V rámci BATCo vznikají návrhy na možná řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí a která by měla přispět k dopravnímu, logistickému, a tím i ekonomickému rozvoji oblastí podél baltsko-jaderského spojení. Jde například o projekt zřízení sítě logistických center a informačních byznys center, dále o návrh založení Nadnárodní podnikatelské aliance a především o dopravní model na ose od Baltského moře k Jadranu, který se skládá z jednotlivých regionálních částí a týká se také Moravskoslezského kraje. Dopravní model poslouží například pro rozhodování o infrastrukturních investicích, které mohou zlepšit dopravní spojení na ose mezi severem a jihem Evropy a pomohou omezit narůstající negativní vliv dopravy na životní prostředí.
Dopravní model je jakýmsi souhrnem informací, které zachycují poptávku po dopravě včetně ekonomických údajů v současnosti i za dalších sedmnáct let. „Na základě sčítání dopravy v roce 2005 a 2010 byla zpracována dopravní studie Moravskoslezského kraje, která mapuje všechny dopravní proudy - železniční, silniční, a to i v nákladní i osobní dopravě v současnosti i s výhledem do roku 2030. Jde o analýzu toho, jak vypadá a jak by se mohla vyvíjet doprava podle současných trendů v dalších letech, a zároveň hledání řešení, jak přesunout část dopravy ze silnic na železnice, což by mělo pozitivní vliv zejména na životní prostředí," vysvětlil Pavel Santarius, který je zodpovědný za realizaci projektu BATCo v České republice.
Ze vstupních analýz například vyplývá, že dojde k značnému nárůstu dopravy, a to až o padesát procent. Podle autorů dopravního modelu je proto nutné dostat dopravu z center měst, čemuž by pomohly obchvaty například Frýdku-Místku, Havířova, Hlučína či modernizace silnice I/11. Především je však nezbytné přesunout část nákladů i osobní přepravy ze silnic na železnice. Je proto potřeba modernizovat řadu železničních tratí, například Ostrava- Frýdek-Místek - Frenštát pod Radhoštěn, dále Český Těšín- Frýdek - Místek či Ostrava- Havířov- Český Těšín, tak aby se snížily cestovní časy, zlepšil se komfort cestování a mohla se zvýšit frekvence vlakových spojů. „Pokud toho dosáhneme, tak například na trase Ostrava-Frýdek - Místek dnes denně jezdí 31 vlaků, po modernizaci trati se jich očekává až 50, stejně tak na trase Havířov - Ostrava se v současnosti pohybuje 40 spojů, po provedených opatřeních by se jejich počet mohl zvýšit až dvojnásobně, na 60 denně," upřesnil Pavel Santarius s tím, že zmírněním nárůstu silniční dopravy, tedy jejím přesunem na železnici, dojde k omezení dalšího znečišťování ovzduší. „Podíl dopravy na znečišťování ovzduší by tak mohl být dokonce nižší," dodal Pavel Santarius.
Stejně jako regionální model dopravy vznikl v rámci projektu BATCo také model dopravy ve vztahu regionu k mezinárodní přepravě osob a nákladů, kde se analyzují zejména dopravní proudy ve směru Ostrava-Vídeň a Ostrava- Katovice a kde se přímo nabízí možnost výstavby vysokorychlostní trati vedoucí přes moravskoslezský region.
Mezinárodní projekt BATCO probíhá od března roku 2010 a EU ho podpoří 3,7 miliony EUR prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE.
Osa Balt-Jadran je páteří středoevropské dopravní sítě, spojuje Baltské a Jaderské moře a
jejich přístavy s vnitrozemskými městy mezi Polskem a Itálií, přičemž prochází devatenácti
regiony pěti zemí Evropy, a je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. V Česku prochází
všemi moravskými kraji a v Moravskoslezském kraji se, pokud jde o dopravní infrastrukturu,
týká především II. železničního koridoru vedoucího od Petrovic u Karviné po Břeclav a
hlavních silničních tahů - dálnice D1 a rychlostní komunikace R48.
