Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

W. Churchill: „Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe“

Celý MS kraj |

Winston Churchill kdysi řekl: Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe…, tento odkaz provázel celou mezinárodní konferencí zaměřenou na půdu a její záchranu. Ochrana půdy je téma, které bychom neměli opomíjet, vždyť jeden její centimetr vzniká celých sto let!

Každý rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy, za týden zmizí čtyři hektary, denně to jsou plochy velké jako tři „Václaváky“. Na českých polích vyrůstají nové tovární haly, parkoviště, obchodní centra, satelitní městečka a silnice. Podle odborníků je zábor půdy v důsledku stavební činnosti větší než přibývání lesů a luk. A co je nejhorší.., staví se na nejúrodnějších půdách, které se nacházejí kolem velkých měst a okolo velkých silničních tahů.

”Vůbec největším problémem je výstavba a zábor orné půdy.t Jestli to půjde tímto tempem, tak za pár set let se naše republika zastaví. Je třeba tomu čelit. Zmizely krajinné prvky, protierozní meze, remízky a pod. a v rámci těchto nechráněných ploch vznikají degradační faktory, které nám půdu odnášejí z krajiny,” říká Jan Vopravil, ved. odd. Pedologie a ochrany půdy, VÚ meliorací a ochrany půdy. Tento stav pomůže zvrátit změna zemědělského hospodaření. Například na polích by pomohlo sázení tak zvaných meziplodin, které zabrání erozi půdy a ta je pak takovým jednoduchým způsobem chráněná.

”Staré íránské přísloví říká: Milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. O půdu je zkrátka třeba se starat. My to neděláme, máme největší stavební bloky a půda je nemocná,” doplňuje Vopravil.

V Česku je přes 80% půdy v nájmu a někdejší rodinný vztah k ní už dnes povětšinou chybí. A to je také jeden z problémů, na který odborníci poukazují. MS kraj na tom není o nic líp, než ostatní destinace republiky. V přímém okolí Ostravy je zřejmá velká zástavba na zemědělské půdě a přitom by se mohly využít některé opuštěné průmyslové areály.  ”U nás máme půdní bloky a přitom řeky tečou do tří moří, máme ideální podmínky pro erozi, ale v ostatních zemích Evropy mají jiné rozložení pronájmu půdy. Tam se jedná maximálně o 50%. Navíc mají přísnější legislativu, ale ta se postupně mění i u nás,” doplnil Vopravil.

”Půda, to je takový atribut, o který bychom se měli starat. Je to zejména otázka hospodaření na této půdě. U nás jsou dva druhy zemědělců. První jsou takoví, kteří chtějí z půdy ekonomicky co nejvíce vytáhnout, a pak to jsou ti starší, kteří ví, co to půda je a jak dlouho trvalo, než k půdě přišli. Bohužel 20 let víme, jak to s půdou u nás je a všichni víme, jak by se to s půdou mělo dělat,” říká Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří.

Principy záchrany půdy zaznívaly z úst řečníků i samotných zemědělců mezinárodní konference “Pro půdu - pro život” po celé oba dny. Svůj pohled na půdu včetně praktických ukázek úspěchů představil rakouský odborník a zemědělec Dr. Hartl. ”Odborníci, kteří tady přednáší jsou zástupci vysokých škol, ministerstva zemědělství, ale také jsou tady lidé z místních akčních skupin, ale také lidé z praxe,” doplnila Vandy Myšáková, Krajský koordinátor CSV, Státní zemědělský intervenční fond.

”Měli bychom jen stát nohami na zemi a používat selský rozum. Víme, že nám ubývá půda, její kvalita. Snižuje se výměra půdy a také byla potlačena živočišná výroba a my nemáme co do půdy dávat. Dáváme průmyslová hnojiva, ale to je o ničem,” zdůraznil Usvald. 

Naštěstí jsou tady farmáři, kteří používají organická hnojiva, zelené hnojení anebo vápnění. Kvalita půdy se tak zlepšuje a k tomu výrazně napomáhá používání hluboké orby, podrývání, ruční okopávka, zkrátka práce s půdou tak, jako to dělali naši předkové před stovkami let. ”My dáváme standardně rozbory půdy na těžké kovy co pět let, abychom mohli tu svou technologii takto dělat. Neděláme s tím žádnou vědu, v podstatě se snažíme, aby byla půda co nejkvalitnější pro náš byznys,” říká Miroslav Lička, farmář Sedlnice.

Jedním z významných rizik zabetonování krajiny jsou stále častější povodně. Při vydatných deštích voda se nemá kam vsakovat a valí se do měst a vesnic. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy. Centimetr půdy než vznikne, trvá 100 let, ale její degradace, to je otázka 2 - 5 let. 6:26….6:36...Kdyby byla politická vůle tak se to dá vyřešit, ale tady vůle není, protože existuje nadnárodní lobby, které jde po půdě po stránce ekonomiky, dodává Usvald. 

Nahlásit chybu


Primátor Ostravy bilancuje rok 2025: investice, doprava i velké projekty

Dnes 10:23 | Ostrava-město | Jiří Cileček

Rok 2025 byl pro Ostravu rokem obnovy po povodních, rozsáhlých investic i příprav zásadních projektů do budoucna. Město pokračovalo v opravách infrastruktury, rozvoji bydlení, dopravních stavbách i modernizaci kulturních a sportovních areálů. Primátor Jan Dohnal (ODS/SPOLU) hodnotí uplynulý rok a přibližuje, na co se Ostrava ještě zaměří.

Bruntálský krystalek 2025 - setkání otužilců na bruntálském Kobylím rybníku

Včera 16:03 | Bruntál | Karel Soukop

Letošní setkání otužilců na rybníku v centru města bylo dokonalou prověrkou odvahy i odolnosti účastníků akce. Teploměr se zastavil na sedmi stupních pod nulou. Voda měla nulu, což je pro otužilce ideální stav, kdy vstupují do vody, teplejší, než vzduch.

Messalina podpořila mladé kapely na speciálním koncertě v karvinském klubu Hard Cafe

27. prosince 2025 14:33 | Karviná | Gabriela Stašová

Karvinský klub Hard Cafe se otřásl v základech, tentokrát to však měli na svědomí mnohem mladší muzikanti, než je zvykem. Kapela Messalina na svůj speciální koncert přizvala mnohem mladší hudební kolegy a ti ukázali, že v nich dřímá talent a touha něco dokázat.

Centrem Bruntálu proběhl tradiční Běh saunařů 2025

Včera 15:57 | Bruntál | Karel Soukop

Zimní počasí přilákalo také milovníky saunování a utužování zdraví. Sauna v bruntálském parku je velmi oblíbená v širokém okolí, zejména pro klasické vytápění dřevem. Letos se jich na již desátém běhu v novodobé historii sauny běhu sešly více než dvě desítky.

Při čelním střetu škodovky s volvem na Rýmařovsku se zranilo 8 lidí

Včera 8:54 | Celý MS kraj | Libor Běčák

K vážné dopravní nehodě mezi obcemi Stará Ves a Žďárský potok na Bruntálsku spěchali v sobotu odpoledne záchranáři a policisté, aby tam pomohli několika zraněným. Příčinou by mělo být nečekané přejetí jednoho z osobních aut v zatáčce do protisměru.


V Palkovicích se hrál vánoční florbalový turnaj o pohár starosty

Včera 10:06 | Palkovice | Libor Běčák

Tradiční vánoční turnaj ve florbale se hrál na konci prosince v palkovické sportovní hale.

Vedení Frýdku-Místku poděkovalo zaměstnancům sociálních služeb

Včera 9:49 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Pro zaměstnance a klienty svých organizací si vedení města každý rok připraví drobné dárky. Výjimkou nebyly ani letošní Vánoce. Dárkem byl kalendář s informacemi o Frýdku-Místku.

Pomoc záchranářů si v MSK o Vánocích vyžádala více než tisícovka lidí

27. prosince 2025 13:21 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Na nedostatek práce během tři vánočních dnů si zdravotníci záchranné služby v Moravskoslezském kraji rozhodně nemohli stěžovat. Celkem zasahovali o 1073 lidí.

30 let Okresní hospodářské komory v Karviné přineslo spoustu milníků a úspěchů

27. prosince 2025 14:35 | Karviná | Gabriela Stašová

Okresní hospodářská komora oslavila 30 let svého fungování. Za tu dobu sdružovala a pomohla spoustě podnikatelských subjektů k lepšímu fungování a zaštítila další služby.

Pokladničky jsou zapečetěny, Tříkrálová sbírka klepe na dveře

26. prosince 2025 11:00 | Studénka | Petra Dorazilová

Charita se intenzivně připravuje na Tříkrálovou sbírku. Oslovuje dobrovolníky, chystá kostýmy, koruny a pečetí pokladničky. Koledníci vyrazí do ulic zkraje ledna.

Pekaři

Krnov Nástup: od 1. ledna 2026 od 26 880 do 36 700 Kč/měsíc

56letý muž oznámil na tísňové lince, že usmrtil svého známého, pak zavěsil. Policie zveřejnila další informace k tragédii ve Vratimově

25. prosince 2025 19:19 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Policie zveřejnila další informace ke štědrovečerní tragické události ve Vratimově na Ostravsku. Policisté obvinili muže středního věku ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy. Kriminalisté pokračují v intenzivním vyšetřování.

Vražda na Štědrý den v domě ve Vratimově? Policie zadržela podezřelého

24. prosince 2025 16:29 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Policisté vyjížděli na Štědrý den dopoledne k tragickému případu do Vratimova na Ostravsku. V jednom z domů nalezli muže bez známek života. Policie potvrdila, že šlo o násilnou smrt, případem se nyní zabývají krajští kriminalisté.

Nedorazila k lékaři a má vypnutý telefon. Rodina měla strach o život ženy z Havířova

23. prosince 2025 17:18 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Rodina i policisté intenzivně pátrali po mladé ženě z Havířova. Nedorazila k lékaři a měla vypnutý telefon. Rodina měla strach o její život. Po několika hodinách od zveřejnění pátrání se žena vrátila domů.

Těšínské divadlo je otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci

23. prosince 2025 13:25 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Rekonstrukce Těšínského divadla přinesla moderní technické zázemí, nové prostory pro diváky i umělce a zároveň vzniklo úplně nové Divadelní a kulturní centrum. To má rozšířit nabídku kulturního vyžití v Českém Těšíně.

W. Churchill: „Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe“
Vydáno 28. října 2017 16:47, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Winston Churchill kdysi řekl: Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe…, tento odkaz provázel celou mezinárodní konferencí zaměřenou na půdu a její záchranu. Ochrana půdy je téma, které bychom neměli opomíjet, vždyť jeden její centimetr vzniká celých sto let!

Každý rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy, za týden zmizí čtyři hektary, denně to jsou plochy velké jako tři „Václaváky“. Na českých polích vyrůstají nové tovární haly, parkoviště, obchodní centra, satelitní městečka a silnice. Podle odborníků je zábor půdy v důsledku stavební činnosti větší než přibývání lesů a luk. A co je nejhorší.., staví se na nejúrodnějších půdách, které se nacházejí kolem velkých měst a okolo velkých silničních tahů.

”Vůbec největším problémem je výstavba a zábor orné půdy.t Jestli to půjde tímto tempem, tak za pár set let se naše republika zastaví. Je třeba tomu čelit. Zmizely krajinné prvky, protierozní meze, remízky a pod. a v rámci těchto nechráněných ploch vznikají degradační faktory, které nám půdu odnášejí z krajiny,” říká Jan Vopravil, ved. odd. Pedologie a ochrany půdy, VÚ meliorací a ochrany půdy. Tento stav pomůže zvrátit změna zemědělského hospodaření. Například na polích by pomohlo sázení tak zvaných meziplodin, které zabrání erozi půdy a ta je pak takovým jednoduchým způsobem chráněná.

”Staré íránské přísloví říká: Milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. O půdu je zkrátka třeba se starat. My to neděláme, máme největší stavební bloky a půda je nemocná,” doplňuje Vopravil.

V Česku je přes 80% půdy v nájmu a někdejší rodinný vztah k ní už dnes povětšinou chybí. A to je také jeden z problémů, na který odborníci poukazují. MS kraj na tom není o nic líp, než ostatní destinace republiky. V přímém okolí Ostravy je zřejmá velká zástavba na zemědělské půdě a přitom by se mohly využít některé opuštěné průmyslové areály.  ”U nás máme půdní bloky a přitom řeky tečou do tří moří, máme ideální podmínky pro erozi, ale v ostatních zemích Evropy mají jiné rozložení pronájmu půdy. Tam se jedná maximálně o 50%. Navíc mají přísnější legislativu, ale ta se postupně mění i u nás,” doplnil Vopravil.

”Půda, to je takový atribut, o který bychom se měli starat. Je to zejména otázka hospodaření na této půdě. U nás jsou dva druhy zemědělců. První jsou takoví, kteří chtějí z půdy ekonomicky co nejvíce vytáhnout, a pak to jsou ti starší, kteří ví, co to půda je a jak dlouho trvalo, než k půdě přišli. Bohužel 20 let víme, jak to s půdou u nás je a všichni víme, jak by se to s půdou mělo dělat,” říká Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří.

Principy záchrany půdy zaznívaly z úst řečníků i samotných zemědělců mezinárodní konference “Pro půdu - pro život” po celé oba dny. Svůj pohled na půdu včetně praktických ukázek úspěchů představil rakouský odborník a zemědělec Dr. Hartl. ”Odborníci, kteří tady přednáší jsou zástupci vysokých škol, ministerstva zemědělství, ale také jsou tady lidé z místních akčních skupin, ale také lidé z praxe,” doplnila Vandy Myšáková, Krajský koordinátor CSV, Státní zemědělský intervenční fond.

”Měli bychom jen stát nohami na zemi a používat selský rozum. Víme, že nám ubývá půda, její kvalita. Snižuje se výměra půdy a také byla potlačena živočišná výroba a my nemáme co do půdy dávat. Dáváme průmyslová hnojiva, ale to je o ničem,” zdůraznil Usvald. 

Naštěstí jsou tady farmáři, kteří používají organická hnojiva, zelené hnojení anebo vápnění. Kvalita půdy se tak zlepšuje a k tomu výrazně napomáhá používání hluboké orby, podrývání, ruční okopávka, zkrátka práce s půdou tak, jako to dělali naši předkové před stovkami let. ”My dáváme standardně rozbory půdy na těžké kovy co pět let, abychom mohli tu svou technologii takto dělat. Neděláme s tím žádnou vědu, v podstatě se snažíme, aby byla půda co nejkvalitnější pro náš byznys,” říká Miroslav Lička, farmář Sedlnice.

Jedním z významných rizik zabetonování krajiny jsou stále častější povodně. Při vydatných deštích voda se nemá kam vsakovat a valí se do měst a vesnic. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy. Centimetr půdy než vznikne, trvá 100 let, ale její degradace, to je otázka 2 - 5 let. 6:26….6:36...Kdyby byla politická vůle tak se to dá vyřešit, ale tady vůle není, protože existuje nadnárodní lobby, které jde po půdě po stránce ekonomiky, dodává Usvald. 

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000010428/w-churchill-spolecnost-ktera-nici-pudu-nici-sama-sebe