Dobrý den, jsem rád, že jste si našli čas na magazín TV Polar Energie a kraj. Tento díl začíná reportáží o vodíkovém vlaku, poté se podíváme tradičním okénkem do světa a nakonec si budeme o energetické bezpečnosti povídat se senátorem Parlamentu ČR Zdeňkem Nytrou.

V MS kraji se představil bezemisní vodíkový vlak

Už za několik let by se na Bruntálsku mohli cestující pravidelně vozit vodíkovým vlakem. Tento unikátní dopravní prostředek představil výrobce v našem kraji a bezemisní vlaková doprava je tak zase o něco blíže.

Tak to je on. Plně bezemisní vlak Coradia iLint. Zájemci si ho mohli prohlédnout v Bruntále, Krnově, Opavě nebo Ostravě.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: „My od roku 2025 chceme vypisovat soutěž pro Bruntálsko, rádi bychom, aby v budoucnu tady takové vlaky jezdili. Já jsem nadšený a kraj takovou dopravu podporuje.“

Trakční systém vlaku využívá palivové články, které vyrábějí elektřinu spojením vodíku a kyslíku s vodou.

Daniel Kurucz, generální ředitel společnosti Alstom v ČR a SR: „Je to vlak na vodík, to znamená, že v něm probíhá chemická reakce mezi vodíkem a kyslíkem, při které vzniká teplo. To se transformuje na elektřinu, která pohání kola, a ta nadbytečná se ukládá do baterie. Takže to není žádné spalování, neuvolňují se žádné oxidy dusíku, žádný oxid uhličitý, je to prostě čistá technologie.“

Steve Seibert, strojvedoucí: „Řídí se úplně stejně jako elektrický vlak, je to v pohodě. Myslím, že je to budoucnost železniční dopravy.“

MS kraj si od tohoto kroku slibuje také zvýšení turistického ruchu, který by měla pozvednout i třeba půjčovna vodíkových kol.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Toto je budoucnost tratí v oblastech, kde obzvlášť dbáme na životní prostředí, takže vodíkový vlak vítáme. Ale to není vše, rádi bychom získali vodíková kola a také motor, který bude pohánět loď na Slezské Hartě, bude vodíkový.“

Vodíkové vlaky mají srovnatelný výkon s nejnovější generací dieselových vícenápravových jednotek, to je stejnou maximální rychlost 140 km za hodinu a srovnatelný akcelerační a brzdný výkon. Také kapacita cestujících je shodná.

O dostavbu Dukovan se zajímají tři společnosti

Na konci roku 2024 by Česko mělo znát jméno firmy, která postaví pátý jaderný blok v Dukovanech na hranicích Vysočiny a Jihomoravského kraje. Tři uchazeči, kteří zbyli po vyřazení ruské firmy Rosatom a čínské CGN, nyní zpracovávají své úvodní nabídky.

Měli by je předložit do šesti měsíců. „Na zpracování finálních nabídek mají pak dvacet měsíců. Poté nabídky posoudí ČEZ a následně hodnotící zprávu předloží vládě. Smlouvy budou finalizovány v roce 2024 a na konci roku 2024 budou připraveny k podpisu s vybraným dodavatelem,“ popisuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Který to bude? Ve hře je polostátní energetická společnost Électricité de France, americká společnost Wetinghause, kterou vlastní japonská Toshiba a také jihokorejská společnost KHNP, která už dopředu zaručuje nízkou cenu.

Energetická společnost ČEZ nyní podle mluvčího Ladislava Kříže pracuje na hodnotícím manuálu, podle něhož bude probíhat hodnocení jednotlivých nabídek.

Zdeněk Nytra, senátor Parlamentu ČR: Co dělá vláda pro energetickou bezpečnost republiky?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se mění podmínky zelené dohody pro Evropu v souvislosti s válkou na Ukrajině? Hrozí nám energetická chudoba a kdy se může Česko zbavit závislosti na ruských dodávkách plynu? I na to se budu ptát senátora Zdeňka Nytra. Dobrý den, vítejte.

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek, pane senátore, jaký je Váš názor na Green Deal?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Takový rozpolcený, protože na jednu stranu je dobré si dávat smělé a vysoké cíle, na druhé straně i ty cíle by měly být reálné a v tuto chvíli to není ani tak otázka Green Dealu jako toho balíčku Fit for Fifty Fair, to znamená cesty k naplnění těch cílů a souvislosti s krizí na Ukrajině se budou muset přehodnotit. Ta cesta v tuto chvíli není reálná. To znamená těžko v roce 2022 odhadovat, co bude v roce 2040 nebo 2050. Jak říkám, je dobré si klást vysoké cíle, ale já mám na to takovou poučku, když si naplánuju postavit psí boudu, tak nic lepšího než psí boudu nepostavím. Když si naplánují postavit krásný rodinný domek, tak se mi to možná nepovede, ale bude to něco mezi tou psí boudu a tím rodinným domkem. Takže cíle ano, ale s reálnou realistickou cestou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná se dá ale v tuto chvíli říct, že důvody pro rychlý přechod na čistou energii v rámci Zelené dohody pro Evropu jsou nyní v aktuální situaci silnější a jasnější. Je to tak?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Jenomže musíme si uvědomit, co to ta vyloženě čistá energie je a jaké má za prvé plusy, ty známe, na druhé straně limity nebo negativa. My jsme to viděli a v podstatě je to i jeden z důvodů proč vyletěla nahoru tak cena plynu. Kromě těch dalších věcí rychlého oživení v EU po covidu a zvýšená poptávka v celém světě. Ukrajina je také to, že ty klimatické podmínky v západní Evropě zrovna moc nepřály ani fotovoltaice, ani větrným elektrárnám a tím pádem byl nedostatek elektrické energie. To je jedna limita. Druhá limita je to, že surovinově pro výrobu fotovoltaických panelů jsme naprosto závislí na Číně, protože bohužel možná to předvídala. Každopádně udělala to chytře a dneska obhospodařuje řádově osmdesát až devadesát procent surovin pro výrobu fotovoltaických panelů. Abychom se zase nedostali ze závislosti na Rusku, na závislosti na Číně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hned na Vás navážu, kdy lze podle Vás naši nadměrnou závislost na fosilních palivech z Ruska ukončit? Možná souhlasíte s tím, že by to mohlo být ještě do roku 2030?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Do roku 2030 myslím, že to reálné je. Ono bude záviset pochopitelně na několika faktorech. Ještě zpátky k těm čistým zdrojům, je velice dobře, že se Brusel nebo Evropská unie jako celek akceptovala jadernou energii jako čistý zdroj. To je určitě pozitivní. Co se týká té závislosti, ono je to nutné rozdělit, jestli my se budeme bavit o ropě, může to být daleko rychlejší a realističtější. U toho plynu je to složitější, protože jednak je to pochopitelně o více dodavatelích nebo o těch zdrojích, ale taky o té cestě, protože my jsme uprostřed Evropy, nemáme moře, takže musíme ten plyn umět nějak dostat. Ony jsou tu dvě cesty, ta jedna je ruská ta druhá už je z Terstu, takže tam bychom měli mít i dostatečnou kapacitu, ale teď je otázka dojednat ty správné podmínky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odhadnete, kdy by to tedy mohlo být? Kdy se odstřihneme od závislosti na Rusku, co se týká plynu a kde ropy?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Odborníci to odhadují na tři až pět let. Ono v konečném důsledku ani možná není úplně dobře nebo správně se úplně odstřihnout od toho ruského plynu, pokud se ta situace na Ukrajině a Rusku uklidní, tak tady je teď jeden základní problém, že to je v podstatě dominantní dodavatel plynu a není naprosto nutné ho úplně škrtnout, ale mít tři čtyři dodavatele zdroje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdyby jsme tady se úplně od závislosti na Rusku v dodávkách plynu odstřihli, jak říkáte, že by to nemělo být, zkuste procentuálně vyjádřit, jakými procenty by ta závislost nebo respektive ty dodávky, v jakých procentech by měly být?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Vyloženě by to chtělo mít řádově 3, 4 zdroje, 3, 4 cesty tak, abychom mohli opravdu diverzifikovat to riziko, protože jedna z možností pochopitelně je arabský svět. Je to Afrika, je to Norsko, Spojené státy americké a všude se může cokoliv stát. Pak je dobré mít v podstatě možnost nahradit tou jinou větví, tou jinou cestou. Dejme tomu po třiceti procent.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po třiceti procentech, to znamená třicetiprocentní závislost?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Pět až třicet procent. Podle mě by mohlo být optimální.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se vrátím ještě k Zelené dohodě. Řada zemí sahá po jakýchkoliv zdrojích energie pro příští zimu bez ohledu na klimatické cíle Zelené dohody. Neměla by se i právě proto Zelená dohoda nějak přepracovat, pozměnit, pozastavit, cokoliv s ní udělat?

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Je otázka, co to je zelená dohoda. To jsou nějaké cíle, klimatické neutrality v roce 2050. Jak jsem říkal, důležitější je dneska se podívat na tu cestu. Asi se budeme muset smířit s tím, že to uhlí budeme spalovat trochu déle, než jsme předpokládali. Tady se mluví o letech třicet osm, třicet tři. Je otázka jak zabezpečit nožná nejenom tu nejbližší, ale i tu příští zimu tak, abychom na to byli připraveni. To není jenom o dodávkách elektrické energie, ale i o vytápění domácnosti. My nemůžeme připustit to, aby v podstatě byla přerušena dodávka tepla do statisíců bytů, to je opravdu velký problém. Takže vláda v tuto chvíli, pokud mám informace pracuje na nějaké úpravě toho nejbližšího scénáře tak, aby ti hlavní dodavatelé nebo ti hlavní hráči na trhu dostali jasné signály, jak to bude v nejbližších dvou třech letech a mohli se tomu přizpůsobit. Plánují se vlastně odstávky, uzavírky některých zdrojů. Ono je to totiž složité i v tom, že ta stoprocentní sázka na ty čisté zdroje, když přestane foukat anebo svítit sluníčko, tak my musíme mít nachystány zdroj, který okamžitě se nastartuje a dokryje tu poptávku. To taky bohužel něco stojí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za Vaše názory i za Váš čas, který jste věnoval našemu pořadu.

Zdeněk Nytra (ODS), senátor Parlamentu ČR: Děkuji za pozvání.

Tomáš Tikal, TV Polar: Tímto rozhovorem pořad Energie a kraj končí. Děkujeme za přízeň a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.