovací systém bezlístkový a bezhotovostní. Jedinou výjimkou je parkovací dům u městské nemocnice, kde je s ohledem na větší množství seniorů, možné zaplatit také penězi. Nyní skončil zkušební provoz a za parkování se od 2. září bude platit.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "První hodina bude za pětikorunu, pak budou nějaké hodiny po 20 korunách na takovou běžnou návštěvu nemocnice a delší parkování bude každá hodina za 40 korun."
Ke změně provozu parkovacího systému dojde na parkovišti u městské nemocnice, pod Ostravskou univerzitou, v parkovacím domě u DK Poklad a na parkovištích Smetanovo náměstí a Poděbradova.
Stanislav Duba, vedoucí údržby a provozu parkovišť, Ostravské komunikace: "Přiloží to své médium, bankovní kartu nebo ten telefon na čtečku a při výjezdu zase přiloží kartu, na kterou vjel."
Nejjednodušší je postupovat podle pokynů na displeji a zvolit variantu placení. V případě, že nastane problém, vjezdové i výjezdové terminály a také automatické pokladny jsou vybaveny interkomem, který řidiče spojí s obsluhou nebo dispečinkem Ostravských komunikací.
Nový parkovací systém bude dodán také do parkovacího domu u krajského úřadu, který se letos začne stavět a do dokončovaného druhého parkovacího domu u DK Poklad.
---
Jižané si mohou stále zažádat o dotaci 1 500 korun na zkrášlení porostu před svými bytovými domy, a to až do konce října. Mimoto je obvod zelenější také díky projektu REPLACE, jehož cílem je nahrazení betonových ploch zelení.
Bohumila Káňová se stará o zahrádku před bytovým domem, ve kterém žije, skoro denně. Od kolemjdoucích a obdivovatelů se dozvěděla o příspěvku z radnice, určený právě na tyto předzahrádky. Využila ho loni i letos.
Bohumila Káňová, důchodkyně: „Zjistila jsem, že to není jen o jednom pytlíku zeminy nebo o pár květinách, ale že to je investice na několik měsíců ne-li roků a i když se jako důchodce nemám špatně, přece jen ta část, kterou můžu z důchodu použít pro své potěšení nebyla dostačující, abych si na té zahrádce pořídila vše, co jsem si představovala. Ta zahrádka mi měla připomenout dětství, které jsem prožila na dědině obklopená právě tou zelení a květinami, které teď stojí o kapku více než za našich mladých let.“
O dotaci 1 500 korun si mohou lidé zažádat až do 31. října. Loni radnice přispěla na zvelebení 57 zahrádek 85 tisíc.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Peníze jsou určeny těm, kteří třeba už zahrádku mají a starají se o ni nebo i novým zájemcům. Pro získání dotace radnice požaduje aby žadatelé předložili fotografii, jak před zasazením květin, tak i po jejich vysazení.“
Bohumila Káňová, důchodkyně: „Lidé už sami se zastavují a ptají se co tu bude dál a říkají, jsem se podívat na babiččinu botanickou zahradu a naši sousedé z druhého vchodu z družstva mě požádali, jestli bych nemohla výsadbu i u nich provést.“
Kromě rozkvetlých zahrad je obvod zelenější také díky projektu REPLACE.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Cílem bylo odstranit a zvelebit velké množství nevyužívaných betonových ploch a nahradit je zelení, což nám umožnilo, že se v okolí snížila teplota, prašnost a zlepšilo se vsakování vody čili i udržitelnost vody v krajině. Vyjádřeno čísly v našem obvodu vzniklo 1 686 m² záhonů trvalek, vysazeno bylo 524 keřů a 4 329 m² květnatých luk.“
Díky dotace z norských fondů v celkové výši 21 milionů korun se tak podařilo zvelebit na 300 míst po celém obvodu.
---
Frýdek-Místek se ihned po nabytí Českého domu pustilo do záchovných prací. Následovat bude i architektonická soutěž, která připraví historickou budovu k rekonstrukci. Uvnitř má časem vzniknout zázemí pro Středisko volného času Klíč.
Český dům ve Frýdku-Místku se po mnoha letech dočká oživení. Město ho po dlouhých jednáních s předchozím majitelem koupilo za 19,9 milionu korun.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Český dům byl dlouhodobý projekt. Jeden z těch, kterému člověk věnuje obrovské množství energie. A doslova a do písmene, po letech jednání, měsících ladění a týdnech administrativních kroků, jsme nabyli jako město konečně Český dům, který je jednou z posledních památek ve městě, která přežila devastaci ze 60. a 70. let. A ta informace, že se městu podařilo získat tuto památku, tuto budovu, a bude ji moct zachránit, vyvolala samozřejmě obrovskou reakci mezi občany."
Město se okamžitě pustilo do prací, které mají za cíl zajistit, aby objekt dále nechátral a následně se připravil na úpravy související s rekonstrukcí. Především se také musel kompletně vyklidit.
Vladimír Macura, předseda představenstva TS F-M: "Naším úkolem je provádět záchovné práce. Takže jsme začali logicky tím, že jsme celý objekt oplotili, aby tady nemohl jít někdo nepovolaný, ale zároveň aby se někomu při té údržbě nic nestalo. Celý objekt byl plný různého svinčíku, který jsme museli vyklidit. Naplnili jsme několik kontejnerů odpadem. Stále tam máme ještě co dělat. Zprůchodnili jsme veškerou kanalizaci, aby ten objekt dále nepoškozovala voda, budeme v příštím týdnu dělat opravu střechy v poměrně velkém rozsahu, tady v tom objektu za námi. Takže jsme se toho chytli hned ze startu velmi aktivně. A myslím si, že ten objekt je v takovém stavu, že bude schopen dalšího provozu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Po vyklizení, což už je tady hotovo asi v osmdesáti procentech prostor. Potom nastane ruku v ruce s tím záchovná údržba. To znamená, že se tady hlavně musí zamezit průniku vody. Od střechy, všechny svody, kanalizace, prověří se stav krovů. Bude tady průzkum na hmyz, houby a statiku. Poptali jsme tady nejlepší statiky, kteří zhodnotí stav budovy. Zatím to vypadá velmi nadějně. Nevypadá to, že by někde byla nějaká fatální věc."
Budova má v budoucnu sloužit jako nové Středisko volného času Klíč.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Náš zastupitelský klub dlouhodobě podporoval nabytí Českého domu, proto jsem rád, že se na posledním zastupitelstvu povedlo získat pro město Frýdek-Místek budovu Českého domu. Je dobře, že jsme se dohodli s naším koaličním partnerem, co zde chceme do budoucna udělat. A je to tedy to, že tady bude Středisko volného času Klíč, které sem přesune veškeré své aktivity. A budova bude sloužit dětem pro veškeré aktivity, které Klíč poskytuje. Po dnešní prohlídce jsem mile překvapen, že budova není v takovém stavu, jak někteří zastupitelé se snažili na minulém zastupitelstvu říkat. Že je to ruina. Ten stav odpovídá tomu, že budova byla dlouhodobě neobývaná."
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč F-M: "Středisko volného času Klíč je samozřejmě rádo za možnost dostat nové prostory, které přinesou pro organizaci, pro děti, pro volnočasové aktivity ve městě mnoho pozitivních změn. Minimálně budou ty prostory nové, budou bezbariérové, což důležité. Budeme mít přístup do parku, budeme mít lepší umístění ve městě. S představiteli města teď plánujeme tu rekonstrukci, vnášíme si nějaké požadavky prostorové, které by se nám zdály ideální. A uvidíme, k čemu se dopracujeme. Jaký nakonec ten výsledek budeme, ale vždy si myslíme, že bude pozitivní."
Město chce co nejdříve vyhlásit architektonickou soutěž, která má připravit podklady pro rekonstrukci.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zorganizujeme ji tak, abychom dostali ty historické části do co nejvíce původní podoby a následně pořešili i tu novou přístavbu, která je směrem k parku, kde by mohl být třeba i nějaký trochu novodobý design té stavby. S tím, že by se otevřel do parku pomocí oken ten prostor. A bylo by tam takové sepětí s přírodou, bylo by tam asi občerstvení, no a v těch dalších prostorách, ty budeme projektovat pro využití pro děti, které by tady měly mít své zázemí. Je to u parku, je to v té části bodů pro relaxaci. Je tady dětské hřiště, park. Pak zase budou sportoviště, plánujeme tam za kurty volnočasový areál. Je to všechno kousek podél řeky. Takže vznikne taková velice přirozená a pěkná linka na relaxaci. Dostupná pěšky. A myslím si, že to bude takový pěkný kout města. A bude to mít konečně využití. A ta budova ožije. Protože ty budovy musí žít. Když mají činnost, nějakou náplň, jinak chátrají a odchází. Takže toto máme teďka v plánu na nejbližší měsíce."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Na základě požadavků Střediska volného času Klíč vydefinujeme prostory tak, aby byly vhodné pro děti. Protože toto místo u parku, které navazuje na další budovy, budoucí kulturní centrum, kino Vlast, krásnou lokalitu, která umožňuje zřídit i parkování, když rodiče děti přivezou, tak nabízí obrovské možnosti k tomu, abychom to středisko centralizovali. A získali tedy opravdu dva v jednom. Krásný prostor pro děti a zároveň jsme zachránili zejména tu historickou část budovy, která je pořád ještě zachovaná. A pokud bychom to neudělali my jako město, tak by mohla skončit špatně, protože ta budova není památkově chráněná. A v podstatě kdokoliv by tu budovu získal, tak by nebyl problém, aby získal demoliční výměr a mohl tady postavit například pumpu nebo nějaký autosalon. Což samozřejmě my jako město bychom nechtěli. A chceme, aby v centru města vznikaly stavby a infrastruktura, která bude pro občany, která bude pro rodiny, která bude tvořit to město."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nebrání tomu, aby se tomu vrátila původní podoba. Původní lesk, protože se jedná o jednu z nejhezčích budov ve městě. A jak jsme říkali a několikrát jsme to opakovali, město Frýdek-Místek přišlo o hodně historických budov. Těmi necitlivými zásahy v 70. a 80. letech, kdy se tady nesmyslně natlačily paneláky do historických center. Takže my musíme bojovat o každou takovou budovu historickou, abychom zase trochu uchránili pro další generace ty krásné stavby."
Historie tohoto místa sahá až do 50. let 19. století, kdy tady byla střelnice, kterou později zničila povodeň. Němci zde pak v roce 1899 otevřeli Německý dům, který byl po válce zabaven a přejmenován na Český dům.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Za první republiky byl sídlem 56 spolků. Turistických, sportovních, ale byla tady i knihovna, konaly se tady čaje o páté, promítal se tady, než se postavilo městské kino, kinematograf. Počítalo se, že se tady postaví druhé paralelní moderní zvukové kino. Byl tady velký sál zrcadlový se zlacením, dělaly se tady plesy, bály. Pak tady byl modrý sál, kde se zase dělaly menší akce. Veřejná knihovna tady dokonce místecká sídlila. Tady jak stojíme, tak byly i tenisové kurty, o kousek dál byl cyklistický ovál, závodní, a ještě o kousek dál hezké koupaliště. Takže celá ta zóna byla nesmírně využitá. Dá se říct, že požár v 70. letech budovu poškodil. Naštěstí se ji podařilo zachránit. Rekonstrukce v půlce 80. let historičnost setřela úplně. A dneska ten objekt se nachází na první pohled velice zpustlý, ale po stavební stránce je ve velice dobrém stavu a je velice reálná šance mu vrátit původní bohatý život i podobu."
Projekt na novou podobu Českého domu chce mít město hotový v průběhu příštího roku. Samotná rekonstrukce by pak měla začít nejpozději v roce 2026. Vyjde na desítky milionů korun, ale město je na to finančně připraveno.
---
Velký sportovní zážitek se konal ve Frenštátě pod Radhoštěm. Proběhl další ročník Memoriálu Jiřího Rašky ve skocích na lyžích. Po roční odmlce opět jako součást mezinárodního FIS cupu mužů.
Letní závody ve skocích na lyžích, nesoucí jméno zlatého olympionika Jiřího Rašky, se letos na můstku ve Frenštátě pod Radhoštěm uskutečnily potřinácté. Po roční pauze opět jako mezinárodní FIS Cup mužů.
Kateřina Kyselová, předsedkyně organizačního výboru závodu: “Jsme moc rádi, že můžeme po roce přivítat FIC cup mužů, který je důležité uspořádat kvůli našim mladým skokanům, aby zažili mezinárodní závody, aby se dostali výše mohli závodit i ve světových pohárech.”
Představilo se tu 44 závodníků například z Norska, Slovinska, Rakouska nebo Německa. Barvy domácí Dukly hájil i Benedikt Holub.
Benedikt Holub, TJ Dukla Frenštát pod Radhoštěm: “Je to pro mě docela tak, protože je to doma a letos jsem nebyl ještě na žádných mezinárodních závodech, takže vůbec nevím, jak jsem na tom s konkurencí. Věnuji se tomu už 16 let, přivedl mě k tomu můj strejda Jakub Janda.”
Tyto závody si nakonec zcela podmanili Rakušané. Nicméně vítězstvím pro Frenštát je vůbec to, že se na zdejším můstku stále skáče a připravuje se modernizace areálu.
Zbyněk Vágner (ANO), místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm: “Frenštát a Memoriál Jiřího Rašky, samozřejmě tyto dvě věci k sobě neodmyslitelně patří a město Frenštát udělá všechno proto, aby i do budoucna toto patřilo k sobě.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Frenštát je spojený se skoky na lyžích a Moravskoslezský kraj tyto aktivity podporu dlouhodobě, navíc poměrně intenzivně investuje do tohoto areálu. Teď se připravují podklady pro projektovou dokumentaci.”
Plány na přestavbu tohoto areálu na Horečkách předpokládají investici 700 milionů korun.
---
Moravskoslezský kraj si velmi zakládá na špičkové vybavenosti složek integrovaného záchranného systému a proto jim často na nákup či modernizaci techniky a vybavení připívá. Aktuálně tak policie chystá nákup zdravotnických batohů pro ošetření střelných ran.
Nedávno jsme vám představili nové detekční přístroje, které hasičům koupil Moravskoslezský kraj. Finance dostali i policisté, kteří chtějí nakoupit taktické zdravotnické batohy. Využívají se hlavně v situacích, kdy je hlídka na místě události jako první a nebo není možné pustit kvůli bezpečnosti k pacientovi zdravotníky.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "„Činnost integrovaného záchranného systému je v našem kraji na nejvyšší profesionální úrovni. Jednotlivé složky spolupracují, jejich aktivity jsou koordinované a provázané. Takže například zdravotnický materiál, na který Moravskoslezský kraj přispěje, pořídí policie na základě konzultací s krajskou zdravotnickou záchrannou službou tak, aby byla jejich zdravotnická vybavení kompatibilní."
Na batohy je připraveno 3 a půl milionu korun a dalších 10 milionů použije policie na nákup vozidel, zařízení a materiálu pro zásahy. Zakoupena bude také například kyanoakrylátová komora pro oddělení kriminalistické techniky a expertíz.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR Ostrava: "Prostředky budou mimo jiné využity na obnovu technického vybavení nebo na nákup speciálního zařízení sloužícího k objasňování trestné činnosti. Dále bude s finančních prostředků nakoupen zdravotnický materiál, který bude využíván při některých mimořádných událostech."
Nově nakoupená technika a prostředky budou využívány nejen v souvislosti s migrací, ale také při náročných nasazeních v extrémních podmínkách prvosledovými hlídkami a speciálními zásahovými jednotkami.
---
Neukázněné řidiče projíždějícími Malými Hošticemi na Opavsku nově zaznamenává radar. Zastupitelé schválili jeho nákup a instalaci v této městské části kvůli bezpečnosti chodců.
Malými Hošticemi ve směru na Hlučín nebo opačně projíždí přibližně 312 000 vozidel měsíčně. Ne každý řidič tady ale dodržuje stanovenou rychlost.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Radar v Malých Hošticích jsme nechali nainstalovat z důvodu bezpečnosti, zejména a z důvodu zvyšujícího se počtu vozidel, které projíždí Malými Hošticemi. Jen z toho měření, které jsme prováděli po dobu 9 dnů, ten průjezd byl 90 tisíc vozidel."
Miroslava Konečná (Malohoštické sdružení), starostka Malých Hoštic: "Tady v té dolní části je mateřská škola, základní škola, obchod, sportovní areál, jsou tady tři zastávky."
Chodci tak měli stíženou situaci při přecházení z jedné strany na druhou, zvláště v případě, kdy řidiči nerespektovali rychlost 50 km. Bylo jich více než polovina, přesně 54 procent řidičů tudy projíždělo rychleji.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Radar je v provozu od 1.8. a za tu dobu jsme zaznamenali více než 400 přestupků."
Miroslava Konečná (Malohoštické sdružení), starostka Malých Hoštic: "Je mi to líto, že jsme museli k tomu přistoupit, ale tam, kde neplatí žádná pravidla a řidiči se neumí chovat, tam už musí nastoupit represe nebo něco jiného."
Ve správním řízení hrozí řidičům vysoké finanční pokuty, zákaz řízení na 6 až 18 měsíců a ztráta až 6 bodů.
---
Od září začne v Ostravě na pěti místech platit změna provozu parkovacího systému. Ten bude nově bezlístkový a bezhotovostní. Cílem změn je zefektivnit a zlevnit provoz parkovišť a zajistit jejich lepší správu.
V průběhu léta byl v v Ostravě v pěti objektech nainstalován dokonalejší jednotný parkovací systém. V souladu s vývojem technologií je nový parkovací systém bezlístkový a bezhotovostní. Jedinou výjimkou je parkovací dům u městské nemocnice, kde je s ohledem na větší množství seniorů, možné zaplatit také penězi. Nyní skončil zkušební provoz a za parkování se od 2. září bude platit.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "První hodina bude za pětikorunu, pak budou nějaké hodiny po 20 korunách na takovou běžnou návštěvu nemocnice a delší parkování bude každá hodina za 40 korun."
Ke změně provozu parkovacího systému dojde na parkovišti u městské nemocnice, pod Ostravskou univerzitou, v parkovacím domě u DK Poklad a na parkovištích Smetanovo náměstí a Poděbradova.
Stanislav Duba, vedoucí údržby a provozu parkovišť, Ostravské komunikace: "Přiloží to své médium, bankovní kartu nebo ten telefon na čtečku a při výjezdu zase přiloží kartu, na kterou vjel."
Nejjednodušší je postupovat podle pokynů na displeji a zvolit variantu placení. V případě, že nastane problém, vjezdové i výjezdové terminály a také automatické pokladny jsou vybaveny interkomem, který řidiče spojí s obsluhou nebo dispečinkem Ostravských komunikací.
Nový parkovací systém bude dodán také do parkovacího domu u krajského úřadu, který se letos začne stavět a do dokončovaného druhého parkovacího domu u DK Poklad.
---
Jižané si mohou stále zažádat o dotaci 1 500 korun na zkrášlení porostu před svými bytovými domy, a to až do konce října. Mimoto je obvod zelenější také díky projektu REPLACE, jehož cílem je nahrazení betonových ploch zelení.
Bohumila Káňová se stará o zahrádku před bytovým domem, ve kterém žije, skoro denně. Od kolemjdoucích a obdivovatelů se dozvěděla o příspěvku z radnice, určený právě na tyto předzahrádky. Využila ho loni i letos.
Bohumila Káňová, důchodkyně: „Zjistila jsem, že to není jen o jednom pytlíku zeminy nebo o pár květinách, ale že to je investice na několik měsíců ne-li roků a i když se jako důchodce nemám špatně, přece jen ta část, kterou můžu z důchodu použít pro své potěšení nebyla dostačující, abych si na té zahrádce pořídila vše, co jsem si představovala. Ta zahrádka mi měla připomenout dětství, které jsem prožila na dědině obklopená právě tou zelení a květinami, které teď stojí o kapku více než za našich mladých let.“
O dotaci 1 500 korun si mohou lidé zažádat až do 31. října. Loni radnice přispěla na zvelebení 57 zahrádek 85 tisíc.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Peníze jsou určeny těm, kteří třeba už zahrádku mají a starají se o ni nebo i novým zájemcům. Pro získání dotace radnice požaduje aby žadatelé předložili fotografii, jak před zasazením květin, tak i po jejich vysazení.“
Bohumila Káňová, důchodkyně: „Lidé už sami se zastavují a ptají se co tu bude dál a říkají, jsem se podívat na babiččinu botanickou zahradu a naši sousedé z druhého vchodu z družstva mě požádali, jestli bych nemohla výsadbu i u nich provést.“
Kromě rozkvetlých zahrad je obvod zelenější také díky projektu REPLACE.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Cílem bylo odstranit a zvelebit velké množství nevyužívaných betonových ploch a nahradit je zelení, což nám umožnilo, že se v okolí snížila teplota, prašnost a zlepšilo se vsakování vody čili i udržitelnost vody v krajině. Vyjádřeno čísly v našem obvodu vzniklo 1 686 m² záhonů trvalek, vysazeno bylo 524 keřů a 4 329 m² květnatých luk.“
Díky dotace z norských fondů v celkové výši 21 milionů korun se tak podařilo zvelebit na 300 míst po celém obvodu.
---
Frýdek-Místek se ihned po nabytí Českého domu pustilo do záchovných prací. Následovat bude i architektonická soutěž, která připraví historickou budovu k rekonstrukci. Uvnitř má časem vzniknout zázemí pro Středisko volného času Klíč.
Český dům ve Frýdku-Místku se po mnoha letech dočká oživení. Město ho po dlouhých jednáních s předchozím majitelem koupilo za 19,9 milionu korun.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Český dům byl dlouhodobý projekt. Jeden z těch, kterému člověk věnuje obrovské množství energie. A doslova a do písmene, po letech jednání, měsících ladění a týdnech administrativních kroků, jsme nabyli jako město konečně Český dům, který je jednou z posledních památek ve městě, která přežila devastaci ze 60. a 70. let. A ta informace, že se městu podařilo získat tuto památku, tuto budovu, a bude ji moct zachránit, vyvolala samozřejmě obrovskou reakci mezi občany."
Město se okamžitě pustilo do prací, které mají za cíl zajistit, aby objekt dále nechátral a následně se připravil na úpravy související s rekonstrukcí. Především se také musel kompletně vyklidit.
Vladimír Macura, předseda představenstva TS F-M: "Naším úkolem je provádět záchovné práce. Takže jsme začali logicky tím, že jsme celý objekt oplotili, aby tady nemohl jít někdo nepovolaný, ale zároveň aby se někomu při té údržbě nic nestalo. Celý objekt byl plný různého svinčíku, který jsme museli vyklidit. Naplnili jsme několik kontejnerů odpadem. Stále tam máme ještě co dělat. Zprůchodnili jsme veškerou kanalizaci, aby ten objekt dále nepoškozovala voda, budeme v příštím týdnu dělat opravu střechy v poměrně velkém rozsahu, tady v tom objektu za námi. Takže jsme se toho chytli hned ze startu velmi aktivně. A myslím si, že ten objekt je v takovém stavu, že bude schopen dalšího provozu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Po vyklizení, což už je tady hotovo asi v osmdesáti procentech prostor. Potom nastane ruku v ruce s tím záchovná údržba. To znamená, že se tady hlavně musí zamezit průniku vody. Od střechy, všechny svody, kanalizace, prověří se stav krovů. Bude tady průzkum na hmyz, houby a statiku. Poptali jsme tady nejlepší statiky, kteří zhodnotí stav budovy. Zatím to vypadá velmi nadějně. Nevypadá to, že by někde byla nějaká fatální věc."
Budova má v budoucnu sloužit jako nové Středisko volného času Klíč.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Náš zastupitelský klub dlouhodobě podporoval nabytí Českého domu, proto jsem rád, že se na posledním zastupitelstvu povedlo získat pro město Frýdek-Místek budovu Českého domu. Je dobře, že jsme se dohodli s naším koaličním partnerem, co zde chceme do budoucna udělat. A je to tedy to, že tady bude Středisko volného času Klíč, které sem přesune veškeré své aktivity. A budova bude sloužit dětem pro veškeré aktivity, které Klíč poskytuje. Po dnešní prohlídce jsem mile překvapen, že budova není v takovém stavu, jak někteří zastupitelé se snažili na minulém zastupitelstvu říkat. Že je to ruina. Ten stav odpovídá tomu, že budova byla dlouhodobě neobývaná."
Patrik Siegelstein, ředitel SVČ Klíč F-M: "Středisko volného času Klíč je samozřejmě rádo za možnost dostat nové prostory, které přinesou pro organizaci, pro děti, pro volnočasové aktivity ve městě mnoho pozitivních změn. Minimálně budou ty prostory nové, budou bezbariérové, což důležité. Budeme mít přístup do parku, budeme mít lepší umístění ve městě. S představiteli města teď plánujeme tu rekonstrukci, vnášíme si nějaké požadavky prostorové, které by se nám zdály ideální. A uvidíme, k čemu se dopracujeme. Jaký nakonec ten výsledek budeme, ale vždy si myslíme, že bude pozitivní."
Město chce co nejdříve vyhlásit architektonickou soutěž, která má připravit podklady pro rekonstrukci.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zorganizujeme ji tak, abychom dostali ty historické části do co nejvíce původní podoby a následně pořešili i tu novou přístavbu, která je směrem k parku, kde by mohl být třeba i nějaký trochu novodobý design té stavby. S tím, že by se otevřel do parku pomocí oken ten prostor. A bylo by tam takové sepětí s přírodou, bylo by tam asi občerstvení, no a v těch dalších prostorách, ty budeme projektovat pro využití pro děti, které by tady měly mít své zázemí. Je to u parku, je to v té části bodů pro relaxaci. Je tady dětské hřiště, park. Pak zase budou sportoviště, plánujeme tam za kurty volnočasový areál. Je to všechno kousek podél řeky. Takže vznikne taková velice přirozená a pěkná linka na relaxaci. Dostupná pěšky. A myslím si, že to bude takový pěkný kout města. A bude to mít konečně využití. A ta budova ožije. Protože ty budovy musí žít. Když mají činnost, nějakou náplň, jinak chátrají a odchází. Takže toto máme teďka v plánu na nejbližší měsíce."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Na základě požadavků Střediska volného času Klíč vydefinujeme prostory tak, aby byly vhodné pro děti. Protože toto místo u parku, které navazuje na další budovy, budoucí kulturní centrum, kino Vlast, krásnou lokalitu, která umožňuje zřídit i parkování, když rodiče děti přivezou, tak nabízí obrovské možnosti k tomu, abychom to středisko centralizovali. A získali tedy opravdu dva v jednom. Krásný prostor pro děti a zároveň jsme zachránili zejména tu historickou část budovy, která je pořád ještě zachovaná. A pokud bychom to neudělali my jako město, tak by mohla skončit špatně, protože ta budova není památkově chráněná. A v podstatě kdokoliv by tu budovu získal, tak by nebyl problém, aby získal demoliční výměr a mohl tady postavit například pumpu nebo nějaký autosalon. Což samozřejmě my jako město bychom nechtěli. A chceme, aby v centru města vznikaly stavby a infrastruktura, která bude pro občany, která bude pro rodiny, která bude tvořit to město."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nebrání tomu, aby se tomu vrátila původní podoba. Původní lesk, protože se jedná o jednu z nejhezčích budov ve městě. A jak jsme říkali a několikrát jsme to opakovali, město Frýdek-Místek přišlo o hodně historických budov. Těmi necitlivými zásahy v 70. a 80. letech, kdy se tady nesmyslně natlačily paneláky do historických center. Takže my musíme bojovat o každou takovou budovu historickou, abychom zase trochu uchránili pro další generace ty krásné stavby."
Historie tohoto místa sahá až do 50. let 19. století, kdy tady byla střelnice, kterou později zničila povodeň. Němci zde pak v roce 1899 otevřeli Německý dům, který byl po válce zabaven a přejmenován na Český dům.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Za první republiky byl sídlem 56 spolků. Turistických, sportovních, ale byla tady i knihovna, konaly se tady čaje o páté, promítal se tady, než se postavilo městské kino, kinematograf. Počítalo se, že se tady postaví druhé paralelní moderní zvukové kino. Byl tady velký sál zrcadlový se zlacením, dělaly se tady plesy, bály. Pak tady byl modrý sál, kde se zase dělaly menší akce. Veřejná knihovna tady dokonce místecká sídlila. Tady jak stojíme, tak byly i tenisové kurty, o kousek dál byl cyklistický ovál, závodní, a ještě o kousek dál hezké koupaliště. Takže celá ta zóna byla nesmírně využitá. Dá se říct, že požár v 70. letech budovu poškodil. Naštěstí se ji podařilo zachránit. Rekonstrukce v půlce 80. let historičnost setřela úplně. A dneska ten objekt se nachází na první pohled velice zpustlý, ale po stavební stránce je ve velice dobrém stavu a je velice reálná šance mu vrátit původní bohatý život i podobu."
Projekt na novou podobu Českého domu chce mít město hotový v průběhu příštího roku. Samotná rekonstrukce by pak měla začít nejpozději v roce 2026. Vyjde na desítky milionů korun, ale město je na to finančně připraveno.
---
Velký sportovní zážitek se konal ve Frenštátě pod Radhoštěm. Proběhl další ročník Memoriálu Jiřího Rašky ve skocích na lyžích. Po roční odmlce opět jako součást mezinárodního FIS cupu mužů.
Letní závody ve skocích na lyžích, nesoucí jméno zlatého olympionika Jiřího Rašky, se letos na můstku ve Frenštátě pod Radhoštěm uskutečnily potřinácté. Po roční pauze opět jako mezinárodní FIS Cup mužů.
Kateřina Kyselová, předsedkyně organizačního výboru závodu: “Jsme moc rádi, že můžeme po roce přivítat FIC cup mužů, který je důležité uspořádat kvůli našim mladým skokanům, aby zažili mezinárodní závody, aby se dostali výše mohli závodit i ve světových pohárech.”
Představilo se tu 44 závodníků například z Norska, Slovinska, Rakouska nebo Německa. Barvy domácí Dukly hájil i Benedikt Holub.
Benedikt Holub, TJ Dukla Frenštát pod Radhoštěm: “Je to pro mě docela tak, protože je to doma a letos jsem nebyl ještě na žádných mezinárodních závodech, takže vůbec nevím, jak jsem na tom s konkurencí. Věnuji se tomu už 16 let, přivedl mě k tomu můj strejda Jakub Janda.”
Tyto závody si nakonec zcela podmanili Rakušané. Nicméně vítězstvím pro Frenštát je vůbec to, že se na zdejším můstku stále skáče a připravuje se modernizace areálu.
Zbyněk Vágner (ANO), místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm: “Frenštát a Memoriál Jiřího Rašky, samozřejmě tyto dvě věci k sobě neodmyslitelně patří a město Frenštát udělá všechno proto, aby i do budoucna toto patřilo k sobě.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Frenštát je spojený se skoky na lyžích a Moravskoslezský kraj tyto aktivity podporu dlouhodobě, navíc poměrně intenzivně investuje do tohoto areálu. Teď se připravují podklady pro projektovou dokumentaci.”
Plány na přestavbu tohoto areálu na Horečkách předpokládají investici 700 milionů korun.
---
