Ornitologové v Beskydech sčítali a kroužkovali celosvětově ohrožené chřástaly polní

Michaela Běčáková, Správa CHKO Beskydy: “Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s místními organizacemi letos organizuje celobeskydské sčítání chřástala polního. To představuje to, že několik desítek mapovatelů projde v noci 60 předem určených tras po celé CHKO Beskydy. Sčítá se v noci. Budou sčítat a zaznamenávat jednotlivé volající samce, GPS souřadnice, které potom získají po jednotlivých volajících samcích se potom přenesou do nálezové databáze ochrany přírody a my je dále budeme využívat v ochraně hnízdišť chřástalů.”

Daniel Křenek, ornitolog: “Tady vlastně v oblasti Beskyd mapujeme chřástala polního. Je to celosvětově ohrožený druh, u nás v České republice podle naší legislativy patří mezi druhy silně ohrožené a jedná se taky i celoevropsky významný druh, takže i pro něj jsou takzvané ptačí oblasti, což jsou území, kde má být nějakým způsobem zajištěna jeho ochrana. Je to pták, který žije na loukách a kdysi obýval hlavně podmáčené louky, které se postupně vlivem intenzivního zemědělství vysušily a dneska ho najdeme spíše na takových těch mezofilních klasických vysokostébelních loukách. Chřástal totiž potřebuje poměrně velký vegetační kryt, to znamená trávu od výšky aspoň minimálně 20 cm. A je bohužel jeden problém, a to je to, že v době, kdy k nám chřástali přilétnou třeba z Afriky, samečkové začnou intenzivně volat, je to teda noční živočich, takže to volání se ozývá nejčastěji po setmění, většinou až po desáté hodině až do rána. Samečkové takto lákají samičky, s kterými se spáří. Následně samička postaví hnízdo, kde vysedá vajíčka a sameček volá dál. Takže jsou takzvaně polygamní.”

Daniel Křenek, ornitolog: “V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků. Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 bylo na území ČR zjištěno kolem 1500 volajících samců a v tomto období přibližně na území CHKO Beskydy to bylo 180 až 200 volajících samců, což je jedna z nejsilnějších populací na našem území. Vlivem intenzivního hospodaření a zvláště tedy rozrůstající se zástavby a intenzivního sečení luk tento druh rychle ubývá a v současné době odhadujeme zatím populaci asi na polovinu a uvidíme co přinesou výsledky sčítání. Jedním z dalších výzkumů tohoto druhu je jeho kroužkování. Protože potřebujeme zjistit, kde se vlastně ti ptáci pohybují, jakého věku se dožívají, jestli se objevují na těch samých místech, nebo přeletují úplně někam jinam a vlastně i kam táhnou. Kroužkování probíhá tak, že se v nočních hodinách chytají na přehrávku hlasu pomocí sítě, kdy do toho teritoria přijdeme, natáhneme síť, pustíme hlas samce chřástala a ten samec, protože samozřejmě jednak láká samičku, ale hájí si i své teritorium, tak jde vyhnat toho soka a chytí se do sítě. Chřástalům se potom nasazují kroužky.”

Daniel Křenek, ornitolog: “Zatím tedy nevíme, odkud je, takže zadáme údaj do databáze a z té pak zjistím, kdy a kdo toho samce někdo kroužkoval.”