Rok 2021 z pohledu starosty obce a plány na rok 2022

Rok 2021 byl stejně jak ten předchozí poznamenán pandemii koronaviru. Protiepidemická opatření se dotkla každého z nás. Nyní stojíme na prahu roku nového. Jaký byl rok 2021 z pohledu vedení obce Stonava a jaké má obec plány v roce 2022? Zeptali jsme se na to starosty Stonavy Ondřeje Febera.

Rok uplynul jako voda a my stojíme na prahu Nového roku, roku 2022. Před rokem jsme si všichni přáli, aby nadcházející rok byl lepší než ten minulý, hlavně pak v souvislosti s pandemií COVID-19, která změnila nejen kulturní a společenský život. Postupné rozvolňování opatření v první polovině letošního roku, a to i v souvislosti s očkováním a pravidelným testováním, dávalo naději, že je vše na dobré cestě. Bohužel, počty nakažených se na podzim zase začaly zvětšovat a opatření se opět začala zpřísňovat. Stonavská radnice se musela aktuální situaci přizpůsobit.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „Ta doba je složitá. Já tady nechci zase akcentovat ten nešťastný covid, ale také na našem dění se tato událost podepsala. Víme jaký byl začátek toho roku, pak v letních měsících přišla taková nějaká naděje, že to bude všechno jinak, už jsme byli rozvolnění, ale současně s ochlazením potom zase na podzim jsme se dostali tam, kde jsme. Ale o tom covidu už dál nebudu mluvit, jen o souvislostech. My jsme byli vždycky připraveni v souvislosti i snašimi rozpočtovými možnostmi hodně investovat, modernizovat a dávat občanům nějaké nadstandardy. V letošním roce jsme byli nuceni trochu přehodnotit ty naše plány, abychom se nedostali do neřešitelného deficitu a zmírnili jsme. Přesto ty nejdůležitější akce se nám podařilo udělat. Já za takovou podstatnou akci považuji modernizaci, rekonstrukci základní školy na Hořanech, protože víme, že se tam výuka přerušila, ale teď mají děti moderní zařízení. Stálo nás to nemálo peněz a díky dotacím z ministerstva financí jsme to zvládli bez nějakých výkyvů. Jednu akci jsme museli odložit, byť na ni máme stavební povolení a to je chodník mezi Holkovicemi a Dolany. My nejsme schopni za těch finančních podmínek, které nyní jsou, tento chodník stavět. Proto jsme se pustili do vyřizování jiného programu, kdy by byla celá ta stavba z ministerstva financí. Myslím si, že jsme udělali dobře, protože ty ceny šly tak nahoru, že bychom to skutečně nezvládli.“

V letošním roce byl také zrekonstruován park u Domu PZKO. Kvůli pandemii ale zatím veřejnosti neslouží.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „Když už to máme tak připravené, tak čekáme s nadějí, že na jaře před koncem školního roku bude příležitost, mám na mysli dětské radovánky, abychom nějak slavnostněji otevřeli ten areál pro veřejnost.“

V této souvislosti radnice pevně věří, že se také znovu otevře Stonavská restaurace.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „My jsme ztratili v roce 2020 správce té budovy a podnikatele v těch restauračních činnostech, protože víme, jaká byla doba. Nyní celý ten areál nabízíme k využití pro kulturní, společenské a restaurační potřeby. Jsme si ovšem vědomi toho, že by to musel být velmi odvážný podnikatel, který by v současné době do toho šel. Doba je nejistá, my zase nebudeme mít plesy, nemůžou být velké akce, jsou zpřísněné ty podmínky, takže se nedivíme, že není nějaký vážný zájemce, který by se touto činností zabýval.“

Celý objekt nyní funguje pod správou obce. V Domě PZKO má totiž zázemí hned několik stonavských spolků.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „Stojí nás to nějaké peníze, neříkám, že je to neúnosné, ale musíme tam temperovat teplotu, musíme zajišťovat pořádek a zajišťovat ten dům pro činnost našich spolků. Mám na mysli především PZKO, jeho pěvecký sbor a vím, že tam krojovaní horníci mají také své akce.“

Stejně jako v letošním roce, chce radnice i roce 2022 využít různých dotačních titulů pro své investiční záměry.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „Byli bychom rádi, pakliže bude spuštěn ten dotační titul, abychom se pustili do mateřské školy na Hořanech. Tam už si to vyžaduje skutečně, po vzoru jiných školských zařízení, rekonstrukci a modernizaci.“

Obec chce i v příštím roce zachovat nadstandartní podmínky pro život stonavských občanů. Jedná se například o bezplatný internet, jednotné paušální stočné a různé dotační programy pro stonavské spolky, domácnosti a chovatele hospodářských zvířat a včelstev.

Ondřej Ferber (ANO), starosta Stonavy: „Všem našim občanům přeji do roku 2022 hodně zdraví, pevné zdraví, optimismus, protože ten souvisí s určitou imunitou lidského těla, klid v rodinách a abychom ten celý rok prožili lépe, než ten rok 2021 v souvislosti s tím, jaká nemoc nás tady postihuje.“

---

Wspomnienie himalaisty Wiesława Chrząszcza

Na dzień 10 listopada przypadła rocznica niedożytych 60. urodzin himalaisty ze Stonawy, Wiesława Chrząszcza. W wieku 47 lat zmarł podczas próby zdobycia najwyższej góry świata.

W marcu 2009 roku wraz z Milanem Pěgřimkiem z klubu wysokogórskiego Banik Karwina wyruszył w Himalaje, a dwa miesiące później jego ciało na zawsze już spoczęło w szczelinie lodowej na wysokości ponad siedmiu tysięcy metrów. Oto co powiedział przed wyjazdem o swoim wielkim marzeniu, o zdobyciu Mount Everestu.

Wiesław Chrząszcz, himalaista: „Nasze marzenie, by zmierzyć się z tą górą, powstało mniej więcej przed dziesięciu laty, i od tego czasu konsekwentnie dążymy do celu. Istnieje takie powiedzenie w naszym światku, że ośmiotysięcznik nigdy nie pyta o to, co człowiek robił w ciągu ostatniego roku, ale pyta o to, co człowiek robił, czemu poświęcał się, przez całe życie.”

Wcześniej uczestniczył w nieudanej próbie zdobycia innego himalajskiego szczytu, Makalu II. W 2005 roku razem z kolegami z Karwiny zdobył ośmiotysięcznik Shisha Pangma bez użycia dodatkowego tlenu. Z tej wyprawy nie wrócił jednak jego klubowy kolega Petr Očko. Próba zdobycia Mount Everestu również miała się odbyć bez dodatkowego tlenu.

Wiesław Chrząszcz, himalaista: „Bardzo tłoczno na Evereście jest od strony południowej, tzn. od strony nepalskiej, przez kocioł wschodni wchodzi na szczyt 80, 90 procent wspinaczy drogą klasyczną, pierwszą, którą w 1953 roku wszedł Tenzing Norgay i Edmund Hillary. My właśnie z tego powodu, że tam jest tłoczno, zdecydowaliśmy się na północną ścianę, gdzie droga jest wprawdzie trudniejsza technicznie, ale za to dużo bezpieczniejsza. I porusza sie tam mniej osob."

Tego marzenia już sobie nie spełnił. Ale inne tak. Stanął na najwyższej górze Ameryki Mount McKinley, zdobył szczyt Huascaran w Peru, Aconcagua w Argentynie, Chomobarozo w Ekwadorze.

Wiesław Chrząszcz kierował się w życiu tym oto mottem Thomasa Edwarda Laurence´a: „Wszyscy ludzie śnią, ale niejednakowo. Jedni, z nocnymi snami w tajemnych zakamarkach umysłu, budzą się rano, aby o wszystkim zapomnieć, a inni to niebezpieczni faceci, którzy pragną swoje sny przemienić w rzeczywistość."

Milan Pěgřimek, himalaista: „To jsme měli takovou naši džentelmenskou dohodu, že pokud se něco stane, tak prostě žádný převoz do republiky a pochovat na místě. Nevím, jestli má radost, asi jo, pokud tedy kouká z toho horolezeckého nebe, no, možná se tam sejdeme někdy.“

---