Na začátku každého nového roku rozdělují zastupitelstva měst, obcí i obvodů peníze, která už nestihla zapracovat do rozpočtu pro daný rok. Slezská Ostrava má k dispozici přebytek 37 milionů, které budou využity například na stavbu nové sportovní haly v Koblově.
Když radnice připravují rozpočet, počítá se i s tím, že nějaké peníze zbudou a využijí se v následujícím roce. Největší část takzvaného přebytku hospodaření tvoří často daň z nemovitosti. V případě Slezské Ostravy je tato částka asi 37 milionů korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Každoročně, když rozpočtujeme, tak počítáme samozřejmě s tím, že nám nějaké peníze na účtu zbydou a že je zapojíme do rozpočtu v příštím roce. Dělá to samozřejmě většinou platba daně z nemovitých věcí, která nám chodí zpravidla poslední týden v roce, takže je to poměrně velká částka, kterou už nestihneme využít. Slezská Ostrava má v otázce daně z nemovitostí velmi výhodné postavení, protože má samozřejmě velké podniky, které tady mohou odvádět daň vyšší, než v jiných obvodech. Na druhou stranu je potřeba říct, že část těch prostředků se odvádí i do rozpočtu jiných městských obvodů, protože se dělí v rámci města."
Hned na prvním jednání zastupitelstva v letošním roce se rozhodovalo, jakým způsobem budou tyto peníze využity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Půjde to na nejrůznější akce. Zejména bychom chtěli zahájit výstavbu sportovní haly v Koblově. Jsou to ale také opravy bytů, jsou to akce v základních a mateřských školách, ale jsou to třeba i položky, jako je rezerva rozpočtu, protože se chceme připravit na nějaké neočekávané události, které by mohly nastat."
Slezská Ostrava může z přebytku do rozpočtu zapojit poměrně vysokou částku, protože na jejím území leží několik průmyslových podniků v čele s Novou Hutí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "ZV minulých letech nás sužovala problematika Liberty Ostrava, dnes Nové Huti, kde samozřejmě platby nebyly pravidelné, některé nepřišly, takže i v minulých letech nám opravdu vypadly desítky milionů, vyšší desítky milionů korun ročně právě z příjmů z této daně."
Nová huť má od loňského podzimu nového majitele. Jde o českou společnost a generální ředitel při setkání se starostou Slezské deklaroval, že chce s městem a jeho obvody spolupracovat.
Radek Strouhal, generální ředitel Nové Huti: "Jednotlivé městské obvody, které jsou vlastně nějakým způsobem účastny, nebo respektive kde leží naše huť, protože ona je rozdělena mezi několik městských obvodů, tak jsou pro mě zcela klíčové. Vždycky chcete být dobrý soused a chcete být partnerem pro jednání s městem, najít nějakou cestu spolupráce. Nikdy nemá smysl nějakým způsobem válčit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V minulých letech se zvýšila daň z nemovitých věcí na území města. My jsme to jako starostové městských obvodů dlouhodobě prosazovali, protože právě ty velké průmyslové podniky dosud často platily velmi směšné daně. Dnes tedy platí vyšší daně a platí je často i za objekty, které jsou již desítky let nevyužívané, zchátralé a nutí je to k tomu, aby tyto objekty například zdemolovali a ony nezůstaly v tom území na nějakou následnou sanaci."
---
Spisovatele, publicistu, novináře, osobnost české exilové literatury a rodáka ze Slezské Ostravy Otu Filipa připomíná od tohoto týdne pamětní deska na fasádě ostravské Nové radnice. Odhalení originálního díla se zúčastnila i jeho dcera Hana.
Nanebevstoupení Loizka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Sedmý životopis nebo Cesta ke hřbitovu jsou jen některá z děl známého ostravského autora Oty Filipa. Jako místní rodák si 96 let od svého narození vysloužil rovnou dvě pamětní desky na rohu Prokešova náměstí, kde jeho otec provozoval kavárnu. Symbolizovat mají autorův život v exilu i jeho tvorbu.
Petr Szyroki, autor pamětní desky: "Každá ta deska může vypadat jako samostatná, funkční, ale zvídavý divák určitě bude pátrat po tom, co to znamená, protože úplně to není obvyklé. Úplně to nedává smysl. A tak snad právě zvídavý divák zajede i za roh, kde objeví druhou desku, a dohromady ty desky dají perfektní smysl a připomínku Oty Filipa."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ta cesta od toho prvního okamžiku iniciace pojmenování nějakého významného místa, ulice nebo budovy po slavném ostravském rodákovi Otu Filipovi byla poměrně dlouhá. Vznikla v roce 2021. Musím říct, že v prvním kole z toho nebyly žádné příliš velké výstupy. Nicméně paní Hana Filip po dvou letech se znovu připomněla s touto myšlenkou."
Veřejný prostor po spisovateli zatím pojmenován nebyl. Dcera Hana Filip se ale v pondělí mohla zúčastnit slavnostního odhalení pamětních desek.
Hana Filip, dcera spisovatele Oty Filipa: "Tatínek byl velice inspirující člověk. Mě hodně inspiroval svou pracovitostí a pro mě demystifikoval, co je umění, protože to umění znamená, že člověk sedí v jeho případě od rána do večera u psacího stroje a prostě píše. Moc mě těší, že se ta věc uskutečnila. Jediná věc, co mi je líto, je, že tatínek se toho nedožil. On by si toho skutečně moc vážil. On skutečně chtěl, aby se nějakým způsobem prostě vrátil do té Ostravy, a tím pádem se tady teď vrátil."
Ota Filip se narodil v domě č. 151 na slezskoostravském Zámostí a právě Slezské Ostravě se věnoval také ve svých dílech.
Iva Málková, vyučující na FF Ostravské univerzity: "Ota Filip se narodil v roce 1930. To znamená, že on zažíval naplno jako chlapec a jako mladý člověk Slezskou Ostravu a Moravskou Ostravu v tom období, kdy je to národnostní mišmaš, jazykový mišmaš, ideologický mišmaš. A protože jeho romány jsou někde na hranici, je tam celá řada autobiografických prvků, a přitom je jedinečný vypravěč, tak tam je zachycena podle mě neopakovatelná podoba Ostravy v meziválečném období."
Právě Filipovo dílo připomenou výstavou také Moravskoslezská vědecká knihovna nebo Hladnovská pobočka Knihovny města Ostravy.
---
Proč se nebavit s cizími lidmi a co dělat, když se ztratí, nebo když najdou použitou injekční stříkačku – to se v pondělí dozvěděli předškoláci z Mateřské školy Antošovická od preventistů městské policie. Ti během tohoto týdne navštíví celkem 38 tříd.
38 tříd ve 27 mateřských školách po celé Ostravě navštíví během prvního březnového týdne preventisté městské policie. Program Bezpečně pro předškoláčky, cílící na nejmenší posluchače, zahájili strážníci ve slezskoostravském Koblově.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Dvě děti jsou takovou nejzranitelnější skupinou obyvatel, proto se jim strážníci věnují a rozhodli jsme se věnovat měsíc březen a také duben právě školkám. Navštěvujeme předškolní děti, kdy v březnu vlastně strážníci s nimi komunikují o tom, kdo je to cizí člověk, co dělat, kdyby se ztratily, nebo například jak se zachovat, kdyby našly někde ležet injekční stříkačku."
Předškolní děti si samozřejmě prohlédly také pomůcky, které strážníci při výkonu služby používají. Nejvíce si ale užily hrané scénky, které je měly připravit na konkrétní situace.
anketa, děti MŠ Antošovická: "To, jak nám vysvětlovali, co máme dělat, když se ztratíme v obchodě."
A co máte dělat?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Jít to nahlásit paní prodavačce?"
anketa, děti MŠ Antošovická: "Jak jsme potkali tu injekci."
A co s ní máte dělat?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Zavolat policii."
anketa, děti MŠ Antošovická: "Mně se nejvíc líbilo, jak jsme se podívali na tu injekční stříkačku, a ještě se mi líbilo všechno."
A co ses dozvěděl nového?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Že se nemá v obchodě bavit s cizími lidmi. A ještě abychom se neztratili."
Předškoláci se dozvěděli třeba také, jak se chránit před útokem psa, a na závěr si vysloužili omalovánku s logem městské policie.
Host 5: "Já si myslím, že to pro ty děti je dobré, protože aspoň vidí, jak se v nějakých krizových situacích mají zachovat."
Jak často tady takové programy máte?
Tereza Ogurek, učitelka MŠ Antošovická: "S městskou policií máme jednou do roka takový program a ještě s dětmi chodíme na dopravní hřiště."
Městská policie Ostrava se dětem věnuje celoročně nejen preventivními programy.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Máme i projektové aktivity, například projekt Kámo, braň se, Online MPO, kdy se dětem věnujeme zase nad rámec. Věnujeme se internetovému prostředí, věnujeme se také výuce podle národní strategie BESIP."
V dubnu se preventisté zaměří u dětí na bezpečnost v silničním provozu. Nejdůležitější je podle policie s dětmi základy bezpečnosti opakovat, a zásadní roli přitom hrají rodiče.
---
Na začátku každého nového roku rozdělují zastupitelstva měst, obcí i obvodů peníze, která už nestihla zapracovat do rozpočtu pro daný rok. Slezská Ostrava má k dispozici přebytek 37 milionů, které budou využity například na stavbu nové sportovní haly v Koblově.
Když radnice připravují rozpočet, počítá se i s tím, že nějaké peníze zbudou a využijí se v následujícím roce. Největší část takzvaného přebytku hospodaření tvoří často daň z nemovitosti. V případě Slezské Ostravy je tato částka asi 37 milionů korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Každoročně, když rozpočtujeme, tak počítáme samozřejmě s tím, že nám nějaké peníze na účtu zbydou a že je zapojíme do rozpočtu v příštím roce. Dělá to samozřejmě většinou platba daně z nemovitých věcí, která nám chodí zpravidla poslední týden v roce, takže je to poměrně velká částka, kterou už nestihneme využít. Slezská Ostrava má v otázce daně z nemovitostí velmi výhodné postavení, protože má samozřejmě velké podniky, které tady mohou odvádět daň vyšší, než v jiných obvodech. Na druhou stranu je potřeba říct, že část těch prostředků se odvádí i do rozpočtu jiných městských obvodů, protože se dělí v rámci města."
Hned na prvním jednání zastupitelstva v letošním roce se rozhodovalo, jakým způsobem budou tyto peníze využity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Půjde to na nejrůznější akce. Zejména bychom chtěli zahájit výstavbu sportovní haly v Koblově. Jsou to ale také opravy bytů, jsou to akce v základních a mateřských školách, ale jsou to třeba i položky, jako je rezerva rozpočtu, protože se chceme připravit na nějaké neočekávané události, které by mohly nastat."
Slezská Ostrava může z přebytku do rozpočtu zapojit poměrně vysokou částku, protože na jejím území leží několik průmyslových podniků v čele s Novou Hutí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "ZV minulých letech nás sužovala problematika Liberty Ostrava, dnes Nové Huti, kde samozřejmě platby nebyly pravidelné, některé nepřišly, takže i v minulých letech nám opravdu vypadly desítky milionů, vyšší desítky milionů korun ročně právě z příjmů z této daně."
Nová huť má od loňského podzimu nového majitele. Jde o českou společnost a generální ředitel při setkání se starostou Slezské deklaroval, že chce s městem a jeho obvody spolupracovat.
Radek Strouhal, generální ředitel Nové Huti: "Jednotlivé městské obvody, které jsou vlastně nějakým způsobem účastny, nebo respektive kde leží naše huť, protože ona je rozdělena mezi několik městských obvodů, tak jsou pro mě zcela klíčové. Vždycky chcete být dobrý soused a chcete být partnerem pro jednání s městem, najít nějakou cestu spolupráce. Nikdy nemá smysl nějakým způsobem válčit."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "V minulých letech se zvýšila daň z nemovitých věcí na území města. My jsme to jako starostové městských obvodů dlouhodobě prosazovali, protože právě ty velké průmyslové podniky dosud často platily velmi směšné daně. Dnes tedy platí vyšší daně a platí je často i za objekty, které jsou již desítky let nevyužívané, zchátralé a nutí je to k tomu, aby tyto objekty například zdemolovali a ony nezůstaly v tom území na nějakou následnou sanaci."
---
Spisovatele, publicistu, novináře, osobnost české exilové literatury a rodáka ze Slezské Ostravy Otu Filipa připomíná od tohoto týdne pamětní deska na fasádě ostravské Nové radnice. Odhalení originálního díla se zúčastnila i jeho dcera Hana.
Nanebevstoupení Loizka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Sedmý životopis nebo Cesta ke hřbitovu jsou jen některá z děl známého ostravského autora Oty Filipa. Jako místní rodák si 96 let od svého narození vysloužil rovnou dvě pamětní desky na rohu Prokešova náměstí, kde jeho otec provozoval kavárnu. Symbolizovat mají autorův život v exilu i jeho tvorbu.
Petr Szyroki, autor pamětní desky: "Každá ta deska může vypadat jako samostatná, funkční, ale zvídavý divák určitě bude pátrat po tom, co to znamená, protože úplně to není obvyklé. Úplně to nedává smysl. A tak snad právě zvídavý divák zajede i za roh, kde objeví druhou desku, a dohromady ty desky dají perfektní smysl a připomínku Oty Filipa."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ta cesta od toho prvního okamžiku iniciace pojmenování nějakého významného místa, ulice nebo budovy po slavném ostravském rodákovi Otu Filipovi byla poměrně dlouhá. Vznikla v roce 2021. Musím říct, že v prvním kole z toho nebyly žádné příliš velké výstupy. Nicméně paní Hana Filip po dvou letech se znovu připomněla s touto myšlenkou."
Veřejný prostor po spisovateli zatím pojmenován nebyl. Dcera Hana Filip se ale v pondělí mohla zúčastnit slavnostního odhalení pamětních desek.
Hana Filip, dcera spisovatele Oty Filipa: "Tatínek byl velice inspirující člověk. Mě hodně inspiroval svou pracovitostí a pro mě demystifikoval, co je umění, protože to umění znamená, že člověk sedí v jeho případě od rána do večera u psacího stroje a prostě píše. Moc mě těší, že se ta věc uskutečnila. Jediná věc, co mi je líto, je, že tatínek se toho nedožil. On by si toho skutečně moc vážil. On skutečně chtěl, aby se nějakým způsobem prostě vrátil do té Ostravy, a tím pádem se tady teď vrátil."
Ota Filip se narodil v domě č. 151 na slezskoostravském Zámostí a právě Slezské Ostravě se věnoval také ve svých dílech.
Iva Málková, vyučující na FF Ostravské univerzity: "Ota Filip se narodil v roce 1930. To znamená, že on zažíval naplno jako chlapec a jako mladý člověk Slezskou Ostravu a Moravskou Ostravu v tom období, kdy je to národnostní mišmaš, jazykový mišmaš, ideologický mišmaš. A protože jeho romány jsou někde na hranici, je tam celá řada autobiografických prvků, a přitom je jedinečný vypravěč, tak tam je zachycena podle mě neopakovatelná podoba Ostravy v meziválečném období."
Právě Filipovo dílo připomenou výstavou také Moravskoslezská vědecká knihovna nebo Hladnovská pobočka Knihovny města Ostravy.
---
Proč se nebavit s cizími lidmi a co dělat, když se ztratí, nebo když najdou použitou injekční stříkačku – to se v pondělí dozvěděli předškoláci z Mateřské školy Antošovická od preventistů městské policie. Ti během tohoto týdne navštíví celkem 38 tříd.
38 tříd ve 27 mateřských školách po celé Ostravě navštíví během prvního březnového týdne preventisté městské policie. Program Bezpečně pro předškoláčky, cílící na nejmenší posluchače, zahájili strážníci ve slezskoostravském Koblově.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Dvě děti jsou takovou nejzranitelnější skupinou obyvatel, proto se jim strážníci věnují a rozhodli jsme se věnovat měsíc březen a také duben právě školkám. Navštěvujeme předškolní děti, kdy v březnu vlastně strážníci s nimi komunikují o tom, kdo je to cizí člověk, co dělat, kdyby se ztratily, nebo například jak se zachovat, kdyby našly někde ležet injekční stříkačku."
Předškolní děti si samozřejmě prohlédly také pomůcky, které strážníci při výkonu služby používají. Nejvíce si ale užily hrané scénky, které je měly připravit na konkrétní situace.
anketa, děti MŠ Antošovická: "To, jak nám vysvětlovali, co máme dělat, když se ztratíme v obchodě."
A co máte dělat?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Jít to nahlásit paní prodavačce?"
anketa, děti MŠ Antošovická: "Jak jsme potkali tu injekci."
A co s ní máte dělat?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Zavolat policii."
anketa, děti MŠ Antošovická: "Mně se nejvíc líbilo, jak jsme se podívali na tu injekční stříkačku, a ještě se mi líbilo všechno."
A co ses dozvěděl nového?
anketa, děti MŠ Antošovická: "Že se nemá v obchodě bavit s cizími lidmi. A ještě abychom se neztratili."
Předškoláci se dozvěděli třeba také, jak se chránit před útokem psa, a na závěr si vysloužili omalovánku s logem městské policie.
Host 5: "Já si myslím, že to pro ty děti je dobré, protože aspoň vidí, jak se v nějakých krizových situacích mají zachovat."
Jak často tady takové programy máte?
Tereza Ogurek, učitelka MŠ Antošovická: "S městskou policií máme jednou do roka takový program a ještě s dětmi chodíme na dopravní hřiště."
Městská policie Ostrava se dětem věnuje celoročně nejen preventivními programy.
Helena Badurová, mluvčí MP Ostrava: "Máme i projektové aktivity, například projekt Kámo, braň se, Online MPO, kdy se dětem věnujeme zase nad rámec. Věnujeme se internetovému prostředí, věnujeme se také výuce podle národní strategie BESIP."
V dubnu se preventisté zaměří u dětí na bezpečnost v silničním provozu. Nejdůležitější je podle policie s dětmi základy bezpečnosti opakovat, a zásadní roli přitom hrají rodiče.
---
