Slezská Ostrava už vyhlíží zimu. Vedení městského obvodu už od začátku listopadu aktivovalo zimní pohotovost a technické služby tak jsou připraveny okamžitě vyrazit do terénu a zajistit bezpečné silnice a chodníky. Nachystána je i nová technika.
Pranostika praví, že 11. listopadu přijede Martin na bílém koni, a tedy že napadne první sníh. I když to už v posledních letech příliš neplatí, Slezská Ostrava je na tuto možnost připravena a technické služby mají od začátku listopadu pohotovost.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava: "Všechno je založeno na zimním operačním plánu pro rok 2025 až 2026. Ten plán je každoročně aktualizovaný. Už tedy v září pracujeme ve spolupráci s obvodem Slezská Ostrava na jeho aktualizaci."
Hlavní tahy mají na starosti Ostravské komunikace a technické služby udržují silnice třetí a čtvrté třídy. Slezská má řadu specifik, což údržbu znesnadňuje.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se stará o 110 kilometrů chodníků a 110 kilometrů silnic. Jsou to místní komunikace třetí a čtvrté třídy."
Slezská je velmi kopcovitá, při sněžení tak musí být silnice například v Muglinově nebo Koblově důkladně ošetřeny. Jde například o ulici Komerční, Gogolovu nebo Parcelní. Ve skladu je nyní připraveno asi 20 tun soli pro běžný provoz.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava:"Nejsou to jenom komunikace a chodníky, jsou to veřejná prostranství, jsou to schodiště a jsou to samozřejmě cyklostezky. Zastávek je strašně moc, myslím, že kolem 200 zastávek, takže když opravdu nasněží, tak máme co dělat."
Pro občany je také k dispozici na webu technickesluzby.cz linka, kde mohou zavolat, pokud někde narazí na nebezpečné místo.
---
O anketě na využití budovy na Chittussiho ulici pod hladnovskou vodárenskou věží jsme vás už informovali, stejně jako o jejích výsledcích. Aktuálně už ale kolemjdoucí na místě narazí na čilý pracovní ruch. Do pohybu se daly první rekonstrukční práce.
Před půl rokem zjišťoval městský obvod u svých občanů, jaké využití by si přáli na místě někdejší chovatelské burzy na Chittussiho ulici a čtvrt roku uběhlo od zveřejnění jejich výsledků. Ty ukázaly, že většina dotazovaných by si v budově představovala gastro podnik. Nájemce sice radnice ještě nevybrala, přistoupila ale k základním rekonstrukčním pracím.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My jsme aktuálně převzali oběkt od spolku chovatelů, který ho do této doby využíval, a začaly nezbytné práce, které musí proběhnout bez ohledu na to, jaký bude v budově v budoucnosti nájemce. To znamená, že se provádí izolace budovy, provede se také její zateplení, výměna oken, možná i výměna střechy tak, aby opravdu ten plášť byl v co možná nejlepším stavu.“
Jiří Kunz, jednatel zhotovitelské firmy: „Zachováváme stávající materiály, to znamená, co se týká střechy, tak bude lepenka klasická, pískovaná. Co se týká zateplení, tak aby to splňovalo normy, které budovy musí splňovat. No a co se týká hydroizolace, tak budou stěrky, nebude tam lepenka, která degraduje.“
Po dokončení údržbářských prací by mělo dojít na samotné interiéry budovy. Jejich podoba se sice bude vyvíjet podle budoucího využití, každopádně by už ale měly získat nové podlahy a stropy. Zhotovitelská firma se nicméně nejdříve musí vypořádat se zjištěnými problémy.
Jiří Kunz, jednatel zhotovitelské firmy: „My se setkáváme většinou s těmi základy. Jakmile my je odkryjeme, tak většinou ty stávající domy nemají základy, takže budeme muset zpevňovat její základovou konstrukci s tím, že samozřejmě, jak už jsem říkal, je to hodně podmáčené, takže musíme odvést vodu drenážním potrubím. Takže to jsou tady tyhle práce, které samozřejmě jsou zdlouhavé.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Samozřejmě ten objekt je složitý, protože je to objekt, který byl vystavěn kdysi v akci zet. Stojí na místě, kde je bývalá vodárna, na skále, takže samozřejmě trápí nás tady trochu spodní voda. Nicméně jsou to řešitelné problémy. Spíše se teď bavíme o tom, jaké bude to budoucí využití, abychom co nejlépe ten projekt doupravili právě pro budoucího nájemce.“
Nájemce tedy bude vybírán v průběhu rekonstrukčních prací. Ty základní by měly být na Chittussiho 1992/6 hotové ještě do konce roku.
---
Kytara, klavír, bicí, nebo housle – to jsou hudební nástroje, na které učí hrát každá základní umělecká škola. Ta slezskoostravská se ale zaměřuje taky na méně tradiční nástroje, jako jsou cimbál, harfa, nebo dokonce panova flétna.
V Moravskoslezském kraji aktuálně funguje na padesát základních uměleckých škol s množstvím výtvarných, literárně-dramatických a hudebních předmětů. Například hru na harfu ale vyučují jen asi tři z nich. Pro děti prý přitom není nijak složitá.
Jarmila Giecková, učitelka harfy: „U dechových nástrojů potřebujete správný dech, správné techniky, potřebujete nátisk. U smyčcových nástrojů zase potřebujete velmi dobře slyšet, třeba u houslí, violoncella, kde je potřeba tam ten prst přesně strčit, aby to bylo čisté. Kdyžto u té harfy, když se naladí dobře, tak vlastně ten tón je daný, takže ty děti to mají jednoduché v tom, že intonačně určitě tu písničku slyší hned.“
Jednou z mála škol, kde se hra na harfu učí, je Základní škola Edvarda Runda ve Slezské Ostravě. Do třídy tu dochází třeba malá Sofie.
Jan Schwarz, otec Sofie: „Sofinka se k tomu dostala vlastně ve svých třech letech, kdy harfu viděla v nějaké staročeské pohádce. Tak přišla s tím, že by chtěla hrát. Já jsem to vyřešil první rychlou variantou, že jsem jí koupil kráječ na vajíčka. Na to vydržela hrát dva roky a v pěti letech za námi přišla, že opravdu chce hrát na harfu. Tak to už jsme si řekli, že když ji to vydrželo dva roky, že na tom něco bude.“
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Jako jediná škola tady v Moravskoslezském kraji máme koncertní americkou pedálovou harfu, a to díky daru úřadu města Ostravy ke 100. výročí naší základní umělecké školy. A také díky významné osobnosti, paní harfenistce Ady Balové. No a co teda je pro naši základní uměleckou školu úžasné, je, že tady máme výuku panovy flétny, kterou vede paní Liselotte Rokyta. To je opravdu velmi ojedinělé a myslím si, troufám si říct, že jsme jediná základní umělecká škola tady v Moravskoslezském kraji, která vyučuje hru na panovou flétnu.“
Dalším ne až tak obvyklým nástrojem, na který dochází do místní základní školy hrát třeba Mikuláš Bílý, je cimbál. Ani hra na něj se ve většině moravskoslezských základních uměleckých škol nevyučuje.
Anna Jurčíková, učitelka cimbálu: „Miky je třetí ročník, je to moc šikovný cimbalista, zúčastnil se mnoha soutěží, a jinak tady na ZUŠce hraje na cimbál sedm dalších dětí.“
Mikuláš Bílý, žák ZUŠ: „Moje mamka hraje na cimbál i na basu, tak říkala, že mám hrát taky na cimbál. Je to složité, protože tam je hodně těch strun a nedokážeš si zapamatovat, kde jsou všechny struny.“
Právě cimbálová muzika má na slezskoostravské základní umělecké škole dlouhou tradici. Škola samotná je přitom jednou z nejstarších v kraji a už za dva roky oslaví 120 let od svého založení.
---
Slezská Ostrava už vyhlíží zimu. Vedení městského obvodu už od začátku listopadu aktivovalo zimní pohotovost a technické služby tak jsou připraveny okamžitě vyrazit do terénu a zajistit bezpečné silnice a chodníky. Nachystána je i nová technika.
Pranostika praví, že 11. listopadu přijede Martin na bílém koni, a tedy že napadne první sníh. I když to už v posledních letech příliš neplatí, Slezská Ostrava je na tuto možnost připravena a technické služby mají od začátku listopadu pohotovost.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava: "Všechno je založeno na zimním operačním plánu pro rok 2025 až 2026. Ten plán je každoročně aktualizovaný. Už tedy v září pracujeme ve spolupráci s obvodem Slezská Ostrava na jeho aktualizaci."
Hlavní tahy mají na starosti Ostravské komunikace a technické služby udržují silnice třetí a čtvrté třídy. Slezská má řadu specifik, což údržbu znesnadňuje.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava se stará o 110 kilometrů chodníků a 110 kilometrů silnic. Jsou to místní komunikace třetí a čtvrté třídy."
Slezská je velmi kopcovitá, při sněžení tak musí být silnice například v Muglinově nebo Koblově důkladně ošetřeny. Jde například o ulici Komerční, Gogolovu nebo Parcelní. Ve skladu je nyní připraveno asi 20 tun soli pro běžný provoz.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva TS Slezská Ostrava:"Nejsou to jenom komunikace a chodníky, jsou to veřejná prostranství, jsou to schodiště a jsou to samozřejmě cyklostezky. Zastávek je strašně moc, myslím, že kolem 200 zastávek, takže když opravdu nasněží, tak máme co dělat."
Pro občany je také k dispozici na webu technickesluzby.cz linka, kde mohou zavolat, pokud někde narazí na nebezpečné místo.
---
O anketě na využití budovy na Chittussiho ulici pod hladnovskou vodárenskou věží jsme vás už informovali, stejně jako o jejích výsledcích. Aktuálně už ale kolemjdoucí na místě narazí na čilý pracovní ruch. Do pohybu se daly první rekonstrukční práce.
Před půl rokem zjišťoval městský obvod u svých občanů, jaké využití by si přáli na místě někdejší chovatelské burzy na Chittussiho ulici a čtvrt roku uběhlo od zveřejnění jejich výsledků. Ty ukázaly, že většina dotazovaných by si v budově představovala gastro podnik. Nájemce sice radnice ještě nevybrala, přistoupila ale k základním rekonstrukčním pracím.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „My jsme aktuálně převzali oběkt od spolku chovatelů, který ho do této doby využíval, a začaly nezbytné práce, které musí proběhnout bez ohledu na to, jaký bude v budově v budoucnosti nájemce. To znamená, že se provádí izolace budovy, provede se také její zateplení, výměna oken, možná i výměna střechy tak, aby opravdu ten plášť byl v co možná nejlepším stavu.“
Jiří Kunz, jednatel zhotovitelské firmy: „Zachováváme stávající materiály, to znamená, co se týká střechy, tak bude lepenka klasická, pískovaná. Co se týká zateplení, tak aby to splňovalo normy, které budovy musí splňovat. No a co se týká hydroizolace, tak budou stěrky, nebude tam lepenka, která degraduje.“
Po dokončení údržbářských prací by mělo dojít na samotné interiéry budovy. Jejich podoba se sice bude vyvíjet podle budoucího využití, každopádně by už ale měly získat nové podlahy a stropy. Zhotovitelská firma se nicméně nejdříve musí vypořádat se zjištěnými problémy.
Jiří Kunz, jednatel zhotovitelské firmy: „My se setkáváme většinou s těmi základy. Jakmile my je odkryjeme, tak většinou ty stávající domy nemají základy, takže budeme muset zpevňovat její základovou konstrukci s tím, že samozřejmě, jak už jsem říkal, je to hodně podmáčené, takže musíme odvést vodu drenážním potrubím. Takže to jsou tady tyhle práce, které samozřejmě jsou zdlouhavé.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Samozřejmě ten objekt je složitý, protože je to objekt, který byl vystavěn kdysi v akci zet. Stojí na místě, kde je bývalá vodárna, na skále, takže samozřejmě trápí nás tady trochu spodní voda. Nicméně jsou to řešitelné problémy. Spíše se teď bavíme o tom, jaké bude to budoucí využití, abychom co nejlépe ten projekt doupravili právě pro budoucího nájemce.“
Nájemce tedy bude vybírán v průběhu rekonstrukčních prací. Ty základní by měly být na Chittussiho 1992/6 hotové ještě do konce roku.
---
Kytara, klavír, bicí, nebo housle – to jsou hudební nástroje, na které učí hrát každá základní umělecká škola. Ta slezskoostravská se ale zaměřuje taky na méně tradiční nástroje, jako jsou cimbál, harfa, nebo dokonce panova flétna.
V Moravskoslezském kraji aktuálně funguje na padesát základních uměleckých škol s množstvím výtvarných, literárně-dramatických a hudebních předmětů. Například hru na harfu ale vyučují jen asi tři z nich. Pro děti prý přitom není nijak složitá.
Jarmila Giecková, učitelka harfy: „U dechových nástrojů potřebujete správný dech, správné techniky, potřebujete nátisk. U smyčcových nástrojů zase potřebujete velmi dobře slyšet, třeba u houslí, violoncella, kde je potřeba tam ten prst přesně strčit, aby to bylo čisté. Kdyžto u té harfy, když se naladí dobře, tak vlastně ten tón je daný, takže ty děti to mají jednoduché v tom, že intonačně určitě tu písničku slyší hned.“
Jednou z mála škol, kde se hra na harfu učí, je Základní škola Edvarda Runda ve Slezské Ostravě. Do třídy tu dochází třeba malá Sofie.
Jan Schwarz, otec Sofie: „Sofinka se k tomu dostala vlastně ve svých třech letech, kdy harfu viděla v nějaké staročeské pohádce. Tak přišla s tím, že by chtěla hrát. Já jsem to vyřešil první rychlou variantou, že jsem jí koupil kráječ na vajíčka. Na to vydržela hrát dva roky a v pěti letech za námi přišla, že opravdu chce hrát na harfu. Tak to už jsme si řekli, že když ji to vydrželo dva roky, že na tom něco bude.“
Renata Neubauerová, ředitelka ZUŠ: „Jako jediná škola tady v Moravskoslezském kraji máme koncertní americkou pedálovou harfu, a to díky daru úřadu města Ostravy ke 100. výročí naší základní umělecké školy. A také díky významné osobnosti, paní harfenistce Ady Balové. No a co teda je pro naši základní uměleckou školu úžasné, je, že tady máme výuku panovy flétny, kterou vede paní Liselotte Rokyta. To je opravdu velmi ojedinělé a myslím si, troufám si říct, že jsme jediná základní umělecká škola tady v Moravskoslezském kraji, která vyučuje hru na panovou flétnu.“
Dalším ne až tak obvyklým nástrojem, na který dochází do místní základní školy hrát třeba Mikuláš Bílý, je cimbál. Ani hra na něj se ve většině moravskoslezských základních uměleckých škol nevyučuje.
Anna Jurčíková, učitelka cimbálu: „Miky je třetí ročník, je to moc šikovný cimbalista, zúčastnil se mnoha soutěží, a jinak tady na ZUŠce hraje na cimbál sedm dalších dětí.“
Mikuláš Bílý, žák ZUŠ: „Moje mamka hraje na cimbál i na basu, tak říkala, že mám hrát taky na cimbál. Je to složité, protože tam je hodně těch strun a nedokážeš si zapamatovat, kde jsou všechny struny.“
Právě cimbálová muzika má na slezskoostravské základní umělecké škole dlouhou tradici. Škola samotná je přitom jednou z nejstarších v kraji a už za dva roky oslaví 120 let od svého založení.
---
