Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr

Opava |

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Nahlásit chybu


K tématu

Studenti postavili v centru Ostravy první májku. Z akce chtějí udělat tradici

Na Masarykově náměstí v centru Ostravy stojí historicky první májka. Postavili ji tam studenti z vysokých a středních škol, kteří tím zahájili přípravy na majálesové oslavy.

Ostravský majáles je pro studenty všech škol v kraji

Ostravský majáles chce být symbolem všech studentů v kraji. Na letošní rok připravil kromě volby krále a královny, také volbu prince a princezny. Ti budou za střední školy. Vítězové dostanou 50 tisíc korun na studentské aktivity pro své školy.

Fakulta veřejných politik SU otevřela dveře zájemcům o studium. Ptát se mohli na vše, co je zajímá

21. února 2024 20:38 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Blíží se období přijímacích zkoušek a vysoké školy po celé republice se tak otevírají zájemcům o studium. Den otevřených dveří uspořádala i Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.


Proměna Floridy v Ostravě-Porubě je v polovině

Proměna prostranství u kruhového objezdu na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě, kterému místní neřeknou jinak než Florida, je v polovině. Do léta se celý prostor promění v atraktivní místo pro trávení volného času.

V centru Ostravy hořel bytový dům. Roční dítě skončilo v nemocnici

V centru Ostravy museli hasiči evakuovat 11 osob z hořícího bytového domu. Oheň vznikl na chodbě, ale přesnou příčinu určí teprve další vyšetřování.

O tomto víkendu začne demolice mostu na Ratibořské ulici v Opavě. Bude zcela neprůjezdný

V Opavě běží přípravy na demolici mostu na Ratibořské ulici v Opavě-Kateřinkách. Ta by měla začít už tuto sobotu a zcela omezí jak osobní, tak městskou hromadnou dopravu na této frekventované komunikaci.

V Těrlicku-Hradišti budou mít lidé nový přechod se semaforem

Mnohem bezpečněji se budou cítit lidé, kteří přecházejí frekventovanou silnici v Těrlicku-Hradišti. Řidiči v tomto úseku často nedodržují stanovenou padesátku. Obec tam u zastávek u Káňů nechá postavit přechod pro chodce s bezpečnostním osvětlením a semaforem.

Tříkrálová sbírka 2025: Lidé ve Stonavě byli opět štědří

Včera 13:31 | Stonava | Jiří Brzóska | Stonavský expres

Tříkrálová sbírka patří mezi největší dobročinné akce u nás. Ve Stonavě vyrazily skupinky koledníků za dobrodinci první lednový víkend.

Nový Jičín hledá i výjimečný počin roku 2024

Nový Jičín má nová pravidla pro vyhlašování osobností města. Přibyly i některé kategorie. Poprvé tu budou hledat i podnikatel roku a výjimečný počin.

Vedení Ostravy poděkovalo občanům za záchranu života. Oživili muže, kterému se zastavilo srdce

14. ledna 2025 10:27 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Magazín 112

Velké štěstí měl starší muž, kterého přímo na ulici v Ostravě postihla zástava srdce. Během chvíle k němu totiž doběhla hlídka strážníků, ale i několik dalších občanů, kteří ho společně oživovali až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. Zachránci byli oceněni vedením města.

Rekonstrukce mostů ve Svinově omezila dopravu na Rudné ulici. Polanecká je uzavřená úplně

Začalo bourání prvního svinovského mostu nad ulicí Polanecká v Ostravě. Doprava je na Rudné ulici puštěna v jednom směru, ale Polanecká pod mostem je uzavřena. Projekt za celkem 96,5 milionu korun bude dokončen v dubnu 2026.

Regionální knihovna Karviná vystavuje do konce ledna Uloupené umění

14. ledna 2025 16:27 | Karviná | Monika Danková | Karvinský expres

Regionální knihovna Karviná vás zve na výstavu nazvanou “Uloupené umění”. Najdete ji v Karviné-Fryštátě, v oddělení pro mládež a dospělé. Mapuje problematiku výzkumu uměleckých děl, která byla zkonfiskována během 2. světové války.

I v roce 2025 mohou obyvatelé Ostravy-Jihu využít příspěvek Corrency na volnočasové aktivity

14. ledna 2025 14:00 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová | Expres Ostrava-Jih

Projekt Corrency, díky kterému mají obyvatelé Ostravy-Jihu možnost využít příspěvek na volnočasové aktivity, se spouští i v roce 2025. Systém má opět dvě oblasti, zaměřeny na děti a kulturu. Do obou se lidé mohou přihlásit od 20. ledna.

Řidič BMW zapnul ostřikovače a srazil ženu, která přecházela mimo přechod

13. ledna 2025 12:08 | Opava | Jiří Cileček

Mladý řidič BMW srazil v pondělí brzy ráno chodkyni v Opavě. Údajně ji neviděl, protože zrovna zapnul ostřikovače a stěrače. Žena přecházela navíc mimo přechod pro chodce. V ohrožení života byla přepravena do nemocnice.

Opava chce omezit zneužívání sběrných dvorů lidmi odjinud. Začne vydávat odpadové karty

12. ledna 2025 22:57 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Opava vyrazila do boje proti zneužívání sběrných dvorů ve městě. Odpady do nich neoprávněně vozí nejen obyvatelé jiných obcí, ale i podnikatelé. Změnit to má odpadová karta.

Městský útulek pro psy v Opavě čeká rekonstrukce. Po povodních funguje omezeně

11. ledna 2025 20:09 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Městský útulek pro psy v Opavě funguje v omezeném provozu. Podepsaly se na něm zářijové povodně, které zcela zničily venkovní kotce i oplocení a poškodily i samotnou budovu.

Knihovna v Kateřinkách projde modernizací. Po zářijových povodních se stále vysušuje

11. ledna 2025 19:54 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Pobočka Knihovny Petra Bezruče v Opavě-Kateřinkách dostane moderní image i vybavení. Po povodních, které se jí prohnaly, je zcela vyklizená a vysušují se podlahy i zdi.

Opava vyrazila do boje proti zneužívání sběrných dvorů ve městě lidmi odjinud

11. ledna 2025 19:44 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Opava vyrazila do boje proti zneužívání sběrných dvorů ve městě. Odpady do nich neoprávněně vozí nejen obyvatelé jiných obcí, ale i podnikatelé. Změnit to má odpadová karta.

Městský útulek pro psy v Opavě čeká rekonstrukce. Po povodních funguje v omezeném provozu

10. ledna 2025 11:25 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Městský útulek pro psy v Opavě funguje v omezeném provozu. Podepsaly se na něm zářijové povodně, které zcela zničily venkovní kotce i oplocení a poškodily i samotnou budovu.

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr
Vydáno 6. března 2022 14:14, Opava, Jiří Cileček
Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

zdroj foto: Fyzikální ústav v Opavě

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/opavsko/opava/11000030203/ukrajinsti-fyzikove-pomahaji-v-opave-ve-vyzkumu-cervich-der