Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Odchovna v Krásné zachraňuje ohroženého tetřeva hlušce
  • Důl Darkov by mohl sloužit jako gravitační elektrárna
  • Nad Bruntálem roste nová lipová alej
  • Odstartoval 14. ročník soutěže Regionální potravina
  • V OZO se učí děti jak správně třídit odpad, Vladimíra KArasová, mluvčí OZO Ostrava s. r. o.

Startuje další díl Ekomagazínu a my jsme rádi, že jste si nás naladili, dobrý den. Tentokrát pro vás máme pel mel témat, uvidíte reportáž o záchraně tetřevů, dozvíte se, jak pokračuje projekt budování prvního velkého gravitačního úložiště energie na světě v bývalém Dole Darkov a v závěrečném rozhovoru s Vladimírou Karasovou se dozvíte, jak společnost učí děti třídit odpad.

Nad Bruntálem roste nová lipová alej

Na vítězství bruntálské aleje na Uhlířský vrch v anketě Alej roku 2022 navazuje další zajímavý projekt. Je jím výsadba více než půlkilometrové aleje při výjezdu z města směrem na Rýmařov. Na sázení stromů podílely děti ze všech bruntálských škol i dobrovolníci.

Malí a střední producenti a farmáři se mohou ucházet o značku Regionální potravina, která je zárukou kvality, čerstvosti a poctivosti. Ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Do soutěže se do konce června mohou hlásit malí a střední výrobci potravin, tedy firmy s maximálně 250 zaměstnanci.

Petra Rybárová, projektová manažerka: „Město Bruntál získalo na tuto akci a tento projekt dotaci ze Státního fondu životního prostředí 250 tisíc. Povolalo 5 základních škol, všechny přijaly nabídku a všechny přišly pomoci vysadit stromy s tím, že v sobotu je možnost pro veřejnost také dát ruku k dílu.“


O osudu rizikových vlků budou rozhodovat krajské štáby

Obyvatelé obcí na Jablunkovsku žijí už několik let v obavách, že jejich domácí zvířata nebo dokonce je samotné napadnou vlci. Protože je vlk chráněný, vydalo ministerstvo životního prostředí nařízení, podle kterého se v každém kraji zřizuje štáb s pravomocemi rozhodnout o osudu vlka. Chovatele ovcí o novém nařízení osobně přímo na pastvině v Bystřici v květnu informoval ministr životního prostředí Petr Hladík.

Roman Wróbel (BEZPP), starosta Bystřice: “Ta zkušenost je hrůzostrašná. Samosprávy dlouhodobě upozorňují na to, že když vlk strhne ovci, kozu v zahradách kolem lidských obydlí, tak se nám to jeví, že to je krajně nestandardní.”

Nové nařízení neznamená, že se vždy bude hned rozhodovat o odstřelu vlka. Nejdříve se bude jeho chování pozorovat, případně bude vybaven sledovacím zařízením, aby se zjistilo, kudy se pohybuje. Odstřel přichází v úvahu až ve chvíli, kdy bude nepochybné, že jde o nebezpečného jedince.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Tento pohotovostní štáb při nestandardním chování konkrétního vlka zasedne a bude situaci řešit operativním charakterem.”

Chovatelé ovcí mezitím posilují zabezpečení svých stád. Budují elektrické ohradníky a využívají pastevecké psy.

Roman Cieslar, předseda Svazu chovatelů ovcí a koz pro ČR: “Tato zvířata se nezavírají nikdy, ony se rodí a žijí v tom velkém areálu, který je rozdělený pracovními plůtky.

Na Jablunkovsku se šíří informace, že jedna vlčí smečka byla vystřílena. Poslední útok na ovci je však z toho úterý.

Odchovna v Krásné zachraňuje ohroženého tetřeva hlušce

Když budou mít turisté v Beskydech velké štěstí, na několika místech mohou spatřit tetřeva hlušce. Protože původní populace téměř vyhynula, pustily se Lesy ČR do umělého odchovu tetřevů. Do volné přírody bylo v posledních pěti letech vypuštěno přes 70 jedinců.

Odchovna tetřevů se nachází v obci Krásná v údolí mezi Lysou horou a Travným. Právě na Travném je lokalita, kam byl před časem zcela omezen vstup turistů. Tetřev je totiž velmi plachý.

Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřeva hlušce, Lesy ČR: “Výrazným krokem bylo i to, že se v roce 2020 uzavřel vrchol Travného, takže v současné době tam nevede žádná turistická trasa a naopak bych chtěla jako v tomhle tom veřejnosti velmi poděkovat, že to respektuje. V podstatě ta hora byla ponechána tetřevům.”

Zahlédnout tetřeva v přírodě je mimořádná událost. Naopak odchovna nabízí unikátní možnost, jak si tetřevy prohlédnou zblízka a navíc získat odborný výklad.

Anketa: “Odchov je fajn, protože tetřevů je hrozně málo v České republice, to je třeba 1000 jedinců ani ne, takže je fajn, aby tady byl ten biotop a byla tady ta zvířata.”

Anketa: “My tady jsme s kamarádem dva bývalí skauti původem z Třince a okolí a jsme s tou přírodou tak nějak spjatí, takže se nám to moc líbí, že se můžeme podívat na tetřevy, jak se vrací zpátky do přírody.”

Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřeva hlušce, Lesy ČR: “Původně tady ten tetřev byl přirozeně v hojném počtu, ovšem během posledních asi 100 let rapidně jeho počty poklesly a vlastně v podstatě tady byl takový malinký zbytek už neživotaschopné populace. A na základě toho Lesy ČR započaly tu iniciativu, začaly ty tetřevy chovat a podporovat. TOHLE PRYČ: Nezbytnou součástí toho našeho programu je i to, že vlastně hospodaříme ve prospěch tetřeva, to znamená nejenom, že je chováme a vypouštíme do přírody, ale zároveň v lese hospodaříme tak, aby to tetřevovi po vypuštění vyhovovalo.”

Cílem odchovny je dále navyšovat počty tetřevů vypouštěných do volné přírody.

Důl Darkov by mohl sloužit jako gravitační elektrárna

Státní podnik DIAMO společně s britským partnerem spolupracují na ověření možnosti vybudovat první velké gravitační úložiště energie na světě v jámě Dolu Darkov, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Projekt přijel podpořit britský velvyslanec, který také sfáral do dolu.

REPKA: Princip projektu výroby elektrické energie v šachtě bývalého černouhelného dolu je podobný vodní přečerpávací elektrárně. V době energetické špičky se do kilometr hluboké důlní jámy spustí několik tun vážící závaží. Generátor dokáže elektřinu vyrábět téměř okamžitě. V době, kdy je energie v síti dostatek, je závaží vytaženo zpátky na povrch.

Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV státního podniku DIAMO: “V současné době se nacházíme v časovém režimu přípravy veškeré dokumentace ze strany Gravitricity, technického provedení, realizace a ekonomického vyhodnocení této části potencionální možnosti zásoby energie, která by tady mohla vzniknout.”

Přímo do dolu se podíval také britský velvyslanec.

Matt Field, velvyslanec Velké Británie v ČR: “Je to příležitost pro Českou republiku mít pilotní projekt pro obnovitelné zdroje. Když vezmeme důl, který už se nebude používat a přeměníme ho na velkou baterii. Samozřejmě očekáváme výzvy, v legislativě i technických záležitostech, ale já osobně mám v tento projekt velkou víru, protože cítím, že je tady vůle na obou stranách i ze strany Českého báňského úřadu."

Důlní elektrárna totiž bude muset splňovat přísné báňské předpisy.

Lukáš Adámek, zástupce Gravitricity: “Ta jáma jako taková, je využitelná pro účely Gravitricity. Klíčovým problémem je legislativa, se kterou se musíme v úzké spolupráci s Diamem nějakým způsobem vypořádat. To znamená, že důl zůstane dolem, bude muset splňovat všechny báňské předpisy, ale zařízení provozované v tomto dole bude nedůlní. To znamená, že se bude týkat jiné legislativy. Ta kombinace je unikátní a s to se snažíme vyřešit. Důl je vhodný pro gravitaci a český projekt je pro Gravitricity prioritou.”

Zda se elektrárna bude v Dole Darkov skutečně testovat, by mělo být jasné do konce června. Konečné rozhodnutí by měl báňský úřad vydat v průběhu září.

Odstartoval 14. ročník soutěže Regionální potravina

Malí a střední producenti a farmáři se mohou ucházet o značku Regionální potravina, která je zárukou kvality, čerstvosti a poctivosti. Ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Do soutěže se do konce června mohou hlásit malí a střední výrobci potravin, tedy firmy s maximálně 250 zaměstnanci.

V OZO se učí děti jak správně třídit odpad, Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s. r. o.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Společnost OZO Ostrava už dvacet let vzdělává děti a prostřednictvím svých programů je nechává nahlédnout do tajů odpadového hospodářství. Další podrobnosti už mluvčí společnosti Vladimíra Karasová. Dobrý den, vítejte u nás. Paní Karasová, 20 let, to je dlouhá doba. Dalo by se spočítat, kolik asi dětí se od vás v OZO dozvědělo kam s odpadem?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Nemusíte říkat asi, my to máme spočítané. Je to něco přes 125 tisíc. Takže si myslím, že je to hodně, ale není to úplně pravda, že je to 125 tisíc osob, protože ty děti se k nám za svou školní docházku někdy vrátí i vícekrát. Školy si totiž zvykly na to, že ty programy nabízíme a vědí, že je máme odstupňované podle věku. Takže každý program je určený jiné věkové skupině a je fajn, když děti opravdu přijdou víckrát a ty vědomosti se jim trošku rozšíří a upevní.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak ty vyučovací hodiny u vás vypadají?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Většinou v běžný školní den se u nás proškolí buď jedna skupina anebo dokonce dvě za sebou. Ty programy trvají zhruba od dvou do dvou a půl hodin podle toho, jak je velká skupina dětí nebo jak dobře reagují. Ty programy pro menší děti jsou takové hravější. Snažíme se děti vtáhnout, aby si něco vyzkoušely, aby si ten odpad trošku osahali, aby rozeznali jednotlivé materiály a věděli, co vlastně k čemu patří. A učíme je hlavně třídit. U těch starších dětí, tam už je to trošku víc naučné, takže je to trochu víc informací co se do nich snažíme nasypat. I tam se snažíme o nějakou interaktivitu, vždy to má nějaký úkol, který musí splnit a hlavně u těch starších se zaměřujeme i na téma, jak odpadu předcházet.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou máte zpětnou vazbu, ať už od škol nebo od dětí, jak reagují na ty programy a jestli vůbec zapracovávají ty informace do svého běžného života?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Ta zpětná vazba se získává dost těžko, protože k nám ty děti přivedou školy, učitelé, takže většinou tu zpětnou vazbu jsou možná schopni zjistit oni, ale tu a tam se k nám nějaká dostane. Dokonce jsem se setkala s tím, že nějaká maminka říkala, že příště zakáže svému dítěti účastnit se akcí v OZO, protože potom je strašně chytrá a doma je poučuje.

Eleonora Orlíková, TV Polar: A přísně hlídá, kam s odpadem, že? Ale na druhou stranu to je super.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: To je super. S tím jsme do toho před těmi dvaceti lety šli, že přes ty děti trošičku vzděláváme i rodiče.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátku jsme řekli, že už dvacet let vzděláváte děti různých věkových kategorií v oboru odpadového hospodářství. Jak tu dvacítku oslavíte?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: My už jsme ji oslavili, protože to proběhlo už v březnu. Takže škola, která přišla přesně v den, kdy to bylo 20 let od první vzdělávací akce, dostala takové sladké překvapení. Nechali jsme pro ně udělat pěkný popelnicový dort. Ale hlavně jsme si říkali, že bychom to chtěli oslavit i s těmi ostatními a tak trošičku si udělat, jak jste říkala, tu zpětnou vazbu, jestli se opravdu něco za těch dvacet let děti naučily. A tak jsme pro školy v naší svozové oblasti, které k nám chodí na vzdělávací programy, vyhlásili takovou kreativní soutěž. Schválně neříkám výtvarnou, protože se nejedná jenom o malování, ale i o trošku jiné úkoly. Je pravda, že ti malí hlavně kreslí nebo malují, jak vypadají popelnice, jak se třídí. Ale u těch starších už jsme chtěli, aby tu kreativitu trošku rozvinuli i do nějakých třeba 3D kreativních děl, anebo aby nám natočili video, protože to si myslíme, že dneska děti umí.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je to soutěž, tak se očekává, že ta soutěž bude uzavřená a nejlepší budou třeba ohodnoceni. Je to tak?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Je to tak. Přemýšleli jsme, čím bychom mohli udělat radost. Nakonec jsme se rozhodli pro takové zážitkové odměny. Takže pro mladší školní věk to bude výlet do zoologické zahrady, pro ty starší do trampolínového centra a pro středoškoláky na laser game. Já myslím, že pokud se to povede, tak by se jim mohla ta odměna líbit, ke konci školního roku by si mohli ještě užít.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu a to je sedmý ročník tematických výzev Zelená pro Ostravu. Pojďme našim divákům říct alespoň v nějakém obecném rámci, o co jde.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Tematické výzvy, jak říkáte, jsme vyhlašovali už posedmé a je to taková naše snaha usměrnit naši podporu regionu nějakým směrem. Asi to zná každá firma, že se na ně obrací spousta žadatelů, ať už ze sociální, kulturní, sportovní sféry a chtějí podpořit své akce a chtějí, aby jim ta firma nějakým způsobem pomohla tu akci zorganizovat. Abychom si v tom množství žádostí udělali trošku pořádek, tak jsme se rozhodli, že bychom to chtěli udělat naopak, že my vyhlásíme, co chceme podpořit a kam ty penízky teda zacílíme. Jsme rádi, že stejně jako vloni i letos můžeme podpořit devět pěkných projektů.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Je už to posedmé. Zmiňte některé projekty, které jste podpořili, ať diváci mají představu, co vlastně díky vám a těm žadatelům vzniklo v Ostravě.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: No, kdybych měla vzpomenout třeba na ten loňský ročník, tak například tady v Mariánských Horách, kde dnes natáčíme, se vysazovali kytičkové záhony na asi dvanácti nebo patnácti místech dokonce i ve Vítkovicích. Krásná květinová výsadba před radnicí nebo třeba ještě teď se dokončuje Plesenský park. Kde se v areálu bývalého koupaliště, kde už byl jenom mokřad, se dělá prostor kam budou lidi rádi chodit na procházky a trávit svůj volný čas. Ale kdybych sáhla víc do minulosti, tak ne vždy jsme podporovali jenom výsadbu zeleně. Měli jsme tam i takové projekty, které se věnovaly nějakému kreativnímu využívání odpadů. Mně se třeba osobně moc líbily mozaikové lavičky, které vznikly u Hospice svatého Lukáše, které také využívaly nějaké odpadní materiály, a přitom jsou z nich moc krásné skoro až sochařské objekty. Byly to také projekty, které se nějakým způsobem věnovaly využívání odpadů. Tam se třeba zapojili studenti Vysoké školy báňské s nějakým využíváním materiálu ze starých mobilů apod. Takže v minulosti ty projekty byly různorodé. Dneska už se zaměřujeme na tu zeleň, protože právě veřejná sbírka, která vznikla v Reuse centru, je věnována na výsadbu zeleně.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě něco říct o Reuse centru, které už jsme tady několikrát zmínili. Letos bude slavit třetí narozeniny. Mě by zajímalo, jestli lidé častěji chodí odevzdávat ty nepotřebné věci, které se pak objeví v Reuse z centru, anebo naopak chodí nakupovat.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Během loňského roku začalo chodit tolik lidí nakupovat, že jsme měli trošku strach, abychom měli vůbec co nabízet. Ale myslím si, že strach mít nemusíme, protože ono to opravdu je tak půl napůl. Jsou lidé, kteří mají přebytek věcí a rádi se jich zbaví takovým způsobem, aby ještě někomu mohli sloužit, protože se většinou jedná o věci funkční a zachovalé. A zase jsou lidé, kteří jsou v nějaké trošku sociálně špatné situaci a opravdu si v tom Reuse centru můžou vybavit skoro celý byt, protože je tam všechno od nábytku přes nádobí až po dětské hračky, sportovní potřeby apod. Takže se nedá říct ani jaká položka nejvíc frčí nebo kdo nejvíc chodí. Je to tak půl na půl a my jsme moc rádi, že chodí opravdu čím dál víc lidí. A v loňském roce to Reuse centrum vygenerovalo přes milion korun, který teď právě můžeme věnovat na ty ozeleňovací projekty.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji za něj.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Taky děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
16. května 2023, 17:40

Startuje další díl Ekomagazínu a my jsme rádi, že jste si nás naladili, dobrý den. Tentokrát pro vás máme pel mel témat, uvidíte reportáž o záchraně tetřevů, dozvíte se, jak pokračuje projekt budování prvního velkého gravitačního úložiště energie na světě v bývalém Dole Darkov a v závěrečném rozhovoru s Vladimírou Karasovou se dozvíte, jak společnost učí děti třídit odpad.

Nad Bruntálem roste nová lipová alej

Na vítězství bruntálské aleje na Uhlířský vrch v anketě Alej roku 2022 navazuje další zajímavý projekt. Je jím výsadba více než půlkilometrové aleje při výjezdu z města směrem na Rýmařov. Na sázení stromů podílely děti ze všech bruntálských škol i dobrovolníci.

Malí a střední producenti a farmáři se mohou ucházet o značku Regionální potravina, která je zárukou kvality, čerstvosti a poctivosti. Ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Do soutěže se do konce června mohou hlásit malí a střední výrobci potravin, tedy firmy s maximálně 250 zaměstnanci.

Petra Rybárová, projektová manažerka: „Město Bruntál získalo na tuto akci a tento projekt dotaci ze Státního fondu životního prostředí 250 tisíc. Povolalo 5 základních škol, všechny přijaly nabídku a všechny přišly pomoci vysadit stromy s tím, že v sobotu je možnost pro veřejnost také dát ruku k dílu.“


O osudu rizikových vlků budou rozhodovat krajské štáby

Obyvatelé obcí na Jablunkovsku žijí už několik let v obavách, že jejich domácí zvířata nebo dokonce je samotné napadnou vlci. Protože je vlk chráněný, vydalo ministerstvo životního prostředí nařízení, podle kterého se v každém kraji zřizuje štáb s pravomocemi rozhodnout o osudu vlka. Chovatele ovcí o novém nařízení osobně přímo na pastvině v Bystřici v květnu informoval ministr životního prostředí Petr Hladík.

Roman Wróbel (BEZPP), starosta Bystřice: “Ta zkušenost je hrůzostrašná. Samosprávy dlouhodobě upozorňují na to, že když vlk strhne ovci, kozu v zahradách kolem lidských obydlí, tak se nám to jeví, že to je krajně nestandardní.”

Nové nařízení neznamená, že se vždy bude hned rozhodovat o odstřelu vlka. Nejdříve se bude jeho chování pozorovat, případně bude vybaven sledovacím zařízením, aby se zjistilo, kudy se pohybuje. Odstřel přichází v úvahu až ve chvíli, kdy bude nepochybné, že jde o nebezpečného jedince.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Tento pohotovostní štáb při nestandardním chování konkrétního vlka zasedne a bude situaci řešit operativním charakterem.”

Chovatelé ovcí mezitím posilují zabezpečení svých stád. Budují elektrické ohradníky a využívají pastevecké psy.

Roman Cieslar, předseda Svazu chovatelů ovcí a koz pro ČR: “Tato zvířata se nezavírají nikdy, ony se rodí a žijí v tom velkém areálu, který je rozdělený pracovními plůtky.

Na Jablunkovsku se šíří informace, že jedna vlčí smečka byla vystřílena. Poslední útok na ovci je však z toho úterý.

Odchovna v Krásné zachraňuje ohroženého tetřeva hlušce

Když budou mít turisté v Beskydech velké štěstí, na několika místech mohou spatřit tetřeva hlušce. Protože původní populace téměř vyhynula, pustily se Lesy ČR do umělého odchovu tetřevů. Do volné přírody bylo v posledních pěti letech vypuštěno přes 70 jedinců.

Odchovna tetřevů se nachází v obci Krásná v údolí mezi Lysou horou a Travným. Právě na Travném je lokalita, kam byl před časem zcela omezen vstup turistů. Tetřev je totiž velmi plachý.

Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřeva hlušce, Lesy ČR: “Výrazným krokem bylo i to, že se v roce 2020 uzavřel vrchol Travného, takže v současné době tam nevede žádná turistická trasa a naopak bych chtěla jako v tomhle tom veřejnosti velmi poděkovat, že to respektuje. V podstatě ta hora byla ponechána tetřevům.”

Zahlédnout tetřeva v přírodě je mimořádná událost. Naopak odchovna nabízí unikátní možnost, jak si tetřevy prohlédnou zblízka a navíc získat odborný výklad.

Anketa: “Odchov je fajn, protože tetřevů je hrozně málo v České republice, to je třeba 1000 jedinců ani ne, takže je fajn, aby tady byl ten biotop a byla tady ta zvířata.”

Anketa: “My tady jsme s kamarádem dva bývalí skauti původem z Třince a okolí a jsme s tou přírodou tak nějak spjatí, takže se nám to moc líbí, že se můžeme podívat na tetřevy, jak se vrací zpátky do přírody.”

Adéla Jonáková, pracovnice odchovny tetřeva hlušce, Lesy ČR: “Původně tady ten tetřev byl přirozeně v hojném počtu, ovšem během posledních asi 100 let rapidně jeho počty poklesly a vlastně v podstatě tady byl takový malinký zbytek už neživotaschopné populace. A na základě toho Lesy ČR započaly tu iniciativu, začaly ty tetřevy chovat a podporovat. TOHLE PRYČ: Nezbytnou součástí toho našeho programu je i to, že vlastně hospodaříme ve prospěch tetřeva, to znamená nejenom, že je chováme a vypouštíme do přírody, ale zároveň v lese hospodaříme tak, aby to tetřevovi po vypuštění vyhovovalo.”

Cílem odchovny je dále navyšovat počty tetřevů vypouštěných do volné přírody.

Důl Darkov by mohl sloužit jako gravitační elektrárna

Státní podnik DIAMO společně s britským partnerem spolupracují na ověření možnosti vybudovat první velké gravitační úložiště energie na světě v jámě Dolu Darkov, kde skončila těžba uhlí před dvěma roky. Projekt přijel podpořit britský velvyslanec, který také sfáral do dolu.

REPKA: Princip projektu výroby elektrické energie v šachtě bývalého černouhelného dolu je podobný vodní přečerpávací elektrárně. V době energetické špičky se do kilometr hluboké důlní jámy spustí několik tun vážící závaží. Generátor dokáže elektřinu vyrábět téměř okamžitě. V době, kdy je energie v síti dostatek, je závaží vytaženo zpátky na povrch.

Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV státního podniku DIAMO: “V současné době se nacházíme v časovém režimu přípravy veškeré dokumentace ze strany Gravitricity, technického provedení, realizace a ekonomického vyhodnocení této části potencionální možnosti zásoby energie, která by tady mohla vzniknout.”

Přímo do dolu se podíval také britský velvyslanec.

Matt Field, velvyslanec Velké Británie v ČR: “Je to příležitost pro Českou republiku mít pilotní projekt pro obnovitelné zdroje. Když vezmeme důl, který už se nebude používat a přeměníme ho na velkou baterii. Samozřejmě očekáváme výzvy, v legislativě i technických záležitostech, ale já osobně mám v tento projekt velkou víru, protože cítím, že je tady vůle na obou stranách i ze strany Českého báňského úřadu."

Důlní elektrárna totiž bude muset splňovat přísné báňské předpisy.

Lukáš Adámek, zástupce Gravitricity: “Ta jáma jako taková, je využitelná pro účely Gravitricity. Klíčovým problémem je legislativa, se kterou se musíme v úzké spolupráci s Diamem nějakým způsobem vypořádat. To znamená, že důl zůstane dolem, bude muset splňovat všechny báňské předpisy, ale zařízení provozované v tomto dole bude nedůlní. To znamená, že se bude týkat jiné legislativy. Ta kombinace je unikátní a s to se snažíme vyřešit. Důl je vhodný pro gravitaci a český projekt je pro Gravitricity prioritou.”

Zda se elektrárna bude v Dole Darkov skutečně testovat, by mělo být jasné do konce června. Konečné rozhodnutí by měl báňský úřad vydat v průběhu září.

Odstartoval 14. ročník soutěže Regionální potravina

Malí a střední producenti a farmáři se mohou ucházet o značku Regionální potravina, která je zárukou kvality, čerstvosti a poctivosti. Ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Do soutěže se do konce června mohou hlásit malí a střední výrobci potravin, tedy firmy s maximálně 250 zaměstnanci.

V OZO se učí děti jak správně třídit odpad, Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s. r. o.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Společnost OZO Ostrava už dvacet let vzdělává děti a prostřednictvím svých programů je nechává nahlédnout do tajů odpadového hospodářství. Další podrobnosti už mluvčí společnosti Vladimíra Karasová. Dobrý den, vítejte u nás. Paní Karasová, 20 let, to je dlouhá doba. Dalo by se spočítat, kolik asi dětí se od vás v OZO dozvědělo kam s odpadem?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Nemusíte říkat asi, my to máme spočítané. Je to něco přes 125 tisíc. Takže si myslím, že je to hodně, ale není to úplně pravda, že je to 125 tisíc osob, protože ty děti se k nám za svou školní docházku někdy vrátí i vícekrát. Školy si totiž zvykly na to, že ty programy nabízíme a vědí, že je máme odstupňované podle věku. Takže každý program je určený jiné věkové skupině a je fajn, když děti opravdu přijdou víckrát a ty vědomosti se jim trošku rozšíří a upevní.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak ty vyučovací hodiny u vás vypadají?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Většinou v běžný školní den se u nás proškolí buď jedna skupina anebo dokonce dvě za sebou. Ty programy trvají zhruba od dvou do dvou a půl hodin podle toho, jak je velká skupina dětí nebo jak dobře reagují. Ty programy pro menší děti jsou takové hravější. Snažíme se děti vtáhnout, aby si něco vyzkoušely, aby si ten odpad trošku osahali, aby rozeznali jednotlivé materiály a věděli, co vlastně k čemu patří. A učíme je hlavně třídit. U těch starších dětí, tam už je to trošku víc naučné, takže je to trochu víc informací co se do nich snažíme nasypat. I tam se snažíme o nějakou interaktivitu, vždy to má nějaký úkol, který musí splnit a hlavně u těch starších se zaměřujeme i na téma, jak odpadu předcházet.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou máte zpětnou vazbu, ať už od škol nebo od dětí, jak reagují na ty programy a jestli vůbec zapracovávají ty informace do svého běžného života?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Ta zpětná vazba se získává dost těžko, protože k nám ty děti přivedou školy, učitelé, takže většinou tu zpětnou vazbu jsou možná schopni zjistit oni, ale tu a tam se k nám nějaká dostane. Dokonce jsem se setkala s tím, že nějaká maminka říkala, že příště zakáže svému dítěti účastnit se akcí v OZO, protože potom je strašně chytrá a doma je poučuje.

Eleonora Orlíková, TV Polar: A přísně hlídá, kam s odpadem, že? Ale na druhou stranu to je super.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: To je super. S tím jsme do toho před těmi dvaceti lety šli, že přes ty děti trošičku vzděláváme i rodiče.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátku jsme řekli, že už dvacet let vzděláváte děti různých věkových kategorií v oboru odpadového hospodářství. Jak tu dvacítku oslavíte?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: My už jsme ji oslavili, protože to proběhlo už v březnu. Takže škola, která přišla přesně v den, kdy to bylo 20 let od první vzdělávací akce, dostala takové sladké překvapení. Nechali jsme pro ně udělat pěkný popelnicový dort. Ale hlavně jsme si říkali, že bychom to chtěli oslavit i s těmi ostatními a tak trošičku si udělat, jak jste říkala, tu zpětnou vazbu, jestli se opravdu něco za těch dvacet let děti naučily. A tak jsme pro školy v naší svozové oblasti, které k nám chodí na vzdělávací programy, vyhlásili takovou kreativní soutěž. Schválně neříkám výtvarnou, protože se nejedná jenom o malování, ale i o trošku jiné úkoly. Je pravda, že ti malí hlavně kreslí nebo malují, jak vypadají popelnice, jak se třídí. Ale u těch starších už jsme chtěli, aby tu kreativitu trošku rozvinuli i do nějakých třeba 3D kreativních děl, anebo aby nám natočili video, protože to si myslíme, že dneska děti umí.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je to soutěž, tak se očekává, že ta soutěž bude uzavřená a nejlepší budou třeba ohodnoceni. Je to tak?

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Je to tak. Přemýšleli jsme, čím bychom mohli udělat radost. Nakonec jsme se rozhodli pro takové zážitkové odměny. Takže pro mladší školní věk to bude výlet do zoologické zahrady, pro ty starší do trampolínového centra a pro středoškoláky na laser game. Já myslím, že pokud se to povede, tak by se jim mohla ta odměna líbit, ke konci školního roku by si mohli ještě užít.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu a to je sedmý ročník tematických výzev Zelená pro Ostravu. Pojďme našim divákům říct alespoň v nějakém obecném rámci, o co jde.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Tematické výzvy, jak říkáte, jsme vyhlašovali už posedmé a je to taková naše snaha usměrnit naši podporu regionu nějakým směrem. Asi to zná každá firma, že se na ně obrací spousta žadatelů, ať už ze sociální, kulturní, sportovní sféry a chtějí podpořit své akce a chtějí, aby jim ta firma nějakým způsobem pomohla tu akci zorganizovat. Abychom si v tom množství žádostí udělali trošku pořádek, tak jsme se rozhodli, že bychom to chtěli udělat naopak, že my vyhlásíme, co chceme podpořit a kam ty penízky teda zacílíme. Jsme rádi, že stejně jako vloni i letos můžeme podpořit devět pěkných projektů.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Je už to posedmé. Zmiňte některé projekty, které jste podpořili, ať diváci mají představu, co vlastně díky vám a těm žadatelům vzniklo v Ostravě.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: No, kdybych měla vzpomenout třeba na ten loňský ročník, tak například tady v Mariánských Horách, kde dnes natáčíme, se vysazovali kytičkové záhony na asi dvanácti nebo patnácti místech dokonce i ve Vítkovicích. Krásná květinová výsadba před radnicí nebo třeba ještě teď se dokončuje Plesenský park. Kde se v areálu bývalého koupaliště, kde už byl jenom mokřad, se dělá prostor kam budou lidi rádi chodit na procházky a trávit svůj volný čas. Ale kdybych sáhla víc do minulosti, tak ne vždy jsme podporovali jenom výsadbu zeleně. Měli jsme tam i takové projekty, které se věnovaly nějakému kreativnímu využívání odpadů. Mně se třeba osobně moc líbily mozaikové lavičky, které vznikly u Hospice svatého Lukáše, které také využívaly nějaké odpadní materiály, a přitom jsou z nich moc krásné skoro až sochařské objekty. Byly to také projekty, které se nějakým způsobem věnovaly využívání odpadů. Tam se třeba zapojili studenti Vysoké školy báňské s nějakým využíváním materiálu ze starých mobilů apod. Takže v minulosti ty projekty byly různorodé. Dneska už se zaměřujeme na tu zeleň, protože právě veřejná sbírka, která vznikla v Reuse centru, je věnována na výsadbu zeleně.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme ještě něco říct o Reuse centru, které už jsme tady několikrát zmínili. Letos bude slavit třetí narozeniny. Mě by zajímalo, jestli lidé častěji chodí odevzdávat ty nepotřebné věci, které se pak objeví v Reuse z centru, anebo naopak chodí nakupovat.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Během loňského roku začalo chodit tolik lidí nakupovat, že jsme měli trošku strach, abychom měli vůbec co nabízet. Ale myslím si, že strach mít nemusíme, protože ono to opravdu je tak půl napůl. Jsou lidé, kteří mají přebytek věcí a rádi se jich zbaví takovým způsobem, aby ještě někomu mohli sloužit, protože se většinou jedná o věci funkční a zachovalé. A zase jsou lidé, kteří jsou v nějaké trošku sociálně špatné situaci a opravdu si v tom Reuse centru můžou vybavit skoro celý byt, protože je tam všechno od nábytku přes nádobí až po dětské hračky, sportovní potřeby apod. Takže se nedá říct ani jaká položka nejvíc frčí nebo kdo nejvíc chodí. Je to tak půl na půl a my jsme moc rádi, že chodí opravdu čím dál víc lidí. A v loňském roce to Reuse centrum vygenerovalo přes milion korun, který teď právě můžeme věnovat na ty ozeleňovací projekty.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji za něj.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava s.r.o.: Taky děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-16-05-2023-17-40