Zrak, čich, hmat i sluch – těmito smysly si mohou užívat exponáty návštěvníci nového muzea Heřmanic. Slezská Ostrava jej slavnostně otevřela ve spolupráci se slovenskými partnery, kteří si připravili taky kulturní program.
Hudba a veselí opanovaly v neděli centrum Heřmanic, kde byla po letech chátrání zpřístupněna zrekonstruovaná budova bývalé márnice. V rámci projektu „Historie všemi smysly“ ji vyplnily exponáty spojené s historií někdejší zemědělské obce.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Jednak takové ty denní, jako mlýnek na kávu, remoska, ale třeba také brusle, žehlička, ale taky potom v té druhé skříni jsou věci, které patří ke kostelu. Je tady ze 17. století bible, křížek z původního oltáře asi z roku 1876, je tady původní misál z té doby.“
Věra Pernicová, heřmanická rodačka: „Já jsem nadšena úplně šíleně, protože tady žiju vlastně 82 let a mám tady ty dobové fotografie, takže mě se to hrozně líbí.“
Celý projekt dbal taky na poznání kultury a tradic a nechyběla tak ukázka výroby tradičních jídel, nebo řemesel. V rámci slavnostního otevření muzea si návštěvníci mohli vyzkoušet taky práci na hrnčířském kruhu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Součástí projektu je také kulturní spolupráce, to znamená, že se jak farníci z Heřmanic vypravili na Slovensko a prohlédli si právě Kysúcké muzeum, tak dnes za námi přijeli partneři ze Slovenska, včetně folklorních souborů, které doplnily program samotného otevření muzea.“
Jozef Kuric, starosta Nové Bystrice: „Když jste se ptal na spolupráci, tak jeden člověk nedokáže nic. A v tomto kontextu je to třeba vnímat i mezi národy. My jsme jako jeden, Češi a Slováci. Jsme nakloněni každé spolupráci. Budeme rádi, přiložíme ruku k dílu a pomůžeme jakýmkoliv způsobem. A samozřejmě víme, že ta pomoc a ta ruka bude nabídnutá i z vaší strany.“
Spolupráci mezi národy nejen na tomto projektu mělo podpořit taky společné zasazení Stromu pokoja – druhého v České republice a Prvního ve Slezsku.
Marek Sobola, zakladatel sdružení Servare et Manere: „Strom je jako takový nástroj kulturní diplomacie. V podstatě symbolizuje svými kořeny naši historii, ke které se máme hlásit a ze které se máme poučit, a ta koruna, která roste, dává tomu všemu korunu. To znamená, že máme nějaké společenství, které tu roste, které se rozvíjí, a ty mezilidské vztahy by se měly rozvíjet tak, jako se rozvíjí ten strom.“
Samotné muzeum bude otevřené v rámci otevírací doby farní zahrady a klíče si návštěvníci vyzvednou v bufetu. Uvnitř je pak bude čekat taky malá hra.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Na otázky, které tady jsou, ten návštěvník odpoví, zapíše si to, a potom se zpátky vrátí k obsluze toho našeho bufetu. No a tam, když odpoví dobře, něco dostane. Třeba slevu na zmrzlinu.“
---
Salvy ze samopalů a výstřely z děl se v sobotu rozléhaly Slezskou Ostravou. V rámci oslav osmdesátého výročí osvobození města se na nábřeží odehrála bitva mezi německou, Rudou a československou armádou. Neobvyklá podívaná opět přilákala tisíce diváků.
Dvě desítky kusů vojenské techniky a přes dvě stě členů klubů vojenské historie obsadilo v sobotu pravý břeh řeky Ostravice u Sýkorova mostu. Velká bitva napodobila postup při osvobozování Ostravy a porážku Němců prchajících na Slezskou stranu města.
Viktor Grossmann, člen Klubu vojenské historie OSTWIND: „To centrum bylo osvobozeno, nebo se dá říci i padlo, rychleji než ta slezská strana. Německá armáda se z velké části stáhla. Když se člověk podívá na mapu, tak vidí, že Brno a okolí už začínalo být kompletně obsazeno Rudou armádou, a pokud by tady Němci zůstali a Ostravu udrželi, tak by tady stoprocentně skončili v kleštích. Takže oni se víceméně organizovaně stahují přes Slezskou Ostravu, kam přichází až 1. května.“
K podobnému boji tak mohlo u dnešního Sýkorova mostu skutečně dojít. Byl totiž jediným mostem přes Ostravici, a tedy v tomto směru jedinou možnou ústupovou cestou zbytků německé armády.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Už nám úplně stoprocentně dneska nikdo nezodpoví, kdo vlastně zachránil most Miloše Sýkory. Víme, že Miloš Sýkora při obraně toho mostu prostě padl, to je pravda. Ovšem zpochybňuje se, že to byl on, komu se povedlo přestřihnout ty dráty vedoucí k náložím. Existuje teorie, že se vlastně ani nic nepřestřihlo, ale že se přemluvili Němci, aby to neodpalovali. Je to jedna teorie. Pak je teorie, že vlastně k tomu přerušení těch detonátorů došlo náhodou při té střelbě, což také mohlo být, střepiny, to se klidně mohlo stát.“
Zachráněný most v sobotu stejně jako obě strany řeky zaplnily tisíce diváků, hledající nejlepší výhled na rekonstrukci bitvy v bermě řeky.
anketa, diváci: „Čekáme, co bude následovat, a docela se na to těšíme. Tady syn se těší taky už na vojnu, chce být vojákem, takže pro něj je to nějaká inspirace. A my teď obdivujeme jejich outfity.“
anketa, diváci: „Byla samozřejmě dobrá a snad to bude zase někdy. Nejvíc se mi líbilo, jak stříleli.“
Bohatý program nabídl taky Slezskoostravský hrad a předhradí, kde se usídlily nejen historické vojenské tábory.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: „Armáda České republiky tady dneska prezentuje techniku, materiál a lidi, kteří představují soudobou Armádu České republiky. Máte tady možnost srovnat ten kontrast té historické techniky, která se tady nachází a kterou uvidíme i v rámci těch dynamických ukázek. Pak tady vidíte tu moderní techniku, která dneska tvoří výzbroj Armády České republiky jako takové, a kterou využíváme při všech těch operacích, do kterých je armáda zapojena.“
Prostor hradu ale nabídl taky dynamické ukázky a hudební vystoupení.
---
Zdánlivě nesourodé spojení fotbalu a uctění památky holocaustu funguje v Ostravě už šestým rokem. Turnaje národů baníkovské Akademie se letos zúčastnilo šestnáct týmů, které se kromě zápasů navzájem poučily o vlivu holocaustu na jejich regiony.
Spolupráce Akademie FC Baníku Ostrava a Česko-německého fondu budoucnosti dala v roce 2018 vzniknout unikátní fotbalové soutěži Turnaj národů. Za šest let se jí zúčastnilo už dvacet světových týmů včetně Manchesteru nebo Liverpoolu.
Richard Urban, sekretář FC Baník Ostrava: „Máme spolupráci s jedním pánem, který víceméně tuto akci dělal v Polsku, ale tam nebyl spokojený, a ten nám nabídl víceméně tady tuto možnost, abychom propojili tu osvětu o druhé světové válce i s takovým sportovním turnajem pro 15leté kluky.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „To jsou kluci, kteří mají jiné životní starosti než číst historii. A tohle je jeden ze způsobů, jak jim tu historii přiblížit. Byť hnusnou a škaredou, protože člověk si nedokáže představit, jak jeden člověk druhému člověku dokáže takové zlo způsobit. A ti kluci by se o to asi sami nezajímali, takže součástí tohohle fotbalového turnaje je i tahle část historie.“
Letošní ročník přivítal v Ostravě šestnáct družstev včetně týmu až z Norska. Zápasy trvaly celkem tři dny.
Richard Urban, sekretář FC Baník Ostrava: „Včera se odehrály skupinové fáze, dneska se hraje taky skupinová fáze, ale finálová, kde vznikne vítěz. A samozřejmě poté všechny týmy vezeme do Kulturního domu Petřkovice, kde začínají právě prezentace každého týmu v angličtině, tak, aby osvětlili jejich pohled na druhou světovou válku v daném místě, ve kterém žijí a ve kterém hrají fotbal.“
anketa, hráč FC Baník Ostrava: „Já si myslím, že jsou ty prezentace od všech týmů dobrým zpestřením. Každý tým má prezentaci o tom, v jaké situaci bylo jejich území při holocaustu a druhé světové válce, a já si myslím, že si všechny týmy připravily dobrou prezentaci.“
Co se týče fotbalu, finálové zápasy se odehrály na pěti místech v rámci celé Ostravy a domácí Baník bojoval ve zlaté skupině o 5.-8. místo.
anketa, hráč FC Baník Ostrava: „Určitě jsme mohli hrát lépe, ale podle mě jsme to odmakali a některé zápasy jsme zvládli a některé jsme mohli zvládnout lépe. Akorát prostě kvalita soupeřů byla vysoká, takže jsme měli velkou konkurenci.“
V Turnaji národů nakonec Baník skončil osmý.
---
Zrak, čich, hmat i sluch – těmito smysly si mohou užívat exponáty návštěvníci nového muzea Heřmanic. Slezská Ostrava jej slavnostně otevřela ve spolupráci se slovenskými partnery, kteří si připravili taky kulturní program.
Hudba a veselí opanovaly v neděli centrum Heřmanic, kde byla po letech chátrání zpřístupněna zrekonstruovaná budova bývalé márnice. V rámci projektu „Historie všemi smysly“ ji vyplnily exponáty spojené s historií někdejší zemědělské obce.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Jednak takové ty denní, jako mlýnek na kávu, remoska, ale třeba také brusle, žehlička, ale taky potom v té druhé skříni jsou věci, které patří ke kostelu. Je tady ze 17. století bible, křížek z původního oltáře asi z roku 1876, je tady původní misál z té doby.“
Věra Pernicová, heřmanická rodačka: „Já jsem nadšena úplně šíleně, protože tady žiju vlastně 82 let a mám tady ty dobové fotografie, takže mě se to hrozně líbí.“
Celý projekt dbal taky na poznání kultury a tradic a nechyběla tak ukázka výroby tradičních jídel, nebo řemesel. V rámci slavnostního otevření muzea si návštěvníci mohli vyzkoušet taky práci na hrnčířském kruhu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Součástí projektu je také kulturní spolupráce, to znamená, že se jak farníci z Heřmanic vypravili na Slovensko a prohlédli si právě Kysúcké muzeum, tak dnes za námi přijeli partneři ze Slovenska, včetně folklorních souborů, které doplnily program samotného otevření muzea.“
Jozef Kuric, starosta Nové Bystrice: „Když jste se ptal na spolupráci, tak jeden člověk nedokáže nic. A v tomto kontextu je to třeba vnímat i mezi národy. My jsme jako jeden, Češi a Slováci. Jsme nakloněni každé spolupráci. Budeme rádi, přiložíme ruku k dílu a pomůžeme jakýmkoliv způsobem. A samozřejmě víme, že ta pomoc a ta ruka bude nabídnutá i z vaší strany.“
Spolupráci mezi národy nejen na tomto projektu mělo podpořit taky společné zasazení Stromu pokoja – druhého v České republice a Prvního ve Slezsku.
Marek Sobola, zakladatel sdružení Servare et Manere: „Strom je jako takový nástroj kulturní diplomacie. V podstatě symbolizuje svými kořeny naši historii, ke které se máme hlásit a ze které se máme poučit, a ta koruna, která roste, dává tomu všemu korunu. To znamená, že máme nějaké společenství, které tu roste, které se rozvíjí, a ty mezilidské vztahy by se měly rozvíjet tak, jako se rozvíjí ten strom.“
Samotné muzeum bude otevřené v rámci otevírací doby farní zahrady a klíče si návštěvníci vyzvednou v bufetu. Uvnitř je pak bude čekat taky malá hra.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Na otázky, které tady jsou, ten návštěvník odpoví, zapíše si to, a potom se zpátky vrátí k obsluze toho našeho bufetu. No a tam, když odpoví dobře, něco dostane. Třeba slevu na zmrzlinu.“
---
Salvy ze samopalů a výstřely z děl se v sobotu rozléhaly Slezskou Ostravou. V rámci oslav osmdesátého výročí osvobození města se na nábřeží odehrála bitva mezi německou, Rudou a československou armádou. Neobvyklá podívaná opět přilákala tisíce diváků.
Dvě desítky kusů vojenské techniky a přes dvě stě členů klubů vojenské historie obsadilo v sobotu pravý břeh řeky Ostravice u Sýkorova mostu. Velká bitva napodobila postup při osvobozování Ostravy a porážku Němců prchajících na Slezskou stranu města.
Viktor Grossmann, člen Klubu vojenské historie OSTWIND: „To centrum bylo osvobozeno, nebo se dá říci i padlo, rychleji než ta slezská strana. Německá armáda se z velké části stáhla. Když se člověk podívá na mapu, tak vidí, že Brno a okolí už začínalo být kompletně obsazeno Rudou armádou, a pokud by tady Němci zůstali a Ostravu udrželi, tak by tady stoprocentně skončili v kleštích. Takže oni se víceméně organizovaně stahují přes Slezskou Ostravu, kam přichází až 1. května.“
K podobnému boji tak mohlo u dnešního Sýkorova mostu skutečně dojít. Byl totiž jediným mostem přes Ostravici, a tedy v tomto směru jedinou možnou ústupovou cestou zbytků německé armády.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: „Už nám úplně stoprocentně dneska nikdo nezodpoví, kdo vlastně zachránil most Miloše Sýkory. Víme, že Miloš Sýkora při obraně toho mostu prostě padl, to je pravda. Ovšem zpochybňuje se, že to byl on, komu se povedlo přestřihnout ty dráty vedoucí k náložím. Existuje teorie, že se vlastně ani nic nepřestřihlo, ale že se přemluvili Němci, aby to neodpalovali. Je to jedna teorie. Pak je teorie, že vlastně k tomu přerušení těch detonátorů došlo náhodou při té střelbě, což také mohlo být, střepiny, to se klidně mohlo stát.“
Zachráněný most v sobotu stejně jako obě strany řeky zaplnily tisíce diváků, hledající nejlepší výhled na rekonstrukci bitvy v bermě řeky.
anketa, diváci: „Čekáme, co bude následovat, a docela se na to těšíme. Tady syn se těší taky už na vojnu, chce být vojákem, takže pro něj je to nějaká inspirace. A my teď obdivujeme jejich outfity.“
anketa, diváci: „Byla samozřejmě dobrá a snad to bude zase někdy. Nejvíc se mi líbilo, jak stříleli.“
Bohatý program nabídl taky Slezskoostravský hrad a předhradí, kde se usídlily nejen historické vojenské tábory.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: „Armáda České republiky tady dneska prezentuje techniku, materiál a lidi, kteří představují soudobou Armádu České republiky. Máte tady možnost srovnat ten kontrast té historické techniky, která se tady nachází a kterou uvidíme i v rámci těch dynamických ukázek. Pak tady vidíte tu moderní techniku, která dneska tvoří výzbroj Armády České republiky jako takové, a kterou využíváme při všech těch operacích, do kterých je armáda zapojena.“
Prostor hradu ale nabídl taky dynamické ukázky a hudební vystoupení.
---
Zdánlivě nesourodé spojení fotbalu a uctění památky holocaustu funguje v Ostravě už šestým rokem. Turnaje národů baníkovské Akademie se letos zúčastnilo šestnáct týmů, které se kromě zápasů navzájem poučily o vlivu holocaustu na jejich regiony.
Spolupráce Akademie FC Baníku Ostrava a Česko-německého fondu budoucnosti dala v roce 2018 vzniknout unikátní fotbalové soutěži Turnaj národů. Za šest let se jí zúčastnilo už dvacet světových týmů včetně Manchesteru nebo Liverpoolu.
Richard Urban, sekretář FC Baník Ostrava: „Máme spolupráci s jedním pánem, který víceméně tuto akci dělal v Polsku, ale tam nebyl spokojený, a ten nám nabídl víceméně tady tuto možnost, abychom propojili tu osvětu o druhé světové válce i s takovým sportovním turnajem pro 15leté kluky.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „To jsou kluci, kteří mají jiné životní starosti než číst historii. A tohle je jeden ze způsobů, jak jim tu historii přiblížit. Byť hnusnou a škaredou, protože člověk si nedokáže představit, jak jeden člověk druhému člověku dokáže takové zlo způsobit. A ti kluci by se o to asi sami nezajímali, takže součástí tohohle fotbalového turnaje je i tahle část historie.“
Letošní ročník přivítal v Ostravě šestnáct družstev včetně týmu až z Norska. Zápasy trvaly celkem tři dny.
Richard Urban, sekretář FC Baník Ostrava: „Včera se odehrály skupinové fáze, dneska se hraje taky skupinová fáze, ale finálová, kde vznikne vítěz. A samozřejmě poté všechny týmy vezeme do Kulturního domu Petřkovice, kde začínají právě prezentace každého týmu v angličtině, tak, aby osvětlili jejich pohled na druhou světovou válku v daném místě, ve kterém žijí a ve kterém hrají fotbal.“
anketa, hráč FC Baník Ostrava: „Já si myslím, že jsou ty prezentace od všech týmů dobrým zpestřením. Každý tým má prezentaci o tom, v jaké situaci bylo jejich území při holocaustu a druhé světové válce, a já si myslím, že si všechny týmy připravily dobrou prezentaci.“
Co se týče fotbalu, finálové zápasy se odehrály na pěti místech v rámci celé Ostravy a domácí Baník bojoval ve zlaté skupině o 5.-8. místo.
anketa, hráč FC Baník Ostrava: „Určitě jsme mohli hrát lépe, ale podle mě jsme to odmakali a některé zápasy jsme zvládli a některé jsme mohli zvládnout lépe. Akorát prostě kvalita soupeřů byla vysoká, takže jsme měli velkou konkurenci.“
V Turnaji národů nakonec Baník skončil osmý.
---
