Tématem mobilní radnice v Havířova byla bezpečnost

Vedení Havířova pravidelně diskutuje s občany v různých částech města v rámci mobilní radnice. Jelikož je duben, tématem byla tentokrát bezpečnost.

Je, či není Havířov bezpečným městem? Jak to lidé vnímají, co by případně chtěli zlepšit? A na co se chce radnice více zaměřit.? To byla hlavní témata pro mobilní radnici, kdy vedení města úřaduje přímo v ulicích.

anketa: "Bezpečnost? Já bydlím na Podlesí a já si nemohu stěžovat. Naštěstí jsem neměla žádnou špatnou zkušenost. Policistů vidím dost.”

anketa: "Nedávno se stalo, že žhář zapálil popelnice na Šumbarku a shořelo auto člověka, který s tím neměl nic společného. Bohužel policie toto odložila a zklamalo mě, že to nedopadlo tak, jak bych očekával, že pachatel bude odhalen.”

Cítíte se v Havířově bezpečně, nebo, co byste uvítal?

anketa: “No pro větší bezpečnost chodím se psem, protože se mi stalo kolikrát, že jsem měl nějaké problémy. Jako mohlo by být bezpečněji.”

Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: “Máme tady samozřejmě problémy s bezdomovectvím, záškoláctvím, objevují se také nové typy porušování zákona z pohledu kyberbezpečnosti, a to je nový aspekt, co tu nebylo. Nicméně, Havířov jako takový, má bezpečnost jako jednu ze svých hlavních priorit. My bychom rádi v následujícím období udělali záležitost, a to bezpečnost zejména ve školách proti vlivu nežádoucích osob, abychom ochránili mladé a nemohoucí. A samozřejmě nejen do škol, ale také by se jednalo o domovy seniorů a i úřad je místem, kde dochází k různým excesům a na tom chceme zapracovat.”

Se týče počtu strážníků, tak ten je z pohledu města dostačující.

Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: "Já osobně se rád s nimi podílím na tom, že s nimi jezdím na noční služby. Na tom, že se s nimi bavím, kde vidím ten Havířov jejich pohledem a snažím se to udělat tak, aby oni měli veškeré dostupné prostředky k práci a samozřejmě, abychom to nastavili tak, aby i oni měli tu službu lehčí.”

Zazněla i otázka, jak reagovat v nenadálých situacích.

anketa: "Když jsou ty sirény zkušební, co se bude dít, když to bude doopravdy? Nikde není nic napsané, odpověď neznám.”

Veškeré důležité informace radnice sděluje na webu, sociálních sítích i přes aplikaci Munipolis.

Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířova: “Samozřejmě máme další možnosti, které můžeme udělat, a to i prostřednictvím hlášení na autech městské policie, které mohou projíždět tou danou oblastí a mohou ohlašovat stav ohrožení, nebezpečí, čehokoliv. Máme k dispozici sirény, které samozřejmě, vím o tom, že v zastavěných zónách jsou problematické a jde jim někdy špatně rozumět, ale je to jedna z možností. Hasičský sbor má k dispozici hromadné rozesílání SMS.”

Město přivítalo spolupráci s hasiči i při cvičení u věžových domů, které ukázalo, že musí skončit blokování míst pro IZS. Na základě toho byla zřízena odtahová služba.

---

Nábor dárců kostní dřeně se konal i v Havířově

Příběh malé nemocné Madlen spustil mezi veřejnosti velkou solidaritu. Lidé napříč českou republikou se chtějí stát dárci kostní dřeně. Do náborové akce se zapojila i havířovská nemocnice.

Šance, že budu zrovna já vhodným dárcem, je sice malá. Ale, co když ano? Tak tuto větu měli v hlavě lidé, kteří se přišli zapsat do registru dárců kostní dřeně do havířovské nemocnice. Pomoc chtějí nejen malé Madlen, jejíž příběh spustil obrovskou solidaritu, ale i dalším takto těžce nemocným lidem.

anketa: “Já si myslím, že je to fajn, že chce tolik lidí pomoci té malé Madlence i pro nějaké budoucí, kterým to bude užitečné a jsem ráda, že jsme šly.”

Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “My jsme byli moc rádi, že nás havířovská nemocnice oslovila, protože jsme tady s náborem ještě nikdy nebyli a zájem je obrovský. My jsme byli včera třeba v Třinci, v Kopřivnici a je to neuvěřitelné ty počty lidí, kteří vstupují do registru.”

Dárcům byl odebrán vzorek z úst, kdy se nejdříve zjistí transplantační znaky. Shoda s nemocným musí být stoprocentní.

anketa: "Vzhledem k tomu, že je tak malá šance, že takto může někdo darovat, tak bych toho využil a byl bych rád, že můžu pomoci.”

anketa: "Kdyby mi zavolali a zjistila bych, že jsem vhodným dárcem, tak bych byla ráda, že mohu pomoci a byla by to čest."

Xenie Mráčková, spolupracovnice Českého národního registru dárců dřeně: “Vy, když se zapíšete do registru, tak ta šance, že půjdete darovat, je menší než jedno procento. Statisticky jde totiž darovat až každý 120 zapsaný. Takže na 99% se s tím zapsaným asi neuvidíme, ale proto tady nejsme. Jsme tady kvůli té malé naději, protože naopak ten zaregistrovaný člověk může být na celém světě jediný, kdo má s tím nemocným člověkem shodu a zachrání ho tím, že mu dá své krvetvorné buňky.”

Registry jsou celosvětově propojené a je v nich zhruba 43 milionů lidí. V Česku se do náboru nových dárců zapsalo už více než 16 tisíc dobrovolníků.

---

Školáci se v knihovně zapojili do již 23. ročníku Ekolympiády

Ekolympiáda je oblíbená soutěž, kterou každoročně pořádá městská knihovna. V letošním ročníku byly jednotlivé disciplíny zaměřeny na přírodu v Havířově.

Celkem 16 tříčlenných družstev z druhého stupně základních škol se zapojilo do již 23. ročníku Ekolympiády, kterou zastřešuje městská knihovna.

Martina Urbančíková, vedoucí pobočky J. Seiferta: “Máme tady 7 disciplín a je to letos zaměřeno na přírodu v Havířově. Takže budou poznávat různé rostliny, budou se bavit o stromech, které tady v Havířově rostou, budou i sázet rostliny kvůli opylovačům, že si to vyzkouší děti a nejdříve také bude test o nejchytřejšího jednotlivce. Děti by si měly odnést nějaké povědomí o tom, co se dělá pro ekologii v Havířově, máme tam i otázku, co se vám v Havířově líbí. Mapu, kde budou dávat děti špendlíky a i otázky, co by chtěli v Havířově zlepšit.”

anketa: "Naše příroda je hodně krásná, hodně krásných rostlin tady je, ale někde je i hodně nečistot a mohlo by se více uklízet, třídit a více napomáhat naší přírodě.”

anketa: "Jak je park u Bílého domu, tak asi tam to trochu vyčistit. Je tam hodně bezdomovců a trochu to ubližuje té přírodě, bych řekl.”

anketa: “Je to dobré, že je to tady v té knihovně, o které jsem nevěděla, že tady je. A zatím se mi to líbí, ta stanoviště jsou dobře vymyšlená a jsou tady i věci, které jsme se učili ve škole, takže na ně víme odpověď. Například stromy, poznávání kytek, ptáků i to sázení jsme také dělali ve škole.”

anketa: “Ta soutěž nám hodně dá, hodně informací o přírodě. Jedno stanoviště se nám podařilo splnit celé, ze druhého máme jen jeden bod..”

anketa: “Dozvěděli jsme se, jak se tady jmenují ty kytky, to jsme nevěděli a myslím, že to je dobré dělat takto ty soutěže. Že se nemusíme učit.”

Jak si stojíme třeba tady v MSK, nebo tady u nás?

anketa: “Já si myslím, že dobře až na ty železárny v Třinci a v Ostravě, ale já myslím, že dobré, že se dost třídí odpad. Tam, kde bydlím já, tak je dost přírody, tak jsem rád.”

Soutěž se musela dobře připravit a knihovna je ráda, že na organizaci nebyla sama.

Martina Urbančíková, vedoucí pobočky J. Seiferta: "Já bych chtěla moc poděkovat také sdružením, která nám pomohla. Jsou to ESK Havířov, kteří nám zapůjčili prostor, MAP, Life Coala a jako dobrovolníci jsou žáci ze Střední školy Prostřední Suchá.”

---