Základní škola ve Stonavě otevřela své dveře budoucím prvňáčkům. Zápisy probíhaly ve středu 9. a ve čtvrtek, 10. dubna, v přátelské a klidné atmosféře.
Děti během zápisu ukázaly, co už umí – poznávaly písmena, počítaly nebo třeba porovnávaly tvary. Většina z nich se na školu opravdu těší.
Terezka Dobišová, budoucí prvňáček: „Paní učitelka mě zkoušela, musela jsem poznávat písmenka.“
Malvínka Czendliková, budoucí prvňáček: „Já se do školy těším úplně na všechno.“
Jan Mikeš, budoucí prvňáček: „Ve školce mě už to tak moc nebaví, já už se těším do školy.“
Zápis je pro školu důležitý nejen administrativně, ale hlavně jako první osobní kontakt s dítětem a rodiči.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Tak pro nás je důležité určitě osobně poznat to dítě před vstupem do první třídy, seznámit se taky s rodiči, sepíšeme důležité informace a taky si to dítě prozkoušíme. Zjišťujeme, jaké má matematické představy, takže tady různě porovnáváme tečky, počítáme. Potom se zaměřujeme třeba na to, zda dítě umí vyslovovat sykavky Š, Č, potom jestli už třeba umí vyslovovat i další písmenka, která teprve dozrávají v průběhu 6. roku, jako je R a Ř.“
A co když dítě ještě některé hlásky nevyslovuje správně?
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Může nastoupit do první třídy, ale tady už doporučujeme třeba rodičům, aby navštěvovali taky logopeda a většinou ty hlásky nastoupí v průběhu toho vývoje.“
Děti se na zápis připravovaly i díky tradičnímu přípravnému kroužku, který vedla učitelka z první třídy.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Děti, které nastupují do první třídy, také měly přípravný kroužek. V letošním roce vedla tento kroužek paní učitelka, která v současné době učí v první třídě. Měla možnost se tedy s dětmi seznámit, děti i tak trošku připravit na ten zápis, aby věděly, na co se ptáme, seznámily se s prostředím, takže potom vlastně u toho zápisu nejsou děti stresovány a jsou tady více takové uvolněné a jde jim to moc pěkně.“
K zápisu do 1. třídy letos přišlo 23 předškoláků.
---
Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitější obdobím liturgického roku. Připomínají si Kristovo umučení, smrt a zmrtvýchvstání. Pašijový týden začal květnou nedělí.
Posvěcením palmových ratolestí a slavnostním průvodem, který připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, byla ve stonavském římskokatolickém kostele zahájena mše svatá Květné neděle. Tímto dnem vstoupili věřící do pašijového, neboli svatého týdne – nejdůležitějšího období církevního roku.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Květná neděle je den, kdy Krista Pána vítáme slavnostně, jede na oslátku do Jeruzaléma, ale pak budou se blížit dny, ve kterých bude zrazen.“
Liturgie následujících dní připomíná poslední události Kristova pozemského života.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Zelený čtvrtek je dnem památky na ustanovení nejsvětější eucharistie a kněžství. Proto na Zelený čtvrtek večer se slouží mše svatá nazývaná mší svatou Večeře Páně, protože tam bude ta připomínka, během které se budou umývat nohy dvanácti mužům, tak jak to učinil Pán ve večeřadle jako služba lásky.“
Velký pátek je dnem hlubokého ztišení, půstu a úcty ke Kristovu kříži.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Proto se v kostelích konají křížové cesty a především obřady Velkého pátku. Neslouží se mše svatá, jsou to obřady, kde takovým vrcholným bodem je slavnostní odhalení kříže, nástroje umučení našeho Pána.“
Bílá sobota je dnem ticha a rozjímání.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Případně světíme velikonoční pokrmy, ale po západu slunce přicházíme do našich kostelů, abychom sloužili tu nejdůležitější mši svatou, Velikonoční vigilii. Světíme oheň jako symbol Boží přítomnosti, který ozařuje temnoty hříchu, pak se světí křestní voda.“
Velikonoční neděle pak přináší naplnění víry a křesťanské naděje: Kristus vstal z mrtvých, hrob je prázdný, smrt byla přemožena. Tento den je právem nazýván královnou všech svátků – dnem, kdy celé křesťanství vyznává: Kristus žije!
---
Muži SK Stonava mají za sebou další zápas jarní sezóny. Na domácím trávníku tentokrát hostili MFK Slavoj Bruntál. Zodpovědný výkon celého týmu dovedl Stonavu k dalším třem bodům.
Fotbalisté SK Stonava si v sobotu 12.4. poprvé na jaře vyzkoušeli domácí trávník a před vlastními fanoušky nezklamali. V rámci krajského přeboru přivítali Bruntál a po úvodní opatrnější půli, kterou zakončili jednobrankovým náskokem, výrazně přidali. Aktivní a sebevědomý výkon ve druhém poločase korunovali třemi góly a zvítězili jednoznačně 4:0.
T
omáš Mančař, trenér SK Stonava: „Jsme spokojeni samozřejmě. Konečně jsme hráli doma v našem areálu, i když ne ještě s veškerou parádou tady. Je to ještě v takových bojových podmínkách, ale jsme rádi samozřejmě, protože je to něco jiného, když hrajeme doma. Hráli jsme proti soupeři, který se na jaře chytl, neztrácel body. Musím smeknout před tím týmem a před trenéry, protože ten tým je určitě lepší, než byl loňský půlrok a podle toho to na tom hřišti i vypadalo. Bylo tam vidět více té kvality, ale my jsme byli připraveni a měli jsme celý zápas pod kontrolou a zaslouženě jsme vyhráli. Mohli jsme ten zápas zlomit dříve už v prvním poločase, šance na to byly, ale zlomilo se to ve druhém poločase. Jsem rád, máme tři body s nulou vzadu zase.“
Další domácí zápas odehrají muži SK Stonava 26. dubna. Soupeřem jim budou Kobeřice. O týden dříve je čeká lídr tabulky Český Těšín.
---
Naukę w polskiej szkole rozpoczną po wakacjach również Natalia, Nela i Marek – absolwenci stonawskiego przedszkola. Nie będzie to ich pierwsza wizyta w szkole. Mieli już okazję poczuć jej atmosferę.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „W marcu zorganizowałam zajęcia dla przyszłych pierwszkolasistów i te dzieci przyszły na lekcję, gdzie już czekali nasi pierwszoklasiści, i razem przeprowadziłam z nimi lekcję, która w tym roku dotyczyła Czerwonego Kapturka.”
Michaela, mama Natalki: „Natalka chodzi tutaj do przedszkola, ma tutaj wielu kolegów, koleżanek, bardzo chciała pozostać w tym kolektywie. Chociaż się przeprowadziliśmy, inną szkołę mamy bliżej, ale podoba nam się również tutaj ten mniejszy kolektyw, ta atmosfera, takie indywidualne nauczanie.”
Natalka, przyszła pierwszoklasistka: „Co ci się dzisiaj najbardziej podobało? Jak mnie pani pytała o te różnice. O jakie różnice? O tym, jak był smutny panoczek, nie wiem, co tam jeszcze było, także wesołe dwa panoczki.”
Również dla Neli zadania podczas zapisu nie stanowiły problemu. Świetnie poradziła sobie z literami, cyframi, a także podczas zajęć przy tablicy interaktywnej.
Nela, przyszła pierwszoklasitka: „Konik galopował, kotek łapał myszkę, myszka uciekała.”
Swojej mamie Nela sprawiła pewną niespodziankę.
Barbara, mama Neli: „Wiedziałam, że umie dobrze liczyć ale już nie, że umie także powiedzieć te numery na odwrót. Z góry na dół. Tego się gdzie nauczyła? No myślę, że w domu, jak coś robimy, i też z babcią, która była przedszkolanką, czyli ona dokładnie wie, które zabawy ma z dziećmi robić.”
Marek będzie kontynuował rodzinną tradycję. Do tej szkoły chodzili również jego przodkowie.
Wojciech, ojciec Marka: „Marek tutaj będzie chodził do szkoły, jak już dużo pokoleń Febrów w przeszłości.”
Dla rodziców Marka jego swobodne i rozgarniąte zachowanie nie było niespodzianką. Niemniej i on potrafił rodziców zaskoczyć.
Wojciech, ojciec Marka: „Troszeczkę mnie zaskoczyło, nie wiem, po kim to dziecko jest takie wygadane.”
Marek, przyszły pierwszoklasista: „Nie będę musieć w przedszkolu spać, a będę mógł robić matematykę, to się cieszę.”
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Jest cała masa spraw, które musimy stwierdzić. Ale dla mnie też jest ważne, jaki kontakt utrzymuje dziecko z rodzicem, ze mną jako z kimś nowym, z osobą dorosłą, czy umie pozdrowić, czy umie podziękować np. za podarunek, który dostaje na koniec. No było to naprawdę dzisiaj bardzo piękne i radosne.”
---
Základní škola ve Stonavě otevřela své dveře budoucím prvňáčkům. Zápisy probíhaly ve středu 9. a ve čtvrtek, 10. dubna, v přátelské a klidné atmosféře.
Děti během zápisu ukázaly, co už umí – poznávaly písmena, počítaly nebo třeba porovnávaly tvary. Většina z nich se na školu opravdu těší.
Terezka Dobišová, budoucí prvňáček: „Paní učitelka mě zkoušela, musela jsem poznávat písmenka.“
Malvínka Czendliková, budoucí prvňáček: „Já se do školy těším úplně na všechno.“
Jan Mikeš, budoucí prvňáček: „Ve školce mě už to tak moc nebaví, já už se těším do školy.“
Zápis je pro školu důležitý nejen administrativně, ale hlavně jako první osobní kontakt s dítětem a rodiči.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Tak pro nás je důležité určitě osobně poznat to dítě před vstupem do první třídy, seznámit se taky s rodiči, sepíšeme důležité informace a taky si to dítě prozkoušíme. Zjišťujeme, jaké má matematické představy, takže tady různě porovnáváme tečky, počítáme. Potom se zaměřujeme třeba na to, zda dítě umí vyslovovat sykavky Š, Č, potom jestli už třeba umí vyslovovat i další písmenka, která teprve dozrávají v průběhu 6. roku, jako je R a Ř.“
A co když dítě ještě některé hlásky nevyslovuje správně?
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Může nastoupit do první třídy, ale tady už doporučujeme třeba rodičům, aby navštěvovali taky logopeda a většinou ty hlásky nastoupí v průběhu toho vývoje.“
Děti se na zápis připravovaly i díky tradičnímu přípravnému kroužku, který vedla učitelka z první třídy.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Děti, které nastupují do první třídy, také měly přípravný kroužek. V letošním roce vedla tento kroužek paní učitelka, která v současné době učí v první třídě. Měla možnost se tedy s dětmi seznámit, děti i tak trošku připravit na ten zápis, aby věděly, na co se ptáme, seznámily se s prostředím, takže potom vlastně u toho zápisu nejsou děti stresovány a jsou tady více takové uvolněné a jde jim to moc pěkně.“
K zápisu do 1. třídy letos přišlo 23 předškoláků.
---
Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitější obdobím liturgického roku. Připomínají si Kristovo umučení, smrt a zmrtvýchvstání. Pašijový týden začal květnou nedělí.
Posvěcením palmových ratolestí a slavnostním průvodem, který připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, byla ve stonavském římskokatolickém kostele zahájena mše svatá Květné neděle. Tímto dnem vstoupili věřící do pašijového, neboli svatého týdne – nejdůležitějšího období církevního roku.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Květná neděle je den, kdy Krista Pána vítáme slavnostně, jede na oslátku do Jeruzaléma, ale pak budou se blížit dny, ve kterých bude zrazen.“
Liturgie následujících dní připomíná poslední události Kristova pozemského života.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Zelený čtvrtek je dnem památky na ustanovení nejsvětější eucharistie a kněžství. Proto na Zelený čtvrtek večer se slouží mše svatá nazývaná mší svatou Večeře Páně, protože tam bude ta připomínka, během které se budou umývat nohy dvanácti mužům, tak jak to učinil Pán ve večeřadle jako služba lásky.“
Velký pátek je dnem hlubokého ztišení, půstu a úcty ke Kristovu kříži.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Proto se v kostelích konají křížové cesty a především obřady Velkého pátku. Neslouží se mše svatá, jsou to obřady, kde takovým vrcholným bodem je slavnostní odhalení kříže, nástroje umučení našeho Pána.“
Bílá sobota je dnem ticha a rozjímání.
P. Roland Manowski-Słomka, farář, Římskokatolická farnost Stonava: „Případně světíme velikonoční pokrmy, ale po západu slunce přicházíme do našich kostelů, abychom sloužili tu nejdůležitější mši svatou, Velikonoční vigilii. Světíme oheň jako symbol Boží přítomnosti, který ozařuje temnoty hříchu, pak se světí křestní voda.“
Velikonoční neděle pak přináší naplnění víry a křesťanské naděje: Kristus vstal z mrtvých, hrob je prázdný, smrt byla přemožena. Tento den je právem nazýván královnou všech svátků – dnem, kdy celé křesťanství vyznává: Kristus žije!
---
Muži SK Stonava mají za sebou další zápas jarní sezóny. Na domácím trávníku tentokrát hostili MFK Slavoj Bruntál. Zodpovědný výkon celého týmu dovedl Stonavu k dalším třem bodům.
Fotbalisté SK Stonava si v sobotu 12.4. poprvé na jaře vyzkoušeli domácí trávník a před vlastními fanoušky nezklamali. V rámci krajského přeboru přivítali Bruntál a po úvodní opatrnější půli, kterou zakončili jednobrankovým náskokem, výrazně přidali. Aktivní a sebevědomý výkon ve druhém poločase korunovali třemi góly a zvítězili jednoznačně 4:0.
T
omáš Mančař, trenér SK Stonava: „Jsme spokojeni samozřejmě. Konečně jsme hráli doma v našem areálu, i když ne ještě s veškerou parádou tady. Je to ještě v takových bojových podmínkách, ale jsme rádi samozřejmě, protože je to něco jiného, když hrajeme doma. Hráli jsme proti soupeři, který se na jaře chytl, neztrácel body. Musím smeknout před tím týmem a před trenéry, protože ten tým je určitě lepší, než byl loňský půlrok a podle toho to na tom hřišti i vypadalo. Bylo tam vidět více té kvality, ale my jsme byli připraveni a měli jsme celý zápas pod kontrolou a zaslouženě jsme vyhráli. Mohli jsme ten zápas zlomit dříve už v prvním poločase, šance na to byly, ale zlomilo se to ve druhém poločase. Jsem rád, máme tři body s nulou vzadu zase.“
Další domácí zápas odehrají muži SK Stonava 26. dubna. Soupeřem jim budou Kobeřice. O týden dříve je čeká lídr tabulky Český Těšín.
---
Naukę w polskiej szkole rozpoczną po wakacjach również Natalia, Nela i Marek – absolwenci stonawskiego przedszkola. Nie będzie to ich pierwsza wizyta w szkole. Mieli już okazję poczuć jej atmosferę.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „W marcu zorganizowałam zajęcia dla przyszłych pierwszkolasistów i te dzieci przyszły na lekcję, gdzie już czekali nasi pierwszoklasiści, i razem przeprowadziłam z nimi lekcję, która w tym roku dotyczyła Czerwonego Kapturka.”
Michaela, mama Natalki: „Natalka chodzi tutaj do przedszkola, ma tutaj wielu kolegów, koleżanek, bardzo chciała pozostać w tym kolektywie. Chociaż się przeprowadziliśmy, inną szkołę mamy bliżej, ale podoba nam się również tutaj ten mniejszy kolektyw, ta atmosfera, takie indywidualne nauczanie.”
Natalka, przyszła pierwszoklasistka: „Co ci się dzisiaj najbardziej podobało? Jak mnie pani pytała o te różnice. O jakie różnice? O tym, jak był smutny panoczek, nie wiem, co tam jeszcze było, także wesołe dwa panoczki.”
Również dla Neli zadania podczas zapisu nie stanowiły problemu. Świetnie poradziła sobie z literami, cyframi, a także podczas zajęć przy tablicy interaktywnej.
Nela, przyszła pierwszoklasitka: „Konik galopował, kotek łapał myszkę, myszka uciekała.”
Swojej mamie Nela sprawiła pewną niespodziankę.
Barbara, mama Neli: „Wiedziałam, że umie dobrze liczyć ale już nie, że umie także powiedzieć te numery na odwrót. Z góry na dół. Tego się gdzie nauczyła? No myślę, że w domu, jak coś robimy, i też z babcią, która była przedszkolanką, czyli ona dokładnie wie, które zabawy ma z dziećmi robić.”
Marek będzie kontynuował rodzinną tradycję. Do tej szkoły chodzili również jego przodkowie.
Wojciech, ojciec Marka: „Marek tutaj będzie chodził do szkoły, jak już dużo pokoleń Febrów w przeszłości.”
Dla rodziców Marka jego swobodne i rozgarniąte zachowanie nie było niespodzianką. Niemniej i on potrafił rodziców zaskoczyć.
Wojciech, ojciec Marka: „Troszeczkę mnie zaskoczyło, nie wiem, po kim to dziecko jest takie wygadane.”
Marek, przyszły pierwszoklasista: „Nie będę musieć w przedszkolu spać, a będę mógł robić matematykę, to się cieszę.”
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Jest cała masa spraw, które musimy stwierdzić. Ale dla mnie też jest ważne, jaki kontakt utrzymuje dziecko z rodzicem, ze mną jako z kimś nowym, z osobą dorosłą, czy umie pozdrowić, czy umie podziękować np. za podarunek, który dostaje na koniec. No było to naprawdę dzisiaj bardzo piękne i radosne.”
---
