Zámecká márnice je součástí areálu šlechtického sídla Nová Horka a také ona prošla před několika lety rekonstrukcí. Kastelán se rozhodl zapojit ji do prohlídkového okruhu.
Kryštof Hyvnar, kastelán Zámku Nová Horka: “My vlastně, když byla loni poprvé otevřená, tak jsme si mohli vybrat - může tady být sklad kol nebo sklad nábytku a tak dál, ale řekli jsme si, že ne, že by byla škoda toho nevyužít, že smrt a věci s ní spojené řadu lidí zajímá, akorát se o tom moc nechtějí bavit. A tak jsme šli tomu jako naproti a loni jsme udělali výstavu tak jako zlehka, jenom o básnících, kteří se věnovali tématu smrti ve svém díle. A letos, když to řeknu velmi hrubě, jsme trošku přitvrdili, a už se té smrti věnujeme víc napřímo a věnujeme se umírání a smrti v době osvícenství.”
Hlavní dominantou výstavy jsou máry a na nich Josefínská rakev, zapůjčená z východočeské obce Veliny.
Sabina Máchová, historička a kurátorka, Zámek Nová Horka: “Já když jsem vytvářela výstavu, kterou návštěvníci mohou spatřit na těch panelech, které tady kolem nás visí, tak jsem si říkala, čím ještě vyplnit ten prostor, aby tady bylo něco hmatatelného. A Josefínská rakev, která se používala v době reforem v roce 1784, tak mě zaujala a našla jsem i v obci Veliny. Je to vzácný exponát, protože další se dochovala leda ve Vídni. Ona je vlastně specifická tím, že je výklopná, je navíc použití, takže těch nebožtíků se tam vystřídalo víc v této rakvi přímo.”
Tato rakev má sklápěcí dno a používala se v období hromadných úmrtí někdejších epidemií. V záměru úspory dřeva byli nebožtíci z rakve do hrobů vyklopeni a ponecháni v zemi jen v plátěném pytli.
Sabina Máchová, historička a kurátorka, Zámek Nová Horka: “Josef II. byl hlavně velkým pragmatikem, takže uvažoval spíše nad tou praktickou stránkou věcí, jako bylo velké množství dřeva, které se spotřebovávalo na výrobu rakví, a samozřejmě chtěl i urychlit nějakým způsobem ten proces odstranění mrtvého z toho světa živých. Takže vymyslel tento mechanismus a tím pádem ušetřil i nějaké finance za to dřevo, které bylo vzácné.”
Ovšem lidem se tento nedůstojný způsob rozloučení se zesnulými nelíbil, jak výstava dokumentuje, někteří se kvůli tomu z území Rakousko-Uherska stěhovali pryč.
Sabina Máchová, historička a kurátorka, Zámek Nová Horka: “Byla na to velká kritika, tak ta reforma, to nařízení vydrželo pouhý rok.”
Unikátní rakev z konce 18. století se ovšem dochovala a k vidění tu bude do konce prázdnin. Zámek zvažuje, že by restaurátoři Muzea Novojičínska vytvořili její repliku, na které by se dalo i lépe demonstrovat, jak fungovala.
Kryštof Hyvnar, kastelán Zámku Nová Horka: “Ona ta smrt má samozřejmě spoustu podob. Je s ní spojená řada rituálů a tak dál, ale my se chceme držet zatím i těch lokálních témat, takže na příští rok už chystáme možná ještě trošku smutnější nebo temnější téma, a to jsou, řekněme, vraždy nebo trestné činy tady z okolí našeho zámku, ke kterým máme nějaké podklady. Ale za dva roky bychom zase chtěli ubrat a možná to budou třeba jenom jedovaté rostliny, jedovatá zvířata v přírodě, ale vždycky tam ta smrt někde v pozadí bude.”
Příhodným termínem k návštěvě zámku je 22. srpna Hradozámecká noc, kdy si návštěvníci budou moci areál, včetně místnosti, která se používala k dočasnému uložení lidských ostatků, prohlédnout za tmy.
