Revitalizace haldy Ema byla v polovině léta dokončena a návštěvníkům je tak nyní halda přístupnější. Turisty láká upravenými chodníky, mostky i doplněným mobiliářem. Práce by ale mohly v budoucnu pokračovat. Vzniknout by tu měla záchytná parkoviště i další stezky.
Třetí nejvyšší vrchol Ostravy a bezesporu místo s nejlepším výhledem na město a jeho okolí prošlo v posledních měsících výraznou proměnou. Její nejdůležitější částí bylo zprůchodnění stezek tak, aby návštěva haldy Ema nebyla problémem ani po deštích.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy a zeleň: „Když jsme sem přišli, tak celá halda Ema byla v zásadě zanedbaná, protože všechny ty přístupové cesty samozřejmě byly opravdu zarostlé, bylo to těžko schůdné, natož sjízdné. Takže některé ty nebezpečné stromy, rizikové stromy, se prokácely. Celá ta cesta se udělala zase v přírodním stylu, z hrubého štěrku, z jemnějšího štěrku, zaválcovala, tak, abychom zajistili to zpřístupnění té haldy jak pro lidi, tak samozřejmě taky i pro nějakou menší techniku.“
Nejproblematičtější místa překlenuly dřevěné mosty a stezku doplnily nové lavičky, odpadkové koše a další mobiliář. Cesta k vytvoření turistického cíle přitom nebyla jednoduchá.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Já jsem rád, že se městskému obvodu ve spolupráci s městem podařilo před několika lety vykoupit Haldu Ema od společnosti Asental. Byl to první krok, který vedl k tomu, že lze haldu oficiálně zpřístupnit veřejnosti. Letos se tedy odehrály změny, které realizovala Městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň, spočívající v úpravách, které opravdu zpřístupňují haldu občanům města, ale také návštěvníkům. Jsem rád, že součástí jsou také adaptační opatření, které pomohou rozvoji biodiverzity.“
Martina Maléřová, zooložka, Ostravské muzeum: „Na haldě se vyskytují živočichové, kteří jsou typičtí pro podnebí stepního charakteru z toho důvodu, že tady je teplé mikroklima. Takže se tu vyskytují živočichové, které třeba úplně běžně jinak v našem Moravskoslezském kraji nemusíme najít. Jsou to některé druhy třeba drabčíků, ale například i kudlanka nábožná, která je spíše typická pro Jižní Moravu, protože tam je samozřejmě podnebí teplejší.“
Kromě toho si mohou návštěvníci v nově vzniklých tůňkách všimnout taky několika druhů žab. Geologicky i zoologicky významná lokalita by se pak měla návštěvníkům postupně ještě více zpřístupnit.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My do dalších let samozřejmě chystáme další opatření, která budou spočívat mimo jiné v tom, že by měly vzniknout nové přístupové cesty na haldu, které by měly usnadnit právě vstup pro širokou veřejnost. Ale řešíme také například dopravní napojení včetně záchytných parkovišť, která by určitě návštěvníci haldy ocenili.“
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: „Finální stav by spočíval ještě v dokončení těch dalších chodníčků. Je tady dost velká rozloha, takže se tu s tím dá pohrát. Podle mě díky tomu vzniknou i běžecké okruhy a finálním stavem bychom se rádi napojili ještě směrem na zoologickou zahradu, kde dole jsou pozemky města. Možná umožní ještě další parkoviště, které posílí nejen zoologickou zahradu, ale vytvoří lepší přístup na Haldu Ema.“
Dokončená revitalizace vyšla město na necelých sedm milionů korun. Práce byly provedeny tak, aby nenarušily stávající charakter odvalu a samozřejmě byl využit přírodní materiál.
---
Zaměstnanci slezskoostravské hřbitovní správy se po více než roce dočkali nového technického zázemí. Budova za necelých 12 milionů korun jim poskytne nové šatny, garáž pro parkování vozidel a uložení techniky i prostor pro skladování materiálu.
Slezská Ostrava spravuje šest pohřebišť včetně Ústředního hřbitova, který je jedním z největších v Česku. Práce na nich stojí městský obvod ročně zhruba 30 milionů korun a o jejich provoz se kromě hrobníka a technických služeb pravidelně stará sedm terénních pracovníků.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Hřbitovní správa zaměstnává čtyři zahradnice a tři dělníky. Ti se starají o oběžnou údržbu všech šesti hřbitovů na Slezské Ostravě, a to například hrabáním listí, sázením nových rostlin, sekáním trávy a podobně.“
Právě zaměstnancům hřbitovní správy a jejich technice slouží od letošního roku nová budova, která usnadní jejich práci a zvýší její komfort.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Tento objekt navazuje na budovu Hřbitovní správy. Je to důležitý objekt, který zajišťuje nebo doplňuje fungování celého Ústředního hřbitova. Je to rozděleno na dvě části. V první části se nacházejí šatny pro muže a ženy, které tady chyběly, nebo nebyly dostatečné. V druhé části, ve které se teď nacházíme, je prostor na skladování zahradní techniky.“
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Nové zázemí na hřbitově je určeno pro naše dělníky a zahradnice, kteří se starají o všech šest hřbitovů na Slezské Ostravě. Skrývá i parkovací místa pro naše vozidla, má tam vlastně i nabíječku pro elektromobil, který využívají pro dopravu různých materiálů či odvozu pohrabaného listí.“
Objekt navazuje na původní budovu hřbitovní správy i architektonicky. Cílem totiž bylo obě budovy stylově sjednotit.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Tady se nacházíme v nějakém spojovacím krčku, který je případně možno využít na nějaké opravy, údržbu, nějaké nátěry, které zde můžou probíhat, a je tady prostě vzdušný prostor.“
Součástí stavby je i zpevněná oplocená plocha, která může sloužit pro skladování drobného materiálu pro údržbu. Myšleno bylo taky na ekologii a využití obnovitelných zdrojů.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Na tomhle objektu je umístěná fotovoltaika, je to náš pilotní projekt, protože to má i bateriové uložiště. Je tu zajištěné hospodaření s dešťovou vodou, takže návštěvníci můžou používat dešťovou vodu, která je zachytávána z tohohle objektu. Projekční práce začaly v roce 2023, samotná realizace probíhala od dubna 2024 do dubna 2025, takže celková realizace trvala rok, kdy náklady na tuhle stavbu jsou 11,7 milionů s daní.“
Další plánovanou investicí bude například oprava chodníků a příprava nových hrobových míst. V provozu už je taky konečně i nová květinová síň. Návštěvníci Hřbitova mohou její služby využít od 9 do 17 hodin.
---
Slezská Ostrava se o prázdninách pustila do rekonstrukce kotelny na Základní škole Pěší. Staré kotle vymění za nové a vybuduje taky úplně novou kotelnu pro vytápění tělocvičny. Vyhne se tak dosavadním značným tepelným ztrátám.
Období letních prázdnin patří ve Slezské Ostravě každoročně rekonstrukcím budov a vybavení základních a mateřských škol. Městský obvod jich spravuje osm a investuje do nich nemalé prostředky. Velkou pozornost věnuje v posledních letech Základní škole Pěší v Muglinově.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „V roce 2020 jsme na Základní škole Pěší úplně zrekonstruovali elektroinstalaci. Zároveň v tomto roce jsme za asi 4 miliony zrekonstruovali učebnou fyziky. Za 2 miliony sedm set tisíc jsme instalovali rekuperace a v tomto roce jsme také zrekonstruovali celé multifunkční hřiště.“
Letos se na řadu dostala už nevyhovující školní kotelna. Stará projde rekonstrukcí a v práci jí pomůže i menší kotelna nová.
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „V prvé řadě, stará kotelna už byla nevyhovující. Byly tam dva staré kotle, které už nesplňovaly žádné normy, a bylo nám jasně řečeno, že ty kotle jsou už neopravitelné. Byly tam staré hořáky, nebyly náhradní díly, to znamená, že se zřizovatelem bylo domluveno, že se vybuduje nová kotelna, lépe řečeno nové kotle, s tím, že protože se teď momentálně nacházíme v tělocvičně a tělocvična byla také vytápěná z hlavní centrální kotelny, tak se domluvilo vybudovaní malé kotelničky, která bude jenom speciálně pro tělocvičnu jako samostatná jednotka.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Tělocvična je hodně vzdálená od stávající kotelny a ty ztráty mezi kotelnou a mezi vytápěním tělocvičny byly tak velké, že jsme se rozhodli udělat ty dva okruhy. Jeden okruh bude teda tělocvična s vlastním kotlem a druhý okruh budou třídy a celá škola.“
Na škole se investuje také do multimediálních učeben a nových technologií. Nejnovějším příspěvkem je interaktivní displej.
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „Byla tady vybudovaná nová počítačová učebna, stará počítačová učebna byla znovu zrekonstruovaná, nová jazykovka, a hlavně nově vybudovaná multimediální učebna včetně 3D tiskáren a virtuálních brýlí.“
Jsou nějaké plány na budoucí rekonstrukce?
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „Další plány rekonstrukce tady samozřejmě jsou. Jedná se o vybavení nových tříd. Je domluveno, že třídy budou opět vybaveny novými speciálními interaktivními tabulemi, a mělo by dojít konečně k rekonstrukci, nebo lépe řečeno vybudování, dvou učeben nových.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „V rámci integrované teritoriální investice ITI programu jsme získali asi 6 milionů pro Základní školu Pěší a v rámci polytechnického vzdělávání budeme vytvářet dílnu a kuchyňku. Takže tohle nás čeká ve školním roce 2025-2026.“
Obě kotelny za necelých 2 a půl milionu korun by ale měly být v provozu už 15. srpna, a tedy ještě před začátkem výuky v novém školním roce.
---
Revitalizace haldy Ema byla v polovině léta dokončena a návštěvníkům je tak nyní halda přístupnější. Turisty láká upravenými chodníky, mostky i doplněným mobiliářem. Práce by ale mohly v budoucnu pokračovat. Vzniknout by tu měla záchytná parkoviště i další stezky.
Třetí nejvyšší vrchol Ostravy a bezesporu místo s nejlepším výhledem na město a jeho okolí prošlo v posledních měsících výraznou proměnou. Její nejdůležitější částí bylo zprůchodnění stezek tak, aby návštěva haldy Ema nebyla problémem ani po deštích.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy a zeleň: „Když jsme sem přišli, tak celá halda Ema byla v zásadě zanedbaná, protože všechny ty přístupové cesty samozřejmě byly opravdu zarostlé, bylo to těžko schůdné, natož sjízdné. Takže některé ty nebezpečné stromy, rizikové stromy, se prokácely. Celá ta cesta se udělala zase v přírodním stylu, z hrubého štěrku, z jemnějšího štěrku, zaválcovala, tak, abychom zajistili to zpřístupnění té haldy jak pro lidi, tak samozřejmě taky i pro nějakou menší techniku.“
Nejproblematičtější místa překlenuly dřevěné mosty a stezku doplnily nové lavičky, odpadkové koše a další mobiliář. Cesta k vytvoření turistického cíle přitom nebyla jednoduchá.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Já jsem rád, že se městskému obvodu ve spolupráci s městem podařilo před několika lety vykoupit Haldu Ema od společnosti Asental. Byl to první krok, který vedl k tomu, že lze haldu oficiálně zpřístupnit veřejnosti. Letos se tedy odehrály změny, které realizovala Městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň, spočívající v úpravách, které opravdu zpřístupňují haldu občanům města, ale také návštěvníkům. Jsem rád, že součástí jsou také adaptační opatření, které pomohou rozvoji biodiverzity.“
Martina Maléřová, zooložka, Ostravské muzeum: „Na haldě se vyskytují živočichové, kteří jsou typičtí pro podnebí stepního charakteru z toho důvodu, že tady je teplé mikroklima. Takže se tu vyskytují živočichové, které třeba úplně běžně jinak v našem Moravskoslezském kraji nemusíme najít. Jsou to některé druhy třeba drabčíků, ale například i kudlanka nábožná, která je spíše typická pro Jižní Moravu, protože tam je samozřejmě podnebí teplejší.“
Kromě toho si mohou návštěvníci v nově vzniklých tůňkách všimnout taky několika druhů žab. Geologicky i zoologicky významná lokalita by se pak měla návštěvníkům postupně ještě více zpřístupnit.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My do dalších let samozřejmě chystáme další opatření, která budou spočívat mimo jiné v tom, že by měly vzniknout nové přístupové cesty na haldu, které by měly usnadnit právě vstup pro širokou veřejnost. Ale řešíme také například dopravní napojení včetně záchytných parkovišť, která by určitě návštěvníci haldy ocenili.“
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: „Finální stav by spočíval ještě v dokončení těch dalších chodníčků. Je tady dost velká rozloha, takže se tu s tím dá pohrát. Podle mě díky tomu vzniknou i běžecké okruhy a finálním stavem bychom se rádi napojili ještě směrem na zoologickou zahradu, kde dole jsou pozemky města. Možná umožní ještě další parkoviště, které posílí nejen zoologickou zahradu, ale vytvoří lepší přístup na Haldu Ema.“
Dokončená revitalizace vyšla město na necelých sedm milionů korun. Práce byly provedeny tak, aby nenarušily stávající charakter odvalu a samozřejmě byl využit přírodní materiál.
---
Zaměstnanci slezskoostravské hřbitovní správy se po více než roce dočkali nového technického zázemí. Budova za necelých 12 milionů korun jim poskytne nové šatny, garáž pro parkování vozidel a uložení techniky i prostor pro skladování materiálu.
Slezská Ostrava spravuje šest pohřebišť včetně Ústředního hřbitova, který je jedním z největších v Česku. Práce na nich stojí městský obvod ročně zhruba 30 milionů korun a o jejich provoz se kromě hrobníka a technických služeb pravidelně stará sedm terénních pracovníků.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Hřbitovní správa zaměstnává čtyři zahradnice a tři dělníky. Ti se starají o oběžnou údržbu všech šesti hřbitovů na Slezské Ostravě, a to například hrabáním listí, sázením nových rostlin, sekáním trávy a podobně.“
Právě zaměstnancům hřbitovní správy a jejich technice slouží od letošního roku nová budova, která usnadní jejich práci a zvýší její komfort.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Tento objekt navazuje na budovu Hřbitovní správy. Je to důležitý objekt, který zajišťuje nebo doplňuje fungování celého Ústředního hřbitova. Je to rozděleno na dvě části. V první části se nacházejí šatny pro muže a ženy, které tady chyběly, nebo nebyly dostatečné. V druhé části, ve které se teď nacházíme, je prostor na skladování zahradní techniky.“
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Nové zázemí na hřbitově je určeno pro naše dělníky a zahradnice, kteří se starají o všech šest hřbitovů na Slezské Ostravě. Skrývá i parkovací místa pro naše vozidla, má tam vlastně i nabíječku pro elektromobil, který využívají pro dopravu různých materiálů či odvozu pohrabaného listí.“
Objekt navazuje na původní budovu hřbitovní správy i architektonicky. Cílem totiž bylo obě budovy stylově sjednotit.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Tady se nacházíme v nějakém spojovacím krčku, který je případně možno využít na nějaké opravy, údržbu, nějaké nátěry, které zde můžou probíhat, a je tady prostě vzdušný prostor.“
Součástí stavby je i zpevněná oplocená plocha, která může sloužit pro skladování drobného materiálu pro údržbu. Myšleno bylo taky na ekologii a využití obnovitelných zdrojů.
Ondřej Klučka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje: „Na tomhle objektu je umístěná fotovoltaika, je to náš pilotní projekt, protože to má i bateriové uložiště. Je tu zajištěné hospodaření s dešťovou vodou, takže návštěvníci můžou používat dešťovou vodu, která je zachytávána z tohohle objektu. Projekční práce začaly v roce 2023, samotná realizace probíhala od dubna 2024 do dubna 2025, takže celková realizace trvala rok, kdy náklady na tuhle stavbu jsou 11,7 milionů s daní.“
Další plánovanou investicí bude například oprava chodníků a příprava nových hrobových míst. V provozu už je taky konečně i nová květinová síň. Návštěvníci Hřbitova mohou její služby využít od 9 do 17 hodin.
---
Slezská Ostrava se o prázdninách pustila do rekonstrukce kotelny na Základní škole Pěší. Staré kotle vymění za nové a vybuduje taky úplně novou kotelnu pro vytápění tělocvičny. Vyhne se tak dosavadním značným tepelným ztrátám.
Období letních prázdnin patří ve Slezské Ostravě každoročně rekonstrukcím budov a vybavení základních a mateřských škol. Městský obvod jich spravuje osm a investuje do nich nemalé prostředky. Velkou pozornost věnuje v posledních letech Základní škole Pěší v Muglinově.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „V roce 2020 jsme na Základní škole Pěší úplně zrekonstruovali elektroinstalaci. Zároveň v tomto roce jsme za asi 4 miliony zrekonstruovali učebnou fyziky. Za 2 miliony sedm set tisíc jsme instalovali rekuperace a v tomto roce jsme také zrekonstruovali celé multifunkční hřiště.“
Letos se na řadu dostala už nevyhovující školní kotelna. Stará projde rekonstrukcí a v práci jí pomůže i menší kotelna nová.
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „V prvé řadě, stará kotelna už byla nevyhovující. Byly tam dva staré kotle, které už nesplňovaly žádné normy, a bylo nám jasně řečeno, že ty kotle jsou už neopravitelné. Byly tam staré hořáky, nebyly náhradní díly, to znamená, že se zřizovatelem bylo domluveno, že se vybuduje nová kotelna, lépe řečeno nové kotle, s tím, že protože se teď momentálně nacházíme v tělocvičně a tělocvična byla také vytápěná z hlavní centrální kotelny, tak se domluvilo vybudovaní malé kotelničky, která bude jenom speciálně pro tělocvičnu jako samostatná jednotka.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Tělocvična je hodně vzdálená od stávající kotelny a ty ztráty mezi kotelnou a mezi vytápěním tělocvičny byly tak velké, že jsme se rozhodli udělat ty dva okruhy. Jeden okruh bude teda tělocvična s vlastním kotlem a druhý okruh budou třídy a celá škola.“
Na škole se investuje také do multimediálních učeben a nových technologií. Nejnovějším příspěvkem je interaktivní displej.
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „Byla tady vybudovaná nová počítačová učebna, stará počítačová učebna byla znovu zrekonstruovaná, nová jazykovka, a hlavně nově vybudovaná multimediální učebna včetně 3D tiskáren a virtuálních brýlí.“
Jsou nějaké plány na budoucí rekonstrukce?
Kamil Tabášek, ředitel ZŠ Pěší: „Další plány rekonstrukce tady samozřejmě jsou. Jedná se o vybavení nových tříd. Je domluveno, že třídy budou opět vybaveny novými speciálními interaktivními tabulemi, a mělo by dojít konečně k rekonstrukci, nebo lépe řečeno vybudování, dvou učeben nových.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „V rámci integrované teritoriální investice ITI programu jsme získali asi 6 milionů pro Základní školu Pěší a v rámci polytechnického vzdělávání budeme vytvářet dílnu a kuchyňku. Takže tohle nás čeká ve školním roce 2025-2026.“
Obě kotelny za necelých 2 a půl milionu korun by ale měly být v provozu už 15. srpna, a tedy ještě před začátkem výuky v novém školním roce.
---
