Dobrý den, tento díl nového magazínu TV Polar Energie a kraj věnujeme utlumování těžby uhlí v našem regionu. Podíváme se na poslední vozík vytěžený v dole Darkov, podobná reportáž nás čeká i z dolu ČSA. A také se zeptáme na názor na konec těžby uhlí náměstka hejtmana MS kraje Jakuba Unucky a také senátora a starosty Stonavy Ondřeje Febera.

Společnost OKD zavřela další dva doly

Uhlí se nepoužívá jen k topení. Při zplyňování uhlí vzniká celá řada chemických produktů, které se dále využívají – například hnědouhelný generátorový dehet, surový benzín, fenolový koncentrát, kapalný čpavek a kyselina sírová. Uhlí jako surovina samo o sobě nepředstavuje problém, ten je až s jeho využitím v energetice. Těžba uhlí je sice invazivní, ale technologie rekultivací může problém řešit. Ještě nedávno pocházela přibližně ½ černého uhlí z lokální těžby v OKD a ½ byla z dovozu. Teď se situace výrazně mění. Aktuální je rozhodnutí, kdy OKD zastaví těžbu a dovoz uhlí bude zcela dominovat. Dozrál čas na zastavení těžby vlastního uhlí? Kolik uhlí potřebujeme?

Nedávno byl vyvezen symbolický poslední vozík uhlí z Dolu Darkov. Tento akt byl pro horníky o to smutnější, že se ho kvůli vládním opatřením mohlo zúčastnit jen několik z nich.

První zmínky o aktivitách spojených s těžbou uhlí v dobývacím prostoru dnešního Dolu Darkov se objevily v roce 1852, tj. před 169 lety. V roce 1972 se započalo s budováním závodu 2 - Darkov, který se stal těžební základnou skupinového dolu Darkov. První uhlí z Darkova vyjelo na povrch před devětatřiceti lety. Důl Darkov se proměnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu dosahující těžby mezi 4,1 až 4,3 miliony tun ročně. Jen na samotném závodě 2 (kde z Ostravy přesídlila i správa společnosti OKD) od dubna 1982 do prosince 2020 vytěžili 53 931 900 tun.

David Hájek, ředitel provozu OKD: „Důl Darkov byl pokračovatelem dolu okolních. Ono to není tak, že důl je izolovaný celek, ale jak postupně postupuje dobývání ložiska, tak se zakládají nové a nové doly a proto můžeme říct, že důl Darkov je pokračovatelem dolu Barbora a Gabriela. Zvláštní byl tím, že na dole Darkov byla vybudovaná nemodernější a nejkapacitnější úpravna uhlí a byly tu postupně sváděny dolů těžby z dolu Barbora, Gabriela, 9. květen, nakonec i ČSA a částečně i z dolu ČSM. To znamená skypovou jamou a skypovým odtěžením šlo na úpravnu uhlí nejenom z dolu Darkov, ale z těch všech, které jsem tady vyjmenoval. Bylo to efektivní řešení, které umožnilo zrušit staré a nemoderní úpravny na Barboře a na ČSA.“

Ale to je už historie, těžba v dole Darkov nadobro skončila.

Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD: „Dnes jsme vyvezli poslední symbolický vozík z Darkova, ale to v žádném případě neznamená konec OKD, OKD bude pokračovat. V sobotu sice vyvážíme poslední vozík i z dolu ČSA, ale důl ČSM bude stále těžit. A plánujeme pokračování těžby až do konce roku 2022. Předpokládáme, že v tomto roce vytěžíme z dolu ČSM zhruba 1800 kilotun uhlí, částečně energetického, ale ve velké většině koksovatelného kvalitního uhlí.“

David Hájek, ředitel provozu OKD: „Bylo to dnes smutné, symbolické ukončení těžby z dolu Darkov, ovšem neznamená to konec existence toho dolu, ale o přechod do fáze útlumu a technické likvidace.“

Ladislav Valíček, hlavní předák kolektivu, Důl Darkov: „V podstatě já jsem tady na dole Darkov 20 let a 20 let v rubáni. Tak je to určitě smutný, veselý to není. Těch vzpomínek bylo hodně, je to určitě nostalgie, veselo nám není.“ ¨

Rostislav Riedl, technik, Důl Darkov: „Tady na Darkově působím zhruba tři roky, zbytek času jsem strávil na dole Lazy, který už taky skončil. Dneska zase skončilo kus OKD. Jinak spaní bylo docela dobré, no a pocity jsou smutné. Historek je tady spousta, je to vlastně s lidmi z dolu, kde není jen práce, ale i kus srandy.“

Na darkovském skupinovém dole a všech závodech, jež historicky těžily v jeho dobývacích prostorech, se dohromady za celou dobu hornické činnosti vytěžilo těžce představitelných 309 975 900 tun uhlí.

Symbolicky poslední vozík byl vyvezen také o pár dní později z dolu ČSA. Jedna z nejstarších šachet tak ukončila svou těžbu. Posledním aktivním černouhelným dolem v republice tak zůstává důl ČSM.

Těžba na dole ČSA skončila, horníci vyvezli poslední důlní vozík

Důl Československé armády vznikl v roce 1951 sloučením čtyř jiných dolů: Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina.. Za dobu své existence vytěžil celkem 144 418 264 tun uhlí.

Miloš Ferčák, směnový technik provozu, OKD: „Je to smutné, člověk sice bere, že život jde dál, budu pokračovat ještě na dole ČSM, ale přesto 27 roků jsem tady prožil a je to kus života, tak mě to trošku mrzí.“

František Nachtnebl, hlavní předák rubání, OKD: „Je to všechno do kupy taková mozaika. Lidi, prostředí, práce, zážitky. Prostě mozaika všeho do kupy, to tady všechno zůstane. Život bez dolu si nedokážu představit a víceméně jsem rád, že momentálně můžu pokračovat dál.“

Důl ČSA se zapsal i do československé filmové historie, když tady v polovině 70. let minulého století natáčeli scény pro slavnou komedii Parta HIC.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje

Události kolem ukončení těžby ve dvou dolech v regionu pozorně sledoval také náměstek hejtmana MS kraje Jakub Unucka. Tady je rozhovor s ním.

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), náměstek hejtmana MS kraje: „Je to na jednu stranu samozřejmě smutné, protože to hornictví k tomu Ostravsku, Karvinsku patří. Na druhou stranu se s tím prostě nedá nic dělat, takový je stav a pojďme toho využít tak, aby to bylo ku prospěchu.“

Moravskoslezský kraj si nechal zpracovat dopadovou studii o tom, co se stane, až těžba a poté spalování uhlí v našem regionu definitivně skončí. Můžete nám ve stručnosti prozradit, co tam je?

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), náměstek hejtmana MS kraje: „Tak jsme si řekli: pojďme se podívat v našem kraji, jestli to bez toho uhlí půjde a kdy. Je jasné, že oddělíme od toho průmyslové podniky, protože koks je jasný, železo se bez uhlí, případně bez koksu vyrobit nedá. A tam je dohoda se všemi organizacemi, jak Greenpeace, tak Hnutí Duha, že koksovny neřeší nikdo. Výroba koksu není to, co by nás trápilo. A my jsme se soustředili na výrobu tepla a tam jsme zjistili, že když spálíme všechny odpadky, všechnu biomasu, všechen důlní metan, všechno zateplíme polystyrenem a budeme šetřit, tak ušetříme zhruba půl milionu tun uhlí. A dalšího půl milionu uhlí ale ještě pořád potřebujeme. Takže buď budeme topit uhlím, toho půl milionu, anebo plynem. A pokud chceme to uhlí odstranit, tak to skutečně musí být jenom plyn a to bude trvat někdy do roku 2029, než se natahají trubky s dostatečnou kapacitou plynu.“

Konec těžby uhlí v OKD, tady v našem regionu s sebou přinese dovoz uhlí ze zahraničí, jeho skladování, jeho transport, což je další ekologická zátěž. Co s tím?

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), náměstek hejtmana MS kraje: „Samozřejmě přivézt těch několik milionů tun uhlí z Austrálie, z Brazílie je něco šíleného z pohledu klimatu. Tady to rozum nebere, že do Karviné se bude vozit uhlí z Austrálie, ale takový je život. Podle mě bude daleko horší sehnat razítka na všechny ty skládky, protože opravdu třeba Ostrava zakázala skládkování, takže uvidíme, jak se s tím ty firmy poperou. Druhou věcí bude kapacita Bohumína, protože už dneska přes Bohumín jezdí uhlí do Košic, a když si připočteme to potřebné množství uhlí, tak je to 10 obrovských vlaků denně, které musí přes Bohumín projet. Takže to bude další oříšek, ale pevně věřím, že se to podaří zvládnout.“

Co konec těžby uhlí může znamenat pro Karvinsko, potažmo pro celý náš kraj?

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), náměstek hejtmana MS kraje: „Podle mě obrovskou šanci. Občas slýchávám, že první, co je třeba udělat v Karviné, je muzeum hornictví. Já si myslím, že to je strašná blbost, že opravdu ta Karviná by se měla odstřihnout absolutně od hornictví. Podívejme se dneska na Ostravu. Kdyby tady nebyla šachta u Jindřicha jako pozůstatek a kdyby tady nehořely tři haldy, tak ani nevím, že se tady těžilo. Takže podle mě Karviná za 20 let by se měla snažit, aby tam o těžbě nebyla ani zmínka. Možná s jedinou výjimkou, a to je šikmý kostel. A myslím si, že by to šlo udělat, těch peněz na to bude relativně dost. Musí být shoda mezi městy, Diamem, státem, krajem, co všechno by se tady mělo udělat. Opravdu Karviná by se měla stát nejzelenějším městem České republiky.“

Jak jste schopni jako kraj tento region podpořit?

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), náměstek hejtmana MS kraje: „My tady máme koncept Poho 2030, což je jaksi asi vize toho, co by s tím trojúhelníkem Havířov, Karviná, Orlová mělo být. A myslím si, že na jedné straně to může být třeba krásný příklad úplně soběstačné průmyslové zóny, která bude brát energii jak tu elektrickou, tak tepelnou, třeba z toho důlního metanu, případně z nějakých fotovoltaik. Do budoucna se ta zóna může stát třeba i ekonomickou zónou, daňovou. To je jako jeden příklad, třeba na Lazech, když to řeknu konkrétně. A další věc je opravdu udělat nějakou turistickou atrakci, která tady přitáhne řekněme miliony lidí. Ať už to jsou třeba skleníky s tropickými stromy, protože toho tepla v těch šachtách je opravdu hodně. Krytá sjezdovka, byť se to může zdát jako fantasmagorie, tak opět z toho důlního metanu jde takové věci opravdu energeticky zabezpečit.“

Ondřej Feber, senátor a starosta Stonavy

V pořadu Energie a kraj vítám senátora a starostu Stonavy pana Ondřeje Febera.

Pane starosto, dva doly OKD vytěžily poslední vozík, důl ČSM má uhlí sice do roku 2030, ale přesto by měl skončit už v příštím roce, co to pro Karvinsko může znamenat?

Ondřej Feber, senátor, starosta Stonavy: „Větší část horníků jde do důchodu, protože splňují ty podmínky těch mimořádný přidělování důchodů, část zůstává u Diama, protože to, že se nebude kopat uhlí na dole Darkov a na dole ČSA, neznamená, že tam nebudou probíhat práce, řekněme likvidační, čerpání vody, čerpání plynu a podobně. No a část těch mladších skutečně opustí hornické řemeslo. Otázka zní, co budou dělat dál. A jsou tady některé alternativy.“

Jaké alternativy to jsou?

Ondřej Feber, senátor, starosta Stonavy: „Tak já osobně volám po investicích do Moravskoslezského kraje, konkrétně na Karvinsko, kde by se měly stavět další stavby. Teď se staví třeba obchvat Karviné, ale takových staveb je tady potřeba více. Je třeba jenom vytáhnout z šuplíku příslušné projekty. Obce je mají, protože těch obchvatů tady máme málo. Dále pohornická krajina potřebuje další sanaci, rekultivaci, modernizaci území, něco udělat pro životní prostředí. A to všechno jsou práce, které si vyžadují zručnost těch horníků. Horníka těžko posadíte k počítači, ale je zručný, umí pracovat se stroji a tady by byla alternativa.“

Ukončením těžby v dole Darkov přijde Stonava o desítky milionů korun státní kompenzace ročně. Jak jste na to připraveni?

Ondřej Feber, senátor, starosta Stonavy: „My jsme připraveni už tolik neinvestovat. My jsme přeinvestovaní, my jsme se dívali do budoucna tak, abychom měli infrastrukturu připravenou i na život tak, jak ostatní obce v republice.“

Poslední otázka: budou poslední vozíky z Darkova a ČSA vystaveny ve Stonavě?

Ondřej Feber, senátor, starosta Stonavy: „Tak ten jeden z dolu Darkov už ve Stonavě je. Čekáme na jinou dobu, to znamená, kdy už nebude ten koronavir řádit, abychom mohli důstojně uspořádat nějakou takovou akci, to v dnešní době nelze. Co se týče vozíku z dolu Československé armády, tam bych nerad vypaloval rybník Karviné, ale pokud budou souhlasit, velice rádi ho umístíme v našem parčíku, kde už ty vozíky jsou i z minula.“

Díl magazínu Energie a kraj věnovaný těžbě uhlí je u konce. Další zajímavá témata vám přineseme opět příště. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.