Přípravy nové tramvajové trati v Ostravě-Porubě pokračují. Stavba má ale stále své zastánce i odpůrce. Nyní se opět sešli na veřejném projednání v rámci vlivů na životní prostředí. Zazněly názory odborníků i připomínky veřejnosti.
Prostory společenského sálu Domu kultury Poklad v Ostravě-Porubě zaplnily stovky lidí. Přišli na veřejné projednání procesů EIA, tedy dopadů na životní prostředí v rámci dostavby tramvajové trati na 7. a 8. porubský obvod.
Anketa: 1.) "Můj názor je ten, že Poruba pokud se má rozvíjet, tak se musí rozvíjet i infrastruktura." 2.) "Nesouhlasíme s tím, aby se tento projekt uskutečnil."
Dopravní podnik Ostrava tvrdí, že trať zrychlí cestování. Nemá být hlučná, za vykácené stromy se vysadí nové a modernizuje se infrastruktura. Lidé už ale k procesu EIA podali na 3 000 připomínek a proti výstavbě byla i petice s pěti tisíci podpisy.
Nataša Čeganová (ODS), zastupitelka městského obvodu Ostrava-Pustkovec: "Vykácení stromů, protihlukové stěny a přibudou průsečné křižovatky místo kruhových objezdů."
Anketa: 3.) "Nevidím nevýhody, když by se ta tramvaj na té ulici vybudovala." 2.) "Tam jezdí dostatek autobusů a často jsou poloprázdné. Tak já nevím, kdo těmi tramvajemi bude jezdit."
Trať má mít 3,3 kilometru a 6 zastávek. Dopravní podnik by chtěl začít s výstavbou v roce 2027. Už ukončil výběrové řízení na projektanta.
Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Jsme připraveni zakázku přidělit vítěznému uchazeči, ale učiníme tak až po získání kladného stanoviska EIA."
Posuzování vlivů na životní prostředí zpracovává Krajský úřad Olomouckého kraje. Všechny připomínky obyvatel by měl zapracovat. Poté vydá souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko.
---
Ve sportovní hale 6. základní školy se konal už 5. ročník soutěže Mladý záchranář. Opět se jí účastí žáci ze základních škol z Frýdku-Místku.
Finále soutěže Mladý záchranář ve Frýdku-Místku je vyvrcholením kurzů, které probíhají v Nemocnici Frýdek-Místek pro všechny děti základních škol.
Veronika Šigutová, koordinátorka kurzů a soutěže: "Dnes z každé třídy byli vybráni dva zástupci, kteří se tady utkají v boji v první pomoci. Zástupci tříd ze čtvrté třídy, šesté třídy a osmé třídy. Celkem tady dnes máme 65 týmů, takže nějakých 130 účastníků. Děti nejdříve napíšou písemný test, pak bude následovat jejich ověření praktických dovedností, kdy si vylosují nějaký akutní stav, který ohrožuje život, a dále budou provádět resuscitaci. Vše bude ohodnoceno našimi lektory, kteří děti školí po celý školní rok na těch kurzech, a bude to vyhodnoceno a děti dostanou nějaké hodnotné ceny a ocenění."
O kurzy první pomoci je ve Frýdku-Místku mezi dětmi obrovský zájem.
anketa: soutěžící: "Já jsem se do kurzu první pomoci přihlásil, protože chodím do skautu a tam se učíme zdravovědu a myslím si, že mi to poměrně jde."
Co tě na tom baví nejvíce?
anketa: soutěžící: "Asi jak se naučíme, jak lidem pomáhat, jak nejvíc to jde, abych potom v nějakém případě mohla pomoct těm lidem, co to potřebují."
A co bys tady už dneska zvládla?
anketa: soutěžící: "Dneska bych zvládla první pomoc a nějaké otevřené rány."
Se záchranáři na soutěži spolupracuje město i nemocnice Frýdek-Místek.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že tato akce probíhá, protože důležité je, aby opravdu děti, mladí lidé si osvojili první pomoc, aby ji uměli poskytnout kdykoliv. A to je to nejdůležitější."
Zdá se, že zájem ze strany mládeže o první pomoc je velký.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě je to tak každoročně a já věřím, že to tak bude i do budoucna. Jak říkám, umět poskytnout první pomoc je důležité a zachránit lidský život, to je to nejcennější, co člověk může udělat."
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Děláme to proto, aby se dostalo do povědomí dětí, že účelem je pomáhat. Že nemůžu jít kolem člověka, kterého vidím ležet, zkolabovaného, a myslet si, že je opilý, tak ať si tam leží. Je třeba zjistit, co mu je, a je třeba mu pomoct. A když nemůžu pomoct já, tak zavolat pomoc a hlavně, aby ty děti už se dovedly zorientovat v těch prvních prvcích, které musí udělat. To znamená, že musí zjistit jeho vědomí, musí zjistit, jestli dýchá, jestli mu tluče srdíčko, no a jak potom pomáhat a jak zavolat záchranku, což je neméně důležité."
Jak vás těší zájem těch mladých?
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Moc nás to těší, je to fakt rozdíl. To už vidíte, jak ty děti dospívají, že ti čtvrťáci jsou ještě děti, kteří to mají jako hru, ale ti osmáci už to berou vážněji, protože hodně z nich zvažuje, jestli půjdou studovat, co půjdou studovat a co pak budou dělat."
Soutěž má dobře našlápnuto a pořadatelé očekávají v příštím roce opět rekordní účast.
---
Ostravská Nová huť prochází velkou proměnou. Na ploše 250 hektarů mizí chátrající budovy, aby uvolnily místo moderní průmyslové zóně. Demolice starých objektů je klíčovým krokem k rozvoji celého areálu a jeho nové budoucnosti.
Obří průmyslový areál v Ostravě mění svou podobu. Společnost Nová Huť začala s úpravou pozemků, kde dříve fungovala společnost Liberty.
Ivo Chmelík, výrobně technický ředitel Nová Huť: "Areál, který chceme zlikvidovat a vyčistit a potom nabídnout k prodeji nebo pronájmu, je asi 250 000 metrů čtverečních, a podle odhadů to může být až 750 milionů nás budou stát y demolice, a samozřejmě bude výnos ze šrotu."
K zemi už šla například bývalá struskárna nebo telefonní ústředna.
Ivo Chmelík, výrobně technický ředitel Nová Huť: "Začínáme tou etapou jedna, což je tady ta severní etapa."
Nové využití pozemků má pomoci i zaměstnanosti v regionu. Příchod nových společností totiž v budoucnu nabídne lidem další pracovní příležitosti.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Takže byla by to i taková vzpruha, si myslím, pro tu lokalitu těch Kunčic, a mohlo by to velmi pěkně přispět k tomu, že se nejenom ten průmyslový areál, ale i jeho okolí začne rozvíjet."
Všechny demoliční práce probíhají za plného provozu.
Martin Dryák, koordinátor demolice Nová Huť: "Samozřejmě na prvním místě je bezpečnost, takže vidíte, že veškerý ten areál, kde se zrovna likviduje, musí být zabezpečen, aby se tam pohybovaly osoby, které tam nemají být."
Likvidace budou pokračovat v několika dalších fázích.
---
Hrabůvkovská pobočka Speciální školy diakonie neustále vylepšuje podmínky pro své žáky s mentálním postižením. Tento rok otevřela nové dílny či muzikoterapeutickou místnost a nyní chystá i solnou jeskyni. Vedení školy proto spustilo veřejnou sbírku.
Speciální škola diakonie v Ostravě vzdělává děti se středně těžkým až těžkým mentálním postižením, poruchami autistického spektra, dětskou mozkovou obrnou a dalšími typy postižení.
Iveta Pross, ředitelka školy: „Je to spíše taková prožitková výuka, kdy děti něco můžou ochutnat, můžou si na něco sáhnout, můžou si sami něco vyrobit. Takže hlavně, aby to šlo přes smysly a aby to tady měli rádi. Momentálně ve škole máme speciální učebny a to je třeba místnost snoezelen, černá a bílá místnost. Pak máme fyzioterapeutickou místnost. Nově jsme teď udělali letos dílny nebo muzikoterapeutickou místnost.“
Nyní se vedení školy snaží vytvořit i solnou jeskyni.
Iveta Pross, ředitelka školy: „Solná jeskyně bude sloužit pro všechny naše žáky, hlavně pro nějaké zklidnění a taky pro problémy s dýcháním."
Ema, žačka školy: „Těšíte se na solnou jeskyní?“ - „Ano, těšíme.“
Na realizaci však škola potřebuje vybrat 1,3 milionu korun.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „V tuhle chvíli vlastně probíhá sbírka, takže já bych byla velmi ráda, kdyby se kdokoliv má chuť pomáhat, tak aby přispěl. Jednak na QR kódech, které máme vlastně, jak na facebookovém profilu Městského bodu Ostrava-Jih, taky má škola na svých stránkách.“
Pokud vše proběhne podle plánu a peníze se podaří vybrat, děti ze školy by mohly novou solnou jeskyni využít už ke konci tohoto roku.
---
Také ve Fulneku si lidé připomněli památku obyvatel města, kteří nepřežili II. světovou válku. Setkání pozůstalých se školáky a tradiční židovský obřad na náměstí byl plný emocí.
Jména členů dvou židovských rodin připomínají kameny zmizelých. Ty byly v průběhu obřadu na náměstí uloženy před domy, kde před válkou žili.
Lena Arava, rabínka elévka: „Vlastně tady ten obřad pokládání stolpersteinů (kamenů zmizelých, dlažebních kostek se jmény, pozn. red) nahrazuje pohřeb. Je to obřad za zemřelé, kteří nikdy neměli ten poslední akt, ten pohřeb, kdy se jim vzdává úcta, tak alespoň tímto způsobem dodatečně po mnoha letech, pokud ještě jejich rodiny žijí, tak s jejich rodinami, pokud ne, tak s veřejností se konají tady ty ceremonie. A má to vlastně ten rituál, je součástí židovského pohřbu.“
Do projektu se aktivně zapojili školáci, kteří si pro pozůstalé připravili krátký program, provedli je výstavkou a účastnili se i obřadu.
Matěj Šerek, žák ZŠ TGM Fulnek: „Máme tady nachystáno hodně projektů, jako třeba Kameny zmizelých, které jsou tady za mnou. Víme o tom, kam se položí, a taky co to jsou. Vlastně jsou tam napsaná jména a kde žili. A vlastně vždycky, když si to chceš přečíst, tak se k tomu musíš poklonit. Jako taková úcta k nim.“
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Já jsem velmi ráda, že i město Fulnek se připojilo k obcím v České republice, kde jsou instalovány Kameny zmizelých. Velké poděkování samozřejmě za to patří naší Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka, jak všem pedagogům, tak všem žákům, kteří se projektu věnovali, tak samozřejmě i paní ředitelce.“
Jana Víchová, ředitelka ZŠ TGM Fulnek: „Já jsem ráda, že se nám podařilo teď v měsíci červnu dokončit celý ten projekt Kameny zmizelých. Aktivit bylo hodně a jsem ráda, že jsme tady tím dnešním krokem učinili zadost, nebo vzdali hold prostě těm lidem, kteří tady žili, takže to považuji za takové gesto lidskosti a vážíme si toho.“
Kameny dvou rodin nezůstanou v centru Fulneku osamocené a přibudou k nim další.
---
Havířov dlouhodobě podporuje sportování dětí už od útlého věku. Jedním z projektů je gymnastická průprava v mateřských školách, díky níž si předškoláci osvojují základy pohybu, obratnosti a koordinace.
Děti z havířovských mateřských škol pravidelně docházejí do haly Žákovská, kde se jim věnuje bývalý olympionik a trenér gymnastiky Jiří Tabák. Na závěr školního roku pak předvedou, co všechno se naučily.
Jiří Tabák, trenér: „Už čtrnáctým rokem cvičíme s dětmi z mateřských škol, s předškoláky. Každý rok pak naši práci zakončíme závody, do kterých se zapojí šest nejlepších dětí z každé školky. Soutěží v běhu, ve shybu, na prostných, kde předvádějí kotouly, i v dalších pohybových disciplínách.“
Tyto děti, které prošly gymnastickou průpravou v mateřských školách, talent rozhodně mají a možná je jednou čeká velká sportovní kariéra.
Oskar: „Gymnastice se věnuji dva roky a nejvíc mě baví kruhy. Chtěl bych to dotáhnout až na olympiádu."
Tadeáš: „Baví mě to hodně. Naučil jsem se třeba salta na prostných. A také jsem se naučil nové cviky na kruzích.“
Gymnastika pro nejmenší děti tvoří základ pohybové průpravy. Havířovská radnice na ni od roku 2022 navázala dalšími sportovními projekty, v jejichž rámci se žákům základních škol věnují trenéři místních sportovních klubů. Děti si tak mohou vyzkoušet například ragby, fotbal, basketbal a řadu dalších sportů.
---
Přípravy nové tramvajové trati v Ostravě-Porubě pokračují. Stavba má ale stále své zastánce i odpůrce. Nyní se opět sešli na veřejném projednání v rámci vlivů na životní prostředí. Zazněly názory odborníků i připomínky veřejnosti.
Prostory společenského sálu Domu kultury Poklad v Ostravě-Porubě zaplnily stovky lidí. Přišli na veřejné projednání procesů EIA, tedy dopadů na životní prostředí v rámci dostavby tramvajové trati na 7. a 8. porubský obvod.
Anketa: 1.) "Můj názor je ten, že Poruba pokud se má rozvíjet, tak se musí rozvíjet i infrastruktura." 2.) "Nesouhlasíme s tím, aby se tento projekt uskutečnil."
Dopravní podnik Ostrava tvrdí, že trať zrychlí cestování. Nemá být hlučná, za vykácené stromy se vysadí nové a modernizuje se infrastruktura. Lidé už ale k procesu EIA podali na 3 000 připomínek a proti výstavbě byla i petice s pěti tisíci podpisy.
Nataša Čeganová (ODS), zastupitelka městského obvodu Ostrava-Pustkovec: "Vykácení stromů, protihlukové stěny a přibudou průsečné křižovatky místo kruhových objezdů."
Anketa: 3.) "Nevidím nevýhody, když by se ta tramvaj na té ulici vybudovala." 2.) "Tam jezdí dostatek autobusů a často jsou poloprázdné. Tak já nevím, kdo těmi tramvajemi bude jezdit."
Trať má mít 3,3 kilometru a 6 zastávek. Dopravní podnik by chtěl začít s výstavbou v roce 2027. Už ukončil výběrové řízení na projektanta.
Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Jsme připraveni zakázku přidělit vítěznému uchazeči, ale učiníme tak až po získání kladného stanoviska EIA."
Posuzování vlivů na životní prostředí zpracovává Krajský úřad Olomouckého kraje. Všechny připomínky obyvatel by měl zapracovat. Poté vydá souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko.
---
Ve sportovní hale 6. základní školy se konal už 5. ročník soutěže Mladý záchranář. Opět se jí účastí žáci ze základních škol z Frýdku-Místku.
Finále soutěže Mladý záchranář ve Frýdku-Místku je vyvrcholením kurzů, které probíhají v Nemocnici Frýdek-Místek pro všechny děti základních škol.
Veronika Šigutová, koordinátorka kurzů a soutěže: "Dnes z každé třídy byli vybráni dva zástupci, kteří se tady utkají v boji v první pomoci. Zástupci tříd ze čtvrté třídy, šesté třídy a osmé třídy. Celkem tady dnes máme 65 týmů, takže nějakých 130 účastníků. Děti nejdříve napíšou písemný test, pak bude následovat jejich ověření praktických dovedností, kdy si vylosují nějaký akutní stav, který ohrožuje život, a dále budou provádět resuscitaci. Vše bude ohodnoceno našimi lektory, kteří děti školí po celý školní rok na těch kurzech, a bude to vyhodnoceno a děti dostanou nějaké hodnotné ceny a ocenění."
O kurzy první pomoci je ve Frýdku-Místku mezi dětmi obrovský zájem.
anketa: soutěžící: "Já jsem se do kurzu první pomoci přihlásil, protože chodím do skautu a tam se učíme zdravovědu a myslím si, že mi to poměrně jde."
Co tě na tom baví nejvíce?
anketa: soutěžící: "Asi jak se naučíme, jak lidem pomáhat, jak nejvíc to jde, abych potom v nějakém případě mohla pomoct těm lidem, co to potřebují."
A co bys tady už dneska zvládla?
anketa: soutěžící: "Dneska bych zvládla první pomoc a nějaké otevřené rány."
Se záchranáři na soutěži spolupracuje město i nemocnice Frýdek-Místek.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že tato akce probíhá, protože důležité je, aby opravdu děti, mladí lidé si osvojili první pomoc, aby ji uměli poskytnout kdykoliv. A to je to nejdůležitější."
Zdá se, že zájem ze strany mládeže o první pomoc je velký.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě je to tak každoročně a já věřím, že to tak bude i do budoucna. Jak říkám, umět poskytnout první pomoc je důležité a zachránit lidský život, to je to nejcennější, co člověk může udělat."
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Děláme to proto, aby se dostalo do povědomí dětí, že účelem je pomáhat. Že nemůžu jít kolem člověka, kterého vidím ležet, zkolabovaného, a myslet si, že je opilý, tak ať si tam leží. Je třeba zjistit, co mu je, a je třeba mu pomoct. A když nemůžu pomoct já, tak zavolat pomoc a hlavně, aby ty děti už se dovedly zorientovat v těch prvních prvcích, které musí udělat. To znamená, že musí zjistit jeho vědomí, musí zjistit, jestli dýchá, jestli mu tluče srdíčko, no a jak potom pomáhat a jak zavolat záchranku, což je neméně důležité."
Jak vás těší zájem těch mladých?
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Moc nás to těší, je to fakt rozdíl. To už vidíte, jak ty děti dospívají, že ti čtvrťáci jsou ještě děti, kteří to mají jako hru, ale ti osmáci už to berou vážněji, protože hodně z nich zvažuje, jestli půjdou studovat, co půjdou studovat a co pak budou dělat."
Soutěž má dobře našlápnuto a pořadatelé očekávají v příštím roce opět rekordní účast.
---
Ostravská Nová huť prochází velkou proměnou. Na ploše 250 hektarů mizí chátrající budovy, aby uvolnily místo moderní průmyslové zóně. Demolice starých objektů je klíčovým krokem k rozvoji celého areálu a jeho nové budoucnosti.
Obří průmyslový areál v Ostravě mění svou podobu. Společnost Nová Huť začala s úpravou pozemků, kde dříve fungovala společnost Liberty.
Ivo Chmelík, výrobně technický ředitel Nová Huť: "Areál, který chceme zlikvidovat a vyčistit a potom nabídnout k prodeji nebo pronájmu, je asi 250 000 metrů čtverečních, a podle odhadů to může být až 750 milionů nás budou stát y demolice, a samozřejmě bude výnos ze šrotu."
K zemi už šla například bývalá struskárna nebo telefonní ústředna.
Ivo Chmelík, výrobně technický ředitel Nová Huť: "Začínáme tou etapou jedna, což je tady ta severní etapa."
Nové využití pozemků má pomoci i zaměstnanosti v regionu. Příchod nových společností totiž v budoucnu nabídne lidem další pracovní příležitosti.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Takže byla by to i taková vzpruha, si myslím, pro tu lokalitu těch Kunčic, a mohlo by to velmi pěkně přispět k tomu, že se nejenom ten průmyslový areál, ale i jeho okolí začne rozvíjet."
Všechny demoliční práce probíhají za plného provozu.
Martin Dryák, koordinátor demolice Nová Huť: "Samozřejmě na prvním místě je bezpečnost, takže vidíte, že veškerý ten areál, kde se zrovna likviduje, musí být zabezpečen, aby se tam pohybovaly osoby, které tam nemají být."
Likvidace budou pokračovat v několika dalších fázích.
---
Hrabůvkovská pobočka Speciální školy diakonie neustále vylepšuje podmínky pro své žáky s mentálním postižením. Tento rok otevřela nové dílny či muzikoterapeutickou místnost a nyní chystá i solnou jeskyni. Vedení školy proto spustilo veřejnou sbírku.
Speciální škola diakonie v Ostravě vzdělává děti se středně těžkým až těžkým mentálním postižením, poruchami autistického spektra, dětskou mozkovou obrnou a dalšími typy postižení.
Iveta Pross, ředitelka školy: „Je to spíše taková prožitková výuka, kdy děti něco můžou ochutnat, můžou si na něco sáhnout, můžou si sami něco vyrobit. Takže hlavně, aby to šlo přes smysly a aby to tady měli rádi. Momentálně ve škole máme speciální učebny a to je třeba místnost snoezelen, černá a bílá místnost. Pak máme fyzioterapeutickou místnost. Nově jsme teď udělali letos dílny nebo muzikoterapeutickou místnost.“
Nyní se vedení školy snaží vytvořit i solnou jeskyni.
Iveta Pross, ředitelka školy: „Solná jeskyně bude sloužit pro všechny naše žáky, hlavně pro nějaké zklidnění a taky pro problémy s dýcháním."
Ema, žačka školy: „Těšíte se na solnou jeskyní?“ - „Ano, těšíme.“
Na realizaci však škola potřebuje vybrat 1,3 milionu korun.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „V tuhle chvíli vlastně probíhá sbírka, takže já bych byla velmi ráda, kdyby se kdokoliv má chuť pomáhat, tak aby přispěl. Jednak na QR kódech, které máme vlastně, jak na facebookovém profilu Městského bodu Ostrava-Jih, taky má škola na svých stránkách.“
Pokud vše proběhne podle plánu a peníze se podaří vybrat, děti ze školy by mohly novou solnou jeskyni využít už ke konci tohoto roku.
---
Také ve Fulneku si lidé připomněli památku obyvatel města, kteří nepřežili II. světovou válku. Setkání pozůstalých se školáky a tradiční židovský obřad na náměstí byl plný emocí.
Jména členů dvou židovských rodin připomínají kameny zmizelých. Ty byly v průběhu obřadu na náměstí uloženy před domy, kde před válkou žili.
Lena Arava, rabínka elévka: „Vlastně tady ten obřad pokládání stolpersteinů (kamenů zmizelých, dlažebních kostek se jmény, pozn. red) nahrazuje pohřeb. Je to obřad za zemřelé, kteří nikdy neměli ten poslední akt, ten pohřeb, kdy se jim vzdává úcta, tak alespoň tímto způsobem dodatečně po mnoha letech, pokud ještě jejich rodiny žijí, tak s jejich rodinami, pokud ne, tak s veřejností se konají tady ty ceremonie. A má to vlastně ten rituál, je součástí židovského pohřbu.“
Do projektu se aktivně zapojili školáci, kteří si pro pozůstalé připravili krátký program, provedli je výstavkou a účastnili se i obřadu.
Matěj Šerek, žák ZŠ TGM Fulnek: „Máme tady nachystáno hodně projektů, jako třeba Kameny zmizelých, které jsou tady za mnou. Víme o tom, kam se položí, a taky co to jsou. Vlastně jsou tam napsaná jména a kde žili. A vlastně vždycky, když si to chceš přečíst, tak se k tomu musíš poklonit. Jako taková úcta k nim.“
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: „Já jsem velmi ráda, že i město Fulnek se připojilo k obcím v České republice, kde jsou instalovány Kameny zmizelých. Velké poděkování samozřejmě za to patří naší Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka, jak všem pedagogům, tak všem žákům, kteří se projektu věnovali, tak samozřejmě i paní ředitelce.“
Jana Víchová, ředitelka ZŠ TGM Fulnek: „Já jsem ráda, že se nám podařilo teď v měsíci červnu dokončit celý ten projekt Kameny zmizelých. Aktivit bylo hodně a jsem ráda, že jsme tady tím dnešním krokem učinili zadost, nebo vzdali hold prostě těm lidem, kteří tady žili, takže to považuji za takové gesto lidskosti a vážíme si toho.“
Kameny dvou rodin nezůstanou v centru Fulneku osamocené a přibudou k nim další.
---
Havířov dlouhodobě podporuje sportování dětí už od útlého věku. Jedním z projektů je gymnastická průprava v mateřských školách, díky níž si předškoláci osvojují základy pohybu, obratnosti a koordinace.
Děti z havířovských mateřských škol pravidelně docházejí do haly Žákovská, kde se jim věnuje bývalý olympionik a trenér gymnastiky Jiří Tabák. Na závěr školního roku pak předvedou, co všechno se naučily.
Jiří Tabák, trenér: „Už čtrnáctým rokem cvičíme s dětmi z mateřských škol, s předškoláky. Každý rok pak naši práci zakončíme závody, do kterých se zapojí šest nejlepších dětí z každé školky. Soutěží v běhu, ve shybu, na prostných, kde předvádějí kotouly, i v dalších pohybových disciplínách.“
Tyto děti, které prošly gymnastickou průpravou v mateřských školách, talent rozhodně mají a možná je jednou čeká velká sportovní kariéra.
Oskar: „Gymnastice se věnuji dva roky a nejvíc mě baví kruhy. Chtěl bych to dotáhnout až na olympiádu."
Tadeáš: „Baví mě to hodně. Naučil jsem se třeba salta na prostných. A také jsem se naučil nové cviky na kruzích.“
Gymnastika pro nejmenší děti tvoří základ pohybové průpravy. Havířovská radnice na ni od roku 2022 navázala dalšími sportovními projekty, v jejichž rámci se žákům základních škol věnují trenéři místních sportovních klubů. Děti si tak mohou vyzkoušet například ragby, fotbal, basketbal a řadu dalších sportů.
---
