Dennní stacionář Čmeláček kromě denních aktivit pořádá i výlety, víkendové a ozdravné pobyty, letní tábory, ale také letní pobyty v zahraničí. Děti si tady najdou nejen nové kamarády, ale také se naučí spoustu nových věcí.
“Tak tady se nacházíme v herně denního stacionáře, kde mají klienti svou pravidelnou ranní rozcvičku, potom budou mít nějaké vzdělávací aktivity, dají si oběd, který si sami uvaří, protože je úterý a každé úterý vaříme s klienty, odpoledne máme odpolední klid,” říká Andrea Hájková, ředitelka
Ten probíhá v relaxační místnosti u relaxační hudby a jednou týdně tady pořádají muzikoterapii. Po odpočinku následuje vycházka, nebo jiné aktivity, které vymýšlejí asistenti. Momentálně se o klienty starají 3 asistenti a brzy přibudou další.
“Protože nám vzrůstá počet klientů. Máme tady kapacitu 20 klientů, teď máme asi 14 sepsaných nebo možná 16 sepsaných smluv, ještě máme několik míst volných. Není tady každý den každý klient, tak ještě mají možnost další, kteří by se chtěli přihlásit,” dodává Andrea Hájková, ředitelka
Klienti denní stacionář nemusí navštěvovat denně, ale podle toho, co koho zajímá.
“Každý den máme nějakou aktivitu, v pondělí je to bazén, v úterý je to vaření, ve středu chodí do restaurace na oběd, aby si také osvojili návyky stravování ve společnosti, ve čtvrtek máme solnou jeskyni, v pátek je to bowling,” uvádí Andrea Hájková, ředitelka
Na chod Čmeláčku přispívá jak radnice, tak sponzoři. Nezisková organizace se navíc snaží vydělat si například prodejem drobných dárkových předmětů, které klienti vyrábějí. Líbí se tady všem i Petrovi, kterého před 11 lety srazilo auto, když spěchal domů z brigády se sluchátky na uších.
“Mě srazilo auto moji vinou, jak jsem vystoupil z tramvajky, jsem přeskočil zábradlí a srazilo mě auto. A byl jsem 42 dnů v umělém spánku. A jak jsem se dostal z toho umělého spánku, tak jsem neuměl mluvit, číst, psát a vůbec nic jsem neuměl, ani se hýbat. Byl jsem stočený do klubíčka,” vzpomíná Petr, klient Čmeláčku
“Syn má 23 let, postižení má od narození je to středně těžká mentální retardace, bylo to vlivem těžkého porodu, takže proto, byl dlouho kříšen. Do Čmeláčku jsme dojížděli jako do klubové činnosti ze začátku a potom jsem tady začala pracovat,” uvádí Jitka Hanáková, zástupkyně ředitelky
Cílovou skupinou Čmeláčku jsou děti a dospělí s mentálním a kombinovaným postižením a jeho mottem je S námi život žiješ.