Setkání rodáků a přátel Hrušova v Petřkovicích
Dříve městys, dnes téměř vybydlená čtvrť Ostravy. I přesto se rodáci a přátelé Hrušova pravidelně scházejí už 35 let a vzpomínají na dobré časy. Vůbec první setkání se uskutečnilo v roce 1988.
Bezmála 200 rodáků a přátel Hrušova se sešlo v kulturním domě v Petřkovicích. Spojují je vzpomínky na krásná léta, která zde prožili předtím, než se tato městská část Ostravy proměnila ve vyloučenou lokalitou.
Zdeňka Dudková, organizátorka setkání: “Koná se 12. setkání rodáků a přátel Hrušova. Pravidelně se konalo co 3 roky. Tentokrát je to až za 5 let vzhledem k okolnostem, co byly. Covid a ty další okolnosti, takže je to 35 let od prvního setkání. Bývalo nás víc, ale bohužel vymíráme. Většinou je jenom slavnostní zahájení a pak lidé, kteří se dlouho neviděli, tak jsou rádi, když se poznají, popovídají si. Nějaký stálý program není.”
Richard Vereš (ANO), starosta MOb Slezská Ostrava: “Je to určitě obdivuhodné, i ten počet lidí, kteří se tady setkávají je obdivuhodný a je to určitě jedinečné. Je skvělé, že stále máme bývalé občany našeho obvodu, kteří mají vztah k tomu, že v Hrušově bydleli a chtějí se nadále setkávat.”
anketa: rodáci z Hrušova: “Velice jsem ráda, že se spolužákama, se známýma po tolika letech se tady setkáváme ve zdraví. Ať jsou všichni zdraví a nezapomenou na náš krásný Hrušov, co jsme měli.”
“Já bydlím v Ostravě-Zábřehu už 50 let, ale na Hrušov vzpomínám. Rodiště a kostel se tam teď hroutí, takže paní Maruška bude zpívat na záchranu kostela. Hrušov byl městys, hezky se nám tam žilo a teď bohužel. Už to je taková průmyslová zóna.”
“Vzpomínám na dobré, Maruška Rottrová, Vlastimil Brodský Hrušováci, Karel Fiala limonádový Joe, všechno známí Hrušováci, že? Bohužel někteří už nejsou mezi námi a Hrušov už taky neexistuje.”
Přesto se blýská na lepší časy. Radnice už má zpracovanou urbanistickou studii, jak by měla vypadat část Hrušova v okolí kostela sv. Františka a sv. Viktora z roku 1887, který je poslední architektonickou památkou původního městyse.
Richard Vereš (ANO), starosta MOb Slezská Ostrava: “Chceme zde navrátit nejen služby, ale také bydlení. S tím souvisí i kroky městského obvodu v tomto území. Zrekonstruovala se bývalá hrušovská radnice, kde dnes sídlí naše příspěvková organizace. Zároveň se zrekonstruovaly také bytové domy na ulici Riegrova, kde soukromý vlastník z evropských peněz zrekonstruoval dřívější vyloučenou lokalitu a budou zde nově bydlet i slušnější občané.”
Hrušov by se tak měl alespoň částečně přiblížit své dřívější slávě.
---
Ostravská muzejní noc nabádala k recyklaci
Do Ostravské muzejní noci se letos zapojilo 31 institucí. V rámci obvodu Slezská Ostrava se otevřela i Slezskoostravská galerie a historicky poprvé se do akce zapojilo také OZO Ostrava. Tématem letošního ročníku byla totiž recyklace.
14. ročník festivalu Ostravská muzejní noc má za sebou opět velký úspěch. Do ulic města se v sobotu večer vydaly za kulturním programem do 31 institucí tisíce návštěvníků.
Jana Malášek Šrubařová, koordinátorka Ostravské muzejní noci: "Letošní Ostravskou muzejní noc navštívilo asi 22 tisíc návštěvníků. A jsme za to velmi rádi. Byla úžasná atmosféra. Všichni se dobře bavili. Spokojené jsou jak zapojené instituce, tak i jednotlivci, kteří je navštěvovali. Máme opravdu báječné ohlasy a už se teď těšíme na to, jak bude vypadat příští rok."
V obvodu Slezská Ostrava navštívilo Slezskoostravskou galerii za necelých 7 hodin přes 140 lidí, kteří si tady prohlédli výstavu Figura z pěti zemí. Tuto výstavu je mimochodem v galerii možné vidět ještě do 28. května.
Anketa: "V galerii se mi tady dneska líbilo, že to není takové monotématické. Že je to není zaměřeno jenom na tváře a je tady toho hodně z celého světa. A Ostravská muzejní noc parádní akce. Ještě, když vyjde počasí a lidé si mohou projít památky a celou Ostravu."
Do muzejní noci se letos zapojila i společnost OZO Ostrava, která sice není žádné muzeum, ale pro akci byla důležitá kvůli jejímu tématu s názvem Nevyhazuj, recykluj.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "My jsme si připravili aktivitu do dvou stanů, jeden stan bude přímo stan RE-USE centra našeho a uvidí tam návštěvníci takový průřez zboží, které naše RE-USE centrum nabízí. A budou moci si tam některé věci přímo zakoupit. A ve druhém stanu budou probíhat dva workshopy, ve kterých budeme využívat staré hrníčky a jiné nádobí, právě z RE-USE centra. A budeme je kreativně pojednávat, budeme vyrábět svíčky anebo malovat na hrníčky barvami na porcelán. Krom toho OZO ještě vystaví svého veterána, historické popelářské auto. A k němu bychom chtěli přidat ještě to nejnovější popelářské auto, které máme. Aby lidé věděli, jak ten vývoj technologický postoupil."
Ostravská muzejní noc zatím drží návštěvnický rekord z roku 2017, kdy na akci přišlo 28 576 lidí.
---
Na Slezské probíhá první letošní vlna kosení trávy
Na konci dubna zahájila Slezská Ostrava pravidelné kosení trávy. Deštivé počasí posledních dní práce mírně přibrzdilo, ale počítá se s tím, že by měly být hotové do termínu. Seče bývají vždy čtyři a do roka a obvod vyjdou na zhruba 15 milionů korun.
Slezská Ostrava začala 27. dubna s prvním letošním kosením trávy.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod Slezská Ostrava provádí sekání trávy zpravidla čtyřikrát ročně. Protože kosíme velmi velkou plochu, jedná se o 751 tisíc metrů čtverečních zeleně v rámci celého obvodu, tak jedno takové kosení trvá zhruba 6 až 7 týdnů, než jsou všechny plochy pokoseny. Toto kosení provádí pro městský obvod naše společnost Technické služby Slezská Ostrava. A doplňují je také dělníci čištění města."
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "Ukončeno první kosení by mělo být do 18. 6. Aktuálně technické služby kosí v lokalitách ulice Na Baranovci, Kmetská."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Častěji než čtyřikrát ročně, se kosí intenzivněji využívané plochy. Jedná se nejen o okolí Slezskoostravské radnice nebo cyklostezky kolem řeky Ostravice. Ale třeba i okolí škol a školek nebo další exponovaná místa."
Vlivem chladnějšího a deštivějšího počasí, které bylo v předchozích dnech se dostaly technické služby při práci do menšího zpoždění.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "Jelikož sekačky nemohly za toho deště vyjíždět, protože ten terén byl neúnosný. I teď, co máme plochy na kosení, tak mohou být různě přeskakovány. A to z toho důvodu, že některé plochy nemohou být podmáčené. Takže s tím postupem teď trochu bojujeme. Uvidíme, teď nám začalo pěkné počasí, takže ta tráva zase poskočí."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Ročně městský obvod vyjde kosení na zhruba 15 milionů korun, což je poměrně velká částka. My samozřejmě reflektujeme to, že řada občanů by chtěla kosit častěji. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že se s tím pojí nejen finanční náklad, ale zároveň máme i spousty jiných ohlasů, které se týkají zachování biodiverzity. A proto kosení podnikáme právě čtyřikrát ročně, což je takový zlatý standard, který uspokojí všechny."
Slezská Ostrava je rozlohou největším obvodem Ostravy. Kosí se tady prakticky celý rok a na poslední kosení většinou navazuje už i podzimní hrabání listí.
---