Během Velikonočního třídení, známého také jako Triduum Sacrum, se křesťané po celém světě shromažďují v kostelech, aby slavili nejdůležitější události křesťanského kalendáře - Kristovo umučení, smrt a zmrtvýchvstání. Začíná se na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí se na Neděli Zmrtvýchvstání. My vám nyní nabídneme krátký sestřih záběrů (bez komentáře), které jsme během Velikonočních svátků natočili ve stonavském římskokatolickém kostele.
---
K Velikonočním svátkům beze sporu patří malovaná vajíčka a pomlázka. To vše si mohly stonavské děti vytvořit během Velikonočních dílen ve škole na Dolanech.
Ve středu 27. března odpoledne se základní škola na Dolanech proměnila v jedno velké kreativní středisko. Pro děti i dospělé tady byly připraveny velikonoční dílničky. Takovouto akci uspořádala škola poprvé.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Já si myslím, že tím hlavním impulzem je, abychom přilákali trošku rodiče do školy. Abychom je přilákali i s dětmi na aktivitu, která tady zatím ještě nebyla, něco nového. Ono na jaře a kolem těch svátků je vždycky spousta práce a lítání, tak abychom se trošku zastavili a svátky si připomněli.“
Veronika Švecová, asistentka, ZŠ Stonava: „Máme velikonoce, takže určitě můžou vyrábět kraslice. Máme nachystané hned dvě techniky, buď to voskovou, anebo takovou zajímavou pěnovou, ta se bude určitě líbit hlavně dětem, no dále pak můžou plést pomlázku. Kdyby nechtěli ani plést, ani barvit vajíčka, tak tady máme nachystaný jarní věnec, který si můžou potom pověsit na dveře, případně dřevěné vajíčko, které si můžou nabarvit.“
Velký zájem byl o výrobu pomlázky. S tou dětem pomáhal pan učitel Jan Syrový, který se pomlázku naučil plést už v dětství.
Jan Syrový, učitel, ZŠ Stonava: „Klasická pomlázka, aspoň co jsem se učil já, jako malý kluk, tak klasická pomlázka je z osmi proutků a jeden teda proutek na svázání, tak minimálně devět proutků.“
anketa, účastníci akce: „Já jsem si vyrobil pomlázku.“ „Já teď vyrábím věneček.“ „Já si teď barvím vajíčko.“ „Já jsem udělal vajíčko se sluníčkem.“ „Já jsem namalovala růžového zajíčka.“ „Já si vybarvuju květinky ve dřevěném vajíčku.“
Během velikonočních dílniček bylo pro všechny přítomné připraveno za symbolické ceny bohaté občerstvení. Celá akce se setkala s velkým ohlasem a zcela jistě ji škola zopakuje i v příštím roce.
---
Obec Stonava ve spolupráci Místní skupinou Polského kulturně osvětového svazu ve Stonavě Vás zve do divadla.
Do Stonavy přijedou herci z Polské scény Těšínského divadla s divadelní hrou Šikmý kostel, jejíž předlohou byla kniha Karin Lednické. Divadelní představení se uskuteční v neděli 21. dubna od 17.00 hod. ve velkém sále Domu PZKO ve Stonavě. Vstupenky v ceně 100,- Kč pro občany Stonavy a 200,- Kč pro mimostonavské jsou k zakoupení na podatelně Obecního úřadu ve Stonavě.
---
Muži SK Stonava mají za sebou další zápas jarní sezóny. Na domácím trávníku hostili Sportovní klub Moravan Oldřišov.
Stonavští fotbalisté se poprvé v rámci jarní části soutěže porvali o body na domácím trávníku. První domácí zápas sezóny totiž odehráli na umělce v Horní Suché proti Českému Těšínu. Soupeřem jim byl tentokrát Oldřišov. Přestože domácí do zápasu vstupovali v roli favorita tři body v tabulce museli tvrdě vybojovat. První branku v síti hostů viděli diváci až ve 39. minutě. Druhou vítěznou branku pak pak padla dvacet minut před koncem zápasu.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Kdyby v prvním poločase hosté řešili situace, tak jsme mohli prohrávat 3:1 nebo 3:2, když vezmu ty šance, ale zase na druhou stranu, v druhém poločase, oni už žádné takové šance vyloženě neměli, ale my jsme je měli. Když se dostaneme sami před gólmana a napálíme to rovnou do gólmana, je to špatně,. Ale na to se historie neptá. Máme tři body, ty jsme potvrdili a teď se musíme připravit na další zápas.“
Stonavští fotbalistéy teď budou hosty Kravařích. Doma se opět utkají v sobotu 13. Dubna. Soupeřem jim bude Háj ve Slezsku.
---
Zanim Stanisław Orszulik został pierwszym operatorem kamery w powstałej w 1990 roku telewizji lokalnej w Stonawie, miał już spore doświadczenie a na swoim koncie filmy nagradzane w ogólnopaństwowych konkursach.
On sam najbardziej ceni sobie film Panta rei o starce ze Stonawy, mówiący o dewastacji Stonawy.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Problem był taki, że jak żech to puścił na krajskim przeglądzie filmów, tak mi to dali na indeks, bo to był według nich film antypaństwowy, antysocjalistyczny.”
Starka nie doceniała bowiem dobrodzieństw socjalizmu i nie chciała wyprowadzić się ze swego domu. Powiedziała do kamery:
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Gdyby się we Stonawie pojawiły ty wieże kopalniane i kominy kopalni, tego by se dożyć nie chciała. I uznano, że jestem przeciwko socjalizmowi.”
W końcu udało się wysłać film na konkurs w Pradze, a tam najbardziej zainteresował rosyjskiego jurora.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Nigdy jurorzy nie wzywają autora, żeby się go zapytać, czemu to nakręcił czy coś w ten sensie. A mnie się pytali - czymuch to nakręcił. Jo prawiym: No aby my się nie musieli za dwadzieścia lat chodzić dziwać na meter kwadratowy trawnika do muzeum.”
Również inne filmy Orszulika, jak np. żart muzyczny Menuet dla heligonki, zdobywały nagrody.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „W Pradze na ogólnopaństwowym konkursie patzryli na to zupełnie inaczej. Ci skrzypkowie to był czeski naród, a ten heligonista był Rus, który ich nękał, a oni go przechytrzyli. I znów to był polityczny film. Ale rosyjski juror zabrał film z sobą do Moskwy, i wyemitowali go tam w telewizji.”
W archiwum Stanisława Orszulika znajdują się również filmy dotyczące życia polskiej mniejszości narodowej, szczególnie organizacji PZKO.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Jo robił praktycznie dla PZKO wszystko. Dałem pięćdziesiąt filmów do Zarządu Głównego PZKO, oryginalne zapisy, takie różne ważniejsze rzeczy. Wszystkoch filmowoł, kaj se co szusło, tak jo tam był. Oprócz tego mam około pięciuset kaset tu w domu, ale co z tym? Ja nie wiem.”
Archiwum Stanisława Orszulika zinteresował się już Ośrodek Dokumentacji Kongresu Polaków, by te cenne materiały filmowe mogły zostać zachowane dla potomności.
---
Během Velikonočního třídení, známého také jako Triduum Sacrum, se křesťané po celém světě shromažďují v kostelech, aby slavili nejdůležitější události křesťanského kalendáře - Kristovo umučení, smrt a zmrtvýchvstání. Začíná se na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí se na Neděli Zmrtvýchvstání. My vám nyní nabídneme krátký sestřih záběrů (bez komentáře), které jsme během Velikonočních svátků natočili ve stonavském římskokatolickém kostele.
---
K Velikonočním svátkům beze sporu patří malovaná vajíčka a pomlázka. To vše si mohly stonavské děti vytvořit během Velikonočních dílen ve škole na Dolanech.
Ve středu 27. března odpoledne se základní škola na Dolanech proměnila v jedno velké kreativní středisko. Pro děti i dospělé tady byly připraveny velikonoční dílničky. Takovouto akci uspořádala škola poprvé.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Já si myslím, že tím hlavním impulzem je, abychom přilákali trošku rodiče do školy. Abychom je přilákali i s dětmi na aktivitu, která tady zatím ještě nebyla, něco nového. Ono na jaře a kolem těch svátků je vždycky spousta práce a lítání, tak abychom se trošku zastavili a svátky si připomněli.“
Veronika Švecová, asistentka, ZŠ Stonava: „Máme velikonoce, takže určitě můžou vyrábět kraslice. Máme nachystané hned dvě techniky, buď to voskovou, anebo takovou zajímavou pěnovou, ta se bude určitě líbit hlavně dětem, no dále pak můžou plést pomlázku. Kdyby nechtěli ani plést, ani barvit vajíčka, tak tady máme nachystaný jarní věnec, který si můžou potom pověsit na dveře, případně dřevěné vajíčko, které si můžou nabarvit.“
Velký zájem byl o výrobu pomlázky. S tou dětem pomáhal pan učitel Jan Syrový, který se pomlázku naučil plést už v dětství.
Jan Syrový, učitel, ZŠ Stonava: „Klasická pomlázka, aspoň co jsem se učil já, jako malý kluk, tak klasická pomlázka je z osmi proutků a jeden teda proutek na svázání, tak minimálně devět proutků.“
anketa, účastníci akce: „Já jsem si vyrobil pomlázku.“ „Já teď vyrábím věneček.“ „Já si teď barvím vajíčko.“ „Já jsem udělal vajíčko se sluníčkem.“ „Já jsem namalovala růžového zajíčka.“ „Já si vybarvuju květinky ve dřevěném vajíčku.“
Během velikonočních dílniček bylo pro všechny přítomné připraveno za symbolické ceny bohaté občerstvení. Celá akce se setkala s velkým ohlasem a zcela jistě ji škola zopakuje i v příštím roce.
---
Obec Stonava ve spolupráci Místní skupinou Polského kulturně osvětového svazu ve Stonavě Vás zve do divadla.
Do Stonavy přijedou herci z Polské scény Těšínského divadla s divadelní hrou Šikmý kostel, jejíž předlohou byla kniha Karin Lednické. Divadelní představení se uskuteční v neděli 21. dubna od 17.00 hod. ve velkém sále Domu PZKO ve Stonavě. Vstupenky v ceně 100,- Kč pro občany Stonavy a 200,- Kč pro mimostonavské jsou k zakoupení na podatelně Obecního úřadu ve Stonavě.
---
Muži SK Stonava mají za sebou další zápas jarní sezóny. Na domácím trávníku hostili Sportovní klub Moravan Oldřišov.
Stonavští fotbalisté se poprvé v rámci jarní části soutěže porvali o body na domácím trávníku. První domácí zápas sezóny totiž odehráli na umělce v Horní Suché proti Českému Těšínu. Soupeřem jim byl tentokrát Oldřišov. Přestože domácí do zápasu vstupovali v roli favorita tři body v tabulce museli tvrdě vybojovat. První branku v síti hostů viděli diváci až ve 39. minutě. Druhou vítěznou branku pak pak padla dvacet minut před koncem zápasu.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Kdyby v prvním poločase hosté řešili situace, tak jsme mohli prohrávat 3:1 nebo 3:2, když vezmu ty šance, ale zase na druhou stranu, v druhém poločase, oni už žádné takové šance vyloženě neměli, ale my jsme je měli. Když se dostaneme sami před gólmana a napálíme to rovnou do gólmana, je to špatně,. Ale na to se historie neptá. Máme tři body, ty jsme potvrdili a teď se musíme připravit na další zápas.“
Stonavští fotbalistéy teď budou hosty Kravařích. Doma se opět utkají v sobotu 13. Dubna. Soupeřem jim bude Háj ve Slezsku.
---
Zanim Stanisław Orszulik został pierwszym operatorem kamery w powstałej w 1990 roku telewizji lokalnej w Stonawie, miał już spore doświadczenie a na swoim koncie filmy nagradzane w ogólnopaństwowych konkursach.
On sam najbardziej ceni sobie film Panta rei o starce ze Stonawy, mówiący o dewastacji Stonawy.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Problem był taki, że jak żech to puścił na krajskim przeglądzie filmów, tak mi to dali na indeks, bo to był według nich film antypaństwowy, antysocjalistyczny.”
Starka nie doceniała bowiem dobrodzieństw socjalizmu i nie chciała wyprowadzić się ze swego domu. Powiedziała do kamery:
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Gdyby się we Stonawie pojawiły ty wieże kopalniane i kominy kopalni, tego by se dożyć nie chciała. I uznano, że jestem przeciwko socjalizmowi.”
W końcu udało się wysłać film na konkurs w Pradze, a tam najbardziej zainteresował rosyjskiego jurora.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Nigdy jurorzy nie wzywają autora, żeby się go zapytać, czemu to nakręcił czy coś w ten sensie. A mnie się pytali - czymuch to nakręcił. Jo prawiym: No aby my się nie musieli za dwadzieścia lat chodzić dziwać na meter kwadratowy trawnika do muzeum.”
Również inne filmy Orszulika, jak np. żart muzyczny Menuet dla heligonki, zdobywały nagrody.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „W Pradze na ogólnopaństwowym konkursie patzryli na to zupełnie inaczej. Ci skrzypkowie to był czeski naród, a ten heligonista był Rus, który ich nękał, a oni go przechytrzyli. I znów to był polityczny film. Ale rosyjski juror zabrał film z sobą do Moskwy, i wyemitowali go tam w telewizji.”
W archiwum Stanisława Orszulika znajdują się również filmy dotyczące życia polskiej mniejszości narodowej, szczególnie organizacji PZKO.
Stanisław Orszulik, emerytowany operator kamery: „Jo robił praktycznie dla PZKO wszystko. Dałem pięćdziesiąt filmów do Zarządu Głównego PZKO, oryginalne zapisy, takie różne ważniejsze rzeczy. Wszystkoch filmowoł, kaj se co szusło, tak jo tam był. Oprócz tego mam około pięciuset kaset tu w domu, ale co z tym? Ja nie wiem.”
Archiwum Stanisława Orszulika zinteresował się już Ośrodek Dokumentacji Kongresu Polaków, by te cenne materiały filmowe mogły zostać zachowane dla potomności.
---
