Začíná se rýsovat trasa kanálu pro plavbu lodí do Ostravy

Zavedení lodní dopravy po řece Odře je zase o něco blíže. Na polské straně už se chystají konkrétní technická opatření a také trasa umělého kanálu, kterým se lodě při cestě do Ostravy vyhnou chráněným meandrům u Bohumína.

Možná už za pár let se budou lidé chodit dívat na nákladní i výletní lodě kotvící v přístavech v Bohumíně nebo ostravských Mariánských Horách. Připravovaná vodní cesta by mohla být prodloužena až do přístavu u letiště v Mošnově.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Jedna z těch variant je přístav na území Ostravy v Mariánských Horách. Studie však obsahuje i variantu prodloužení vodní cesty až na letiště v Mošnově. V takovém případě by Mošnov získal 4. dopravní mód, protože má letiště, železnici, silnici a měl by i přístav.”

Na téma vodní plavby se před několika dny konalo další jednání zástupců Polska a Česka. V současné době jde o vymezení trasy po řece Odře právě v úseku česko-polské hranice.

Umělý kanál pro lodní dopravu by měl vést podél chráněných meandrů po levém břehu řeky Odry na polském území.

Na trase se shodují jak město Bohumín, tak polská obec Křižanovice, a to i s ohledem na protipovodňovou ochranu a další rozvoj území. Polské ministerstvo by mělo po konzultacích s českou stranou rozhodnout o výsledné variantě do konce roku.

Od splavnění Odry si obě strany slibují konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a intermodální logistika ve Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Zástupci české a polské strany se shodli na společném postupu v jednáních o evropském financování projektu.

Jan Sechter, náměstek ministra dopravy: "Jednání v Bohumíně se odehrálo na symbolickém místě. Právě zde v rámci zkušebních plaveb poprvé dopluly nákladní lodě po Odře na naše území. Nachází se zde naše první dálniční spojení s Polskem. Zkapaciťnujeme železniční síť, plánujeme vysokorychlostní tratě. Ale to všechno nestačí s ohledem na budoucí hospodářský vývoj a naplnění cílů ochrany životního prostředí a klimatu, která vyžadují přesun nákladů ze silnic na železniční a vodní dopravu. Slezská aglomerace má přes 5 milionů obyvatel, je zde velký potenciál rozvoje hospodářství, a právě zde v úseku Koźle-Ostrava jednáme s Polskem o realizaci pilotního úseku Oderské vodní cesty. Dnes jsme navštívili přehradu Ratiboř, která bude chránit polská města před velkou vodou z českého území. Ukázalo se, že také v oblasti vodního hospodářství na Odře máme společné zájmy. Štětín byl vždy také českým přístavem, takže se těšíme že Odra bude magistrálou pro nákladní plavbu, ale bude mít význam i pro rekreaci.”

Anna Moskwa, náměstkyně ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby: "Po dnešním jednání mohu konstatovat, že pro Českou republiku je rozvoj plavby stejně tak zásadní jako pro Polsko, z čehož máme velkou radost. Spolupráce s Českem pro nás byla vždy důležitá, ale nyní po řadě jednání pro nás příprava projektu nabírá nové dimenze. Nyní byly provedeny na polské straně konzultace se samosprávami ve věci trasování Oderské vodní cesty a ukazuje se, jak je to vážné téma nejenom z pohledu regionálního, ale také přeshraničního. Na řeku nahlížíme nejenom jako na dopravní cestu, ale také s ohledem na retenci vody, protipovodňovou ochranu, hospodářství, cestovní ruch a vše co řeka přináší. Souhlasím s panem Sechterem, že všechny investice budeme realizovat tak, že budou příznivé pro životní prostředí.”

Lodě už přitom po Odře i Ostravici pluly. V 70. a 80. letech minulého století se konaly zkušební plavby s různým nákladem, včetně ocelářských výrobků nebo nákladních vozidel. V Bohumíně byl kvůli tomu v roce 1975 zřízen malý nákladní přístav. Lodě pak mířily většinou až do přístavu ve Štětíně.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Já se vrátím do roku 2015. V tom roce 2015 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo tehdy iniciátorem vzniku platformy, která se jmenuje Oderské fórum a platforma v podstatě sdružovala jak z polské strany, tak z české strany příznivce řešení prodloužení splavnosti řeky Odry z polského Koźle až na území Moravskoslezského kraje. To se událo před pěti lety. My jsme mezitím realizovali jako sdružení projekt, který se jmenuje Odra OK a cílem toho projektu bylo vytvoření jakési úvodní studie, která by řešila, kudy vlastně ta splavnost povede jak na Polské straně, tak na české straně, jaké bude mít přínosy, jaké bude mít výhody, případně jaká bude mít úskalí. Dneska ta situace je taková, že my chápeme prodloužení slavnosti řeky Odry na území Moravskoslezského kraje jako věc, která by zcela určitě mohla v budoucnu odlehčit zejména silniční dopravě, protože úkol Evropské unie do roku 2030 v podstatě zní, aby se zhruba 30% zbožových toků ze silniční dopravy přesunulo na dopravu vodní a na dopravu železniční. Čili projekt, o kterém hovoříme, by určitě mohl mít významný dopad na ulehčení silniční dopravě, čili význam dopravní, ale ten dopravní význam není jediný. Těch významů by mohlo by samozřejmě daleko více, čili není to jenom to přesunutí zbožových proudů, ale je to velmi významné z pohledu ekologického, protože samozřejmě ta vodní doprava je ekologičtější, ta vodní doprava z pohledu ekonomického je levnější, dalo by se využít tady toho i v oblasti řekněme cestovního a turistického ruchu, ohromný by mohl být význam vodohospodářský ve smyslu regulace vody v krajině. Čili, to jsou všechno přínosy, které by tady ten projekt mohl mít.”

Financování vodní cesty by měly z větší části zajistit evropské peníze.

Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Momentálně se jeví docela zajímavá příležitost, a ta příležitost se jmenuje Aktualizace evropské dopravní sítě TEN-T. Ta se bude v nejbližší době na úrovni EU aktualizovat a myslím si, že pokud ty podklady, které jsme dali dohromady a teď myslím jako Česká republika a Polsko, řádně doložíme, zdůvodníme a komentujeme, tak je tady poměrně velká šance získání prostředků z evropských zdrojů.”

Jan Sechter, náměstek ministra dopravy: “Před týdnem jsem se sešel s náměstkyní polského ministerstva pro vnitrozemské vodní cesty. Myslím, že jsme velmi pokročili v projednávání toho budoucího přeshraničního vodního díla, které propojí Odru od Koźle až do Ostravy, a to tak, aby nám pro ostravsko-katovickou aglomeraci vznikla alternativa používat vodní cestu v tom intraindustriálním rozsahu. Prostě, aby se voda stala dopravní cestou. Přinejmenším do doby, než bude Odra splavná. Projednávali jsme i jednotlivé varianty, které vypracovává na polské straně její ministerstvo a konzultuje je s obcemi a regionální samosprávou a stejně tak na naší straně, kde je ten úsek kratší, tam potřebujeme zejména diskusi s Bohumínem, ale i s Ostravou. Myslím si, že obě strany směřují k nějakým optimálním variantám, které budou i z hlediska hospodářského, životního prostředí, ale i z hlediska občanů.”

---

V Pržně si nechali zanalyzovat odpad z domácností

Hromadou odpadu se probírali výzkumníci, které si do obce pozvalo vedení radnice v Pržně. V pytlech přivezených od rodinných domů i rekreačních chalup našli velké množství odpadu, který by měl být vytříděný pro další využití.

Obyvatelé Pržna a také tamní chalupáři, mají ještě co zlepšovat. Alespoň, co se třídění odpadu týká. Přes postupné zvyšování podílu tříděného odpadu nechávají lidé vyvážet na skládku stále velmi mnoho odpadu, který tam nepatří. Radnice si nechala vypracovat studii, na jejímž základě bude systém nakládání s odpady upravovat.

Robin Liška, člen technického týmu: “V rámci studie provádíme fyzickou analýzu odpadu a ta spočívá v tom, že si náhodně svezeme zhruba 25 popelnic různě z obce. Ty popelnice následně vysypeme na stůl a roztřídíme podle složek, které se dají v pořádku ještě vytřídit. Hledáme to z toho důvodu, abychom mohli potom panu starostovi a všem občanům Pržna jako výsledek studie ukázat, jaký je potenciál ještě třídění a když vyhazují odpad do černých popelnic, tak v kolik by se ho ještě dalo v pohodě vytřídit.”

Obec Pržno je v kraji první, která si nechala takovou analýzu provést.

Robin Liška, člen technického týmu: “Nejvíc je vždycky v těch popelnicích samozřejmě bioodpadu, následuje plast, papír, sklo. To jsou ty komodity, které se dají třídit úplně jednoduše a po obci máte hustou síť nádob, kde máte možnost tyto odpady třídit a odkládat.”

Cena za odpad vyvezený na skládky se bude zvyšovat. V zájmu obcí a obyvatel by mělo být snižování množství takového odpadu. Současně je nutné suroviny třídit kvalitně.

Michal Koňař, poradce pro ekologii: “Největší problém je určitě v druhotných surovinách, pokud se tam nachází nějaký materiál, který tam být nemá, to znamená bio v papíru, nebo moc plastu v papíru a podobně. To už je potom problém na koncových zařízeních a podobně.”

Protože analyzované pytle s odpadem jsou označeny, chce si starosta s lidmi, kteří odpad netřídí, promluvit.

---

Krypta by se mohla trvale zpřístupnit veřejnosti

270 let už leží v kryptě pod bazilikou ve Frýdku ostatky utonulých poutníků. Stejně tak jsou zde pochováni kněží a dokonce sem byly umístěny ostatky bývalých majitelů frýdeckého panství. Město nyní spolu s farností pracuje na projektu zpřístupnění této unikátní krypty veřejnosti.

Centrální krypta pod poutním chrámem Navštívení Panny Marie skrývá doslova hrobové tajemství. K vidění jsou tady mumie a kosti desítek lidí. Zajímavostí jsou například poutníci z Tovačova na Hané, kteří se utopili v rozvodněné řece Ostravici při svém návratu z pouti k Panně Marii Frýdecké.

David Pindur, historik: "Podle písemných záznamů se jich tehdy 7. května roku 1750 utopilo celkem 7. Jejich těla měla být vytažena z Ostravice až v Paskově. A protože zemřeli při návratu z pouti do Frýdku, tak jejich těla byla údajně pohřbena přímo v této kryptě."

Kromě nich jsou zde pochováni také kněží, kteří působili na tomto mariánském poutním místě v 18. století.

David Pindur, historik: "Asi nejvýznamnějším z nich je páter František Valchař, frýdecký rodák, který byl prvním správcem, administrátorem tohoto chrámu, zemřel v roce 1765. V této kryptě se oficiálně přestalo pohřbívat v 80. letech 18. století, kdy císař Josef II vydal zákaz o pohřbívání v kostelech."

Hlavní vchod do krypty, který se nacházel uprostřed chrámu byl zazděn a až do 20. století sem nebyl oficiálně přístup. V roce 1955 pak proběhla velká rekonstrukce a krypta byla uvedena do současného stavu.

David Pindur, historik: "Frýdecký rodák, letos zesnulý pan Josef Lang tehdy zhotovil několik takovýchto lunetových obrazů, které ozdobily tento prostor a které zpodobňují významné okamžiky z dějin frýdeckého poutního místa."

Ve stejném roce sem byly přemístěny také ostatky šlechtického rodu Pražmů z Bílkova, bývalých majitelů frýdeckého panství, které se nacházely v jiné kryptě pod kaplí svatého Kříže.

David Pindur, historik: "Tam se tehdy dostala podzemní voda, ta krypta byla zaplavena, takže ty jejich kosterní ostatky nebo pozůstatky byly přeneseny do této krypty do speciální vitríny, kde se nachází dodnes."

Město spolu s místní farností aktuálně pracuje na tom, aby se tyto výjimečné prostory otevřely veřejnosti.

Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Město Frýdek-Místek má ve svém programovém prohlášení jeden z bodů, který je právě zpřístupnění krypty tady v bazilice minor ve Frýdku. Bazilika jakožto kulturní památka je opravdu významnou památkou města Frýdku-Místku a bylo by dobré, aby krypta byla otevřena i pro návštěvníky v pravidelných časových intervalech."

Doposud byla krypta otevřená jen při jednorázových významných akcích jako je například Noc kostelů.

Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V minulém volebním období jsme farnosti přispěli právě částkou 400 tisíc k průzkumu krypty. Nyní vedeme různé debaty o tom, zda město Frýdek-Místek přispěje i na architektonickou studii, která se v tuto chvíli provádí."

V lednu příštího roku by mohl být celý projekt, obsahující obnovu účinného větracího systému, krypty, podlah, klenby, osvětlení i čištění ostatků, posunut na další úroveň prováděcí dokumentace.

---