Modlitba křížové cesty pod širým nebem se chystá na Velký pátek např. na trase z Komorní Lhotky na vrch Godula v Beskydech, z Místku do Frýdku nebo okolo kostele na Cvilíně. Za tmy vyjde křížová cesta ke kapli sv. Anny v polích za Opavou a nově také v centru Ostravy.
Biskup Martin David povede modlitbu křížové cesty, která vyjde na Velký pátek ve 20 hodin z Husova sadu a cílem bude kostel sv. Václava. „Na pěti místech se zastavíme a budeme se modlit za současný svět, dnešní lidi a jejich problémy. Všechny bolesti této doby chceme dát do souvislosti s křížovou cestou, kterou šel Ježíš před dvěma tisíci lety,“ podotýká za organizátory P. Daniel Vícha a doplňuje, že k modlitbě jsou zváni také křesťané jiných vyznání. Hudebně tuto modlitbu doprovodí schola z farnosti Ostrava-Přívoz.
Význam Velkého pátku přibližuje P. Pavel Moravec, farář z Ostravy-Plesné a vyučující na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. „Velký pátek nás učí, že život není jen o úspěchu a cestě nahoru. Drama Velkého památku ukazuje, že součástí života je i bolest, nespravedlnost, odmítnutí nebo zrada,“ zamýšlí se kněz s tím, že tyto těžkosti do světa čas od času přináší každý člověk. „Není špatné si tuhle pravdu čas od času připomínat, protože žijeme ve světě, kde vlastní selhání a pády vytěsňujeme do nšeho nevědomí, protože se k našemu skvělému sebeobrazu nehodí. Velký pátek nás tak usazuje do reality a nastavuje nám zrcadlo,“ uvažuje kněz a psycholog.
Opravdovým vrcholem velikonočních svátků je ale až slavnost Vzkříšení, kterou křesťané začínají slavit již na Bílou sobotu večer. Na některých místech pokračují účastníci bohoslužeb z kostelní slavnosti k radostnému setkání u společného stolu. Například v Bílovci plánují farníci společné pohoštění hned po večerní mši svaté. Na Ostravici zase v neděli 31. března odpoledne pořádá farnost Velikonoční výstavu vín. „Velikonoční neděle nás potom učí, že navzdory bolesti, nespravedlnosti, odmítnutí nebo zradě je život i krásný a plný dobrých věcí,“ dává to do souvislostí P. Moravec. „Symbolicky by se dalo říci, že zralost znamená v sobě propojovat vlastní Velké pátky i Velikonoční neděle. Velikonoční svátky jsou tak obrazem našeho obyčejného života, který je plný stínů a temnot, ale ve kterém jsou i krásné věci a má smysl si jich všímat a rozvíjet je,“ dodává kněz a akademik.
