V Havířově se rodiče učí zachraňovat novorozence
Správné uvolnění dýchacích cest i resuscitace má u novorozenců svá specifika. Moravskoslezská nemocnice v Havířově proto pořádá pro rodiče praktické školení, o které je velký zájem.
V krizové situaci, kdy malé dítě přestane dýchat nebo se mu zastaví srdce, rozhoduje každá vteřina. Uměli bychom správně reagovat? Tuto otázku si položili nastávající rodiče, kteří se zapojili do školení první pomoci u novorozenců v havířovské nemocnici.
anketa: „Jsem moc vděčný za ten kurz, že ho tady máme. A určitě si chci odnést, že kdyby přišlo na nějakou nemilou situaci, tak abychom se zachovali dobře a nemuseli pak litovat, že jsme se mohli zachovat lépe.“
Simona Lešťanová, lékařka Moravskoslezské nemocnice Havířov: „Nejdůležitější je při resuscitaci miminka uvolnit dýchací cesty a to dítě prodýchnout, ne hned dělat masáž srdce, jak by si někdo mohl myslet. U dospělého člověka je nejčastější příčinou, proč přestane dýchat a proč celý kardiovaskulární systém přestane fungovat, infarkt nebo onemocnění srdce. Zatímco u dětí je problém na úrovni dýchacích cest. To znamená nějaká překážka, přidušení anebo, jak to mají malé děti, že v uvozovkách zapomenou dýchat. Základem je dítě prodýchnout a masáž srdce je až druhořadá.“
anketa: „Co se týče toho kurzu, tak já nějaké teoretické znalosti mám, ale nejsem zdravotnický pracovník a vůbec nevím, jak bych se v té stresové situaci zachovala.“
Kurzy první pomoci u novorozenců pořádá nemocnice vždy jednou měsíčně.
---
Jižní obchvat Opavy míří k listopadovému otevření
Stavba jižního obchvatu Opavy, který zároveň poslouží jako obchvat Otic, běží přesně rok. Podle Ředitelství silnic a dálnic pokračují práce podle harmonogramu a nová silnice by měla být uvedena do provozu letos v listopadu.
Na téměř dva a půl kilometru dlouhém úseku aktuálně pracují desítky lidí i těžká technika. Celá trasa vede na náspu a její součástí je pět mostních objektů.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Pracujeme přesně rok. Tady ta stavba půjde do provozu letos v listopadu, zajímavost je, že do toho náspu jsme vpravili 175 tisíc kubíků zeminy."
ŘSD při výběru zhotovitele nehodnotilo pouze cenu, ale také rychlost výstavby. Stavba je podle posledních kontrolních dnů v plánu. Aktuálně se práce dotýkají také oblíbené cyklostezky mezi Opavou a Oticemi, která je kvůli výstavbě dočasně uzavřena.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Potřebujeme prostě v místě, kde cyklostezka překonává právě tuhle novou stavbu, skutečně postavit těleso silnice.”
Samotná stavba je zároveň obchvatem Otic a odvede z obce tranzitní i příměstskou dopravu.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Posílili jsme realizační tým tak, aby mohly všechny ty mostní objekty, ta výstavba, probíhat víceméně souběžně a kontinuálně tak, abychom na konci listopadu mohli zprovoznit stavbu tak, jak je ve smlouvě dané.”
Spolupráci s investorem i stavební firmou si pochvaluje také vedení Otic.
Vladimír Tancík (Starostové pro kraj), starosta Otic: “Dlouho očekávaná stavba probíhá hladce. Máme výbornou spolupráci s ŘSD i s realizační firmou, takže jsou eliminovány všechny ty dopady, jako je hluk, prach, bláto, firma se stará, uklízí cesty, zametá.”
Jižní část obchvatu je jedním z klíčových kroků k dokončení kompletního silničního okruhu kolem Opavy. Pokud budou další etapy pokračovat podle plánů, mohl by být celý okruh hotový do roku 2031.
---
Ostrava nabízí volná parkovací místa a chystá další
Ostrava se snaží vylepšovat možnosti parkování po celém městě. Dokončen byl například parkovací dům v Porubě u Pokladu, u fifejdské nemocnice, ale i řada dalších ploch a objektů. K dispozici je také podzemní parkoviště pod bytovým domem Nové Lauby u Masarykova náměstí.
Statická doprava, neboli parkování, je problémem každého většího města. V Ostravě v minulých letech vznikla celá řada parkovišť i parkovacích domů u Zoo, u Pokladu, na Hranečníku, pod Ostravskou univerzitou na Černé louce nebo u fifejdské nemocnice, kde je 468 míst, ale lidé přesto stojí stále v zákazech kolem hlavního vchodu. Přitom parkování uvnitř domu je velmi levné a platit lze kartou i hotově.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Už je to opravdu daleko lépe označeno, s tím, že vlastně ceny jsou nasazeny velice mírně. Jsou tam vlastně ve večerních hodinách za 5 korun na hodinu."
Dlouhodobé parkování je možné také pod novými hloubi přímo v centru, kde je 119 stání a 40 z nich je stále volných.
Jiří Vávra (ANO), náměstek primátora Ostravy: "Jedná se o moderní třípodlažní podzemní parkoviště s kamerovým systémem a omezeným přístupem. V praxi to znamená, že vaše auto bude v bezpečí."
V současné době se buduje další parkovací dům ve fakultní nemocnici, staví se i vedle krajského úřadu a brzy začne také stavba podzemního parkoviště na Budovatelské ulici v Porubě, na jehož střeše bude dětské hřiště.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Je to jeden ze střípků do mozaiky řešení statické dopravy v Porubě, která je neutěšená, ale nejen v Porubě, celkově v celém městě."
V průběhu tohoto roku chce vedení města ve spolupráci s Ostravskými komunikacemi, které parkovací systémy provozují, ceny v parkovacím domě u nemocnice upravit a zlevnit.
---
Domovy seniorů musely navýšit ceny za pobyt
Náklady na provoz v pobytových sociálních zařízeních rostou. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšilo denní sazbu za ubytování, stravu, nebo praní prádla. Domov seniorů v Havířově už to klientům oznámil.
Od začátku roku platí nová úhradová vyhláška, která mění financování sociálních služeb. Senioři si za ubytování i péči připlatí u jednolůžkového pokoje v havířovském domově až 2 800 korun. Případné doplatky řeší domovy s rodinou.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: „Pokud to nebude možné a z nějakého důvodu nebude realizovatelný tento doplatek, tak samozřejmě náš klient bude nadále naším klientem, s tím, že domov bude na tohoto klienta doplácet z jiných zdrojů.“
Jak senioři reagovali na navýšení těchto plateb?
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: „Tak samozřejmě každý má rád peníze, takže jsou z toho smutní. Nicméně oni chápou i tu situaci a tím, že žijí v těch domovech, vidí, co vše dostávají zdarma.“
Božena Motalová, seniorka: „Šla jsem na tu schůzi, říkala jsem si tak 1 500. No, ale když řekli přes 2 000, tak mě to docela zaskočilo. Ale já se ještě do toho vejdu.“
Julie Volovcová, seniorka: „Když mi to hodí těch myslím 21 tisíc a beru 22, 23 teď po zvýšení, tak to zvládnu perfektně. To jsem ráda, že nemusím nikoho obtěžovat.“
Na novou úhradovou vyhlášku musela reagovat i další sociální zařízení v Havířově, která například poskytují chráněné bydlení nebo odlehčovací služby.
---
Záchranný útvar v Hlučíně má nové drony
Záchranný útvar v Hlučíně získal špičkové nákladní drony, které výrazně usnadní zásahy v extrémním terénu. Tato moderní technika zvýší bezpečnost hasičů a umožní jim efektivněji čelit přírodním katastrofám.
Drony se v rukou hasičů osvědčily už při požáru v Hřensku nebo při povodních. Záchranný útvar v Hlučíně proto nyní modernizuje svou výbavu o další speciální techniku.
David Kareš, velitel ZÚ HZS ČR: "My jsme to kupovali právě jako taktický celek, i včetně vozíku a vybavením. I s druhým pozorovacím dronem. To celé stálo 2 miliony sto tisíc korun s daní."
Drony budou hasičům pomáhat hlavně při přírodních pohromách, jako jsou povodně, lesní požáry nebo tornáda. Jejich hlavním úkolem bude dopravovat vybavení a zásoby do nepřístupných míst.
Jiří Studnička, gestor dronové služby MV-GŘ HZS ČR: "Je to primárně určeno na hasební materiál, ať jsou to hadice, čerpadla."
V Hlučíně vzniklo také unikátní školící středisko. Je to jediné místo v zemi, kde se hasiči učí tyto stroje ovládat.
Jan Nemček, lektor – instruktor ŠVZ HZS ČR: "V kurzu se učí nejen obsluhu a údržbu tohoto dronu, ale také celou legislativu."
Co je nejtěžší na ovládání nebo vůbec na práci s dronem?
Jan Nemček, lektor – instruktor ŠVZ HZS ČR: "Na práci s dronem asi ta manipulace. Protože ty drony jsou velice citlivé."
Tento nákladní dron unese až 30 kilogramů a výrazně tak pomůže hasičům se dostat na těžko přístupná místa. Celkem se koupily tři soupravy pro celou republiku. Jedna zůstala v Hlučíně, další dvě putují do Jihlavy a Zbirohu.
---
Přehrada Baška už se zase naplňuje vodou
Přehrada Baška poblíž Frýdku-Místku už se zase naplňuje vodou. Společnost Povodí Odry dokončila rekonstrukci vodního díla a do přehrady se tak může vrátit nejen voda, ale i ryby.
Oprava přehrady začala v roce 2022. Tehdy byla nádrž vypuštěna a všechny ryby byly sloveny a přemístěny jinam.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: „Na vodním díle Baška jsme právě dokončili velkou rekonstrukci, která směřuje ke zvýšení bezpečnosti vodního díla. Podobné rekonstrukce už jsme udělali na vodních dílech Šance a Morávka a připravujeme ještě vodní dílo Olešná. Cílem těch rekonstrukcí je převést extrémní povodně bez škod přes tato vodní díla, aby území pod těmito přehradami zůstala v bezpečí. Konkrétně na Bašce byla zrealizována oprava bezpečnostního přelivu a spodních výpustí. Nová koncepce spočívá ve spojení funkcí v jednom železobetonovém objektu.
Přehrada Baška je oblíbeným cílem turistů a slouží také k rekreaci.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Vodní dílo Baška bylo zřízeno v letech 1958 až 1961, kdy probíhala stavba a do stálého provozu byla přehrada uvedena v roce 1963 jako posílení vody pro průmysl, který je pod přehradou.”
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: „Návštěvníci do budoucna uvidí jen část. Uvidí přelivnou hranu bezpečnostního objektu a strojovnu nad vodou, spojenou lávkou s hrází, která ovládá spodní výpusti. Na druhé straně za hrází pak uvidí portál odpadní štoly a vývar, které byly nově vybudovány. Budeme se snažit vytvořit také prostor pro přemostění a cyklostezku, aby bylo území do budoucna prostupné pro cyklisty, protože jde o jednu z velmi oblíbených a navštěvovaných přehrad. Náklady dosáhly 120 milionů korun. Už v loňském roce jsme spustili napouštění přehrady. Dnes máme asi třetinu objemu zásobního prostoru naplněnou a očekáváme, že do léta bude přehrada napuštěna plně a bude k dispozici k rekreačnímu využití.“
Při rekonstrukci přehrady vodohospodáři zkontrolovali vrstvu sedimentu a rozhodli, že není nutné ji odstraňovat.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: „Častým dotazem je, proč neodbahňujeme tuto nádrž. Není to nutné. K odbahnění došlo v roce 2013, kdy bylo odstraněno asi 14 tisíc kubíků sedimentu z nádrže. Před rekonstrukcí jsme znovu provedli zaměření dna a zjistili, že mocnost sedimentu je malá, v řádu asi 14 až 15 centimetrů, což je technologicky zanedbatelné množství a zároveň obtížně řešitelné, protože by mohlo dojít k narušení těsnicí vrstvy a následným průsakům vody z přehrady. Proto jsme se rozhodli odbahnění neprovádět z důvodu dobrého stavu nádrže.“
---