V rámci týdne knihoven připravila zorganizovala stonavská knihovna zajímavou besedu. V dopoledních hodinách pro stonavské žáky, odpoledne pak pro širokou veřejnost. Na téma „Nešťastné události na karvinských dolech“ si se čtenáři povídal odborník na historii hornictví Stanislav Kuba.
Stonavská knihovna pravidelně obohacuje svou činnost o zajímavé přednášky. Nejinak tomu bylo i v rámci letošního Týdne knihoven, druhý říjnový týden. Se čtenáři přišel besedovat místní historik Stanislav Kuba.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny : „Pan Kuba nás navštívil už jednou a to s přednáškou o historii Stonavy pro žáky 9. třídy a pak odpoledne byla přednáška historii Karviné pro širokou veřejnost. Přišli lidé i z Albrechtic, z Karviné. Měla velký úspěch, proto jsme se rozhodli pana Kubu znovu pozvat.“
Tentokrát si v dopoledních hodinách pro žáky deváté třídy a odpoledne pro širokou veřejnost připravil přednášku o největší důlní katastrofě v historii dolů Jindřicha Larisch-Mönnicha, ke které došlo před 130 lety.
Stanislav Kuba, historik: „Dnešní přednáška se týkala havárie na základě 130. výročí tragédie na dolech Františka, Jan-Karel a Hlubina v roce 1894.“
K této největší důlní katastrofě, během které zahynulo 235 horníků došlo 14. června roku 1894.
Stanislav Kuba, historik: „Příčin mohlo být více. V dole mohl někdo kouřit, od lampy, nebo mohlo dojít k samozápalu uhlí. Dodnes se to neví a neví se ani, kde to přesně vzniklo, protože 58 horníků tam dodnes je a nikdo se tam k tomu epicentru nedostal.“
Velmi zajímavé informace, popisující tuto tragédie čerpal pan Kuba na základě výpovědi očitých svědků, jedním z nich byl Alojzy Bonczek.
Stanislav Kuba, historik: „Když se objeví nějaké svědectví lidí, kteří v té době žili, má to pro besedu velký přínos. A tady ve Stonavě je to zajímavé, protože když se vstupuje na hřbitov od spodní brány, tak hned po pravé straně je hrob Alojzy Bonczka, který tu havárii přežil a popisuje ji ve své literatuře. On vydal několik literárních děl, kratších i delších článků a já jsem z toho čerpal.“
Další zajímavou besedu připravuje stonavská knihovna na začátek listopadu.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny : „Konkrétně 6. listopadu plánujeme akci s cestovatelem Petrem Nazarovem.“
Petr Nazarov o svých cestách už několikrát se stonavskými čtenáři besedoval. Tentokrát by se měl podělit o své zážitky z Indie.
---
Stonavští zahrádkáři opět potvrdili, že jejich akce dokážou přilákat širokou veřejnost. Po úspěšné výstavě ovoce a zeleniny, která proběhla minulý měsíc, připravili o uplynulém víkendu v klubovně na Stavech další oblíbenou událost – smažení bramboráků. Zájem byl velký a bramboráky mizely z talířů rychlostí blesku.
Zahrádkáři se na akci pečlivě připravovali již od sobotního dopoledne. Na přípravu více než 300 bramboráků potřebovali celkem 100 kilogramů brambor, 50 vajec, 3 kilogramy mouky a koření v podobě majoránky, pepře a kmínu. Těsto míchali s velkou péčí, aby bylo vše připraveno na 14. hodinu, kdy dorazili první návštěvníci. Akce stonavských zahrádkářů jsou v obci velmi vyhledávanými, protože kromě dobrého jídla je to možnost popovídat si s přáteli v příjemné atmosféře.
---
Na hřišti SK Stonava se odehrál velmi zajímavý zápas. V roli rozhodčích v boji mezi Stonavou a Heřmanicemi nastoupily tři ženy.
Po dvou nepříjemných porážkách v krajském přeboru vstoupila Stonava do 11. kola s cílem získat tři body, což se podařilo. V sobotu 12. října na domácím hřišti zvítězila nad Heřmanicemi 4:1. Skóre otevřel Cileček v 8. minutě a na 2:0 zvýšil ve 21. minutě Osvěčík. Hosté se však nevzdávali a ve 43. minutě snížil Velička na 2:1. Druhý poločas ale byl již pod kontrolou domácích. V 53. minutě skóroval Streit a poslední branku pak v 69. Minutě přidal Makut.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Konečně jsme napravili tady tu reputaci posledních dvou zápasů. Obvzlášť teď ten venkovní zápas nás strašně mrzel, protože tam jsme si zasloužili vyhrát, měli jsme spoustu šancí. Dneska jsem věřil, že to zvládneme, že do toho vletíme hned od začátku a tak to i bylo. Celý zápas jsme měli pod kontrolou.“
Zápas nebyl zajímavý jen samotným výsledkem, ale také sestavou rozhodcovské trojice složená výhradně z žen. Hlavní rozhodčí Eleonor Bystroňová se na stonavském trávníku v této roli objevila již poněkolikáté, tentokrát ji však doprovázely dvě asistentky na postu pomezních rozhodčích.
Eleonor Bystroňová, rozhodčí: „Tak my jsme už takto nastoupily potřetí. Poprvé to bylo v Bolaticích ještě na krajském přeboru. Teď jsme byly v Heřmanicích s Kravařemi, tam se to bohužel kvůli bouřky nedohrálo, takže teď nám kraj dal zase možnost a prostor. Snad to bude dobrý, snad překvapíme, že i ženy umí pískat.“
Stonava se díky vítězství nad Heřmanicemi znovu vrátila na vítěznou vlnu a nyní ji čeká další těžká zkouška. O důležité body bude bojovat již v sobotu 19. října na hřišti Orlové. Poté se doma utká s týmem Starého Města, což bude další příležitost potvrdit svou rostoucí formu.
---
Celem autokarowej wycieczki edukacyjnej uczniów polskiej szkoły w Stonawie do Bielska-Białej była stała ekspozycja w Centurm Bajki i Animacji OKO.
Zanim pan przewodnik zajął się stonawską grupą, dzieci ustawiły się do zdjęcia z Pampalinim, jednym z bohaterów bajek, które powstają w tym znanym nie tylko w Polsce Studiu Filmów Rysunkowych.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Na wystawie dowiecie się, jak powstawały kiedyś filmy animowane, jak ten proces cały przebiegał. Ja wam to wszystko będę chciał poopowiadać. A potem będziecie mieć czas dla siebie, bo tam są takie monitory, miejsca gdzie możecie klikać, będę was zachęcał żebyście to sobie czytali. Umiecie czytać? To dobrze.“
Studio filmów rysunkowych w Bielsku-Białej powstało zaraz po wojnie dzięki kilku marzycielom, którym podobały się filmy Disneya, i takie same chcieli tworzyć w Polsce. Od narodzin Bolka i Lolka, psa Reksia, Pampaliniego, Baltazara Gąbki i innych bohaterów, których można było zobaczyć w zielonym bajkowym lesie, system produkcji filmów przeszedł długą drogę.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tak właśnie nagrywało się filmy, o tym chcę wam opowiedzieć. Widzidzicie tam ten wielki ołówek? On jest owinięty właśnie taką taśmą.”
Najwięcej emocji towarzyszyło własnej produkcji filmowej. Każdy z uczniów otrzymał kartę z QR kodem i mógł przystąpić do dzieła
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tu jest karta. Można już przyłożyć, tylko tak w odległości pięciu centrymentrów.”
Można było wybierać tło do swego filmu, nastrojową tonację dzięki kolorowym szkłom, pokolorować swoich bohaterów czy to już to za pomocą kredki, czy sztucznej inteligencji. Można też było wybrać zgodnie z własnym gustem rodzaj muzyki, a nawet przy niej potańczyć. Mali filmowcy dowiedzieli się, jak tworzy się dla potrzeb filmu różne dźwięki i sami mogli to wypróbować.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tak, to jest stukot kopyt.”
A w taki oto sposób powstaje np. filmowy wiatr. Do swojego filmu każdy uczeń użyczał swojego własnego głosu, nagrywając tekst według gotowego scenariusza, co wszystkim sprawiało dużą frajdę.
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Właśnie nagrałem dźwięk do filmu”. „My tu ustawiamy swój film.”
Wreszcie film był gotowy. I można go było obejrzeć, i tak przekonać się o własnych twórczych zdolnościach. Dzięki karcie z QR kodem każdy z małych twórców będzie mógł pokazać swój film również rodzicom w domu.
Na tym jeszcze nie koniec wycieczki do Bielska-Białej. Druga jej część była po części kulinarna i zaczęła się od cukierni. Korzystano też z atrakcji miasta i poszukiwano miejsca, gdzie stoją bronzowe posągi bohaterów z bajek powstających w Studiu Filmów Rysunkowych.
uczniowie PSP Stonawa: „Było super!!!“
---
V rámci týdne knihoven připravila zorganizovala stonavská knihovna zajímavou besedu. V dopoledních hodinách pro stonavské žáky, odpoledne pak pro širokou veřejnost. Na téma „Nešťastné události na karvinských dolech“ si se čtenáři povídal odborník na historii hornictví Stanislav Kuba.
Stonavská knihovna pravidelně obohacuje svou činnost o zajímavé přednášky. Nejinak tomu bylo i v rámci letošního Týdne knihoven, druhý říjnový týden. Se čtenáři přišel besedovat místní historik Stanislav Kuba.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny : „Pan Kuba nás navštívil už jednou a to s přednáškou o historii Stonavy pro žáky 9. třídy a pak odpoledne byla přednáška historii Karviné pro širokou veřejnost. Přišli lidé i z Albrechtic, z Karviné. Měla velký úspěch, proto jsme se rozhodli pana Kubu znovu pozvat.“
Tentokrát si v dopoledních hodinách pro žáky deváté třídy a odpoledne pro širokou veřejnost připravil přednášku o největší důlní katastrofě v historii dolů Jindřicha Larisch-Mönnicha, ke které došlo před 130 lety.
Stanislav Kuba, historik: „Dnešní přednáška se týkala havárie na základě 130. výročí tragédie na dolech Františka, Jan-Karel a Hlubina v roce 1894.“
K této největší důlní katastrofě, během které zahynulo 235 horníků došlo 14. června roku 1894.
Stanislav Kuba, historik: „Příčin mohlo být více. V dole mohl někdo kouřit, od lampy, nebo mohlo dojít k samozápalu uhlí. Dodnes se to neví a neví se ani, kde to přesně vzniklo, protože 58 horníků tam dodnes je a nikdo se tam k tomu epicentru nedostal.“
Velmi zajímavé informace, popisující tuto tragédie čerpal pan Kuba na základě výpovědi očitých svědků, jedním z nich byl Alojzy Bonczek.
Stanislav Kuba, historik: „Když se objeví nějaké svědectví lidí, kteří v té době žili, má to pro besedu velký přínos. A tady ve Stonavě je to zajímavé, protože když se vstupuje na hřbitov od spodní brány, tak hned po pravé straně je hrob Alojzy Bonczka, který tu havárii přežil a popisuje ji ve své literatuře. On vydal několik literárních děl, kratších i delších článků a já jsem z toho čerpal.“
Další zajímavou besedu připravuje stonavská knihovna na začátek listopadu.
Danuta Sobociková, vedoucí stonavské knihovny : „Konkrétně 6. listopadu plánujeme akci s cestovatelem Petrem Nazarovem.“
Petr Nazarov o svých cestách už několikrát se stonavskými čtenáři besedoval. Tentokrát by se měl podělit o své zážitky z Indie.
---
Stonavští zahrádkáři opět potvrdili, že jejich akce dokážou přilákat širokou veřejnost. Po úspěšné výstavě ovoce a zeleniny, která proběhla minulý měsíc, připravili o uplynulém víkendu v klubovně na Stavech další oblíbenou událost – smažení bramboráků. Zájem byl velký a bramboráky mizely z talířů rychlostí blesku.
Zahrádkáři se na akci pečlivě připravovali již od sobotního dopoledne. Na přípravu více než 300 bramboráků potřebovali celkem 100 kilogramů brambor, 50 vajec, 3 kilogramy mouky a koření v podobě majoránky, pepře a kmínu. Těsto míchali s velkou péčí, aby bylo vše připraveno na 14. hodinu, kdy dorazili první návštěvníci. Akce stonavských zahrádkářů jsou v obci velmi vyhledávanými, protože kromě dobrého jídla je to možnost popovídat si s přáteli v příjemné atmosféře.
---
Na hřišti SK Stonava se odehrál velmi zajímavý zápas. V roli rozhodčích v boji mezi Stonavou a Heřmanicemi nastoupily tři ženy.
Po dvou nepříjemných porážkách v krajském přeboru vstoupila Stonava do 11. kola s cílem získat tři body, což se podařilo. V sobotu 12. října na domácím hřišti zvítězila nad Heřmanicemi 4:1. Skóre otevřel Cileček v 8. minutě a na 2:0 zvýšil ve 21. minutě Osvěčík. Hosté se však nevzdávali a ve 43. minutě snížil Velička na 2:1. Druhý poločas ale byl již pod kontrolou domácích. V 53. minutě skóroval Streit a poslední branku pak v 69. Minutě přidal Makut.
Tomáš Mančař, trenér SK Stonava: „Konečně jsme napravili tady tu reputaci posledních dvou zápasů. Obvzlášť teď ten venkovní zápas nás strašně mrzel, protože tam jsme si zasloužili vyhrát, měli jsme spoustu šancí. Dneska jsem věřil, že to zvládneme, že do toho vletíme hned od začátku a tak to i bylo. Celý zápas jsme měli pod kontrolou.“
Zápas nebyl zajímavý jen samotným výsledkem, ale také sestavou rozhodcovské trojice složená výhradně z žen. Hlavní rozhodčí Eleonor Bystroňová se na stonavském trávníku v této roli objevila již poněkolikáté, tentokrát ji však doprovázely dvě asistentky na postu pomezních rozhodčích.
Eleonor Bystroňová, rozhodčí: „Tak my jsme už takto nastoupily potřetí. Poprvé to bylo v Bolaticích ještě na krajském přeboru. Teď jsme byly v Heřmanicích s Kravařemi, tam se to bohužel kvůli bouřky nedohrálo, takže teď nám kraj dal zase možnost a prostor. Snad to bude dobrý, snad překvapíme, že i ženy umí pískat.“
Stonava se díky vítězství nad Heřmanicemi znovu vrátila na vítěznou vlnu a nyní ji čeká další těžká zkouška. O důležité body bude bojovat již v sobotu 19. října na hřišti Orlové. Poté se doma utká s týmem Starého Města, což bude další příležitost potvrdit svou rostoucí formu.
---
Celem autokarowej wycieczki edukacyjnej uczniów polskiej szkoły w Stonawie do Bielska-Białej była stała ekspozycja w Centurm Bajki i Animacji OKO.
Zanim pan przewodnik zajął się stonawską grupą, dzieci ustawiły się do zdjęcia z Pampalinim, jednym z bohaterów bajek, które powstają w tym znanym nie tylko w Polsce Studiu Filmów Rysunkowych.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Na wystawie dowiecie się, jak powstawały kiedyś filmy animowane, jak ten proces cały przebiegał. Ja wam to wszystko będę chciał poopowiadać. A potem będziecie mieć czas dla siebie, bo tam są takie monitory, miejsca gdzie możecie klikać, będę was zachęcał żebyście to sobie czytali. Umiecie czytać? To dobrze.“
Studio filmów rysunkowych w Bielsku-Białej powstało zaraz po wojnie dzięki kilku marzycielom, którym podobały się filmy Disneya, i takie same chcieli tworzyć w Polsce. Od narodzin Bolka i Lolka, psa Reksia, Pampaliniego, Baltazara Gąbki i innych bohaterów, których można było zobaczyć w zielonym bajkowym lesie, system produkcji filmów przeszedł długą drogę.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tak właśnie nagrywało się filmy, o tym chcę wam opowiedzieć. Widzidzicie tam ten wielki ołówek? On jest owinięty właśnie taką taśmą.”
Najwięcej emocji towarzyszyło własnej produkcji filmowej. Każdy z uczniów otrzymał kartę z QR kodem i mógł przystąpić do dzieła
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tu jest karta. Można już przyłożyć, tylko tak w odległości pięciu centrymentrów.”
Można było wybierać tło do swego filmu, nastrojową tonację dzięki kolorowym szkłom, pokolorować swoich bohaterów czy to już to za pomocą kredki, czy sztucznej inteligencji. Można też było wybrać zgodnie z własnym gustem rodzaj muzyki, a nawet przy niej potańczyć. Mali filmowcy dowiedzieli się, jak tworzy się dla potrzeb filmu różne dźwięki i sami mogli to wypróbować.
Mirosław Królczyk, przewodnik w muzeum OKO: „Tak, to jest stukot kopyt.”
A w taki oto sposób powstaje np. filmowy wiatr. Do swojego filmu każdy uczeń użyczał swojego własnego głosu, nagrywając tekst według gotowego scenariusza, co wszystkim sprawiało dużą frajdę.
ankieta, uczniowie PSP Stonawa: „Właśnie nagrałem dźwięk do filmu”. „My tu ustawiamy swój film.”
Wreszcie film był gotowy. I można go było obejrzeć, i tak przekonać się o własnych twórczych zdolnościach. Dzięki karcie z QR kodem każdy z małych twórców będzie mógł pokazać swój film również rodzicom w domu.
Na tym jeszcze nie koniec wycieczki do Bielska-Białej. Druga jej część była po części kulinarna i zaczęła się od cukierni. Korzystano też z atrakcji miasta i poszukiwano miejsca, gdzie stoją bronzowe posągi bohaterów z bajek powstających w Studiu Filmów Rysunkowych.
uczniowie PSP Stonawa: „Było super!!!“
---
