Majitelé elektrokol mohou ve Slezské Ostravě nově využít speciální cyklo panely, díky kterým si mohou dobít baterii nebo dofoukat pneumatiky. Panely ale mají více funkcí užitečných nejen cyklistům. Slezská Ostrava je v rámci města úplně prvním obvodem, který na svých cyklostezkách panely instaluje.
Kompresory a zásuvky na nabití elektrokol jsou jen základními funkcemi dvou nových cyklo panelů, které nechal městský obvod na začátku léta umístit na strategických úsecích cyklotras. Jeden se nachází na Kamenci u lávky přes Ostravici, druhý u slezskoostravské Loděnice.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Myslím si, že je to pro tento cyklopanel velmi dobré místo, kde je nejenom odpočinková zóna, je tady restaurace, je tady workoutové hřiště, ale je to i místo hodně navštěvované cyklisty v rámci cyklostezky.“
U Solární dobíjecí stanice TOP SPOT si může cyklista nebo kolemjdoucí mimo jiné nabít telefon v uzamykatelném boxu, nebo se připojit na wifi. Součástí je i textový panel, který udává datum, čas a teplotu, ale mohou se na něm objevit i další údaje a zprávy.
Jan Solanský, obchodní ředitel dodavatelské firmy: „Máme osazeny dva TOP SPOT panely, kde jsou zásuvky na 12 voltů, kde se dá připojit lednička, kompresor na foukání lodí, pumpa a podobně, nebo jakékoliv zařízení. Potom jsou tady nabíječky na telefony, nebo USB porty, kde se dá dobíjet cokoliv, případně napájet jako z počítače. Ty jsou na každém panelu dva. Dohromady je tu tak osm portů USB.“
anketa: „Myslím si, že je to celkově dobré, když se vám vyfoukne kolo, nebo prostě potřebujete dofouknout potom, co se vám vyfouklo v terénu. Bude se to tady hodit. Je to dobrá věc, když se něco porouchá. Dá se tam třeba dobít mobil, když přijíždíte z dlouhého výletu.“
Cyklo panel nevyžaduje napojení do elektrické sítě. Veškerou energii čerpá pomocí solárního panelu. Městský obvod navíc pečlivě vybral i jeho design. Obložení modřínovým dřevem má ladit s Loděnicí.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Celkové náklady na oba tyto cyklopanely bylo 843 000 korun včetně DPH. Využili jsme podpory Moravskoslezského klaje v rámci „Podpory rozvoje cykloturistiky v Moravskoslezském kraji 2024+“ a byla nám poskytnuta dotace ve výši 291 500 korun.“
Cyklo panely jsou na svém místě od 21. června a Slezská Ostrava je jediným městským obvodem, který podobná zařízení instaloval. Díky umístění na jedné z nejfrekventovanějších cyklostezek poslouží cyklistům i turistům.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Věřím, že po našem příkladu se třeba připojí i ostatní obvody, a věřím tomu, že to bude oblíbené opravdu nejen u cyklistů, ale i u chodců, kteří se aspoň můžou podívat na ten panel a zjistit, kolik je hodin, jaká je teplota a podobně.“
---
Slezská Ostrava je jediným městským obvodem poskytujícím kompletní nabídku sociálních služeb. Patří mezi ně i Domov pro seniory Antošovice, který tady funguje dva roky. Senioři jsou se službou spokojení a počet žádostí o nástup se od otevření domova téměř ztrojnásobil.
Stárnutí populace a s ním související nedostatek kapacit pobytových zařízení není problémem jen v Ostravě. Vedení Slezské Ostravy se proto před pěti lety rozhodlo zřídit nový domov pro seniory, který vznikl v Antošovicích rekonstrukcí nevyužívané budovy školky.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ta byla mnoho let opuštěná a budova byla dále devastována. My jsme se proto rozhodli v roce 2019 využít finančních prostředků z Ministerstva práce a sociálních věcí, využít dotace, a přebudovali jsme tuto budovu na nový domov pro seniory.“
Ostravským seniorům zařízení nabídlo nových 32 míst v jednolůžkových i dvoulůžkových pokojích – 16 v rámci domova pro seniory a 16 pro domov se zvláštním režimem.
Kateřina Krenželoková. vedoucí domova pro seniory Antošovice: „Všichni se tady známe, známe rodinné příslušníky, můžeme organizovat akce společně s rodinami, s klienty, se zaměstnanci. Díky tomu, že je to tady komorní a všichni o sobě víme, můžeme lépe splnit požadavky. Není to tak anonymní, jako ve velkých zařízeních.“
Jan Garnol, klient domova: „Tady jsem poznal takový příjemný, malinký domov pro seniory rodinného typu, jak já říkám. Personál je výborný, stará se o nás velice hezky. Můžeme se oslovovat jménem, což je ještě hezčí. Je to jako rodina.“
Eva Trinčková, klientka domova: „Pečovatelky jsou ohromné. To jsou taková šikovná děvčata. A když vidím, kolik mají s námi práce, tak si toho nesmírně vážím.“
Díky kvalitní péči a rodinné povaze domova zájem o nástup do něj značně vzrostl. Hned po dokončení stavby podalo žádost 72 seniorů. Po dvou letech provozu je nových žádostí už 190. Sociální služby Slezská Ostrava ale nabízejí kompletní balíček služeb nejen pro seniory.
Dagmar Macháčková, místostarostka Slezské Ostravy: „Tato příspěvková organizace převzala poskytování všech sociálních služeb, jako je azylový dům pro rodiny s dětmi, byty s pečovatelskou službou, pobytové a odlehčovací služby, taky terénní pečovatelské služby, a nakonec i náš domov pro seniory a domov se zvláštním režimem.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Dnes chybí v Ostravě v podobných zařízeních až dva tisíce lůžek, takže jsem rád, že jsme mohli přispět k rozšíření nabídky a že se tak městský obvod Slezská Ostrava stal jediným městským obvodem na území města, který poskytuje veškeré sociální služby.“
Slezská Ostrava pořádá pro seniory v průběhu roku i několik kulturních akcí a zájezdů, organizuje činnost sedmi klubů seniorů a v obvodu provozuje taky službu senior taxi.
---
Slezskoostravská Základní umělecká škola Edvarda Runda uspořádala na konci školního roku už tradiční závěrečné vystoupení žáků literárně dramatického oboru. Ti se letos sešli v prostorách scény Komůrka a předvedli rodičům a dalším návštěvníkům, co všechno se za rok naučili.
Večer na přidanou – tak zní název vystoupení, které se na konci června odehrálo na divadelních prknech Komůrky. Malí i starší členové školního divadelního souboru Zdividla se tu představili v několika hrách a recitacích.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Já jich mám v souboru celkem osmadvacet, současně ve čtyřech skupinách od nejmladších, kteří byli první, přes střední, kteří byli teď, přes ještě větší a pak největší. Letos vzniklo osm představení, z toho se tady pokusíme předvést čtyři, pět. Ještě uvidím.“
Někteří žáci začínali s dramatickou výchovou už ve školní družině a časem přešli na Základní uměleckou školu. Tady poznali, co je to pravé divadlo.
Barbora Mikulenková, členka souboru Zdividla: „Když to skončilo a šla jsem do vyšší třídy, tak už jsem tam nemohla chodit. Kamarádka mi řekla, že tady v ZUŠ je dramaťák, že to bude skvělé, a tak jsem se rozhodla, že si splním svůj sen zahrát si v divadle.“
Eliška Čimburová, členka souboru Zdividla: „Divadlu se věnuju už asi sedm let a přivedlo mě k tomu to, že jsem už odmala měla ráda pozornost, takže mě taťka vzal tady k panu Sašovi Rycheckému a hned jsem si to zamilovala.“
Režiséra a scénáristu Sašu Rycheckého pokládají všichni jeho současní žáci za skvělého učitele. Soubor vede už od roku 1987 a rukama mu prošlo mnoho mladých divadelních talentů.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Přehled mám, nedávno jsem to počítal. Souborem prošlo za tu dobu asi 1800 lidí. To počítám jenom ty, kteří tady byli aspoň půl roku. Je jich hodně v divadlech, mohl bych jich jmenovat asi dvacet.“
Michaela Černá, členka souboru Zdividla: „Saša má určitě hodně zkušeností a jsme za něho hrozně rádi, protože nám dělá vlastně takového dědu, strejdu. Hodně nás toho naučil, mě třeba odnaučil ráčkovat.“
Hrát před plným sálem je pro žáky důležitá zkušenost, která se se zkouškami ve škole nedá srovnat. I na nejmenších „Zdividlanech“ ale bylo vidět, že se před publikem nebojí.
Alexandra Malá, členka souboru Zdividla: „Myslím si, že je to velký rozdíl, protože když hrajete třeba v ZUŠ, tak nemáte takový stres, jako když hrajete tady.“
Karina Řehánková, členka souboru Zdividla: „Když jsme tady, tak sice před tím máme stres, ale potom až nastoupíme, tak na ten stres úplně zapomeneme.“
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Je to hraní si se slovy, je to hraní si s divadlem. Tato dvě představení jsou o tom učit se být na jevišti před diváky, učit se mluvit, pamatovat si text, reagovat na sebe. Ty další už jsou trochu o něčem jiném.“
Na závěr všech recitací a vystoupení si žáci převzali vysvědčení za letošní školní rok a nejlepší z nich taky sošku Zdividlana, která byla letos předána už po třicáté.
---
Majitelé elektrokol mohou ve Slezské Ostravě nově využít speciální cyklo panely, díky kterým si mohou dobít baterii nebo dofoukat pneumatiky. Panely ale mají více funkcí užitečných nejen cyklistům. Slezská Ostrava je v rámci města úplně prvním obvodem, který na svých cyklostezkách panely instaluje.
Kompresory a zásuvky na nabití elektrokol jsou jen základními funkcemi dvou nových cyklo panelů, které nechal městský obvod na začátku léta umístit na strategických úsecích cyklotras. Jeden se nachází na Kamenci u lávky přes Ostravici, druhý u slezskoostravské Loděnice.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Myslím si, že je to pro tento cyklopanel velmi dobré místo, kde je nejenom odpočinková zóna, je tady restaurace, je tady workoutové hřiště, ale je to i místo hodně navštěvované cyklisty v rámci cyklostezky.“
U Solární dobíjecí stanice TOP SPOT si může cyklista nebo kolemjdoucí mimo jiné nabít telefon v uzamykatelném boxu, nebo se připojit na wifi. Součástí je i textový panel, který udává datum, čas a teplotu, ale mohou se na něm objevit i další údaje a zprávy.
Jan Solanský, obchodní ředitel dodavatelské firmy: „Máme osazeny dva TOP SPOT panely, kde jsou zásuvky na 12 voltů, kde se dá připojit lednička, kompresor na foukání lodí, pumpa a podobně, nebo jakékoliv zařízení. Potom jsou tady nabíječky na telefony, nebo USB porty, kde se dá dobíjet cokoliv, případně napájet jako z počítače. Ty jsou na každém panelu dva. Dohromady je tu tak osm portů USB.“
anketa: „Myslím si, že je to celkově dobré, když se vám vyfoukne kolo, nebo prostě potřebujete dofouknout potom, co se vám vyfouklo v terénu. Bude se to tady hodit. Je to dobrá věc, když se něco porouchá. Dá se tam třeba dobít mobil, když přijíždíte z dlouhého výletu.“
Cyklo panel nevyžaduje napojení do elektrické sítě. Veškerou energii čerpá pomocí solárního panelu. Městský obvod navíc pečlivě vybral i jeho design. Obložení modřínovým dřevem má ladit s Loděnicí.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Celkové náklady na oba tyto cyklopanely bylo 843 000 korun včetně DPH. Využili jsme podpory Moravskoslezského klaje v rámci „Podpory rozvoje cykloturistiky v Moravskoslezském kraji 2024+“ a byla nám poskytnuta dotace ve výši 291 500 korun.“
Cyklo panely jsou na svém místě od 21. června a Slezská Ostrava je jediným městským obvodem, který podobná zařízení instaloval. Díky umístění na jedné z nejfrekventovanějších cyklostezek poslouží cyklistům i turistům.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Věřím, že po našem příkladu se třeba připojí i ostatní obvody, a věřím tomu, že to bude oblíbené opravdu nejen u cyklistů, ale i u chodců, kteří se aspoň můžou podívat na ten panel a zjistit, kolik je hodin, jaká je teplota a podobně.“
---
Slezská Ostrava je jediným městským obvodem poskytujícím kompletní nabídku sociálních služeb. Patří mezi ně i Domov pro seniory Antošovice, který tady funguje dva roky. Senioři jsou se službou spokojení a počet žádostí o nástup se od otevření domova téměř ztrojnásobil.
Stárnutí populace a s ním související nedostatek kapacit pobytových zařízení není problémem jen v Ostravě. Vedení Slezské Ostravy se proto před pěti lety rozhodlo zřídit nový domov pro seniory, který vznikl v Antošovicích rekonstrukcí nevyužívané budovy školky.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ta byla mnoho let opuštěná a budova byla dále devastována. My jsme se proto rozhodli v roce 2019 využít finančních prostředků z Ministerstva práce a sociálních věcí, využít dotace, a přebudovali jsme tuto budovu na nový domov pro seniory.“
Ostravským seniorům zařízení nabídlo nových 32 míst v jednolůžkových i dvoulůžkových pokojích – 16 v rámci domova pro seniory a 16 pro domov se zvláštním režimem.
Kateřina Krenželoková. vedoucí domova pro seniory Antošovice: „Všichni se tady známe, známe rodinné příslušníky, můžeme organizovat akce společně s rodinami, s klienty, se zaměstnanci. Díky tomu, že je to tady komorní a všichni o sobě víme, můžeme lépe splnit požadavky. Není to tak anonymní, jako ve velkých zařízeních.“
Jan Garnol, klient domova: „Tady jsem poznal takový příjemný, malinký domov pro seniory rodinného typu, jak já říkám. Personál je výborný, stará se o nás velice hezky. Můžeme se oslovovat jménem, což je ještě hezčí. Je to jako rodina.“
Eva Trinčková, klientka domova: „Pečovatelky jsou ohromné. To jsou taková šikovná děvčata. A když vidím, kolik mají s námi práce, tak si toho nesmírně vážím.“
Díky kvalitní péči a rodinné povaze domova zájem o nástup do něj značně vzrostl. Hned po dokončení stavby podalo žádost 72 seniorů. Po dvou letech provozu je nových žádostí už 190. Sociální služby Slezská Ostrava ale nabízejí kompletní balíček služeb nejen pro seniory.
Dagmar Macháčková, místostarostka Slezské Ostravy: „Tato příspěvková organizace převzala poskytování všech sociálních služeb, jako je azylový dům pro rodiny s dětmi, byty s pečovatelskou službou, pobytové a odlehčovací služby, taky terénní pečovatelské služby, a nakonec i náš domov pro seniory a domov se zvláštním režimem.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Dnes chybí v Ostravě v podobných zařízeních až dva tisíce lůžek, takže jsem rád, že jsme mohli přispět k rozšíření nabídky a že se tak městský obvod Slezská Ostrava stal jediným městským obvodem na území města, který poskytuje veškeré sociální služby.“
Slezská Ostrava pořádá pro seniory v průběhu roku i několik kulturních akcí a zájezdů, organizuje činnost sedmi klubů seniorů a v obvodu provozuje taky službu senior taxi.
---
Slezskoostravská Základní umělecká škola Edvarda Runda uspořádala na konci školního roku už tradiční závěrečné vystoupení žáků literárně dramatického oboru. Ti se letos sešli v prostorách scény Komůrka a předvedli rodičům a dalším návštěvníkům, co všechno se za rok naučili.
Večer na přidanou – tak zní název vystoupení, které se na konci června odehrálo na divadelních prknech Komůrky. Malí i starší členové školního divadelního souboru Zdividla se tu představili v několika hrách a recitacích.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Já jich mám v souboru celkem osmadvacet, současně ve čtyřech skupinách od nejmladších, kteří byli první, přes střední, kteří byli teď, přes ještě větší a pak největší. Letos vzniklo osm představení, z toho se tady pokusíme předvést čtyři, pět. Ještě uvidím.“
Někteří žáci začínali s dramatickou výchovou už ve školní družině a časem přešli na Základní uměleckou školu. Tady poznali, co je to pravé divadlo.
Barbora Mikulenková, členka souboru Zdividla: „Když to skončilo a šla jsem do vyšší třídy, tak už jsem tam nemohla chodit. Kamarádka mi řekla, že tady v ZUŠ je dramaťák, že to bude skvělé, a tak jsem se rozhodla, že si splním svůj sen zahrát si v divadle.“
Eliška Čimburová, členka souboru Zdividla: „Divadlu se věnuju už asi sedm let a přivedlo mě k tomu to, že jsem už odmala měla ráda pozornost, takže mě taťka vzal tady k panu Sašovi Rycheckému a hned jsem si to zamilovala.“
Režiséra a scénáristu Sašu Rycheckého pokládají všichni jeho současní žáci za skvělého učitele. Soubor vede už od roku 1987 a rukama mu prošlo mnoho mladých divadelních talentů.
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Přehled mám, nedávno jsem to počítal. Souborem prošlo za tu dobu asi 1800 lidí. To počítám jenom ty, kteří tady byli aspoň půl roku. Je jich hodně v divadlech, mohl bych jich jmenovat asi dvacet.“
Michaela Černá, členka souboru Zdividla: „Saša má určitě hodně zkušeností a jsme za něho hrozně rádi, protože nám dělá vlastně takového dědu, strejdu. Hodně nás toho naučil, mě třeba odnaučil ráčkovat.“
Hrát před plným sálem je pro žáky důležitá zkušenost, která se se zkouškami ve škole nedá srovnat. I na nejmenších „Zdividlanech“ ale bylo vidět, že se před publikem nebojí.
Alexandra Malá, členka souboru Zdividla: „Myslím si, že je to velký rozdíl, protože když hrajete třeba v ZUŠ, tak nemáte takový stres, jako když hrajete tady.“
Karina Řehánková, členka souboru Zdividla: „Když jsme tady, tak sice před tím máme stres, ale potom až nastoupíme, tak na ten stres úplně zapomeneme.“
Saša Rychecký, vedoucí souboru: „Je to hraní si se slovy, je to hraní si s divadlem. Tato dvě představení jsou o tom učit se být na jevišti před diváky, učit se mluvit, pamatovat si text, reagovat na sebe. Ty další už jsou trochu o něčem jiném.“
Na závěr všech recitací a vystoupení si žáci převzali vysvědčení za letošní školní rok a nejlepší z nich taky sošku Zdividlana, která byla letos předána už po třicáté.
---
