Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr

Opava |

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Nahlásit chybu


K tématu

Studenti postavili v centru Ostravy první májku. Z akce chtějí udělat tradici

Na Masarykově náměstí v centru Ostravy stojí historicky první májka. Postavili ji tam studenti z vysokých a středních škol, kteří tím zahájili přípravy na majálesové oslavy.

Fakulta veřejných politik SU otevřela dveře zájemcům o studium. Ptát se mohli na vše, co je zajímá

21. února 2024 20:38 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Blíží se období přijímacích zkoušek a vysoké školy po celé republice se tak otevírají zájemcům o studium. Den otevřených dveří uspořádala i Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.

Slam poetry, koncerty, workshopy. Festival Na cestě studentů Slezské univerzity byl plný kulturních zážitků

8. listopadu 2023 15:54 | Opava | Yvona Fajtová

V Opavě se uskutečnil už 17. ročník multižánrového festivalu Na cestě. Vznikl v roce 2007 z iniciativy studentů oboru Kulturní dramaturgie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, kteří jsou zároveň hlavními organizátory.


Ostravské hřbitovy prodlužují provozní dobu. Nezapomeňte si pohlídat své věci

Blíží se památka zesnulých, kdy většina z nás směřuje na hřbitovy, abychom vzpomenuli na své předky. Na toto období se připravují také strážníci, kteří v okolí hřbitovů zesilují hlídky, aby dohlédli na bezpečnost návštěvníků, ale i na dopravu. Lidem pak vzkazují, aby byli opatrní na sebe i své věci. Na území města se nachází celkem 22 veřejných hřbitovů.

Hraniční přechod Závada- Golkowice bude na několik dní kvůli opravě silnice uzavřen

V Petrovicích u Karviné se momentálně opravuje silnice, ze které se řidiči dostanou na spojnici s hraničím přechodem do Polska Závada-Golkowice. Kvůli plánovanému asfaltování po celé šířce komunikace bude muset být na několik dní tento hraniční přechod uzavřen.

Hasiči v Ostravě zachránili mládě jestřába lesního z ochranné sítě

Dnes 19:17 | Ostrava-město | Jiří Cileček

Profesionální hasiči z ostravské stanice Přívoz zasahovali ve čtvrtek dopoledne u záchrany mladého dravce v městské části Michálkovice. Jestřáb lesní se zamotal do ochranné sítě na kurníku pro drůbež. Hasiči dravce zachránili.

Ve Frýdku-Místku bude popovodňová benefiční akce Beskydy pro Jeseníky

Frýdek-Místek podpoří Jesenicko, které se vzpamatovává ze zářijových povodní. V Národním domě byla naplánována unikátní benefice. Organizátoři připravili atmosféru jesenických trhů s tamními prodejci, zajímavé hudební kapely i folklorní scénu s cimbálovou muzikou a dobrým vínem.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava letos zaznamenalo historicky nejúspěšnější sezónu

Dnes 13:05 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

450 tisíc odbavených cestujících za prvních 9 měsíců roku 2024. Pro ostravské letiště jde o rekord. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 45% nárůst. V letošní sezóně nabídlo letiště 31 destinací, z nichž 13 bylo nových, a už od začátku sezóny o ně byl velký zájem. Mezi nejpopulárnější novinky patřila Malaga ve Španělsku, egyptská Marsa Matrouh, tuniská Enfidha, Chania na řeckém ostrově Kréta, Dalamán v Tureku a albánská Tirana.

Začala stavba cyklostezky mezi Frýdkem-Místkem a Palkovicemi

Po dlouhých letech příprav začala stavba cyklostezky mezi Frýdkem-Místkem a Palkovicemi. Ta povede od Olešné a hotová má být do léta příštího roku. Náklady ve výši pod 16 milionů korun budou poměrově hradit obě obce. Velkou část pokryje také dotace.

Zdravotnice z havířovské nemocnice prošly kurzem sebeobrany, nakládačku od nich dostal i ředitel

Hned dva kurzy sebeobrany zaplnily zdravotnice z havířovské nemocnice. Strážníci je učili, jak reagovat na nejrůznější krizové situace. A že to ženy pochopily správně, pocítil na vlastní kůži i ředitel nemocnice.

Slezskoostravské ZŠ se zapojily do projektu proti menstruační chudobě, Škrobálkova je v první řadě

Základní škola Škrobálkova ve Slezské Ostravě je jednou ze čtyř pilotních škol v rámci projektu zaměřeného na menstruační chudobu. Jako jedna z prvních ostravských škol vstoupila do jeho druhé části, která žákyním zprostředkuje volný odběr menstruačních pomůcek.

Nemocnice v Havířově uspořádala již 11. ročník Dne zdraví

Havířovská nemocnice se dlouhodobě věnuje prevenci. Během roku pořádá mnoho různě zaměřených akcí. Tou největší a nejkomplexnější je Den zdraví.

DPO modernizuje zastávky v Ostravě. Nejvíc jich je v obvodu Ostrava-jih

V těchto dnech se dokončuje první fáze modernizace devíti tramvajových zastávek v obvodu. Cílem je jednotný vzhled podle nového městského standardu. DPO navíc aktuálně vypisuje výběrové řízení na zhotovitele modernizace dalších zastávek.

Dětské oddělení SNO dětem zajišťuje komplexní péči

Dětské oddělení SNO zajišťuje komplexní péči dětem od narození do 19 let věku na dvou standardních odděleních, JIP a novorozeneckém oddělení. Má také několik odborných ambulancí a jako novinku připravuje ambulanci endokrinologie.

Domov Bílá Opava vyčíslil škody po povodních. Voda zničila kotelnu, kuchyni i prádelnu

21. října 2024 11:58 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Domov Bílá Opava už vyčíslil škody, které napáchala zářijová povodeň. Částka se vyšplhala na více než 330 milionů korun. Voda zničila kotelnu, kuchyň, prádelnu a také nádvoří u hlavní budovy.

Na most v Ratibořské ulici v Opavě se v listopadou vrátí auta. Mostní provizorium už stojí

20. října 2024 20:01 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Náhradní most přes řeku Opavu už je téměř hotový. Ten stávající, který spojuje centrum Opavy s městskou částí Kateřinky poškodila zářijová povodeň natolik, že ho čeká demolice.

V Opavě je po letech opět vystaven unikátní model města z roku 1983

18. října 2024 11:55 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

V Opavě je po letech opět vystaven unikátní model města. Ten vznikl na počátku 80. let v souvislosti s novým územním plánem a vystavuje se jen při výjimečných příležitostech.

V Opavě už stojí mostní provizorium přes řeku Opavu. Zprovozněno bude začátkem listopadu

17. října 2024 11:36 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Náhradní most přes řeku Opavu už je téměř hotový. Ten stávající, který spojuje centrum Opavy s městskou částí Kateřinky poškodila zářijová povodeň natolik, že ho čeká demolice.

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr
Vydáno 6. března 2022 14:14, Opava, Jiří Cileček
Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

zdroj foto: Fyzikální ústav v Opavě

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/opavsko/opava/11000030203/ukrajinsti-fyzikove-pomahaji-v-opave-ve-vyzkumu-cervich-der