Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr

Opava |

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Nahlásit chybu


K tématu

Konec července nabídne nádherné úkazy na ranní obloze v Moravskoslezském kraji

17. července 2025 18:40 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Ranní obloha na přelomu července a srpna nadchne milovníky astronomie. Před čtvrtou hodinou ranní budou k vidění fotogenické konstelace Měsíce, Venuše, Uranu a hvězdokup Plejády a Hyády. A to nejlepší teprve přijde – v srpnu nás čeká další pozoruhodná nebeská podívaná. Informovali o tom vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Drákulovo krvebraní. Kampaň Slezské univerzity přivedla do SNO nové dárce

30. června 2025 10:40 | Opava | Yvona Fajtová

Slezská univerzita ve spolupráci s opavskou Slezskou nemocnicí uspořádala kampaň Drákulovo krvebraní. Jejím cílem bylo podpořit dárcovství krve.

Týden Akademie věd přivedl středoškoláky na Slezskou univerzitu v Opavě

12. listopadu 2025 10:58 | Opava | Yvona Fajtová

Týden Akademie věd České republiky dorazil i na Slezskou univerzitu v Opavě. V budově filozoficko-přírodovědecké fakulty na Hauerově ulici si studenti středních škol vyzkoušeli, jak se tvoří film, rozhlas či televizní přenos. A nahlédli i do zákulisí skutečné produkce.


Vedra o víkendu potrápila přes 170 lidí, záchranáři měli plné ruce práce

Včera 8:34 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Během posledních tří horkých dní vyjížděli moravskoslezští záchranáři k více než 170 lidem, kteří zkolabovali nebo utrpěli úpal. Extrémní teploty ohrožují především seniory a malé děti, počet zásahů vzrostl o 15 % oproti běžnému průměru.

Preventivní Dny s IZS na Frýdecko-Místecku vyvrcholily v Jablunkově

Včera 9:34 | Jablunkov | Libor Běčák

Profesionální hasiči z Frýdecko-Místecka uspořádali letos poprvé několik Dnů s Integrovaným záchranným systémem. Prezentovaly se jednotlivé záchranné složky a důraz byl kladen na postupy při mimořádných událostech.

Vedra vyhnala lidi k vodě, plno je na koupalištích, rybnících i přehradách

28. června 2026 9:13 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Vysoké teploty přiměly tisíce lidí vyrazit za osvěžením k vodě. Někteří zvolili návštěvu letních koupališť, jiní přírodní lokality, jako jsou rybníky, jezera nebo přehrady. Největší osvěžení nabízejí horské potoky a řeky.

Základní škola Amos autorským divadlem zakončila školní rok a rozloučila se s odcházejícími žáky

28. června 2026 16:47 | Bruntál | Karel Soukop

Základní škola AMOS dostála i letos své divadelní tradici. Nově nastudovaný Malý princ byl pro žáky školy nejen zakončením školního roku, ale také rozloučením a páťáky, kteří školu opouštějí a po prázdninách se rozejdou na gymnázia a jiné střední i základní školy.

Při sběru sena se převrátil nakladač, zraněného muže transportoval vrtulník

27. června 2026 18:46 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Vážná nehoda pracovního stroje zaměstnala v sobotu 27. června dopoledne záchranáře v Hošťálkovech na Bruntálsku. Při převrácení nakladače se těžce zranil čtyřiapadesátiletý muž, kterého po ošetření na místě transportoval vrtulník do Fakultní nemocnice Ostrava.

Vodní nádrž Baška bude po rekonstrukci opět napuštěná.

26. června 2026 18:00 | Baška | Michal Feber

Vodní nádrž Baška bude po několika měsících opět napuštěná a připravená na letní sezonu.

Tragická nehoda v Českém Těšíně. Auto srazilo ženu na přechodu pro chodce

26. června 2026 16:41 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Tragická nehoda uzavřela v pátek odpoledne Ostravskou ulici v Českém Těšíně. Podle svědků tam měl řidič osobního auta srazit ženu, která přecházela přes přechod pro chodce. Záchranáři na místě bojovali o její život, ale bohužel marně. Okolnostmi nehody se zabývají policisté.

Primátor Karviné Jan Wolf je na svobodě. Soud nevyhověl žádosti o vzetí do vazby

26. června 2026 14:24 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Okresní soud v Ostravě v pátek nevyhověl návrhu státního zástupce na vzetí karvinského primátora Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) do vazby. Ten je obviněný v rozsáhlé korupční kauze kolem ovlivňování fotbalových zápasů. Trestní stíhání však pokračuje a Wolf nadále odmítá, že by se dopustil jakéhokoli protiprávního jednání.

V Ostravě-Jihu vzniknou 2 nová zařízení pro seniory

26. června 2026 8:34 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Města v Česku se potýkají s nedostatkem pobytových sociálních služeb pro seniory. Vlivem stárnutí populace poptávka překračuje nabídku až dvojnásobně. V Ostravě-Jihu ale v příštích letech vzniknou hned dvě nová zařízení tohoto typu.

Rychlý zásah hasičů zachránil od požáru další auta na parkovišti

27. června 2026 7:51 | Havířov | Libor Běčák

Díky včasnému ohlášení požáru automobilu a rychlému zásahu havířovských profesionálních hasičů nedošlo k rozšíření ohně na další auta zaparkovaná poblíž.

Pokojská

Kunčice pod Ondřejníkem Nástup: od 22. května 2026

Vávrovice mají zrekonstruovaný Dům služeb. Nabídne knihovnu, zázemí pro seniory i krizové bydlení

Včera 10:02 | Opava | Yvona Fajtová

V Opavě-Vávrovicích slavnostně otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb. Objekt prošel rozsáhlou obnovou po povodních, během které získal zcela nové uspořádání i využití. Kromě běžných služeb nabídne nově také prostory pro seniory, knihovnu nebo krizové ubytování.

Mistrovství republiky v inline bruslení se po dvou letech vrátilo do Opavy

24. června 2026 15:05 | Opava | Yvona Fajtová

Po dvou letech hostila Opava opět Mistrovství České republiky v rychlobruslení na kolečkových bruslích. Na zdejší oválné dráze bojovalo o republikové tituly více než 180 závodníků všech věkových kategorií včetně reprezentantů, kteří usilují o nominaci na mistrovství Evropy.

Festival ZUŠ Muziáda vyvrcholil v Opavě koncertem nejúspěšnějších mladých hudebníků

24. června 2026 14:55 | Opava | Yvona Fajtová

Nejlepší žáci základních uměleckých škol z celého Moravskoslezského kraje se představili na závěrečném koncertu festivalu Muziáda. V opavském Minoritu vystoupili vítězové soutěží i mladí skladatelé, kteří svými výkony potvrdili vysokou úroveň uměleckého vzdělávání v regionu.

Sochy na průčelí Knihovny Petra Bezruče v Opavě získávají po 25 letech novou podobu

24. června 2026 14:49 | Opava | Yvona Fajtová

Průčelí budovy Knihovny Petra Bezruče v Opavě prochází obnovou. Restaurátoři zde opravují čtyři monumentální sochy a reliéfní výzdobu od významného sochaře Josefa Obetha. Cílem je zachovat jedinečné umělecké dílo pro další generace a vrátit mu část původní podoby.

Sanitka jedoucí k případu se srazila v Opavě s osobním autem

23. června 2026 17:31 | Opava | Jiří Cileček

Senior za volantem osobního auta zřejmě neupřednostnil sanitku, která jela k případu. Následovala lehká dopravní nehoda. Přesto on i jeho spolujezdkyně skončili v nemocnici. Okolnosti nehody prověřují opavští policisté.

Koloběžkář narazil v Opavě do vyjíždějícího auta a těžce se zranil

21. června 2026 15:14 | Opava | Jiří Cileček

Dopravní nehoda s těžkým zraněním se stala v neděli po poledni u východního nádraží v Opavě. Do vyjíždějícího auta z parkovacího místa tam naboural koloběžkář. S těžkým zraněním obou dolních končetin byl převezen do nemocnice. Okolnosti nehody dál prověřují policisté.

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr
Vydáno 6. března 2022 14:14, Opava, Jiří Cileček
Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

zdroj foto: Fyzikální ústav v Opavě

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/opavsko/opava/11000030203/ukrajinsti-fyzikove-pomahaji-v-opave-ve-vyzkumu-cervich-der