Představitelé Slezské Ostravy byli pozváni do prostoru MAPPA Za výlohou ke komentované prohlídce výstavy Město staví město. Mezi sedmi vystavovanými projekty, zabývajícími se urbanistickým rozvojem Ostravy, je totiž i lokalita slezskoostravského Hrušova. Městský obvod ale s ateliérem pracoval už dříve.
S Městským ateliérem prostorového plánování architektury spolupracuje Slezská Ostrava už od jeho vzniku. Městský obvod totiž nemá možnost, jak sám odborně zpracovat architektonické a územní plány a další. V minulosti tak MAPPA pomohla už s několika projekty.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „My jsme za tu spolupráci rádi, protože říkáme, že naše největší síla je v začátku. To znamená, že jestliže městský obvod, což se právě děje v případě Slezské Ostravy, nás osloví hned na začátku, když má nějaký záměr, tak dovedeme být tím nejlepším partnerem. Takže společně s městským obvodem připravíme nějaké podmínky, a pak už se může jít do nějakého záměru, projektu a podobně.“
V současnosti je nejdiskutovanějším projektem proměna Zámostí, společně s Frýdeckou a Bohumínskou ulicí. Podle městského ateliéru by vedle sebe neměly existovat dva průtahy městem. Díky tomu, že se součástí hlavní dopravní sítě stane Místecká, Bohumínské by se mělo od dopravy ulevit.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „Může být ve zklidněném režimu jako městská třída, tak, aby netvořila bariéru, aby umožnila lepší propojení Slezské Ostravy s Moravskou Ostravou, aby podpořila živé nábřeží, aby umožnila i plynulý průchod přes ní na nábřeží na slezskou Ostravu a podobně.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Aktuálně je hotová první část investičního záměru, která se zabývá právě lokalitou Zámostí a Kamence. Ta se následně bude dále rozpracovávat do dílčích úprav, zejména dopravního uspořádání území, a následně bude docházet k vytváření regulačních podmínek pro jednotlivé pozemky a k prodeji jednotlivých pozemků developerům.“
Spolupráce s Městským ateliérem plánování architektury ale přinesla i urbanistickou studii Hrušova.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „Konkrétně právě v případě Hrušova jsme vytvořili zadání a pomocí externího zpracovatele, pomocí architektů a urbanistů, jsme připravili urbanistickou studii.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V Hrušově bude urbanistická studie sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, protože dnes územní plán v tomto území nepočítá se standartní výstavbou, protože v minulosti se počítalo s návozem hlušiny na toto území a s navýšením terénu. To znamená, že dnes územní plán neumožňuje vůbec žádnou výstavbu. My bychom chtěli, aby tady vyrostly nové polyfunkční budovy, ale aby byly zároveň natolik variabilní, aby zde mohla vzniknout například i lehká výroba nebo vědecko-technologické zázemí.“
V oblasti Hrušova se už dnes nachází dva logistické areály. V budoucnu by se sem mělo vrátit i bydlení.
---
Ve Slezské Ostravě začalo letošní první kosení. Standartně probíhá 4krát do roka a jeho hlavním účelem je eliminovat klíšťata a plevel. Kvůli letošnímu deštivému počasí se práce asi protáhnou, dokončeny by však měly být začátkem června.
Křovinořezy, zahradní sekačky, traktory a veškerou další potřebnou techniku povolal městský obvod 22. dubna do akce. Po deštivých čtrnácti dnech se ve Slezské Ostravě mohlo začít s jarním kosením. Současně se kosí veřejná zeleň, hřbitovy i cyklostezky.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Městský obvod Slezská Ostrava kosí trávu cca čtyřikrát ročně. Jedno kosení vyjde zhruba na 3 500 000 korun, ročně tak obvod proinvestuje za sekání trávy zhruba patnáct milionů korun. Protože kosíme opravdu velkou plochu – jedná se zhruba o 743 000 metrů čtverečních – tak jedno posekání obvodu zabere cirka 6-7 týdnů.“
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Na tu náročnou plochu je třeba opravdu rozsálá technika, takže když začneme obyčejnými fukary a křovinořezy, které známe, tak jsou to potom samozřejmě výkonné profi sekačky.“
Aby se stihly velké plochy posekat včas, používají technické služby taky sekačky s větším záběrem.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „V průběhu šesti let jsme pořídili dva horské traktory Reform, a ty mají záběr až 2 metry 10 cm, což je důležité proto, aby všechno probíhalo kontinuálně a rychle a aby byli občané spokojeni.“
Běžně se ve Slezské Ostravě kosí 4krát za rok a na intenzivněji využívané plochy vyjíždějí sekačky častěji. Takovým lokalitám se věnují i dělníci čištění města.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Jedná se nejen o okolí Slezskoostravské radnice, ale také okolí cyklostezek podél řeky Ostravice, ale třeba i okolí škol a školek nebo další exponovaná místa.“
Účelem je zabránit rozmnožení plevelných a invazivních rostlin, a samozřejmě eliminovat klíšťata. Ne každý občan je ale s četností kosení spokojen.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Existuje více názorů na četnost sekání, my se samozřejmě snažíme všem vyhovět, ale záleží taky na finančních možnostech a také počasí.“
Kvůli riziku klíšťat by někteří občané chtěli kosit častěji, kvůli biodiverzity by druhá skupina četnost kosení naopak omezila. Z pohledu městského obvodu záleží na tom, jestli se jedná o plochu pobytovou, nebo pohledovou. Problematické jsou květnaté louky pro motýly.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „V Heřmanicích máme loučku, kde je i posezení, a než se tam ti občané dostanou, tak chytnou nějaké klíště, takže ono to má svoje pro a proti.“
Kosení je rozfázováno na sedm lokalit, které na sebe postupně navazují. Jak rychle se ale poseká záleží hlavně na počasí.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Jestliže jsme začali teď 22. dubna, tak bychom měli někdy na začátku června mít posekáno a mělo by na to navazovat druhé sekání. Samozřejmě do toho ale jdou i klimatické podmínky. To znamená, že když máme deštivo až deset dní, tak se ty termíny posouvají, ale není to zase tak enormní zpoždění. Vždycky se snažíme, aby bylo dosekáno v termínu.“
---
Zdravý svět seniora na stole – tak se jmenuje akce, která čtyřikrát do roka obohatí program uživatelům domova pro seniory Kamenec ve Slezské Ostravě. Jejím cílem je seznámit seniory se zdravými a netradičními jídly české i zahraniční kuchyně.
Díky speciální čtvrtletní gastronomické akci vyzkoušeli klienti domova Kamenec v minulosti třeba kaviárové tousty, hamburgery, nebo qurrito. Opravdový gurmánský zážitek si senioři užili naposledy ve čtvrtek.
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „My v zařízení poskytujeme našim uživatelům akci Zdravý svět seniora na stole, kde mají možnost ochutnat nové potraviny. Především se specializujeme na mezinárodní kuchyni.“
Tentokrát byla na stole kuchyně mexická. Uživatelé si mohli vychutnat palačinky s domácí nutellou, ale hlavně tacos s mletým hovězím masem a krevetový koktejl. Každý chod pak provázelo seznámení s jeho historií nebo ingrediencemi. Klienti si kulinářské speciality jako vždy pochvalovali.
anketa: „Výborné, mexické, aspoň jsme poznali, co se tam jí.“
anketa: „Osobně mi to chutnalo. Bylo to pěkně upravené, bylo to chutné a bylo to nestereotypní.“
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Akci míváme pravidelně jednou za čtvrtletí a snažíme se vycházet vstříc i našim uživatelům. Ptáme se, jestli mají nějaké návrhy, které by chtěli ochutnat, které třeba nemají možnost ochutnat v rámci běžného jídelního lístku. Jinak spíše volíme mezinárodní kuchyni.“
Senioři si ale akci neužívají jen kvůli jídlu, ale taky kvůli dobré společnosti a zábavě. I proto je akce vítaným zpestřením.
anketa: „Určitě proto, že máme možnost. Jinak se málo setkáváme z ostatních pater. A tady je to všechno, takže je to dobře.“
anketa: „Pokud se něco vyskytne, tak samozřejmě jdu, ale jinak už není taková příležitost, jako za mlada.“
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Zájem bývá veliký, máme vždycky plno, ale kapacitně jsme omezení, takže se snažíme držet těch dvacet pět až třicet uživatelů, kteří dochází.“
Klienti ale nemusí mít strach, že by se na ně nedostalo. Pokud mají zájem, místo se pro ně najde. Na ochutnávkách se pravidelně střídají. Pokud mají navíc jídla velký ohlas, mohou se dostat i na klasický jídelníček.
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Pokud to dovolí naše finanční situace, tak rádi jídla zařadíme i do jídelního lístku pro ostatní uživatele, pokud tedy mají úspěch v rámci této akce.“
---
Představitelé Slezské Ostravy byli pozváni do prostoru MAPPA Za výlohou ke komentované prohlídce výstavy Město staví město. Mezi sedmi vystavovanými projekty, zabývajícími se urbanistickým rozvojem Ostravy, je totiž i lokalita slezskoostravského Hrušova. Městský obvod ale s ateliérem pracoval už dříve.
S Městským ateliérem prostorového plánování architektury spolupracuje Slezská Ostrava už od jeho vzniku. Městský obvod totiž nemá možnost, jak sám odborně zpracovat architektonické a územní plány a další. V minulosti tak MAPPA pomohla už s několika projekty.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „My jsme za tu spolupráci rádi, protože říkáme, že naše největší síla je v začátku. To znamená, že jestliže městský obvod, což se právě děje v případě Slezské Ostravy, nás osloví hned na začátku, když má nějaký záměr, tak dovedeme být tím nejlepším partnerem. Takže společně s městským obvodem připravíme nějaké podmínky, a pak už se může jít do nějakého záměru, projektu a podobně.“
V současnosti je nejdiskutovanějším projektem proměna Zámostí, společně s Frýdeckou a Bohumínskou ulicí. Podle městského ateliéru by vedle sebe neměly existovat dva průtahy městem. Díky tomu, že se součástí hlavní dopravní sítě stane Místecká, Bohumínské by se mělo od dopravy ulevit.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „Může být ve zklidněném režimu jako městská třída, tak, aby netvořila bariéru, aby umožnila lepší propojení Slezské Ostravy s Moravskou Ostravou, aby podpořila živé nábřeží, aby umožnila i plynulý průchod přes ní na nábřeží na slezskou Ostravu a podobně.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Aktuálně je hotová první část investičního záměru, která se zabývá právě lokalitou Zámostí a Kamence. Ta se následně bude dále rozpracovávat do dílčích úprav, zejména dopravního uspořádání území, a následně bude docházet k vytváření regulačních podmínek pro jednotlivé pozemky a k prodeji jednotlivých pozemků developerům.“
Spolupráce s Městským ateliérem plánování architektury ale přinesla i urbanistickou studii Hrušova.
Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: „Konkrétně právě v případě Hrušova jsme vytvořili zadání a pomocí externího zpracovatele, pomocí architektů a urbanistů, jsme připravili urbanistickou studii.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V Hrušově bude urbanistická studie sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, protože dnes územní plán v tomto území nepočítá se standartní výstavbou, protože v minulosti se počítalo s návozem hlušiny na toto území a s navýšením terénu. To znamená, že dnes územní plán neumožňuje vůbec žádnou výstavbu. My bychom chtěli, aby tady vyrostly nové polyfunkční budovy, ale aby byly zároveň natolik variabilní, aby zde mohla vzniknout například i lehká výroba nebo vědecko-technologické zázemí.“
V oblasti Hrušova se už dnes nachází dva logistické areály. V budoucnu by se sem mělo vrátit i bydlení.
---
Ve Slezské Ostravě začalo letošní první kosení. Standartně probíhá 4krát do roka a jeho hlavním účelem je eliminovat klíšťata a plevel. Kvůli letošnímu deštivému počasí se práce asi protáhnou, dokončeny by však měly být začátkem června.
Křovinořezy, zahradní sekačky, traktory a veškerou další potřebnou techniku povolal městský obvod 22. dubna do akce. Po deštivých čtrnácti dnech se ve Slezské Ostravě mohlo začít s jarním kosením. Současně se kosí veřejná zeleň, hřbitovy i cyklostezky.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Městský obvod Slezská Ostrava kosí trávu cca čtyřikrát ročně. Jedno kosení vyjde zhruba na 3 500 000 korun, ročně tak obvod proinvestuje za sekání trávy zhruba patnáct milionů korun. Protože kosíme opravdu velkou plochu – jedná se zhruba o 743 000 metrů čtverečních – tak jedno posekání obvodu zabere cirka 6-7 týdnů.“
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Na tu náročnou plochu je třeba opravdu rozsálá technika, takže když začneme obyčejnými fukary a křovinořezy, které známe, tak jsou to potom samozřejmě výkonné profi sekačky.“
Aby se stihly velké plochy posekat včas, používají technické služby taky sekačky s větším záběrem.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „V průběhu šesti let jsme pořídili dva horské traktory Reform, a ty mají záběr až 2 metry 10 cm, což je důležité proto, aby všechno probíhalo kontinuálně a rychle a aby byli občané spokojeni.“
Běžně se ve Slezské Ostravě kosí 4krát za rok a na intenzivněji využívané plochy vyjíždějí sekačky častěji. Takovým lokalitám se věnují i dělníci čištění města.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Jedná se nejen o okolí Slezskoostravské radnice, ale také okolí cyklostezek podél řeky Ostravice, ale třeba i okolí škol a školek nebo další exponovaná místa.“
Účelem je zabránit rozmnožení plevelných a invazivních rostlin, a samozřejmě eliminovat klíšťata. Ne každý občan je ale s četností kosení spokojen.
Ondřej Slíva (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Existuje více názorů na četnost sekání, my se samozřejmě snažíme všem vyhovět, ale záleží taky na finančních možnostech a také počasí.“
Kvůli riziku klíšťat by někteří občané chtěli kosit častěji, kvůli biodiverzity by druhá skupina četnost kosení naopak omezila. Z pohledu městského obvodu záleží na tom, jestli se jedná o plochu pobytovou, nebo pohledovou. Problematické jsou květnaté louky pro motýly.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „V Heřmanicích máme loučku, kde je i posezení, a než se tam ti občané dostanou, tak chytnou nějaké klíště, takže ono to má svoje pro a proti.“
Kosení je rozfázováno na sedm lokalit, které na sebe postupně navazují. Jak rychle se ale poseká záleží hlavně na počasí.
Jiřina Gáliková, předsedkyně představenstva Technických služeb Slezská Ostrava: „Jestliže jsme začali teď 22. dubna, tak bychom měli někdy na začátku června mít posekáno a mělo by na to navazovat druhé sekání. Samozřejmě do toho ale jdou i klimatické podmínky. To znamená, že když máme deštivo až deset dní, tak se ty termíny posouvají, ale není to zase tak enormní zpoždění. Vždycky se snažíme, aby bylo dosekáno v termínu.“
---
Zdravý svět seniora na stole – tak se jmenuje akce, která čtyřikrát do roka obohatí program uživatelům domova pro seniory Kamenec ve Slezské Ostravě. Jejím cílem je seznámit seniory se zdravými a netradičními jídly české i zahraniční kuchyně.
Díky speciální čtvrtletní gastronomické akci vyzkoušeli klienti domova Kamenec v minulosti třeba kaviárové tousty, hamburgery, nebo qurrito. Opravdový gurmánský zážitek si senioři užili naposledy ve čtvrtek.
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „My v zařízení poskytujeme našim uživatelům akci Zdravý svět seniora na stole, kde mají možnost ochutnat nové potraviny. Především se specializujeme na mezinárodní kuchyni.“
Tentokrát byla na stole kuchyně mexická. Uživatelé si mohli vychutnat palačinky s domácí nutellou, ale hlavně tacos s mletým hovězím masem a krevetový koktejl. Každý chod pak provázelo seznámení s jeho historií nebo ingrediencemi. Klienti si kulinářské speciality jako vždy pochvalovali.
anketa: „Výborné, mexické, aspoň jsme poznali, co se tam jí.“
anketa: „Osobně mi to chutnalo. Bylo to pěkně upravené, bylo to chutné a bylo to nestereotypní.“
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Akci míváme pravidelně jednou za čtvrtletí a snažíme se vycházet vstříc i našim uživatelům. Ptáme se, jestli mají nějaké návrhy, které by chtěli ochutnat, které třeba nemají možnost ochutnat v rámci běžného jídelního lístku. Jinak spíše volíme mezinárodní kuchyni.“
Senioři si ale akci neužívají jen kvůli jídlu, ale taky kvůli dobré společnosti a zábavě. I proto je akce vítaným zpestřením.
anketa: „Určitě proto, že máme možnost. Jinak se málo setkáváme z ostatních pater. A tady je to všechno, takže je to dobře.“
anketa: „Pokud se něco vyskytne, tak samozřejmě jdu, ale jinak už není taková příležitost, jako za mlada.“
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Zájem bývá veliký, máme vždycky plno, ale kapacitně jsme omezení, takže se snažíme držet těch dvacet pět až třicet uživatelů, kteří dochází.“
Klienti ale nemusí mít strach, že by se na ně nedostalo. Pokud mají zájem, místo se pro ně najde. Na ochutnávkách se pravidelně střídají. Pokud mají navíc jídla velký ohlas, mohou se dostat i na klasický jídelníček.
Monika Šafrancová, nutriční terapeut: „Pokud to dovolí naše finanční situace, tak rádi jídla zařadíme i do jídelního lístku pro ostatní uživatele, pokud tedy mají úspěch v rámci této akce.“
---
