Zastupitelstvo Slezské Ostravy schválilo na zářijovém zasedání škrty v rozpočtu. Jejich důvodem je situace v ostravské huti Liberty, která aktuálně dluží obvodu 39 milionů korun v dani z nemovitých věcí.
Rok od odstavení vysoké pece číslo 3 provoz v ostravské huti Liberty stále stojí. Od poloviny letošního roku je navíc těžce zadlužená společnost v insolvenci. Její současná situace ovlivňuje i rozpočet Slezské Ostravy, na jejímž katastru se huť rozkládá.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Bezprostředním dopadem té situace v Liberty bylo to, že v letošním roce Liberty nezaplatila daň z nemovitých věcí. Toto nezaplacení udělalo díru do příjmů jak města, tak městských obvodů, ve výši 89 milionů korun, z čehož 39 milionů se dotýká právě rozpočtu Městského obvodu Slezská Ostrava.“
Nezaplacená daň v něm tvoří 7% a nejedná se tak o zanedbatelnou položku. Zastupitelstvo proto muselo na posledním zasedání přistoupit k úpravám rozpočtu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Vlivem úpravy rozpočtu samozřejmě dojde k tomu, že budou omezeny veškeré opravy, které jsme v tomto roce plánovali. Opravdu proběhnou pouze ty nejnutnější, a to co můžeme, to jsme odložili do dalších let, protože jsme ty prostředky zkrátka museli někde uspořit.“
V rozpočtu se sáhne nejen na opožděný doplatek daně za loňský rok, ale i na finance jednotlivých odborů obvodu. Díky úsporám se ale podaří s letošní ztrátou vypořádat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Díky tomu, že městský obvod dobře hospodaří a vytváříme si také provozní rezervy, jsme byli schopní tuto částku v rozpočtu i díky úsporám na investičních akcích najít. V tomto roce jsme tedy v rámci rozpočtu tento výpadek daně z nemovitých věcí pokryli.“
Problémy v souvislosti s postupným krachem společnosti se ale v obvodu netýkají jen rozpočtu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Mimo to, že je tam zaměstnána spousta lidí, kteří mohou výhledově přijít o práci, tak se taky jedná o velké šestikilometrové území, kde nám může potenciálně vzniknou velký brownfield, který by samozřejmě mohl být problematický.“
Vývoj situace v Liberty, který se městského obvodu bezprostředně dotýká, bude vedení Slezské Ostravy nadále sledovat.
---
Patnáctý ročník adrenalinové soutěže dvojic „Útěk v řetězech“ odstartoval poprvé v historii závodu z Ostravy. V té Slezské čekalo spoutané soutěžící hned pět z deseti náročných úkolů, které museli splnit na cestě za pomyslnou svobodou.
Nasadit pouta, zavázat oči a nechat se autobusem odvézt na úplně neznámé místo – tak začala sobota pro dvacet soutěžních dvojic, které se letos zúčastnily už patnáctého Útěku v řetězech. Hned ze startu museli tentokrát útěkáři, svázaní navzájem policejními želízky, vyběhnout na slezskoostravskou haldu Emu.
anketa, účastníci soutěže: „My musíme běžet, není čas, policajti jdou za námi! Ještě něco chceš? My musíme!“
Soutěžící letos čekala trasa dlouhá přes dvacet kilometrů z Ostravy až do Havířova. Po cestě navíc museli splnit deset záludných úkolů. Jako každý rok navíc čekala soutěžící taky voda, a to letos ve Slezské Ostravě hned dvakrát.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Samozřejmě takové odpočinkové věci, jako je plazení v bahně naslepo, dále chození ve vodě po čtyřech, no a na jednom tady z těch posledních stanovišť těsně před Havířovem musí najít něco pod vodou, to znamená, že se musí ponořit v Lučině přímo pod hladinu.“
Z Ostravy letos útěkáři běželi úplně poprvé a překvapení to bylo nejen pro soutěžící, ale taky pro místní, kteří je považovali za skutečné prchající vězně.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Dostali jsme jak zprávu neoficiální, tak už i oficiální, od Policie ČR s tím, že byly zadrženy čtyři dvojice, protože lidé z jedné ostravské části volali, že jsou tam vězni na útěku. Byli jsme voláni, obeznámeni, vysvětlili jsme to a vzali jsme si z toho určité ponaučení, že se musíme ozývat ještě více.“
anketa, účastníci soutěže: „No my jsme čekali, že to budou Vyšní Lhoty, to jsme si myslely a netušily jsme, že to bude ve Slezské Ostravě, kde to aspoň trošičku známe. Tak doufám, že to bude v pohodě.“
anketa, účastníci soutěže: „Co na to říkáme? V sobotu skoro v práci. Nic moc. Holky se mi ale v práci smály, že to odsud jednou poběžím do Havířova, tak je to nečekaně právě dnes.“
anketa, účastníci soutěže: „Já to tu moc neznám, takže nevím, co mám říkat. Já jsem úplně v pytli.“
Soutěže se každoročně zúčastní široké spektrum závodníků nehledě na pohlaví nebo věk. Nejmladším účastníkem byla letos teprve patnáctiletá dívka a nejstarší běžec byl starší o více než šedesát let.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Je to sedmdesáti devíti letý muž, který teda dorazil sám. Jenom na konci pout má symbolický zbytek ruky soutěžícího, který nedorazil.“
Poslední dvojice doběhla do cíle až krátce před sedmou hodinou, a tedy téměř osm hodin po svém startu. Na cestě se ale naštěstí nikdo neztratil a nejlepší útěkáři obdrželi v Havířově hodnotné ceny.
---
Nová interaktivní výstava ve sklepení Slezskoostravského hradu představuje návštěvníkům zajímavou formou nejen osobu posledního majitele Slezskoostravského panství, ale taky jeho klíčovou roli v první rakousko-uherské polární expedici, které se dokonce sám zúčastnil.
Aristokrat, průmyslník, cestovatel, badatel, sběratel a mecenáš – to byl Johann Nepomuk hrabě Wilczek. Právě tomuto významnému šlechtici je věnována výstava Země na obzoru!!!, která připomíná taky jeho polární expedici.
Krista Balcar, kurátorka výstavy: „My jsme se ji rozhodli udělat právě proto, že nám vyšlo krásné lukrativní výročí 150 let od úspěšného návratu této polární výpravy, a protože jejím hlavním sponzorem a iniciátorem byl právě hrabě Wilczek, majitel Slezskoostravského panství.“
Jako zkušený cestovatel se ale hrabě Wilczek části výpravy taky osobně zúčastnil, přestože jeho loď byla jen pomocná.
Vítězslav Vilímek, odborný konzultant: „Historie polárních výprav není jenom historie velkých zemí typu Velké Británie, velkých Spojených států amerických, ale také bezprostředně našich předků – Čechů a obyvatel Rakouska-Uherska. Koneckonců i lidé z našeho regionu se bezprostředně účastnili objevů Arktidy.“
Jiří Brňovják, autor textů: „Tento podnik byl samozřejmě vnímán jako velké dobrodružství, které nejenom přinese důležité vědecké objevy, ale šlo i o jakousi, řekněme, vědeckou soutěž mezi jednotlivými státy a Rakousko-Uhersko nechtělo zůstat v pozadí.“
První rakousko-uherská polární expedice byla jako jedna z mála v té době úspěšná a vedla k objevu Země Františka Josefa.
Jiří Brňovják, autor textů: „Už delší dobu se předpokládalo, že právě v prostoru mezi Špicberky a Novou Zemí se musí nacházet pevnina, která brzdí ledovou masu, a předpokládalo se, že tady tedy nějaká pevnina bude a že by odtud mohla směřovat další aktivita k objevování takzvané Severovýchodní stezky.“
Kromě výpravy se výstava na Slezskoostravském hradě zaměřuje i na význam a historii rodu Wilczků a samotnou osobu hraběte Johanna Nepomuka.
Aleš Zářický, odborný konzultant: „Hans Wilczek v podstatě celý projekt, celou výpravu, zaplatil z vlastních zdrojů a na základě toho vlastně také máme to pojmenování Wilczkův ostrov. Dostalo se mu té cti, že byl podle něj jeden z ostrovů tohoto souostroví pojmenován.“
Vladimír Kotek, grafik: „Většina těch kostýmů, ve kterých se fotil, nebyla součástí jeho úchylky, ale souvisí to s kostýmovou slavností. My jsme je ale využili, protože nám přišlo legrační, jak se v těch kostýmech předvádí, a tyhle figury potom mají návštěvníka provázet výstavou.“
Hradním sklepením budou postavy hraběte provázet až do konce roku 2025.
---
Zastupitelstvo Slezské Ostravy schválilo na zářijovém zasedání škrty v rozpočtu. Jejich důvodem je situace v ostravské huti Liberty, která aktuálně dluží obvodu 39 milionů korun v dani z nemovitých věcí.
Rok od odstavení vysoké pece číslo 3 provoz v ostravské huti Liberty stále stojí. Od poloviny letošního roku je navíc těžce zadlužená společnost v insolvenci. Její současná situace ovlivňuje i rozpočet Slezské Ostravy, na jejímž katastru se huť rozkládá.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Bezprostředním dopadem té situace v Liberty bylo to, že v letošním roce Liberty nezaplatila daň z nemovitých věcí. Toto nezaplacení udělalo díru do příjmů jak města, tak městských obvodů, ve výši 89 milionů korun, z čehož 39 milionů se dotýká právě rozpočtu Městského obvodu Slezská Ostrava.“
Nezaplacená daň v něm tvoří 7% a nejedná se tak o zanedbatelnou položku. Zastupitelstvo proto muselo na posledním zasedání přistoupit k úpravám rozpočtu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Vlivem úpravy rozpočtu samozřejmě dojde k tomu, že budou omezeny veškeré opravy, které jsme v tomto roce plánovali. Opravdu proběhnou pouze ty nejnutnější, a to co můžeme, to jsme odložili do dalších let, protože jsme ty prostředky zkrátka museli někde uspořit.“
V rozpočtu se sáhne nejen na opožděný doplatek daně za loňský rok, ale i na finance jednotlivých odborů obvodu. Díky úsporám se ale podaří s letošní ztrátou vypořádat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Díky tomu, že městský obvod dobře hospodaří a vytváříme si také provozní rezervy, jsme byli schopní tuto částku v rozpočtu i díky úsporám na investičních akcích najít. V tomto roce jsme tedy v rámci rozpočtu tento výpadek daně z nemovitých věcí pokryli.“
Problémy v souvislosti s postupným krachem společnosti se ale v obvodu netýkají jen rozpočtu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Mimo to, že je tam zaměstnána spousta lidí, kteří mohou výhledově přijít o práci, tak se taky jedná o velké šestikilometrové území, kde nám může potenciálně vzniknou velký brownfield, který by samozřejmě mohl být problematický.“
Vývoj situace v Liberty, který se městského obvodu bezprostředně dotýká, bude vedení Slezské Ostravy nadále sledovat.
---
Patnáctý ročník adrenalinové soutěže dvojic „Útěk v řetězech“ odstartoval poprvé v historii závodu z Ostravy. V té Slezské čekalo spoutané soutěžící hned pět z deseti náročných úkolů, které museli splnit na cestě za pomyslnou svobodou.
Nasadit pouta, zavázat oči a nechat se autobusem odvézt na úplně neznámé místo – tak začala sobota pro dvacet soutěžních dvojic, které se letos zúčastnily už patnáctého Útěku v řetězech. Hned ze startu museli tentokrát útěkáři, svázaní navzájem policejními želízky, vyběhnout na slezskoostravskou haldu Emu.
anketa, účastníci soutěže: „My musíme běžet, není čas, policajti jdou za námi! Ještě něco chceš? My musíme!“
Soutěžící letos čekala trasa dlouhá přes dvacet kilometrů z Ostravy až do Havířova. Po cestě navíc museli splnit deset záludných úkolů. Jako každý rok navíc čekala soutěžící taky voda, a to letos ve Slezské Ostravě hned dvakrát.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Samozřejmě takové odpočinkové věci, jako je plazení v bahně naslepo, dále chození ve vodě po čtyřech, no a na jednom tady z těch posledních stanovišť těsně před Havířovem musí najít něco pod vodou, to znamená, že se musí ponořit v Lučině přímo pod hladinu.“
Z Ostravy letos útěkáři běželi úplně poprvé a překvapení to bylo nejen pro soutěžící, ale taky pro místní, kteří je považovali za skutečné prchající vězně.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Dostali jsme jak zprávu neoficiální, tak už i oficiální, od Policie ČR s tím, že byly zadrženy čtyři dvojice, protože lidé z jedné ostravské části volali, že jsou tam vězni na útěku. Byli jsme voláni, obeznámeni, vysvětlili jsme to a vzali jsme si z toho určité ponaučení, že se musíme ozývat ještě více.“
anketa, účastníci soutěže: „No my jsme čekali, že to budou Vyšní Lhoty, to jsme si myslely a netušily jsme, že to bude ve Slezské Ostravě, kde to aspoň trošičku známe. Tak doufám, že to bude v pohodě.“
anketa, účastníci soutěže: „Co na to říkáme? V sobotu skoro v práci. Nic moc. Holky se mi ale v práci smály, že to odsud jednou poběžím do Havířova, tak je to nečekaně právě dnes.“
anketa, účastníci soutěže: „Já to tu moc neznám, takže nevím, co mám říkat. Já jsem úplně v pytli.“
Soutěže se každoročně zúčastní široké spektrum závodníků nehledě na pohlaví nebo věk. Nejmladším účastníkem byla letos teprve patnáctiletá dívka a nejstarší běžec byl starší o více než šedesát let.
Milan Zupko, organizátor soutěže: „Je to sedmdesáti devíti letý muž, který teda dorazil sám. Jenom na konci pout má symbolický zbytek ruky soutěžícího, který nedorazil.“
Poslední dvojice doběhla do cíle až krátce před sedmou hodinou, a tedy téměř osm hodin po svém startu. Na cestě se ale naštěstí nikdo neztratil a nejlepší útěkáři obdrželi v Havířově hodnotné ceny.
---
Nová interaktivní výstava ve sklepení Slezskoostravského hradu představuje návštěvníkům zajímavou formou nejen osobu posledního majitele Slezskoostravského panství, ale taky jeho klíčovou roli v první rakousko-uherské polární expedici, které se dokonce sám zúčastnil.
Aristokrat, průmyslník, cestovatel, badatel, sběratel a mecenáš – to byl Johann Nepomuk hrabě Wilczek. Právě tomuto významnému šlechtici je věnována výstava Země na obzoru!!!, která připomíná taky jeho polární expedici.
Krista Balcar, kurátorka výstavy: „My jsme se ji rozhodli udělat právě proto, že nám vyšlo krásné lukrativní výročí 150 let od úspěšného návratu této polární výpravy, a protože jejím hlavním sponzorem a iniciátorem byl právě hrabě Wilczek, majitel Slezskoostravského panství.“
Jako zkušený cestovatel se ale hrabě Wilczek části výpravy taky osobně zúčastnil, přestože jeho loď byla jen pomocná.
Vítězslav Vilímek, odborný konzultant: „Historie polárních výprav není jenom historie velkých zemí typu Velké Británie, velkých Spojených států amerických, ale také bezprostředně našich předků – Čechů a obyvatel Rakouska-Uherska. Koneckonců i lidé z našeho regionu se bezprostředně účastnili objevů Arktidy.“
Jiří Brňovják, autor textů: „Tento podnik byl samozřejmě vnímán jako velké dobrodružství, které nejenom přinese důležité vědecké objevy, ale šlo i o jakousi, řekněme, vědeckou soutěž mezi jednotlivými státy a Rakousko-Uhersko nechtělo zůstat v pozadí.“
První rakousko-uherská polární expedice byla jako jedna z mála v té době úspěšná a vedla k objevu Země Františka Josefa.
Jiří Brňovják, autor textů: „Už delší dobu se předpokládalo, že právě v prostoru mezi Špicberky a Novou Zemí se musí nacházet pevnina, která brzdí ledovou masu, a předpokládalo se, že tady tedy nějaká pevnina bude a že by odtud mohla směřovat další aktivita k objevování takzvané Severovýchodní stezky.“
Kromě výpravy se výstava na Slezskoostravském hradě zaměřuje i na význam a historii rodu Wilczků a samotnou osobu hraběte Johanna Nepomuka.
Aleš Zářický, odborný konzultant: „Hans Wilczek v podstatě celý projekt, celou výpravu, zaplatil z vlastních zdrojů a na základě toho vlastně také máme to pojmenování Wilczkův ostrov. Dostalo se mu té cti, že byl podle něj jeden z ostrovů tohoto souostroví pojmenován.“
Vladimír Kotek, grafik: „Většina těch kostýmů, ve kterých se fotil, nebyla součástí jeho úchylky, ale souvisí to s kostýmovou slavností. My jsme je ale využili, protože nám přišlo legrační, jak se v těch kostýmech předvádí, a tyhle figury potom mají návštěvníka provázet výstavou.“
Hradním sklepením budou postavy hraběte provázet až do konce roku 2025.
---
