Budoucí architekti se snaží tuto tradici oživit a v okolí zachráněné karlovické rychty tvoří dřevěné objekty, inspirované relaxací a pobytem v přírodě.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Navazujeme vlastně na tradici v Karlovicích, které sloužily za první republiky jako lídr klimatických lázní. Ta tradice postupně ustoupila a ta situace před sto lety byla skoro stejná jako v současnosti. Lidé cestují do přírody, aby nějakým způsobem dočerpali a uklidnili se. Prostřednictvím těchto drobných objektů studentů přicházíme do Karlovic a umožňujeme místním i turistům, aby zažili takové zklidnění a meditaci v přírodě. Není pro ty zážitky potřeba cestovat tisíce kilometrů, ale můžou se stát součástí každodenního života. Jsou vlastně inspirované lázeňskými objekty, ale přesně kopírují jednotlivá zastavení, to znamená posezení u vody, naslouchání, vnímání panoramatu, naslouchání větru, dívání se do krajiny.“
Hnutí Duha Jeseníky které již několik let zachraňuje budovu karlovické rychty, vytvořilo v jejím okolí ideální prostředí pro objekty, vyráběné studenty.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „I to, že se pohybujeme na poměrně nevelké parcele v okolí rychty, kde jsme našli 15 lokací, ukazuje, že skutečně za těmi zásadními životními okamžiky člověk nemusí cestovat přes půl světa, ale stačí, když možná na chvilku se zastaví v místě, kde žije nebo kam přijíždí na prázdniny.“
Tomáš Madro, lektor: „Každý ten objekt vyjadřuje nějakou představu toho studenta o daném místě, má to společné téma, které navazuje na klimatické lázně v této části Jeseníků, ale jinak každý pracuje s originálním přístupem ke svému místu. Jsou to spíše objekty, které vyjadřují nějaký vztah k danému místu. Každý student si našel svoje místo a pokusil se s něčím pro něj zajímavým v daném místě pracovat. Ten vlastně pracuje s polohou, kdy se tady větví dvě cesty, jedna je nějaká úvozová a jedna ke staré rychtě, je to spíše virtuální objekt, který umožňuje nějakou elevaci.““
Nikol Navrátilová, studentka architektury, autorka objektu: „Tohle je taková kukaň a do které si můžete sednout v jednom nebo ve dvou a díváte se vlastně tady do prostoru, díváte se vlastně na to, co jsme si tady vytvořili další naše výtvory. Slouží to převážně k relaxu a právě k těm klimatickým lázním, které jsou naše téma a k takovému tomu vyklidnění a kontaktu s tou přírodou.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Jsme v sousedství rychty, nahoře pomyslně jakoby sedí rychtář a čím je člověk výš, tak má menší kontakt s realitou a je to tím více nepohodlné. Je to taková jakoby hravá parafráze toho, k čemu ten objekt sloužil.“
Studenti na letní dílně trávili v Karlovicích týden prací se dřevem a vlastními návrhy.
Jan Smékal, lektor: „Používáme modřínová prkna pětimetrová, je to vlastně základní formát, s nimi pracují, může si je zkracovat, ale snaží se pracovat v nějakém normálním formátu. Celý ten workshop vlastně probíhá v pěti dnech a v prvních dnech si vymýšlejí svoje vlastí návrhy.“
Barbora Pospíšilová, lektorka: „Vedoucí spíme, lektoři tady v té jurtě a studenti spí na rychtě vevnitř úplně nahoře na půdě. První jejich úkol byl, si to tam trošku vyklidit a uzpůsobit a někteří spí i venku. Obědy si dovážíme, snídaně si děláme a večeře na ohni.“
Studentka: „Z Brna, nová, nová, ale moc se mi tu líbí, je to fajn tady.“
Objekty budoucích architektů zůstanou v okolí karlovické rychty po dobu prázdnin, některé i do konce roku.
