Čirá plocha je pro ptáky neviditelná. Oči totiž mají umístěné na stranách, a tak se špatně orientují v prostoru, který je před nimi. Při rychlosti 30 až 70 kilometrů v hodině pro ně může být náraz do pevné plochy smrtící.
„Nejčastěji do skleněných ploch narážejí drobní ptáci. Nalézají se často mlynaříci, brhlíci, sýkory koňadry,“ vyjmenovává Michal Jakubec ze Slezské ornitologické společnosti.
Ve městech jsou problémem zejména velké prosklené plochy třeba nákupních center, velkých administrativních budov nebo také zastávky hromadné dopravy. Sklo se používá v architektuře od 20 let minulého století a stále je pro architekty atraktivní.
„Je nepopiratelné, že sklo má plnit funkci, aby se smazaly hranice mezi exteriérem a interiérem, říká architekt Tomáš Bindr, který si projektování bez skla neumí představit.
To, jak je právě vznikající stavba pro život opeřenců nebezpečná, posuzují třeba také odborníci z životního prostředí opavského magistrátu.
„V rámci vyjadřování máme možnost sdělit stanovisko, zda by tam ten negativní vliv mohl být. V případě, že ano, tak na to upozorníme a žádáme po projektantovi, aby provedl nápravu,“ sdělila Marie Vavrečková, vedoucí odboru. životního prostředí Magistrátu Opava.
Velkým problémem jsou protihlukové stěny u silnic, které se dříve stavěly často ze skla. Dnes už tento materiál není žádoucí. Vznikla také směrnice, podle které má být čirá plocha předělena dostatečně hustou sítí pruhů. Lepení siluet dravců, jak to bylo dříve zvykem, totiž není dostatečně efektivní.
Varovat ptáky před nebezpečím skleněných výplní můžete v případě domovních oken záclonou či žaluzií. Umístit tady můžete také nálepky.
