Komise zde také hodnotila, jelikož odlov má přísná pravidla.
Milan Pěchovič, předseda Mysliveckého sdružení Orlová-Doubrava: „Některá myslivecká sdružení dopadla hůř, některá lépe. Ale počet nevhodných odlovů se za poslední léta snížil."
V každé honidbě je přesně stanovený počet odlovu.
Václav Přeček, předseda Okresního mysliveckého spolku Karviná: „U nás v Havířově na tu naši hektarovou výměru, asi tisíc hektarů, máme stanovený normovaný stav a plán lovu pro letošní rok nám ukládal odlovit 19 kusů srnčí zvěře."
Aby nedocházelo k degeneraci, musí myslivci především odlovit slabou zvěř.
Václav Přeček, předseda Okresního mysliveckého spolku Karviná: „Proto, aby se takovéto kusy, jako jsou v této první řadě, ti malí srnci z prvního roku, kteří mají paroží tří, čtyř centimetrové, tak aby se nedostávali do říje v letošním roce a neplodili zase takovéto potomky, tak ty je třeba v prvé řadě odlovit."
Do června, než začne období říje, se musí rovněž odlovit mladí dvouletí srnci.
Václav Přeček, předseda Okresního mysliveckého spolku Karviná: „V prvním roce byli ponecháni, protože byl předpoklad, že parůžky a celková kondice, bude v druhém roce lepší, ale ukázalo se, že genetické založení nebylo dobré."
Dvacet procent odlovu tvoří srnci, kteří přesáhli svůj produktivní věk. Všichni myslivci z Karvinska se shodují na jednom. Srnčí zvěři se v honidbách daří dobře, ale to se nedá říct u drobné zvěře, kde patří bažanti či zajíci. Čím to je?
Zdeněk Juhaňák, Myslivecké sdružení Orlová - Doubrava: „Podle mého názoru jednak tím, že kdysi mohli myslivci lépe tlumit škodnou, hlavně zvířata škodící myslivosti, nebylo tolik dravců, nebylo tolik lišek."
Na výstavě byly k vidění i preparáty různých zvířat. Převážnou část trofejí na výstavu zapůjčilo Moravsko zemské muzeum Brno a soukromí sběratelé.
