Jeden z pětice Čechů, kteří se jako první pokoušeli pokořit nejsevernější výspu naší planety, stále láká pozornost historiků. Italští autoři pod vedením Enrica Mazzoliho z Terstu o něm a výpravě, jejímž byl účastníkem, napsali knihu. Eduard Orel byl totiž na nedalekém zámku Miramare v druhé polovině 19. století hejtmanem.
Radek Polách, zástupce ředitelky Muzea Novojičínska: "Naštěstí na poslední chvíli se do tohoto díla zapojilo i Muzeum Novojičínska a svými archivními materiály a fotodokumentací přispělo ke kompletaci a k celistvosti celé této unikátní publikace. Je tam spousta materiálů, které dosud nebyly publikovány, poskytli jsme materiály z matrik jako například původ rodiny Eduarda Orla."
Eduard Orel má své čestné místo v expozici o historii města v 19. a 20. století v Muzeu Novojičínska. Narodil se v roce 1841 na Křižíkově ulici, velkou část dětství ale prožil v domě naproti současné poště. Nastoupil do rakousko-uherského námořnictva, se kterým procestoval svět a prožil námořní bitvu u Visu. Nejvíce jej ale proslavila účast na vědecké expedici k severnímu pólu v roce 1872 na parníku Tegethoff. Výprava sice pólu ani po dvou letech pokusů nedosáhla, objevila ale ostrov, který pojmenovala Zemí Františka Josefa.
Radek Polách, zástupce ředitelky Muzea Novojičínska: "Enrico Mazzoli publikoval konkrétní informace z jeho deníku, který se dochoval. Je zde spousta materiálů z pozůstalosti Eduarda Orla, o kterých jsme nevěděli, že zůstaly na zámku Miramare u Terstu, kde jeho rodina dožívala. Také se tam objevila unikátní informace, která se týká toho, že jeden z našich rodáků, jmenovitě Eduard Orel, má svůj ostrov na severu Evropy, Ostrov Orla."
Kniha vyšla v německém a italském jazyce. V Muzeu Novojičínska je případným zájemcům k nahlédnutí v badatelské knihovně. Pracovníci muzea budou zároveň vyvíjet snahu o vydání této knihy i v českém jazyce.
