Pokud pomineme základní nevhodné tepelně izolační vlastnosti budov, které vyplývají z platných způsobů navrhování a stavění platné minulé době, pak z hlediska dodržování mikroklimatických podmínek ve třídách je úplná absence mechanických větracích systémů a základem větrání je větrání okny.
Větrání okny však v naprosté většině případů nefunguje vzhledem k tomu, že sklápěcí okna těsně nad parapety způsobují teplotní diskomfort krajních řad lavic u oken, a proto je krajní řady žáků chtějí zavírat. Obecně také většinou platí zákaz otevírání oken o přestávkách (s ohledem na bezpečnost).
Nebudeme-li brát v úvahu energetickou náročnost větrání pomocí oken, kdy teplo vypouštíme bez užitku ven, tak i způsob větrání okny, který je založen na subjektivních pocitech vyučujícího a žáků, je neefektivní neboť lidský činitel nedokáže svými orgány určit kvalitu vzduchu. Z toho vyplývají nepřípustné koncentrace oxidu uhličitého ve třídách, vysoké hladiny odérů (pachů), zvyšující se hladiny relativní vlhkosti ve třídách a vysoká prašnost (aerosolové částice frakce PM10, PM2,5), což je z hlediska zdraví dětí, žáků i učitelů je nepřijatelný stav.
V našich právních předpisech existuje vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, která stanovuje ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. požadavek na množství větraného vzduchu na žáka 20 - 30 m3/hod. Nikde však není dáno, jakým způsobem mají školy zajistit toto minimální množství větraného vzduchu a jak toto zkontrolovat. Navíc při větrání okny je množství větraného vzduchu závislé na činiteli, který člověk nemůže ovlivnit a tím je počasí.
Zejména teplota venkovního vzduchu a rychlost větru. Tyto dvě veličiny spolu s velikostí otevření okna a teplotou vnitřního vzduchu způsobí, že probíhá větrání prostřednictvím okna. Čím je venku chladněji, tím bude rozdíl vnitřní a venkovní teploty větší a tím bude více vyvětráno. Bohužel chladnější vzduch má vliv na žáky u oken.
Pokud nemáme k dispozici rozdíl venkovní a vnitřní teploty (např. v létě, kdy může být v místnosti stejná teplota jako venku) a nefouká vítr, pak se nic okny nevyvětrá, protože chybí hybná síla pro větrání. Tuto skutečnost zná jistě každý. Takže na jedné straně máme rozpor s požadavky bezzubé vyhlášky, na druhé straně máme nekvalitní mikroklima ve školských objektech, mnohdy i s výhradami rodičů k tomuto stavu a obavami o zdraví svých dětí.
Za této situace se zde začíná objevovat chvályhodný požadavek na úspory energií na vytápění všech těchto objektů. Bohužel se však téměř vždy setkáváme se situací, kdy se úspory energií řeší pouze na úrovni výměny oken za kvalitnější z hlediska tepelně izolačních vlastností a z hlediska těsnosti vlastních oken a dále na úrovni zateplení stavební obálky budovy a na kvalitu vnitřního prostředí a efektivní větrání se však zapomíná. Tím se ze stávajících budov sice stávají energeticky úspornější budovy, ale také těsnější budovy. A opět bohužel nikdo nestanovuje a neřeší způsoby větrání a vlastního mikroklima v budovách.
Co je nutno ocenit je, že se zlepšením tepelně izolační obálky dochází ke zlepšení tzv. teplotní mikroklima (povrchová teplota obvodových stěn je vyšší a přispívá k lepšímu teplotnímu pocitu). Bohužel koncentrace CO2, odérů a prachu se zvyšuje. Tak dochází k zajímavému paradoxu, kdy se zlepšením tepelně izolačních vlastností budovy se zhoršuje kvalita vnitřního prostředí.
Byly provedeny tří varianty výpočtů, přičemž varianta č. 1 vycházela z návrhu Energetického auditu z Únoru 2009 vypracovaný Ing. Vladimírem Baginským, varianta č. 2 se zabývala komplexním zateplením obálky budovy a varianta č. 3 se zabývala celkovou rekonstrukcí včetně rekonstrukce podlah na terénu. Navrhovaná opatření v oblasti stavebních úprav byla prováděna tak, aby byly dosaženy u jednotlivých stavebních konstrukcí 2/3 doporučených hodnot součinitelů prostupu tepla, tzn. hodnoty nízkoenergetického standardu a lepší.
Co se týče řízeného větrání s rekuperací tepla, je navržena centrální jednotka na každé patro, která bude zajišťovat výměnu vzduchu v jednotlivých učebnách. V tělocvičně je navržena jednotka pro větrání šaten a hrací plochy. Větrací jednotky s rekuperací tepla byly navrženy pouze u variant č. 2 a č. 3.
Pro realizaci byla zvolena varianta č. 2 se zateplením obálky budovy, kromě rekonstrukce podlah a realizace řízeného větrání. Předpokládá se také s instalací obnovitelného zdroje. Jako obnovitelný zdroj energie bude set teplovodních slunečních kolektorů na ohřev TV umístěn na střeše tělocvičny.
Ke snížení spotřeby elektrické energie je uvažováno s instalací fotovoltaických panelů, k výrobě elektrické energie, ale v současné době je pozastaveno připojování do distribuční sítě. V případě osvětlení se uvažuje s návrhem inteligentního osvětlení.
Výsledkem bude nejen zlepšení vnitřního prostředí, ale také zvýšení povědomí žáků o ekologické výchově. Prostřednictví realizace tohoto záměru bude umožněno žákům Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových studovat ve zdravějším prostředí čímž bude to mít pozitivní vliv na rozvíjení jejích sportovních dovedností a úspěchu při studiu.
Zvýší se ekologické uvědomění mladých lidí, což se opět může pozitivně projevit na energetické bilanci školy. Existují studie, které prokázaly, že zapojením žáků by se mohlo ušetřit nejméně 10 % nákladů na energii.
Žáci budou v pravidelných časových intervalech informovat o vývoji spotřeby energie. Nejlépe se to udělá vizualizací spotřeb a srovnáním s normovanými hodnotami nebo spotřebami jiných škol nebo srovnáním mezi jednotlivými budovami školy. Přitom se žákům musí také ukázat, jak mohou osobně přispět ke zvýšení energetické účinnosti ve škole. Jako srovnávací škola bude vedlejší Gymnázium Volgogradská.
Také se počítá s umístěním informačních tabulí, na kterých budou informace o stavu vnitřního prostředí (koncentrace C02 a hodnoty PM10) v učebnách a o stavu vnitřního prostředí ve vybrané učebně sousedního gymnázia tak, aby studenti mohli moc pozorovat rozdíl mezi vnitřním klimatem SG DEZ a vnitřním klimatem sousedního školského zařízení.
Studentům bude v rámci různých přednášek vysvětlen důraz na větrání v učebnách a možný negativní vliv na jejich lidský organizmus. Nejen studenti, ale i jejich vyučující, tak budou moci říci, že se pohybují v kvalitnějším vnitřním prostředí.
