Je čas na ekologii na Polaru, dobrý den u televizních obrazovek. Ostrava má v plánu koupit od soukromého vlastníka haldu Ema. Kopec uvnitř ještě stále hoří a proto je zpřístupněn pouze omezeně. Vedení města by ale v budoucnu chtělo využít turistický potenciál tohoto místa a více jej zpřístupnit návštěvníkům
Ostrava chce koupit haldu Ema. Měla by se stát turistickým cílem
Město Ostrava vykoupí pozemky haldy Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí i když je na ni omezen vstup. Pozemky o rozloze přes 300 tisíc metrů čtverečních získá od společnosti Asental. Zaplatí za ně přes pět milionů korun.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: "Nakonec jsme se rozhodli, že to vykoupíme, protože se opravdu obáváme, že když to nevykoupíme my, mohli by to vykoupit po malých částech spekulanti."
Halda uvnitř ještě stále hoří, ale podle odborníků je už stabilní, takže je na ni povolen vstup po vyznačené stezce. To ale bohužel lidé příliš nedodržují. O bezpečnost haldy pečuje státní podnik Diamo."
Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo, Ostrava: "Pro nás se nic nemění. My budeme pořád správcem a pořád to musíme kontrolovat a zajistit tam bezpečnost."
Město by chtělo haldu zpřístupnit lidem ještě více, ovšem za dodržení pravidel, která musí schválit báňský úřad.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: "Nějaká elementární míra bezpečnosti je tam třeba. Musíme v té věci spolupracovat se státním podnikem Diamo, který je vlastně správcem toho prostoru. Obecně se ale o to chceme lépe starat a jedná se o strategické vlastnictví právě s ohledem na budoucí revitalizaci celého toho údolí. Chceme to zatraktivnit pro turisty, ale i lépe čistit a udržovat."
Halda Ema je s 315 metry třetím nejvyšším místem v Ostravě. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 334 metrů je pak v Krásném Poli u hřbitova. Na vrchol haldy vede žlutá turistická trasa buď ze Slezskoostravského hradu, nebo od Mostu Miloše Sýkory.
Ostravská Černá louka se promění na městský park
Černou louku v centru Ostravy čeká postupná proměna. Mělo by se z ní stát místo, které láká k odpočinku a pobytu. Tedy městský park po obvodu lemovaný stavbami, které se musí dostavět.
Rostoucí atraktivita centra Ostravy a přetíženost Komenského sadů, zvyšují tlak na vznik nových městských parků. Na jeden z nich by se měla proměnit Černá louka.
Pavel Řihák, architekt, MAPPA: “Týká se to území od řeky až po historické jádro. Řekněme od vily Terezy a Farské zahrady až po tramvajovou trať. Změnit by se toho mělo hodně. Měly by se scelit všechny zelené plochy do jedné louky, která bude obklopena prstencem staveb ve veřejném prostranství. Ta louka, která nebude obsahovat zpevněné plochy, tak by měla mít asi čtvrtinu celého území.”
V rámci nových staveb, které by měly u Černé louky vzniknout, bude například tady na tomto místě napůl zastřešené tržiště. V okolí Divadla loutek by pak mohl vzniknout bytový dům nebo konferenční sál.
Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Vlastně vznikne takové zelené propojení v té první fázi až na hrad. Čekají nás tady nové ulice, nové obytné domy, nové velké, významné zelené plochy. Takže opravdu, když jsem viděl ten projekt, tak jsem velmi natěšený.”
Mezi jednotlivými budovami vzniknou nová veřejná prostranství a také nová dětská hřiště.
obyvatel Ostravy: :Myslím, že bylo potřeba to opravit . Myslím, že jsou nějaké plány, viděl jsem i vizualizace, ale je to hudba budoucnosti.”
Doprava z nábřeží řeky Ostravice by se měla odklonit na plánovanou ulici Nová Pivovarská a oblast Černé louky se tak posune směrem k řece. Prioritou je vyřešit parkování, které je teď roztříštěno po celém území Černé louky.
Přírodní stezka Kotvice zve k procházkám
Rodiče s dětmi se ve Studénce mohli vydat na Podzimní stezku, která vedla k rybníku Kotvice. Po cestě plnili nenáročné úkoly, ale především si mohli užít procházku přírodní rezervací.
Stezka byla připravena v sobotu od 10 hodin, zájemci si ji mohli projít kdykoliv do čtyř odpoledne. Rodiče s malými dětmi potřebovali na její zdolání asi hodinu, starším dětem stačila asi polovina času - mnozí si z ní odnesli i další zážitky.
účastníci akce:
“Šla jsem to asi půl hodiny.”
“Viděli jsme i hodně hřibů, veverky, kačeny a labutě.”
Podzimní stezku, díky tomu, že vedla známou přírodní rezervací vyhlášenou množstvím rybníků, protnuli i dospělí jedinci, třeba skupinu turistů z Bohumína.
Přírodní rezervace Kotvice byla vyhlášena v roce 1970 nejprve pro oblast stejnojmenného rybníka Kotvice, v roce 2014 byla rozšířena o oblast Nového rybníka, je ve správě Chráněné krajinné oblasti Poodří.
Rysí a vlčí hlídky mapují šelmy v Beskydech: Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky mapování šelem se každý rok získává velké množství informací o šelmách. Vědci tak mají k dispozici řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech. Díky propojení s výzkumem v zahraničí se zjistilo, že například populace v Beskydech a Javorníka pochází z Karpat. Další podrobnosti k mapování šelem se dozvíte už za chvíli od Michala Bojdy, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech. Dobrý den.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si nejdřív říct, pane Bojdo, něco o těch Vlčích hlídkách. Rysí a Vlčí hlídky měli před nedávnem školení nových dobrovolníků. Je vůbec o to dobrovolčení zájem?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: O tuto akci je každoročně poměrně velký zájem. Pořádáme celkem pět takových školení. Teďka o uplynulém víkendu proběhl první v Krušných horách, ale třeba i v listopadu budou dvě školení tady na moravskoslovenském pomezí. Jedno v Beskydech, druhé v Javorníkách. Většinou se vždy účastní kolem třiceti nových zájemců o mapování velkých šelem v každém tom školení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdybychom u těch lidí zůstali, máte nějaké speciální požadavky na to, jak ti lidé ne mají vypadat, ale jaký mají mít třeba vztah k přírodě nebo jak mají vlastně fungovat?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Většinou se na to školení přihlásí ti lidé, kteří opravdu mají ten vztah k přírodě, takže jsou to studenti třeba vysokých škol, ale jsou to třeba i turisté ve vyšším věku, kteří chodí po těch horách a uvědomili si, že při těch svých výletech si mohou všímat právě třeba i těch pobytových znaků velkých šelem a mají zájem se do tohoto zapojit. Takže to spektrum těch účastníků je různorodé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno se na těch školeních, která pro ně pořádáte, dozví?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Lidé se dozví spousty informací nejenom o životě velkých šelem, ale také jak se takové velké šelmy stopují, jak se vyhledávají pobytové znaky, mezi které nepatří teda jenom ty stopy, ale je to třeba trus nebo zbytky kořisti. Poté se mohou zapojit do dalších akcí, které probíhají v zimním období. Hlavně v zimním období, většinou každý víkend, kdy se vyráží do terénu už teda v menším počtu lidí a sleduje se ten výskyt šelem na celém tom moravskoslovenském pomezí, když se budeme bavit tady o té východní Moravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, jak to samotné mapování šelem probíhá.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Vzhledem k tomu, že ti vlci, rysové a medvědi žijí na velkém území, je důležité opravdu prochodit ty hory na úseku mnoha desítek kilometrů. Proto je dobré, že právě ti dobrovolníci nám pomáhají s tímto a při těch pochůzkách hledají většinou během toho víkendu různé pobytové znaky, které potom zapisují, zaznamenávají. V případě nálezů, například trusu, se odebírají vzorky, které se využívají na potravní analýzy, anebo se zjišťuje DNA těch jednotlivých jedinců. Takže má to potom i takový hlubší význam. Nejenom to, že se najde nějaká stopa toho vlka, rysa nebo medvěda, ale můžeme na základě těch získaných dat zjistit spousty dalších zajímavých informací.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten sběr dat potom probíhá jak? Oni si to nějak zapisují, tady jsme našli stopu...
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Ano, všechno se ukládá do centrální nálezové databáze, kterou má Agentura ochrany přírody a krajiny. Také tady ty odebrané vzorky se odesílají na univerzity, ať už na Mendelovu univerzitu v Brně, kde se provádí potravní analýza. To znamená, zjišťuje se, čím se tady ty velké šelmy živí, jakou kořist upřednostňují. Anebo v případě genetických vzorků se odesílají ty vzorky na Zemědělskou univerzitu v Praze, kde se zjišťuje další informace v podstatě o struktuře té vlčí populace, která se tady u nás pohybuje. Jestli teda ti vlci, kteří sem přechází, jsou z karpatské populace, případně z té nížinné populace ze severu Evropy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč je to tak důležité vědět, z které oblasti se tady u nás ti vlci pohybují?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Česká republika v podstatě představuje takovou křižovatku těch různých populací. Objevují se tady vlci nejenom z toho Německa a Polska, potom z Karpat, ale bylo zjištěno na základě těch genetických analýz, že se tady dostávají vlci dokonce i z Alp. Je to důležité právě pro zachování průchodnosti krajiny, protože všechny tyto data jsou využívané v ochraně nejenom velkých šelem. Ale všeobecně velkých savců v ČR. Dalších takový rozměr tady toho zkoumání těch zvířat ve volné přírodě je, že máme informace, kde třeba ty velké šelmy přechází v různé komunikace, silnice a je to důležité pro zachování toho genetického toku. Poté se s těmi informacemi pracuje například při rekonstrukci stávajících komunikací anebo při výstavbě nových, aby zůstaly zachovány tady tyto, jak my tomu říkáme, migrační koridory nejenom pro velké savce, tedy pro velké šelmy, ale všeobecně pro zvěř, aby mohla migrovat z jedné části do druhé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si ještě říct, kolik tady v Beskydech a Javorníkách žije vlků, rysů a medvědů.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Je to těžké takto říct, protože žádné zvířata a hlavně ani ty velké šelmy nerespektují státní hranice. Ten vlk, medvěd, rys neví, jestli je zrovna na moravské straně Beskyd anebo na slovenské. Ale zhruba kdybych to měl tak shrnout, každoročně zaznamenáváme zhruba 12 dospělých rysů. Tyto údaje máme zjištěné na základě fotomonitoringu. To znamená, využití fotopasti v terénu, kdy můžeme jednotlivé rysi navzájem odlišit podle charakteristické kresby kožichu. U těch vlků registrujeme zhruba čtyři vlčí smečky, které se tady pohybují. Jedna je ve Slezských Beskydech, dvě v podstatě v Moravskoslezských Beskydech a ta čtvrtá na hranicích se Slovenskem. V Javorníkách a u medvěda je to takové, dalo by se říct nejjednodušší, v tuto chvíli zaznamenáváme pohyb medvěda pouze v Javorníkách na moravskoslovenském pomezí v počtu jednoho až dvou jedinců.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme se na chvíli zastavit u těch vlčích smeček, protože s těmi mívají chovatelé ovcí potíže. Co byste jim poradil, aby nedocházelo k tomu, že vlci napadají ovčí stáda? Anebo vypíchněte ten rozdíl, jak se chovali dříve ovce a jak dnes?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Dříve v dobách, kdy ještě tady samozřejmě ty šelmy byly v dávné historii, lidé ty svoje stáda zahánějí do nějakých košárů. Využívalo se hodně pasteveckých psů, to můžeme vidět pořád ještě třeba když pojedeme se podívat někde dál na východ v tom karpatského oblouku, například v Rumunsku, kde velké šelmy nebyly nikdy vyhubeny, takže takto se tam hospodaří. Tady jsme si na přítomnost velkých šelem odvykli, protože tady dlouhá desetiletí v podstatě více než sto let nebyli. Takže ovce poté se tady pásly v podstatě volně. Dneska je důležité přizpůsobit se nějakým způsobem té nastalé situaci, která teďka je. To znamená, že ti vlci se do té naší krajiny vrací. Nejdůležitější je opravdu dbát na to zabezpečení, pořídit si pokud možno vyšší ohradníky, alespoň těch sto dvacet centimetrů, jak udává standard na ochranu ovcí před útoky vlků. Je možné také využít pastevecké psy. Samozřejmě to už záleží na každém chovateli, která z těch možností opatření mu bude vyhovovat. Co je důležité zmínit, byla možnost získat i dotaci na zabezpečení těch stád, ať už z Operačního programu životního prostředí, anebo tady přímo v Moravskoslezském kraji tuto dotaci vypsal kraj. Další dotace by měly být v dohledné době, takže je třeba i tady toho využít. Naše organizace se právě snaží pomáhat i těm chovatelům s vyřízením těchto dotací, protože chápeme, že ne pro všechny, kteří v tom nejsou úplně zběhlí, chovají ty ovce spíše jako svůj koníček, tak nejsou zběhlý úplně ve vyřizování těchto formalit. Takže snažíme se i tímto způsobem chovatelům v Beskydech pomoct.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Bojdo, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky. A s vámi se loučím diváci.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Děkuju za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Je čas na ekologii na Polaru, dobrý den u televizních obrazovek. Ostrava má v plánu koupit od soukromého vlastníka haldu Ema. Kopec uvnitř ještě stále hoří a proto je zpřístupněn pouze omezeně. Vedení města by ale v budoucnu chtělo využít turistický potenciál tohoto místa a více jej zpřístupnit návštěvníkům
Ostrava chce koupit haldu Ema. Měla by se stát turistickým cílem
Město Ostrava vykoupí pozemky haldy Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí i když je na ni omezen vstup. Pozemky o rozloze přes 300 tisíc metrů čtverečních získá od společnosti Asental. Zaplatí za ně přes pět milionů korun.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: "Nakonec jsme se rozhodli, že to vykoupíme, protože se opravdu obáváme, že když to nevykoupíme my, mohli by to vykoupit po malých částech spekulanti."
Halda uvnitř ještě stále hoří, ale podle odborníků je už stabilní, takže je na ni povolen vstup po vyznačené stezce. To ale bohužel lidé příliš nedodržují. O bezpečnost haldy pečuje státní podnik Diamo."
Jana Dronská, mluvčí státního podniku Diamo, Ostrava: "Pro nás se nic nemění. My budeme pořád správcem a pořád to musíme kontrolovat a zajistit tam bezpečnost."
Město by chtělo haldu zpřístupnit lidem ještě více, ovšem za dodržení pravidel, která musí schválit báňský úřad.
Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: "Nějaká elementární míra bezpečnosti je tam třeba. Musíme v té věci spolupracovat se státním podnikem Diamo, který je vlastně správcem toho prostoru. Obecně se ale o to chceme lépe starat a jedná se o strategické vlastnictví právě s ohledem na budoucí revitalizaci celého toho údolí. Chceme to zatraktivnit pro turisty, ale i lépe čistit a udržovat."
Halda Ema je s 315 metry třetím nejvyšším místem v Ostravě. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 334 metrů je pak v Krásném Poli u hřbitova. Na vrchol haldy vede žlutá turistická trasa buď ze Slezskoostravského hradu, nebo od Mostu Miloše Sýkory.
Ostravská Černá louka se promění na městský park
Černou louku v centru Ostravy čeká postupná proměna. Mělo by se z ní stát místo, které láká k odpočinku a pobytu. Tedy městský park po obvodu lemovaný stavbami, které se musí dostavět.
Rostoucí atraktivita centra Ostravy a přetíženost Komenského sadů, zvyšují tlak na vznik nových městských parků. Na jeden z nich by se měla proměnit Černá louka.
Pavel Řihák, architekt, MAPPA: “Týká se to území od řeky až po historické jádro. Řekněme od vily Terezy a Farské zahrady až po tramvajovou trať. Změnit by se toho mělo hodně. Měly by se scelit všechny zelené plochy do jedné louky, která bude obklopena prstencem staveb ve veřejném prostranství. Ta louka, která nebude obsahovat zpevněné plochy, tak by měla mít asi čtvrtinu celého území.”
V rámci nových staveb, které by měly u Černé louky vzniknout, bude například tady na tomto místě napůl zastřešené tržiště. V okolí Divadla loutek by pak mohl vzniknout bytový dům nebo konferenční sál.
Petr Veselka (ANO), starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Vlastně vznikne takové zelené propojení v té první fázi až na hrad. Čekají nás tady nové ulice, nové obytné domy, nové velké, významné zelené plochy. Takže opravdu, když jsem viděl ten projekt, tak jsem velmi natěšený.”
Mezi jednotlivými budovami vzniknou nová veřejná prostranství a také nová dětská hřiště.
obyvatel Ostravy: :Myslím, že bylo potřeba to opravit . Myslím, že jsou nějaké plány, viděl jsem i vizualizace, ale je to hudba budoucnosti.”
Doprava z nábřeží řeky Ostravice by se měla odklonit na plánovanou ulici Nová Pivovarská a oblast Černé louky se tak posune směrem k řece. Prioritou je vyřešit parkování, které je teď roztříštěno po celém území Černé louky.
Přírodní stezka Kotvice zve k procházkám
Rodiče s dětmi se ve Studénce mohli vydat na Podzimní stezku, která vedla k rybníku Kotvice. Po cestě plnili nenáročné úkoly, ale především si mohli užít procházku přírodní rezervací.
Stezka byla připravena v sobotu od 10 hodin, zájemci si ji mohli projít kdykoliv do čtyř odpoledne. Rodiče s malými dětmi potřebovali na její zdolání asi hodinu, starším dětem stačila asi polovina času - mnozí si z ní odnesli i další zážitky.
účastníci akce:
“Šla jsem to asi půl hodiny.”
“Viděli jsme i hodně hřibů, veverky, kačeny a labutě.”
Podzimní stezku, díky tomu, že vedla známou přírodní rezervací vyhlášenou množstvím rybníků, protnuli i dospělí jedinci, třeba skupinu turistů z Bohumína.
Přírodní rezervace Kotvice byla vyhlášena v roce 1970 nejprve pro oblast stejnojmenného rybníka Kotvice, v roce 2014 byla rozšířena o oblast Nového rybníka, je ve správě Chráněné krajinné oblasti Poodří.
Rysí a vlčí hlídky mapují šelmy v Beskydech: Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky mapování šelem se každý rok získává velké množství informací o šelmách. Vědci tak mají k dispozici řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech. Díky propojení s výzkumem v zahraničí se zjistilo, že například populace v Beskydech a Javorníka pochází z Karpat. Další podrobnosti k mapování šelem se dozvíte už za chvíli od Michala Bojdy, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech. Dobrý den.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si nejdřív říct, pane Bojdo, něco o těch Vlčích hlídkách. Rysí a Vlčí hlídky měli před nedávnem školení nových dobrovolníků. Je vůbec o to dobrovolčení zájem?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: O tuto akci je každoročně poměrně velký zájem. Pořádáme celkem pět takových školení. Teďka o uplynulém víkendu proběhl první v Krušných horách, ale třeba i v listopadu budou dvě školení tady na moravskoslovenském pomezí. Jedno v Beskydech, druhé v Javorníkách. Většinou se vždy účastní kolem třiceti nových zájemců o mapování velkých šelem v každém tom školení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdybychom u těch lidí zůstali, máte nějaké speciální požadavky na to, jak ti lidé ne mají vypadat, ale jaký mají mít třeba vztah k přírodě nebo jak mají vlastně fungovat?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Většinou se na to školení přihlásí ti lidé, kteří opravdu mají ten vztah k přírodě, takže jsou to studenti třeba vysokých škol, ale jsou to třeba i turisté ve vyšším věku, kteří chodí po těch horách a uvědomili si, že při těch svých výletech si mohou všímat právě třeba i těch pobytových znaků velkých šelem a mají zájem se do tohoto zapojit. Takže to spektrum těch účastníků je různorodé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno se na těch školeních, která pro ně pořádáte, dozví?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Lidé se dozví spousty informací nejenom o životě velkých šelem, ale také jak se takové velké šelmy stopují, jak se vyhledávají pobytové znaky, mezi které nepatří teda jenom ty stopy, ale je to třeba trus nebo zbytky kořisti. Poté se mohou zapojit do dalších akcí, které probíhají v zimním období. Hlavně v zimním období, většinou každý víkend, kdy se vyráží do terénu už teda v menším počtu lidí a sleduje se ten výskyt šelem na celém tom moravskoslovenském pomezí, když se budeme bavit tady o té východní Moravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, jak to samotné mapování šelem probíhá.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Vzhledem k tomu, že ti vlci, rysové a medvědi žijí na velkém území, je důležité opravdu prochodit ty hory na úseku mnoha desítek kilometrů. Proto je dobré, že právě ti dobrovolníci nám pomáhají s tímto a při těch pochůzkách hledají většinou během toho víkendu různé pobytové znaky, které potom zapisují, zaznamenávají. V případě nálezů, například trusu, se odebírají vzorky, které se využívají na potravní analýzy, anebo se zjišťuje DNA těch jednotlivých jedinců. Takže má to potom i takový hlubší význam. Nejenom to, že se najde nějaká stopa toho vlka, rysa nebo medvěda, ale můžeme na základě těch získaných dat zjistit spousty dalších zajímavých informací.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten sběr dat potom probíhá jak? Oni si to nějak zapisují, tady jsme našli stopu...
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Ano, všechno se ukládá do centrální nálezové databáze, kterou má Agentura ochrany přírody a krajiny. Také tady ty odebrané vzorky se odesílají na univerzity, ať už na Mendelovu univerzitu v Brně, kde se provádí potravní analýza. To znamená, zjišťuje se, čím se tady ty velké šelmy živí, jakou kořist upřednostňují. Anebo v případě genetických vzorků se odesílají ty vzorky na Zemědělskou univerzitu v Praze, kde se zjišťuje další informace v podstatě o struktuře té vlčí populace, která se tady u nás pohybuje. Jestli teda ti vlci, kteří sem přechází, jsou z karpatské populace, případně z té nížinné populace ze severu Evropy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč je to tak důležité vědět, z které oblasti se tady u nás ti vlci pohybují?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Česká republika v podstatě představuje takovou křižovatku těch různých populací. Objevují se tady vlci nejenom z toho Německa a Polska, potom z Karpat, ale bylo zjištěno na základě těch genetických analýz, že se tady dostávají vlci dokonce i z Alp. Je to důležité právě pro zachování průchodnosti krajiny, protože všechny tyto data jsou využívané v ochraně nejenom velkých šelem. Ale všeobecně velkých savců v ČR. Dalších takový rozměr tady toho zkoumání těch zvířat ve volné přírodě je, že máme informace, kde třeba ty velké šelmy přechází v různé komunikace, silnice a je to důležité pro zachování toho genetického toku. Poté se s těmi informacemi pracuje například při rekonstrukci stávajících komunikací anebo při výstavbě nových, aby zůstaly zachovány tady tyto, jak my tomu říkáme, migrační koridory nejenom pro velké savce, tedy pro velké šelmy, ale všeobecně pro zvěř, aby mohla migrovat z jedné části do druhé.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si ještě říct, kolik tady v Beskydech a Javorníkách žije vlků, rysů a medvědů.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Je to těžké takto říct, protože žádné zvířata a hlavně ani ty velké šelmy nerespektují státní hranice. Ten vlk, medvěd, rys neví, jestli je zrovna na moravské straně Beskyd anebo na slovenské. Ale zhruba kdybych to měl tak shrnout, každoročně zaznamenáváme zhruba 12 dospělých rysů. Tyto údaje máme zjištěné na základě fotomonitoringu. To znamená, využití fotopasti v terénu, kdy můžeme jednotlivé rysi navzájem odlišit podle charakteristické kresby kožichu. U těch vlků registrujeme zhruba čtyři vlčí smečky, které se tady pohybují. Jedna je ve Slezských Beskydech, dvě v podstatě v Moravskoslezských Beskydech a ta čtvrtá na hranicích se Slovenskem. V Javorníkách a u medvěda je to takové, dalo by se říct nejjednodušší, v tuto chvíli zaznamenáváme pohyb medvěda pouze v Javorníkách na moravskoslovenském pomezí v počtu jednoho až dvou jedinců.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme se na chvíli zastavit u těch vlčích smeček, protože s těmi mívají chovatelé ovcí potíže. Co byste jim poradil, aby nedocházelo k tomu, že vlci napadají ovčí stáda? Anebo vypíchněte ten rozdíl, jak se chovali dříve ovce a jak dnes?
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Dříve v dobách, kdy ještě tady samozřejmě ty šelmy byly v dávné historii, lidé ty svoje stáda zahánějí do nějakých košárů. Využívalo se hodně pasteveckých psů, to můžeme vidět pořád ještě třeba když pojedeme se podívat někde dál na východ v tom karpatského oblouku, například v Rumunsku, kde velké šelmy nebyly nikdy vyhubeny, takže takto se tam hospodaří. Tady jsme si na přítomnost velkých šelem odvykli, protože tady dlouhá desetiletí v podstatě více než sto let nebyli. Takže ovce poté se tady pásly v podstatě volně. Dneska je důležité přizpůsobit se nějakým způsobem té nastalé situaci, která teďka je. To znamená, že ti vlci se do té naší krajiny vrací. Nejdůležitější je opravdu dbát na to zabezpečení, pořídit si pokud možno vyšší ohradníky, alespoň těch sto dvacet centimetrů, jak udává standard na ochranu ovcí před útoky vlků. Je možné také využít pastevecké psy. Samozřejmě to už záleží na každém chovateli, která z těch možností opatření mu bude vyhovovat. Co je důležité zmínit, byla možnost získat i dotaci na zabezpečení těch stád, ať už z Operačního programu životního prostředí, anebo tady přímo v Moravskoslezském kraji tuto dotaci vypsal kraj. Další dotace by měly být v dohledné době, takže je třeba i tady toho využít. Naše organizace se právě snaží pomáhat i těm chovatelům s vyřízením těchto dotací, protože chápeme, že ne pro všechny, kteří v tom nejsou úplně zběhlí, chovají ty ovce spíše jako svůj koníček, tak nejsou zběhlý úplně ve vyřizování těchto formalit. Takže snažíme se i tímto způsobem chovatelům v Beskydech pomoct.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Bojdo, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky. A s vámi se loučím diváci.
Michal Bojda, koordinátora Vlčích a Rysí hlídek v Beskydech: Děkuju za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
